č. j. 10 A 7/2024‑46 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové a soudců JUDr. Jaromíra Klepše a JUDr. Vladimíra Gabriela Navrátila v právní věci   žalobce:   proti žalovanému:     M.H. bytem X   Český úřad zeměměřický a katastrální sídlem Pod Sídlištěm 1800/9, 182 00 Praha 8   o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 11. 2023, č. j. ČUZK/49635/2023, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět sporu a napadené rozhodnutí 1.         Žalobce se domáhal zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí, jímž bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí Zeměměřičského a katastrálního inspektorátu v Liberci ze dne 11. 9. 2023, č. j. ZKI LI-O-8/557/2023-10, kterým byla zamítnuta žádost žalobce o obnovu řízení. 2.         Žalovaný v odůvodnění napadeného rozhodnutí nejprve zrekapituloval předchozí řízení, ve kterém Katastrální úřad pro Liberecký kraj, Katastrální pracoviště Liberec, rozhodnutím ze dne 13. 9. 2021, č. j. OR-324/2021-505-20, nevyhověl nesouhlasu žalobce s neprovedením opravy chyby v katastrálním území Liberec a Starý Harcov. Provedení opravy chyby se žalobce domáhal z důvodu zpochybnění platnosti listin soudní exekutorky JUDr. Jany Bémové, jež byly podkladem pro zápis v katastru nemovitostí (učiněný pod sp. zn. Z-14460/2005-505 a sp. zn. Z-6309/2007-505). Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání, které Zeměměřičský a katastrální inspektorát v Liberci rozhodnutím ze dne 22. 12. 2021, č. j. ZKI LI-O-26/739/2021-13, zamítl. 3.         Žalobce se domáhal u Katastrálního úřadu obnovy řízení. Novou skutečností, jakožto důvodem obnovy mělo být prohlášení soudní exekutorky JUDr. Jany Bémové, že úřední razítko používané v období od vzniku Exekutorského úřadu Česká Lípa do roku 2010 si nechala zhotovit osobně a veškeré listiny opatřené tímto razítkem jsou od počátku neplatné. 4.         Katastrální úřad postoupil návrh Inspektorátu, který vyzval žalobce k doplnění nedostatků návrhu doložení „nové“ skutečnosti. Žalobce na výzvu inspektorátu reagoval přípisem, ze kterého vyplývá, že výše uvedené prohlášení JUDr. Bémové dovozuje z toho, že JUDr. Bémová v žalobcem stanovené lhůtě 7 dnů nereagovala na jeho žádost ze dne 30. 6. 2023 o doložení legálnosti úředního razítka Exekutorského úřadu Česká Lípa, a tím vyjádřila svůj souhlas s domněnkou žalobce ohledně nelegálnosti opatření úředních razítek. Žalobce prostřednictvím svého zmocněnce nahlížel do spisu dne 6. 9. 2023. Inspektorát rozhodnutím ze dne 11. 9. 2023, č. j. ZKI LI-O-8/557/2023-10, žádost o obnovu řízení zamítl s odůvodněním, že stěžejní námitka žalobce v původním řízení se také týkala zpochybňování razítka použitého soudní exekutorkou a z tohoto důvodu byla napadána způsobilost i platnost listin s tímto razítkem. Inspektorát uvedl, že žádost, kterou žalobce dne 30. 6. 2023 zaslal JUDr. Bémové neobsahuje žádné nové skutečnosti odůvodňující obnovu řízení a z toho, že na tuto žalobcovu žádost nebylo reagováno, nelze dovozovat žalobcem předkládané závěry.  5.         Žalobce podal proti rozhodnutí Inspektorátu odvolání, ve kterém nesouhlasil s názorem inspektorátu, že skutečnosti, které jsou obsahem písemnosti ze dne 30. 6. 2023 byly již uplatněny v původním řízení. Žalobce nesouhlasil se závěrem Inspektorátu, že by mělo jednat pouze o jeho tvrzení, kterými poukazoval na vadnou podobu předmětného razítka, ale má za to, že se jedná o průkazné skutečnosti. 