č. j. 8 A 95/2023‑ 29 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň Mgr. Andrey Veselé a Mgr. Jany Jurečkové ve věci   žalobkyně       proti žalovanému   G. G., nar. X bytem X zastoupená JUDr. Radkem Bechyně, advokátem se sídlem Legerova 148, 280 02 Kolín   Ministerstvo dopravy, se sídlem Nábřeží Ludvíka Svobody 12/1222, 110 15 Praha 1   o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 5. 2023, č. j. MD-8065/2023-160/3 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Magistrát hlavního města Prahy (dále jen „MHMP“) oznámením ze dne 13. 9. 2022 uvědomil žalobkyni o tom, že v bodovém hodnocení řidiče dosáhla 12 bodů; současně s tím byla žalobkyně vyzvána k odevzdání řidičského průkazu z důvodu pozbytí řidičského oprávnění. Žalobkyně následně podala v zákonné lhůtě námitky proti provedení záznamu bodů, které MHMP rozhodnutím ze dne 26. 10. 2022, č. j. MHMP 1986062/2022/Dit, zamítl (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). 2. Žalobkyně proti uvedenému rozhodnutí brojila odvoláním, ve kterém vznesla řadu námitek zejména stran nedostatků pokutových bloků, na jejichž základě jí byly zaznamenány body v bodovém hodnocení řidiče, ale i další věcné námitky. Žalovaný rozhodnutím ze dne 24. května 2023, č. j. MD-8065/2023-160/3, toto odvolání zamítl (dále jen „napadené rozhodnutí“). Svůj závěr odůvodnil zejména tím, že správní orgán I. stupně je oprávněn zkoumat pouze to, zda existuje způsobilý podklad pro záznam v registru řidičů, zda tento záznam byl proveden zcela v souladu se způsobilým podkladem a zda počet připsaných bodů odpovídá bodovému hodnocení jednání. Pokud by žalobkyně nesouhlasila se závěry obsaženými v příkazových blocích, nelze tyto skutečnosti úspěšně uplatňovat v řízení o námitkách s provedeným záznamem bodů v registru řidičů, neboť směřují proti pravomocným rozhodnutím vydaným jiným orgánem v jiném správním řízení. Navíc se jedná pouze o nepodložená tvrzení zmocněnce, neboť tyto námitky uvádí ke každému námitkovému řízení, v nichž figuruje po celé republice jako zástupce. Správní orgán I. stupně vycházel zejména z oznámení o uložení pokuty a z rozhodnutí a příkazu správního orgánu na jejichž základě byly žalobkyni zaznamenány body v bodovém hodnocení řidiče. Na základě těchto skutečností dospěl odvolací správní orgán k závěru, že postup správního orgánu I. stupně byl v pořádku a odvolání tak zamítl. 3. Žalobkyně se s tímto výsledkem neztotožnila a proti uvedenému rozhodnutí podala dne 21. 6. 2023 k Městskému soudu v Praze (dále jen „městský soud“) žalobu podle § 65 s. ř. s. II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného 4. Žalobkyně proti napadenému rozhodnutí namítá zejména, že žalovaný nerespektoval odvolací důvody. Žalobkyně upozorňuje, že žalovaný se měl zabývat konkrétními námitkami vznesenými proti rozhodnutím v blokových řízeních, která nejsou způsobilá pro provedení záznamu bodů v bodovém hodnocení řidiče. Správní orgán se tak měl zabývat jednotlivými bloky a tím, zda jsou relevantním podkladem pro záznam bodů do bodového hodnocení. Žalobkyně dále odkázala na judikaturu, která potvrzuje její tvrzení, a kterou se žalovaný v rozporu se zásadou legitimního očekávání ve svém rozhodnutí nevyrovnal. 5. Žalobkyně dále napadla jednotlivé podklady, které dle ní nejsou způsobilé pro záznam bodů do bodového hodnocené řidiče. Tyto nesplňují dostatečnou individualizaci skutku pro rozhodnutí. Dále u jednotlivých pokutových bloků vyjmenovává jednotlivé nedostatky, kdy jde především o nečitelné, částečně nečitelné či nesrozumitelné údaje u jména a dalších osobních znaků žalobkyně, u místa a doby spáchání přestupku, u skutkové podstaty přestupku, u právní kvalifikace a uložené sankce, podpis oprávněné osoby či u formy zavinění. Svá tvrzení doložila třemi pokutovými bloky týkajícími se jiných účastníků a dvěma správními rozhodnutími také týkajícími se jiných účastníků. 6. Žalovaný ve svém vyjádření ze dne 24. 7. 2023 konstatoval, že žalovanému je z jeho úřední činnosti známo, že podané odvolání obsahovalo pouze tzv. typizované námitky, jakousi šablonu, která je opakovaně podávána právním zástupcem žalobkyně v řadě obdobných případů. 7. Žalovaný dále uvedl, že správní orgán I. stupně je v předmětném řízení o námitkách oprávněn zkoumat pouze to, zda existuje způsobilý podklad pro záznam v registru řidičů, zda tento záznam byl proveden zcela v souladu se způsobilým podkladem a zda počet připsaných bodů odpovídá bodovému hodnocení jednání. III. Posouzení žaloby 8. Městský soud v souladu s § 75 odst. 2 s. ř. s. přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobkyní vymezených námitek, vycházel přitom v souladu s § 75 odst. 1 s. ř. s. ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného. V souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s. rozhodl městský soud bez nařízení jednání, neboť žalobkyně ani žalovaný na výzvu soudu podle § 51 s. ř. s. nijak nereagovali, je tedy dána fikce souhlasu s rozhodováním bez nařízení jednání. 9. Žaloba není důvodná. 10. Městský soud konstatuje, že jádrem sporu mezi žalobkyní a žalovaným v posuzované věci je otázka, zda žalovaný měl povinnost vyžádat si pokutové bloky, jejichž nezpůsobilost žalobkyně ve správním řízení namítala a na jejichž základě byly žalobkyni za přestupky zaznamenávány body, které měly za následek odebrání řidičského oprávnění. Žalovaný i MHMP přitom vycházeli toliko z oznámení o uložení pokuty v blokovém řízení, samotný pokutový blok neměli při svém rozhodování k dispozici. 11. Městský soud uvádí, že hodnocení dosaženého počtu bodů je primárně prováděno na základě oznámení o uložení pokuty (§ 123b odst. 2 zákona o silničním provozu). Vyžádat si další důkazy prokazující skutečnosti v něm uvedené (konkrétní pokutové bloky), je třeba pouze za situace, kdy se vyskytnou pochybnosti o zaznamenaných údajích (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 8. 2014, č. j. 5 As 39/2010-82). Tyto pochybnosti mohou vyvolat právě námitky účastníka řízení proti provedení záznamu. 12. Tyto námitky nicméně nemohou být zcela obecné či nekonkrétní, nebo naopak konkrétní jen zdánlivě, ve skutečnosti ovšem šablonovité či typizované. Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 2. 6. 2021, č. j. 6 As 174/2019-44, k tomu uvedl následující: „[15] Jak přitom nyní rozhodující senát uvedl již v usnesení č. j. 6 As 174/2019 - 25, kterým se v této věci obracel na rozšířený senát, námitky paušální, typizované, uplatňované šablonovitě ve všech případech bez ohledu na konkrétní skutkové okolnosti, lze hodnotit jako nevěrohodné a pro přijetí tohoto závěru ani není třeba, aby správní orgány musely vyžádat originály pokutových bloků. Rozšířený senát v usnesení č. j. 6 As 174/2019 - 35 konstatoval, že dosavadní judikatura tomuto výkladu nebrání. [16] Nejvyšší správní soud proto na tomto právním názoru nadále setrvává a souhlasí se stěžovatelem, že žalobce v odvolání proti rozhodnutí magistrátu uplatnil paušální námitky, které stěžovatel mohl vypořádat, aniž by si k tomu musel vyžádat pokutové bloky. Žalobce zpochybnil prakticky všechny náležitosti pokutových bloků (vymezení osoby přestupce, popis skutku, právní kvalifikaci, výši uložené sankce, místo vydání rozhodnutí, údaje o oprávněné osobě, datum vyhotovení a převzetí žalobcem, podpis žalobce), a to ve vztahu k oběma pokutovým blokům zcela shodně. Za této situace lze bez dalšího vyhodnotit žalobcovy námitky jako paušální, typizované, a tudíž a priori nevěrohodné. Trvat za této situace na tom, aby správní orgány všechny bloky vyžádaly a zkontrolovaly, by z námitkového řízení učinilo řízení oficiózní, jakým zjevně není. [17] Městský soud tedy stěžovateli s ohledem na okolnosti tohoto případu neměl vytýkat nedostatečně zjištěný skutkový stav a neměl rušit jeho rozhodnutí a vracet mu věc k dalšímu řízení, aby si vyžádal pokutové bloky a řádně posoudil odvolání žalobce. Obecně formulované námitky žalobce nemohly založit důvodné pochybnosti o správnosti oznámení o uložení pokuty v blokovém řízení, a stěžovatel tedy nebyl povinen pokutové bloky vyžadovat.“ 13. Přesně taková situace, jaká je popisována v citovaném rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, nastala i v nyní posuzované věci. Žalobkyně jak ve svém odvolání, tak v podané žalobě uplatnila proti pokutovým blokům v zásadě totožné námitky, které jsou sice na první pohled vcelku podrobné a konkrétní, nicméně při jejich bližším prozkoumání se ukazuje, že tomu tak ve skutečnosti není. Žalobkyně, resp. její právní zástupce, evidentně napadá pokutové bloky zcela šablonovitě sérií standardizovaných námitek, které zřejmě reflektují obvyklé nedostatky, kterých se policisté při vyplňování pokutových bloků dopouštějí a z nichž některé již v minulosti byly negativně reflektovány v judikatuře správních soudů. Přístup žalobkyně je tedy zřejmě založen na úvaze, že pokud vznese veškeré námitky, které si lze v obdobném typu případů představit, tak možná s některou z nich bude úspěšná. Jde především o námitky nečitelnosti, nesrozumitelnosti či nedostatečnosti jednotlivých údajů v pokutových blocích. 