I v řízení na žádost, v němž se předpokládá významná procesní aktivita žalobce jako účastníka řízení, je nutno trvat na tom, aby každé rozhodnutí vydané ve správním řízení bylo založeno na náležitě zjištěném skutkovém stavu, za což odpovídá správní orgán. To platí, zejména když je odpovědnost žadatele za správnost podkladů značně limitována, jako v případě výpočtu jednotlivých složek služebního příjmu dle § 113 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.

č. j. 8 Ad 14/2023‑ 34  ČESKÁ REPUBLIKA  ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň Mgr. Jany Jurečkové a Mgr. Andrey Veselé ve věci   žalobce       proti žalovanému   Mgr. M. S., narozený X bytem X zastoupený advokátem Mgr. Františkem Nesvadbou, se sídlem Dlouhá 3458/2a, 400 01 Ústí nad Labem   Ministerstvo vnitra se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 00 Praha 7     o žalobě proti rozhodnutí ministra vnitra ve věcech služebního poměru ze dne 28. 7. 2023, č. j. MV-110485-7/SO-2023 takto:   I. Rozhodnutí  ministra vnitra ve věcech služebního poměru ze dne 28. 7. 2023, č. j. MV-110485-7/SO-2023, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 17 942,69  Kč, a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce, Mgr. Františka Nesvadby, advokáta.   Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Ministr vnitra zamítl napadeným rozhodnutím odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ve věcech služebního poměru č.j. OSZ-161985/D-Kn-2023 ze dne 16.6.2023. 2. Tímto rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení (dále jen „ředitel OSZ“) byl žalobci přiznán výsluhový příspěvek ve výměře 15.651,- Kč. Odůvodněno to bylo konstatováním, že žalobcův průměrný hrubý služební příjem za kalendářní rok 2022 činil 44.715,- Kč a průměrný hrubý služební příjem za poslední tři kalendářní roky (2020-2022) činil 43.723,- Kč, přičemž v něm zcela absentuje jakékoli vysvětlení, na základě jakých důkazů ředitel OSZ dospěl k uvedeným početním závěrům. 3. V napadeném rozhodnutí pak ministr vnitra obecně konstatoval, že z dokladů doložených k žádosti o výsluhový příspěvek vyplývá, že průměrný hrubý služební příjem účastníka řízení za kalendářní rok 2022 činí 44.715,- Kč a za předchozí tři kalendářní roky 43.723,- Kč. K námitce žalobce že průměrný hrubý služební příjem za poslední tři kalendářní roky činí 46.885,- Kč, ministr vnitra odkázal na body 4. a 5. žádosti o výsluhový příspěvek. 4. Žalobce s tímto rozhodnutím a jeho odůvodněním nesouhlasí a brojí proti němu správní žalobou. II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného 5. Žalobce uvádí, že ministr vnitra postupoval nesprávným způsobem. Obecně ve všech procesních úpravách obsažených v českém právním řádu platí zásada, že státní orgán opraví chyby v psaní a počtech i bez návrhu. Zcela nepochybně pak platí, že průměrný hrubý měsíční příjem za tři kalendářní roky se zjistí součtem příjmů za dotčené tři roky vydělením číslem 36, protože jeden rok má 12 měsíců a tři roky tedy činí 36 měsíců. Žalobce obdržel od Policie České republiky, u které byl ve služebním poměru, evidenční listy důchodového pojištění za roky 2020, 2021 a 2022. Z těchto evidenčních listů důchodového pojištění vyplývá pro žalobce, že vyměřovací základ v roce 2020 činil 570.683,- Kč, v roce 2021 činil 580.603,- Kč a v roce 2022 činil 536.584,- Kč. 6. Jádro právního sporu tak tkví dle názoru žalobce v tom, zda žalobce měl povinnost v rámci odvolacího řízení u ministra vnitra navrhnout k provedení jako důkaz evidenční listy důchodového pojištění, nebo zda tuto povinnost neměl. Žalobce má při tom za to, že s ohledem na velmi strohé odůvodnění rozhodnutí ředitele OSZ žalobce tuto povinnost neměl a ani nemohl mít. 7. Při odůvodňování rozhodnutí je obvyklou praxí, že orgán, který rozhodnutí vydává, shrne podklady, ze kterých ve svém rozhodnutí vychází, zejména uvede, co z kterého podkladu (listiny, důkazu) zjistil. Toto ředitel OSZ vůbec neprovedl z čehož vyplývá, že jeho rozhodnutí je nepřezkoumatelné. Čísla, která uvádí ředitel OSZ ve svém rozhodnutí nejsou nijak odůvodněna. 