6.         Žalovaný v napadeném rozhodnutí posoudil splnění podmínek pro obnovu řízení a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nedošlo k naplnění žádného z důvodu obnovy řízení stanovených v § 100 odst. 1 správního řádu, neboť skutečnosti, resp. důkazy, které odvolatel uvádí, směřovaly mimo předmět řízení, jímž byla oprava chyby dle § 36 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (dále jen „katastrálního zákona“). Posuzování platnosti, pravosti a požadovaného dodržení procesu pořízení listiny přesahuje předmět řízení o opravě chyby, neboť jej nelze subsumovat ani pod nepřesnost měřických prací, ani pod zřejmý omyl při vedení a obnově katastru, což jsou jediné deficity, které je katastrální úřad oprávněn napravovat. Žalovaný považoval za bezpředmětné polemizovat nad existencí či relevancí předloženého „prohlášení JUDr. Bémové“ a nad zpochybňováním postavení Exekutorského úřadu Česká Lípa, neboť se nejedná o věc, která by byla způsobilá ovlivnit výsledek řízení o opravě chyby v katastrálním operátu. Závěrem žalovaný uvedl, že pouze soud v občanském soudním řízení je příslušný k rozhodování o platnosti předmětných usnesení. K námitce žalobce, že důvodem pro obnovu řízení je neprovedení důkazů navržených žalobcem, žalovaný uvedl, že znakem zřejmého omylu je jeho očividnost a dokazování v takovém řízení nemá místo. II. Žaloba a vyjádření žalovaného 7.         Žalobce vymezil žalobní body následovně: 8.         1) jsou dány důvody k obnově řízení, jelikož vyšly najevo dříve neznámé skutečnosti a důkazy, které existovaly v době původního řízení, a které žalobce nemohl v původním řízení uplatnit. Tímto důkazem bylo sdělení účastníka o „falešných a padělaných“ vkladových listinách ze dne 1.9.2021 (dále jen „Sdělení“), které správní orgány vyhodnotily pouze jako tvrzení žalobce, nikoliv průkazné skutečnosti. K prokázání svých tvrzení žalobce ve Sdělení správnímu orgánu navrhl, aby vyzval exekutorku exekutorského úřadu Česká Lípa JUDr. Janu Bémovou, aby prokázala, že razítko na listinách ve věci sp. zn. 004 EX 0347/03 vedené Exekutorským úřadem Česká Lípa jí bylo vydáno komorou a že za jeho vydání zaplatila. Žalobce trvá na tom, že Katastrální pracoviště provedlo zápis údajů na základě „podvodných padělaných listin“, které řádně neposoudilo a postupovalo tak v rozporu se zákonem. 9.         2) správní orgány účelově „překrucovaly pojmy“ a nerozhodovaly o obnově řízení na základě spisu, přičemž byla žalobci zatajena část spisu. Žalobce však neoznačil konkrétně, která část spisu mu měla být zatajena a toto své tvrzení žádným dalším způsobem nerozvedl ani k němu nenavrhl důkazy. Dle žalobce měl žalovaný rozhodovat o obnově řízení na základě jím vytvořených domněnek, nikoliv na základě obsahu spisu. 10.     3) pouze obecně žalobce uvedl, že rozhodnutí žalovaného je nepřezkoumatelné, tento žalobní bod však konkrétně neodůvodnil. 11.     Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby, přičemž ve vyjádření nejprve zrekapituloval dosavadní průběh řízení a zopakoval odůvodnění uvedené v napadeném rozhodnutí, na které odkázal, jelikož žalobce v podstatě opakuje nebo rozvádí totéž, co v žádosti o obnovu řízení. Žalovaný dále uvedl, že žalobce nebyl v řízení zkrácen na svých právech a rozhodnutí bylo vydáno v souladu s právními předpisy. Žalovaný se v odvolacím řízení vypořádal s námitkami žalobce s přihlédnutím k tomu, že žalobce požaduje obnovu řízení o opravě chyby v katastrálním operátu. K tvrzení, že nebylo rozhodováno na základě spisu a ke spekulaci, že žalobci byla část spisu utajena, žalovaný uvedl, že tyto nemají reálný základ. Žalobce využil možnosti nahlédnout do spisu u Inspektorátu prostřednictvím svého zmocněnce. Žalovaný při projednávání odvolání vycházel ze zcela shodných listin, jako prvostupňový úřad. Přezkum zápisu listin do katastru nemovitostí provedeného v roce 2005 mohl být pouze v intencích řízení o opravě chyby dle § 36 katastrálního zákona. Rozhodnutí žalovaného je srozumitelné, určité a odůvodněné a nejde tak o rozhodnutí nepřezkoumatelné. 12.     Žalobce v replice k vyjádření žalovaného uvedl, že trvá na svém názoru ohledně nových skutečností, které jsou důvodem pro obnovu řízení. Ohledně výkladu pojmu „nových“ skutečností odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23.10.2009, sp.zn. 21 Cdo 3483/2008. Správní orgány všech stupňů cíleně ignorovaly všechny žalobcem navržené důkazy. 13.     Žalovaný v duplice uvedl, že žalobce nepřinesl žádné nové argumenty, a proto odkázal na své předchozí vyjádření. III. Jednání 14.     Jednání ve věci se konalo dne 24.4.2025; účastníci v rámci přednesů setrvali na svých stanoviscích vyjádřených v písemných podáních.   IV. Posouzení žaloby 15.     Na základě podané žaloby přezkoumal Městský soud v Praze napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a to v mezích žalobcem uplatněných žalobních bodů, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu dle § 75 s. ř. s. 16.     Podklady a listiny, z nichž soud vycházel, a jichž se dovolávaly i procesní strany ve svých podáních, jsou obsaženy ve správním spisu, jímž se dokazování zásadně neprovádí. Kromě návrhu na připojení správního spisu žalobce nenavrhoval k provedení žádné další důkazy. 17.     Žaloba není důvodná. 18.     Podle § 100 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „s. ř.“). s. ř., řízení před správním orgánem ukončené pravomocným rozhodnutím ve věci se na žádost účastníka obnoví, jestliže a) vyšly najevo dříve neznámé skutečnosti nebo důkazy, které existovaly v době původního řízení a které účastník, jemuž jsou ku prospěchu, nemohl v původním řízení uplatnit, anebo se provedené důkazy ukázaly nepravdivými, nebo b) bylo zrušeno či změněno rozhodnutí, které bylo podkladem rozhodnutí vydaného v řízení, které má být obnoveno, a pokud tyto skutečnosti, důkazy nebo rozhodnutí mohou odůvodňovat jiné řešení otázky, jež byla předmětem rozhodování. 19.     Podstatou řešené věci a prvním žalobním bodem je posouzení otázky, zda byly splněny předpoklady pro obnovu řízení. Obnova řízení je mimořádným opravným prostředkem, který umožňuje nově provést řízení před správním orgánem, které bylo pravomocně ukončeno. Účelem tohoto institutu je náprava nedostatečných skutkových zjištění. V rámci obnovy řízení lze za zákonem splněných podmínek akceptovat i skutečnosti nebo důkazy, které vyšly najevo až po ukončení původního řízení. 20.     Obnova řízení se skládá ze dvou samostatných stádií, a to zaprvé z řízení o obnově řízení (tj. řízení o povolení obnovy) a zadruhé z obnoveného řízení (tj. nového řízení). Účelem prvního stádia je posouzení, zda jsou splněny podmínky a důvody pro to, aby mohlo být obnoveno původní pravomocně skončené řízení. V této první fázi správní orgán neposuzuje meritorně pravomocné rozhodnutí, ale pouze rozhodne, zda povolí nebo nepovolí obnovu řízení. Teprve povolením obnovy se ve druhém stádiu opětovně rozhoduje o věci samé. Vzhledem k tomu, že ve věci existuje pravomocné rozhodnutí a obnova řízení v tomto případě není zákonem vyloučena, mohl soud přistoupit k posuzování, zda jsou dány důvody pro obnovu řízení. 