14. Jak je městskému soudu známo z jeho úřední činnosti – a rovněž jak upozorňuje žalovaný –  jedná se o obvyklou procesní strategii právního zástupce žalobkyně, který obdobný typ standardizovaných či šablonovitých námitek užívá v řadě obdobných případů (konečně i v případu, který Nejvyšší správní soud řešil ve výše citovaném rozsudku, byl právním zástupcem žalobce JUDr. Bechyně). Městský soud uvádí, že s obdobným přístupem se setkal v celé řadě řízení, jen zcela namátkou např. ve věcech vedených pod sp. zn. 8 A 41/2019, 8 A 96/2019, 3 A 68/2019, 14 A 10/2019, 10 A 57/2019, 9 A 53/2019. Ve všech takových případech byly podány obdobné typizované žaloby, ve všech z nich přitom zastupoval vždy jiného žalobce týž právní zástupce. 15. Co se týče žalobkyní odkazovaného rozsudku NSS ze dne 25. 7. 2016, č.j. 1 As 353/2018-52, k tomu se rovněž vyjádřil NSS ve svém usnesení ze dne 23. 4. 2021, č.j. 6 As 174/2019 – 35, kterým vrátil věc šestému senátu, který následně rozhodl shora citovaným rozsudkem 2. 6. 2021, č. j. 6 As 174/2019-44: „V žádném případě nelze z rozsudku č. j. 1 As 353/2018 - 52 vyčíst, že by (podobně jako v nyní projednávané věci) žalovaný založil své rozhodnutí ve věci na analýze námitek uplatňovaných paušálně, typizovaně, šablonovitě a bez ohledu na konkrétní skutkové okolnosti ve větším množství řízení zástupcem žalobce, popřípadě že by tato námitka byla účastníky vznesena v řízení před soudem, jako je tomu v nyní projednávané věci.“ 16. Jiná by byla situace, pokud by žalobkyně namítala konkrétní skutková zjištění vyplývající z pokutových bloků jako v případě jiného žalobce, potažmo jiného právního zástupce, ve věci vedené pod sp. zn. 8 A 75/2019, ve které bylo namítáno, že se nejednalo o porušení povinnosti vyplývající ze zákazové nebo příkazové značky, ale porušení zákazu vjezdu označeného dopravním kuželem, které zákon nespojuje se ztrátou bodů. 17. Žalobkyně však žádné konkrétní námitky, které by reflektovaly konkrétní odlišující skutkové okolnosti tohoto případu proti pokutovým blokům, nevznesla. Žalobkyně neuvedla, že by dne, kdy mělo k přestupku dojít, neřídila, nebo že se nacházela ten den na jiném místě, nebo že povinnost neporušila. V takovém případě žalovaný neměl povinnost si tyto pokutové bloky vyžádat; nebyly zde totiž žádné konkrétní námitky, jejichž vypořádání by takový krok vyžadovalo. Žalovaný tedy ve věci nepochybil. Těmito typizovanými námitkami se konečně ze stejného důvodu nemá povinnost zabývat ani městský soud. 18. Pokud jde o poukaz žalobkyně na správní praxi jiných správních úřadů, k tomu městský soud uvádí, že Nejvyšší správní soud se již v minulosti obdobnou námitkou zabýval. Konkrétně ve svém rozsudku ze dne 6. 7. 2018, č. j. 10 As 141/2018-40, týkajícím se obdobné věci jiného žalobce zastupovaného stejným právním zástupcem, uvedl: „V této souvislosti NSS připomíná relativní vázanost správních orgánů dosavadní správní praxí (srov. usnesení rozšířeného senátu ze dne 21. 7. 2009, čj. 6 Ads 88/2006-132, č. 1915/2009 Sb. NSS). Stěžovatelem předložená čtyři rozhodnutí jiných správních orgánů neprokazují, že zde existuje správní praxe, jež by stěžovateli zakládala legitimní očekávání. Mohla nanejvýš prokazovat to, že v aplikaci rozhodných právních norem panuje mezi jednotlivými krajskými úřady (resp. správními orgány I. stupně) jistá nejednotnost, kterou je vhodné odstranit. K odstraňování nejednotnosti ve výkladu právních předpisů v oblasti správního práva je povolán především právě NSS (srov. shora citované judikáty vykládající smysl námitek proti provedeným záznamům bodů v evidenční kartě řidiče).“ 19. Konečně městský soud se plně ztotožňuje s tezí žalovaného, že není vázán tvrzenou správní praxí podřízeného správního orgánu. Ani tuto námitku tedy městský soud neshledal důvodnou. IV. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení 20. Vzhledem k tomu, že městský soud neshledal žádnou z žalobních námitek důvodnou, žalobu v souladu s § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl. 21. O nákladech řízení městský soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s. dle úspěchu ve věci. Žalovanému, který měl ve věci plný úspěch, však nevznikly náklady převyšující náklady běžné úřední činnosti.   Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.       Praha 24. ledna 2024       JUDr. Slavomír Novák v.r. předseda senátu