8. Ministr vnitra pak v napadeném rozhodnutí žalobci vytýká, že své odvolací návrhy nijak nezdůvodnil, avšak žalobce neměl proti čemu brojit. Kdyby ředitel OSZ uvedl, že výši příjmů zjistil z údajů na žádosti, které žalobce podpisem potvrdil jako pravdivé, bylo by namístě, aby žalobce zdůvodnil, proč nyní došel k jiným číselným výsledkům. Takové odůvodnění ale v primárním rozhodnutí ředitele OSZ absentuje. I kdyby snad šlo připustit, že žalobce měl v odvolání uvést, proč dospěl k jiným výsledkům než ředitel OSZ, byl by postup ministra vnitra výsledkem pustého formalismu. Dle názoru žalobce je pro výpočet výsluhového příspěvku podstatné, jakého skutečného rozhodného výdělku dosáhl. 9. Z výše uvedených důvodů žalobce navrhl zrušení napadeného rozhodnutí. 10. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že žalobce uvedl v žalobě obdobné argumenty jako v odvolání, pouze s tím rozdílem, že v rámci odvolacího řízení nepředložil evidenční listy důchodového pojištění žalobce za roky 2020 až 2022 coby důkazní prostředek, odkázal proto na odůvodnění napadeného rozhodnutí. 11. Nad rámec toho žalovaný uvedl, že z vyměřovacích základů uvedených na evidenčních listech důchodového pojištění za roky 2020 až 2022 není vypočítáván průměrný hrubý služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároku. Jedná se o podklad pro stanovení výše dávek důchodového pojištění. Podle ustanovení § 113 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů (dále též jen „zákon o služebním poměru“), tvoří služební příjem taxativně vyjmenované složky, kterými jsou základní tarif, příplatek za vedení, příplatek za službu v zahraničí, zvláštní příplatek, příplatek za službu ve svátek, osobní příplatek, odměna a služební příjem za službu přesčas. 12. Žalovaný dále uvedl, že těžiště správního rozhodnutí je nutno spatřovat nejen ve výrokové části, ale rovněž v jeho odůvodnění, jež má poskytnout skutkovou a právní oporu výroku rozhodnutí. Z odůvodnění jakéhokoli správního rozhodnutí tak musí být zřejmé, proč správní orgán rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrokové části rozhodnutí. Tyto důvody musí vycházet z provedeného dokazování, musí být jasné a přesvědčivé. 13. S ohledem na skutečnost, že prvostupňové rozhodnutí bylo vydáno na základě „Žádosti o výsluhový příspěvek“ podepsané žalobcem dne 29. 12 2022, služební funkcionář ve svém prvostupňovém rozhodnutí vycházel pouze a jen z údajů v této žádosti uvedených a nemusel je tedy blíže konkretizovat, či jinak obsáhle zdůvodňovat. Při sepisování žádosti byl žalobce seznámen se všemi údaji včetně podrobného rozpisu složek služebního příjmu zahrnutých do průměrného hrubého služebního příjmu jak za poslední rok, tj. 2022, tak i za 3 roky předchozí, tj. 2020 až 2022 včetně. Při rozhodování o výsluhovém příspěvku odvolatele postupoval služební funkcionář v souladu s platnými právními předpisy 14. V návaznosti na shora uvedené lze tedy konstatovat, že prvostupňové rozhodnutí obsahuje předepsané náležitosti jak po stránce formální, tak i obsahové, v rámci správního řízení je přezkoumatelné, a proto žalovaný považuje námitky žalobce v tomto směru za neopodstatněné, pročež navrhl zamítnutí žaloby. 15. Při jednání soudu dne 9. října 2024 setrvali účastníci na svých skutkových i právních stanoviscích. Žalobce uvedl, že se dostavil na krajské ředitelství k podání žádosti o výsluhový příspěvek, tam mu byl předložen formulář žádosti již vyplněný, a podle pokynu jej podepsal. 