21.     Důvody k obnově řízení jsou zákonem taxativně vymezeny, přičemž žalobní námitky se vztahují pouze k prvnímu důvodu obnovy, kterým je, že vyšly najevo dříve neznámé skutečnosti nebo důkazy, které existovaly v době původního řízení a které účastník, jemuž jsou ku prospěchu, nemohl v původním řízení uplatnit. Předpokladem naplnění tohoto důvodu je ale ještě podmínka, že tyto skutečnosti nebo důkazy mohou odůvodňovat jiné řešení otázky, jež byla předmětem rozhodování. 22.     Předmětem řízení, jehož obnovy se žalobce domáhal byla oprava chyby v katastrálním operátu podle § 36 odst. 1 katastrálního zákona. 23.     Podle tohoto ustanovení „Na písemný návrh vlastníka nebo jiného oprávněného nebo i bez návrhu opraví katastrální úřad chybné údaje katastru, které vznikly 24.     a) zřejmým omylem při vedení a obnově katastru, 25.     b) nepřesností při podrobném měření, zobrazení předmětu měření v katastrální mapě a při výpočtu výměr parcel, pokud byly překročeny mezní odchylky stanovené prováděcím právním předpisem.“ 26.     Nová skutečnost, kvůli které by bylo možno zahájit obnova řízení o opravě chyb v katastrálním operátu by se musela týkat rozsahu oprávnění daných ust. § 36 odst. 1 katastrálního zákona. 27.     Žalobce však zpochybnil správnost a pravost listin prokazujících exekuční titul, na základě kterých došlo k zápisu do katastru nemovitostí. Otázku správnosti a pravosti listin nelze podřadit pod rozsah pravomoci v řízení podle § 36 odst. 1 katastrálního zákona, jak správně uvedl žalovaný v napadeném rozhodnutí.  Nelze ji podřadit ani pod „zřejmý omyl“, tak jak je judikaturou vykládán. 28.     Pojem "zřejmý omyl" nedefinuje žádný právní předpis a tímto neurčitým pojmem se zabýval Nejvyšší správní soud již v rozsudku 1 As 40/2007. Z jeho odůvodnění lze citovat: "Vyčerpávající definice slovního spojení ‚zřejmý omyl' dosud v judikatuře ani v odborné literatuře provedena nebyla, ostatně taková definice by byla velmi obtížná. Neurčitý pojem zřejmý omyl je tudíž potřeba vykládat vždy v souvislosti s konkrétním případem. Obecně sem lze zařadit jak omyl týkající se skutkových okolností (error facti - zejména případy chyb v psaní a počítání, jako zápis jiných údajů, zápis údajů neobsažených v podkladové listině či např. i opomenutí zapsat údaj v podkladové listině obsažený), tak omyl právní (error iuris - např. zápis právního vztahu, který právní řád nezná, či zápis skutečnosti na základě listiny, která nesplňuje požadavky stanovené katastrálním zákonem). Tento omyl bude přitom pravidelně způsoben činností pracovníka katastru. Omyl je totiž charakteristický vždy tím, že je v něm obsažen lidský činitel. Jako omyl proto nelze posuzovat objektivní skutečnosti způsobující nesoulad katastru se skutečným stavem.  Shodně je tento pojem vykládán i v pozdější judikatuře např. rozsudcích čj. 2 As 299/2017-29, nebo 7 As 187/2012-31. 29.     