16. Pověřený zástupce žalovaného k dotazu soudu uvedl, že žalovaný při rozhodování o výsluhovém příspěvku nevychází z evidenčních listů důchodového pojištění, neboť ty obsahují jiné příjmy, které se nezahrnují do hrubého služebního příjmu. Žalovaný se řídí tím, co je uvedeno v žádosti o výsluhový příspěvek, předložené žadatelem, resp. tím, co uvedl kmenový útvar policie, u něhož byl žadatel přidělen – údaje tam uvedené žalovaný ani neověřuje, ani nerozporuje. Pokud by žadatel doložil nesprávnost takových údajů, odbor sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra vy výměru výsluhového příspěvku upravil. 17. To konec konců znamená, že jak žadatel o výsluhový příspěvek, tak odbor sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra  vychází z presumpce správnosti údajů uvedených v žádosti. III. Posouzení žaloby 18. Městský soud v Praze ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou, po vyčerpání řádných opravných prostředků a splňuje všechny formální náležitosti na ni kladené. Soud přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí i řízení, které mu předcházelo, v rozsahu žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 1 a 2 soudního řádu správního), přitom vycházel ze skutkového a právního stavu v době vydání rozhodnutí. Jiné vady, k nimž by byl povinen přihlédnout z moci úřední, soud neshledal. 19. Žaloba je důvodná. 20. Z obsahu spisu předloženého žalovaným je zřejmé, že žalobce dne 17. 1. 2023 podal žádost o výsluhový příspěvek, v níž bylo uvedeno, že podle rozpisu složek služebního příjmu zahrnutých do průměrného  hrubého služebního příjmu za kalendářní rok předcházející dni skončení služebního poměru, tj. za rok 2022, činí  tento služební příjem 536 584,- Kč a měsíční služební příjem pak  44 715,- Kč.  21. Podle rozpisu složek služebního příjmu zahrnutých do průměrného  hrubého služebního příjmu za tři kalendářní roky předcházející dni skončení služebního poměru, tento služební příjem za rok 2020 činí  513 760,- Kč, za rok 2021  523 680,- Kč a za rok 2022 536 584,- Kč. Takto vypočtený měsíční služební příjem pak činí 43 723,- Kč. 22. Žalobce v žádosti stvrdil pravdivost všech v ní uvedených údajů a dne  29. 12. 2022 ji podepsal. 23. V návaznosti na tuto žádost vydal ředitel odboru sociálního zabezpečení dne  16. 3. 2023 rozhodnutí ve věcech služebního poměru č.j. OSZ-161985/D-Kn-2023, jímž žalobci přiznal výsluhový příspěvek ve výši 15 651 Kč měsíčně. V odůvodnění svého rozhodnutí ředitel OSZ vyložil podstatu institutu výsluhového  příspěvku, mechanismus jeho zvyšování, jakož i způsob jeho výpočtu. Následně konstatoval, že průměrný hrubý služební příjem za kalendářní rok  2022 činí 44 715,- Kč, a průměrný hrubý služební příjem za předchozí tři kalendářní rok (2020-2022) činí  43 723,- Kč.  Na základě těchto údajů pak provedl výpočet výsluhového příspěvku s tím, že ten činí 35% průměrného hrubého služebního příjmu za kalendářní rok 2022, tedy  15 651,- Kč. 24. Žalobce podal dne 14. 4. 2023 proti  tomuto rozhodnutí odvolání, které dne 7. 7. 2023 doplnil s tím, že způsob výpočtu v rozhodnutí je sice správný, avšak že v roce 2021 činil příjem žalobce 580 603,- Kč a v roce 2020 pak 570 683,- Kč. Průměrný měsíční výdělek za období tří let tudíž činí 46 885,28 Kč a správně vyměřený výsluhový příspěvek měl činit 16 410,- Kč. Žalobce proto žádal změnu výměry výsluhového příspěvku. 25. Žalovaný napadeným rozhodnutí odvolání zamítl, a odvolací námitku vypořádal s tím, že „Ministr vnitra konstatuje, že v žádosti o výsluhový příspěvek v bodě 4 je uveden rozpis složek služebního příjmu zahrnutých do průměrného hrubého služebního příjmu za kalendářní rok předcházející dni skončení služebního poměru (rok 2022) a v bodě 5 je uveden rozpis složek služebního příjmu zahrnutých do průměrného hrubého služebního příjmu za 3 kalendářní roky předcházející skončení služebního poměru (roky 2020-2022). Svým podpisem na straně 3. žádosti o výsluhový příspěvek účastník řízení potvrdil, že byl seznámen s údaji uvedenými v bodech 4 a 5 žádosti, nerozporuje je a je si vědom toho, že na základě těchto podkladů bude rozhodnuto o jeho výsluhovém příspěvku. Z bodu 9 žádosti o výsluhový příspěvek vyplývá, že účastník řízení byl rovněž poučen o možnosti vyjádřit se k podkladům pro vydání rozhodnutí, ke způsobu jejich zjištění, popřípadě navrhnout jejich doplnění. Z napadeného rozhodnutí vyplývá, že ředitel OSZ při stanovení výše výsluhového příspěvku vycházel z dokladů účastníku řízení známých a jím doložených. Ministru vnitra není zřejmé, z jakých podkladů účastník řízení dospěl k vyšším částkám celkového služebního příjmu za rok 2020 a za rok 2021. Účastník řízení nepředložil žádný doklad prokazující, že by v jeho případě došlo k doplacení služebního příjmu.“ 26. Městský soud v Praze posoudil věc takto: 27. Podle ust. § 166 odst. 1 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů,  Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý služební příjem poskytovaný za předchozí kalendářní rok přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z tohoto kalendářního roku. Trval-li služební poměr po dobu kratší než 1 rok, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru. Je-li to pro příslušníka výhodnější, zjišťuje se průměrný hrubý služební příjem za předchozí 3 kalendářní roky. 28. Ve věci je zřejmé, že žalobce požádal o přiznání výsluhového příspěvku, přičemž podpisem na formuláři žádosti stvrdil úplnost a správnost údajů, které jsou podkladem pro rozhodnutí o vyměření  výsluhového příspěvku. 29. Městský soud má za to, že s přihlédnutím k tomu nelze shledat důvodnou námitku o tom, že rozhodnutí vydané v I. stupni je odůvodněno stroze, že pro absenci vyhodnocení podkladů pro rozhodnutí je nepřezkoumatelné  a že čísla, která ředitel odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ve svém rozhodnutí uvedl, nejsou nijak odůvodněna. 30. Zde soud zdůrazňuje skutečnost, že rozhodnutí správního orgánu I. stupně bylo vydáno v řízení vedeném na žádost. V takovém případě je  předmět řízení a jeho rozsah vymezen právě obsahem  žádosti, takže Ministerstvo vnitra rozhodovalo právě o tom, oč žalobce žádal a v jakém rozsahu o to žádal. V obecné rovině přitom nelze mít v zásadě za vadné, pokud v rozhodnutí, které je vydáno v řízení vedeném na žádost účastníka, je odůvodnění pojato pouze tak, že převezme argumentaci účastníka obsaženou v žádosti. Jestliže se totiž jedná o rozhodnutí, které se týká pouze účastníka řízení, a jestliže jeho žádost je v dostatečné míře doložena, pak rozhodne-li se správní orgán této žádosti vyhovět, postačí, omezí-li se v odůvodnění svého rozhodnutí právě na to, že akceptuje důvody uvedené žadatelem a vyhoví jim, aniž by musel konstruovat vlastní odůvodnění toho, proč žádosti vyhověl. 31. V projednávané věci ředitel odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra právě takto postupoval, když za podklad pro rozhodnutí vzal právě to, co žalobce ve své žádosti o přiznání výsluhového příspěvku uvedl. Podkladem pro rozhodnutí tedy byl obsah žalobcovy žádosti, který nebylo třeba v odůvodnění prvostupňového rozhodnutí nijak více hodnotit, protože způsob výpočtu výměru výsluhového příspěvku je stanoven přímo zákonem. Prvostupňové rozhodnutí je tedy odůvodněno dostatečně určitě a přezkoumatelně, neboť je z něj zřejmé, co bylo podkladem pro rozhodnutí (tedy údaje uvedené v žalobcově žádosti) a též způsob vyhodnocení tohoto podkladu (výpočet výměru příspěvku vyplývající ze zákona). 32. Z tohoto důvodu nelze akceptovat žalobní argument vyjádřený slovy „Kdyby ředitel OSZ uvedl, že výši příjmů zjistil z údajů na žádosti, které žalobce podpisem potvrdil jako pravdivé, bylo by namístě, aby žalobce zdůvodnil, proč nyní došel k jiným číselným výsledkům.“ 33. Jak je vyloženo výše, právě taková byla situace: z koncepce prvostupňového rozhodnutí je zřejmé, že  ředitel odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra výši žalobcových příjmů zjistil právě z údajů na žádosti, kterou žalobce podepsal jako správnou. Ostatně právě proto žalobcova žádost tyto údaje v oddílech 4 a  5 obsahuje a navíc v oddílu 9 je výslovně doplněno poučení, že „na základě těchto údajů bude rozhodnuto o výsluhovém příspěvku“. 