Z odůvodnění rozsudku KS v Plzni 57 A 93/2010 lze pak citovat, "že se musí jednat o takový omyl, který je naprosto evidentní již při povrchním zkoumání. Bude-li třeba ke zjištění omylu provést podrobné zkoumání právní úpravy či skutkových okolností, o zřejmý omyl se jednat nebude. Institut opravy chybných údajů v katastru není řádným ani mimořádným opravným prostředkem proti úkonům katastrálního úřadu, ale institutem sloužícím k opravě evidentně chybných údajů katastru." Proto ani zápis do katastru, na základě listiny (edukačního titulu), která postrádá formální znaky nezbytné pro její platnost, což je žalobcem tvrzený důvod obnovy v nyní projednávaném případě takovým „zřejmým omylem“ nemůže být. 30.     Jediným způsobem, kterým lze brojit proti vkladu práva provedeného na základě rozhodnutí o povolení vkladu, které bylo vydáno v rozporu se zákonem, nesprávně či jinak chybně, je podání určovací žaloby k soudu (§ 985, § 986 obč. zák.). "Chybný" zápis práva lze v katastru nemovitostí napravit pouze novým vkladem práva, jehož podkladem jako vkladová listina bude pravomocný rozsudek soudu o určení práva k nemovitosti. Pouhou opravou chyby v katastrálním operátu v žádném případě nelze dosáhnout téhož. V souvislosti s prováděním oprav chyb v zápisech práv je totiž nutné brát v potaz zejména zásadu materiální publicity formulovanou v § 984 zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, která chrání nabyvatele práva, který jednal v dobré víře v pravdivost a úplnost zápisů ve veřejném seznamu, a tyto účinky má i chybný zápis práva v katastru nemovitostí. Jediným případem, ve kterém lze připustit opravu chyby v katastru nemovitostí zapsaných právních údajů, je situace, že vklad, tj. zápis do katastrálního operátu, je proveden v rozporu s rozhodnutím, kterým byl tento vklad povolen. Pokud by však na takový chybně provedený vklad navazoval další později provedený zápis práva k téže nemovitosti, případná oprava chyby by musela být v takovém případě vyloučena. K danému lze citovat z právní věty k nálezu II. ÚS 165/11: "Osoby, jimž dobrá víra svědčí, totiž nenesou žádný díl odpovědnosti za neplatnost smlouvy uzavřené mezi právními předchůdci a s ohledem na svou dobrou víru mohly v mezidobí nemalým způsobem zhodnotit prezentovaný skutkový stav, navíc potvrzený údaji z veřejné, státem vedené evidence, musí být v materiálním právním státě poskytována ochrana." 31.     Soud přezkoumal obsah správního spisu a zjistil, že již v návrhu na zahájení řízení vedeném Katastrálním úřadem pro Liberecký kraj, Katastrální pracoviště Liberec, pod sp. zn. OR-324/2021-505 a v odvolání proti rozhodnutí vydaném Zeměměřičským a katastrálním inspektorátem v Liberci pod sp. zn. ZKI LI-O-26/739/2021 žalobce uplatňoval argumentaci, že soudní exekutorka JUDr. Jana Bémová nepoužila razítko, které by bylo v souladu s exekučním řádem, a proto jsou její rozhodnutí neplatná. Žalobce již v této fázi řízení navrhoval správnímu orgánu, aby vyzval soudní exekutorku k prokázání a doložení pravosti razítek. 32.     Žalobce dne 3. 8. 2023 podal návrh na obnovu řízení, přičemž v návrhu na obnovu uvedl, že je zde nová skutečnost (včetně důkazu), kterou má být Prohlášení exekutorky JUDr. Jany Bémové. Žalobce po výzvě Zeměměřičského a katastrálního inspektorátu v Liberci doplnil podáním ze dne 13. 8. 2023 (doručeným Inspektorátu dne 14. 8. 2023), že se o důvodu obnovy řízení dozvěděl dne 11. 7. 2023 a jako důkaz k prokázání svých tvrzení předložil „Prohlášení exekutorky“, sepsané Ing. L.L., zástupcem žalobce v řízení před správním orgánem na základě plné moci. 33.     