34. Pokud pak jde o rozhodnutí vydané v odvolacím řízení, ani zde nejsou žalobcovy námitky zcela důvodné. 35. Podle ust. § 190 odst. 8 zákona o služebním poměru bezpečnostních sborů odvolací orgán přezkoumává napadené rozhodnutí a řízení, které mu předcházelo, v rozsahu, jaký je uveden v odvolání. Zákonnost přezkoumává v celém rozsahu. K vadám řízení přihlíží jen tehdy, pokud mohly mít vliv na zákonnost nebo správnost napadeného rozhodnutí. 36. Zatímco přezkum zákonnosti prvostupňového rozhodnutí v odvolacím řízení provede odvolací orgán v celém rozsahu (tedy bez ohledu na odvolací námitky), přezkum věcné správnosti je vázán rozsahem a obsahem odvolacích námitek. 37. Jestliže tedy žalobce v odvolání tvrdil, že jeho služební příjem v letech 2021 a 2022 dosáhl jiné výše, než jakou uvedl ředitel OSZ v prvostupňovém rozhodnutí, jednalo se o námitku věcnou – nikoliv  právní – a odvolací orgán se s ní měl vypořádat tak, jak byla koncipována. 38. Zde je třeba konstatovat, že žalobce tuto námitku podal velmi stručně, neboť neuvedl nic o tom, odkud ony odlišné údaje o výši svého příjmu v letech 2021 a 2020 čerpal. Teprve v žalobě žalobce sdělil, že pocházejí z evidenčních listů důchodového  pojištění. Přitom není zřejmé, proč žalobce tuto významnou skutečnost nezmínil již v odvolání, jestliže mu byla známa. Kdyby byl uvedl, z jakých podkladů tyto údaje vzal, musel by se s tím žalovaný vypořádat, tedy vyložit, zda tyto podklady považuje za relevantní a věcně správné anebo proč je za takové nepokládá. 39. Žalobce však zůstal v tomto směru nekonkrétní a žádný důkazní prostředek k doložení svých námitek nepředložil, ba ani jej v odvolání neoznačil. 40. Žalovaný proto v zásadě nepochybil, jestliže v napadeném rozhodnutí konstatoval, že není zřejmé, z jakých podkladů účastník řízení dospěl k vyšším částkám celkového služebního příjmu za rok 2020 a za rok 2021. 41. Nezbývá tedy než konstatovat, že s uplatněnou odvolací námitkou se žalovaný vypořádal s tou mírou konkrétnosti, s jakou byla uplatněna, což by žalobu proti tomuto vypořádání činilo nedůvodnou. 42. Navzdory právě uvedenému však musel městský soud vzít v úvahu skutečnosti, které vyšly najevo při jednání soudu dne 9. října 2024, a jež se týkají průběhu řízení o žádosti, zejména pokud jde o dostatečné zjištění skutkového stavu věci. 43. Z vyjádření žalobce je především zřejmé, že vstupní údaje pro vyměření výsluhového příspěvku sice předkládá policista svým jménem, přičemž správnost těchto údajů stvrzuje svým podpisem na žádosti, avšak tyto údaje sám nezjišťuje, protože pocházejí z dokladů a evidencí kmenového útvaru Policie České republiky. Nebyl to tedy žalobce jakožto žadatel o výsluhový příspěvek, kdo by opatřoval potřebné podklady a údaje, a kdo by pak odpovídal za jejich správnost a relevanci. 44. Žalobce měl tedy jen omezenou možnost posoudit správnost údajů v bodech 4 a 5 žádosti a musel se spoléhat na to, že příslušný pracovník kmenového útvaru policie je stanovil správně. Jeho odpovědnost za věcnou správnost podkladů pro vyměření výsluhového příspěvku je tedy ve skutečnosti značně limitovaná, a význam jeho podpisu na žádosti jakožto důkazu o správnosti údajů o výši jeho služebního příjmu nelze absolutizovat. 45. Dále při jednání soudu vyšlo najevo, že orgán Ministerstva vnitra, který o  vyměření výsluhového příspěvku rozhodl, také neprovádí žádný přezkum údajů na žádosti,  a vychází z presumpce jejich správnosti, spoléhaje se na zaměstnance kmenového útvaru Policie České republiky, který žádost připravil. 46. Jeho úkolem je tedy v podstatě jen provést výpočet výše výsluhového příspěvku, aniž by jakkoliv ověřoval správnost údajů o výše žalobcova služebního příjmu v rozhodných obdobích, resp. aniž by měl k dispozici vlastní podklady k této věci. 47. Za tohoto stavu věci soud dospěl k závěru, že řízení před odvolacím orgánem je zatíženo vadou nezákonnosti z důvodu nedostatečného objasnění skutkového stavu věci. 48. Ačkoliv se jedná o řízení na žádost, v němž se předpokládá významná procesní aktivita žalobce jako účastníka řízení, i zde je nutno trvat na tom, aby každé rozhodnutí vydané ve správním řízení, bylo založeno právě na náležitě zjištěném skutkovém stavu, za což odpovídá správní orgán. 49. Žalovaný si tedy měl být vědom toho, že žalobce je ohledně odpovědnosti za správnost podkladů pro vyměření výsluhového příspěvku limitován, jak je konstatováno v odstavci 45 tohoto rozsudku, a že podstatný díl odpovědnosti za správnost skutkových zjištění spočívá na správních orgánech samotných. 50. Jestliže tedy žalobce v odvolání vyjádřil pochybnost o správnost údajů o výši svého služebního příjmu za roky 2020 a 2021, pak bylo úkolem žalovaného tuto záležitost objasnit. Měl proto žalobce vyzvat, aby ten doplnil svou odvolací námitku a konkretizoval, z jakých podkladů tyto odlišné – a nutno dodat, že pro věc podstatné – údaje čerpá. Následně si je měl žalovaný obstarat, ať již sám nebo v součinnosti se žalobcem, a vyhodnotit je jak z hlediska věcné správnosti, tak z hlediska jejich relevance. 51. Nic z toho však žalovaný neučinil a v napadeném rozhodnutí se omezil pouze na konstatování, že žalobce neuvedl, z jakých podkladů dospěl k vyšším částkám svého služebního příjmu. Takový postup soud shledává ryze formalistickým a znemožňujícím rozhodnout o odvolání s potřebnou znalostí skutkového stavu. 52. Pokud jde o argument, že údaje v evidenčních listech důchodového pojištění zahrnují i údaje o jiné složkách příjmu policisty, než které jsou podkladem pro výpočet výše výsluhového příspěvku, soud konstatuje, že tuto záležitost neřešil, maje za to, že se s ní nejprve musí vypořádat žalovaný ve svém novém rozhodnutí. Jen pro úplnost proto soud poukazuje na to, že pokud jde o rok 2022, služební příjem žalobce za tento rok podle obsahu žádosti (bod 5) činí celkem 536 584,- Kč, což je údaj zcela shodný s údajem na evidenčním listu důchodového pojištění za tento rok, jak jej žalobce předložil se žalobou. Zda se jedná o náhodnou shodu anebo zda tyto údaje spolu souvisejí a zda je to významné pro výši výsluhového příspěvku, rovněž posoudí žalovaný v dalším řízení.   IV. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení 53. Městský soud v Praze tedy po přezkoumání věci dospěl  k závěru, že žaloba byla podána důvodně a proto soud napadené rozhodnutí podle ust. § 78 odst. 1 soudního řádu správního zrušil a věc podle ust. § 78 odst. 4 soudního řádu správního vrátil žalovanému k dalšímu řízení.  V něm žalovaný náležitě objasní záležitost výše služebního příjmu žalobce v rozhodném období, k čemuž se opatří nezbytné podklady. 54. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn podle ust. § 60 odst. 1 soudního řádu správního, když žalobce měl ve věci úspěch a jeho náklady řízení sestávají jednak ze zaplaceného soudního poplatku z podané žaloby ve výši 3000,-  Kč a jednak z odměny advokátovi za tři úkony právní služby po 3100,- Kč, a ze související náhrady hotových výdajů po 300,- Kč  podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění. Zástupci žalobce dále náleží náhrada cestovného v souvislosti s jednáním soudu za dopravu osobním motorovým vozidlem značky  KIA Ceed registrační značky X na trase Ústí nad Labem – Praha a zpět v délce 180 km ve výši 1 349,33 Kč a náhradu za ztráta času v rozsahu 8 x 0,5 h ve výši 800,- Kč. Jelikož je zástupce žalobce plátcem daně z přidané hodnoty, činí celková výše náhrady nákladů 17 942,69 Kč, kterou je žalovaný povinen zaplatit žalobci k rukám jeho zástupce Mgr. Františka Nesvadby, advokáta.   Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.     Praha 9. října 2024       JUDr. Slavomír Novák v.r. předseda senátu     Shodu s prvopisem potvrzuje J. V.