Inspektorát, jakožto prvostupňový správní orgán rozhodující o návrhu žalobce na obnovu řízení, se řádně vypořádal s argumentací žalobce, jelikož v odůvodnění (4. strana rozhodnutí č. j. ZKI LI-O-8/557/2023-10) uvedl, že: „Po vyhodnocení žadatelem předloženého podání ze dne 30. 6. 2023 zaslaného na adresu Exekutorského úřadu Česká Lípa, inspektorát konstatuje, že neobsahuje žádné nové skutečnosti, které by odůvodňovaly obnovu původního řízení, a z toho, že Exekutorský úřad na tuto výzvu v žadatelem stanovené lhůtě nijak nereagoval, nelze dovozovat žádné relevantní závěry. Závěr žadatele, že mlčení orgánu veřejné moci (Exekutorského úřadu) k žadatelovu tvrzení znamená souhlas orgánu veřejné moci s takovým tvrzením, nemá oporu v žádném právním předpisu. Inspektorát doplňuje, že se jedná o skutečnosti, které žadatel uplatnil již v původním řízení. Tvrzení, že se o této skutečnosti (o niž opírá důvody pro nařízení obnovy) dozvěděl až z tohoto dokumentu, který sám zaslal Exekutorskému úřadu, proto nemůže obstát.“ Zeměměřičský a katastrální inspektorát v Liberci rozhodnutím ze dne 11. 9. 2023, č. j. ZKI LI-O-8/557/2023-10, zamítl žádost žalobce o obnovu řízení s odůvodněním uvedeným výše, tedy že se nejedná o nové skutečnosti či důkazy, které by žadatel nemohl v původním řízení uplatnit. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání, ve kterém uvedl prakticky tytéž důvody, jako v podané žalobě. Obsah napadeného rozhodnutí je uveden v úvodní části odůvodnění tohoto rozsudku. 34.     Na základě výše uvedeného je jednoznačné, že nejsou splněny podmínky pro obnovu řízení dle § 100 s. ř. 35.     Především se žalobce s námitkou „nových skutečností“ míjí s předmětem řízení, jímž bylo řízení o opravě chyby v katastrálním operátu. Jelikož tak bylo výše uvedeno zpochybnění pravosti, platnosti listin, na základě kterých došlo k zápisu do katastrálního operátu (což žalobce považuje za novou skutečnost) nelze podřadit pod okruh chyb taxativně vyjmenovaných v § 36 odst. 1 katastrálního zákona, nelze tímto postupem tento typ nedostatků napravovat. 36.     Je pak již méně podstatné, že se nejedná ani o nové skutečnosti natož nové důkazy.  Žalobce neuvedl v řízení o obnově řízení žádné nové skutečnosti, neboť svoji argumentaci vadným razítkem a neplatností aktů exekutorky JUDr. Jany Bémové vznášel od samého počátku v řízeních, kde se domáhal opravy údajů zapsaných v katastru nemovitostí. 37.     Novotou dle žalobce má být „Prohlášení“ soudní exekutorky, které však sepsal sám žalobce, resp. jeho právní zástupce a v níž stanovil exekutorskému úřadu vlastní lhůtu k vyjádření. Taková listina však není prohlášením učiněným exekutorským úřadem. Žalobce sám spojuje důsledek fikce souhlasu exekutorského úřadu s jeho tvrzením, že se jedná o falešná a padělaná úřední razítka, v případě, že se exekutorský úřad včas nevyjádří k výzvě žalobce. Taková listina však nemá žádnou právní relevanci, ani závaznost. Žalobce nebyl oprávněn klást orgánu veřejné moci jakékoliv podmínky a vyžadovat od něj vyjádření pod pohrůžkou fikce souhlasu. 38.     Kromě toho, že se v dané věci nejedná o žádné nové skutečnosti či důkazy, shledal soud další důvod, pro který není možné rozhodnout o povolení obnovy řízení. K prvnímu žalobnímu bodu soud uzavírá, že nebyl naplněn již první z důvodů z důvodů stanovených v ustanovení § 100 odst. 1 s. ř., a bylo nadbytečné zkoumat, zdali by tento nový důvod přinesl odlišné posouzení věci (jakožto druhou podmínku), neboť obě podmínky musí být, jak vyplývá z textu ustanovení, splněny současně. 39.     K rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 23.10.2009, sp.zn. 21 Cdo 3483/2008, na který žalobce odkázal, soud uvádí, že týká nově předložených důkazů, pro prokázání nových skutečností jako důvodu obnovy. Soud nijak nezpochybňuje názor žalobce, že za novou skutečnost pro obnovu řízení lze považovat i nové důkazy ale v nyní projednávaném případě se tyto žalobcem předkládaná tvrzení a důkaz (Prohlášení exekutorky) míjí s předmětem řízení, jehož obnovy se žalobce domáhá. Jak bylo již uvedeno předmětem řízení o opravě chyb dle § 36 odst. 1 katastrálního zákona nemohou být tvrzené vady listin, jako jsou neplatnost či nesprávnost, neboť nespadají pod vady, které lze v tomto řízení napravovat. 40.     K druhému žalobnímu bodu soud uvádí, že správní orgán věc řádně a správně posoudil na základě listin založených ve spise. Po přezkoumání správního spisu soud nezjistil žádné skutečnosti prokazující, že by spis nebyl úplný a žalobce neuvedl, jaká konkrétní část spisu mu měla být „zatajena“. Žalobce je oprávněn, jako každý účastník správního řízení, nahlížet do správního spisu postupem dle § 38 s. ř., což ostatně i prostřednictvím svého zástupce učinil dne 6. 9. 2023. Soud po přezkoumání spisového materiálu nezjistil, že by ve správním spise cokoliv chybělo, nebo že by byla jakákoliv část spisu oddělena. Soud také nezjistil, že by správní orgán postupoval na základě domněnek nebo „překrucování pojmů“, jak tvrdil žalobce. 41.     Správní orgán své rozhodnutí řádně odůvodnil (viz bod I. rozsudku a odůvodnění Inspektorátu a napadeného rozhodnutí, na které soud pro stručnost odkazuje) a odůvodnění splňuje veškeré zákonem stanovené náležitosti, žalobcem obecně tvrzenou nepřezkoumatelnost soud neshledal. V. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení 42.     Soud závěrem shrnuje, že žádnou z žalobních námitek neshledal důvodnou, a proto žalobu podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl. 43.     V dané věci nebyly shledány důvody pro vyhovění žalobě, jelikož žádné z uplatněných tří žalobních námitek (existence nových skutečností, vady správního spisu a nepřezkoumatelnost rozhodnutí) nepřisvědčil. Žalobcem tvrzené vady listin, které byly podkladem pro zápis do katastru, nelze napravovat prostřednictvím řízení o opravě chyb v katastrálním operátu. Proto ani obnova řízení, na základě žalobcova opětovného (tj. nikoliv nového) tvrzení o vadách listin, nespadá do rámce oprávnění katastrálního úřadu daných ust. § 36 odst. 1 katastrálního zákona. 44.     O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 60 odst. 1 věta první s. ř. s., dle kterého nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. S ohledem na to, že žalobce v řízení úspěšný nebyl, nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému, kterému by jakožto úspěšnému účastníku řízení náležela náhrada nákladů řízení, soud tuto náhradu nepřiznal, neboť mu nad rámec běžné úřední činnosti žádné náklady nevznikly. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno, a to v tolika vyhotoveních (podává-li se v listinné podobě), aby jedno zůstalo soudu a každý účastník dostal jeden stejnopis. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Praha 24. duben 2025   JUDr. Ing. Viera Horčicová v.r. předsedkyně senátu     Shodu s prvopisem potvrzuje M.S.