čj. 11 A 101/2025-23 USNESENÍ Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Marka Bedřicha, soudce Mgr. Marka Zimy a soudkyně JUDr. Jitky Hroudové v právní věci žalobkyně:   TP Insolvence, v.o.s., IČO 03296636    sídlem Černokostelecká 281/7, 100 00  Praha 10    insolvenční správkyně dlužnice Liberty Ostrava a.s., IČO 45193258    sídlem Vratimovská 689/117, 719 00  Ostrava zastoupena advokátem Mgr. Bc. Janem Maškem    sídlem Opletalova 1417/25, 110 00  Praha 1 proti žalovanému:   Ministerstvo životního prostředí    sídlem Vršovická 1442/65, 100 10  Praha 10 v řízení o žalobě proti rozhodnutí ministra životního prostředí z 5. 6. 2025, čj. MZP/2025/290/459, sp. zn. R/4356 takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Ministerstvo životního prostředí v prosinci 2024 shledalo společnost Liberty Ostrava a.s. vinnou z dvou přestupků na úseku obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů (zákon č. 383/2012 Sb.). Ministr napadeným rozhodnutím zamítl její rozklad. 2. Žalobkyně je insolvenční správkyní Liberty Ostrava a.s. Krajský soud v Ostravě rozhodl v červnu 2024 o úpadku této společnosti a v prosinci 2024 o prohlášení konkursu na její majetek. Proti rozhodnutí ministra životního prostředí podala samostatnou žalobu jak žalobkyně, tak Liberty Ostrava a.s. (věc vedená u zdejšího soudu pod sp. zn. 11 A 100/2025). 3. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně není aktivně procesně legitimována k podání žaloby. 4. Vztahem insolvenčního řízení a soudního řízení správního se zabýval rozšířený senát Nejvyššího správního soudu (NSS) v rozsudku z 10. 7. 2018, čj. 4 As 149/2017-121, č. 3767/2018 Sb. NSS, ELMO-PLAST. V něm dospěl k závěru, že „skutečnost, že je vedeno insolvenční řízení s účastníkem řízení ve věcech správního soudnictví jako dlužníkem, nemá vliv na soudní řízení ve správním soudnictví; ustanovení § 140a (přerušení řízení), § 140b (zákaz vydání rozhodnutí) a § 140c (nově zahájená řízení) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, se na správní soudnictví nevztahují“ (bod 71). Vedení insolvenčního řízení nemá žádný vliv na možnost v již zahájeném soudním řízení správním pokračovat a vydat v něm rozhodnutí a dosud nezahájené řízení zahájit a vést (bod 66). Dlužník se v takovém případě může stát účastníkem řízení a má plné oprávnění v něm činit veškeré procesní úkony (bod 70). 5. Ač to tak rozšířený senát výslovně neformuloval, je zřejmé, že z pohledu metodologie aplikace práva rozšířil analogicky dopad § 140d odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), i na soudní řízení správní, které prizmatem tohoto ustanovení vnímá jako pokračování správního řízení (shodně usnesení Krajského soudu v Praze z 30. 1. 2019, čj. 54 Af 19/2018-82, bod 11). Toto ustanovení stanoví, že jiná řízení než soudní a rozhodčí řízení se rozhodnutím o úpadku nepřerušují a lze je nově zahájit i v době, po kterou trvají účinky rozhodnutí o úpadku; v těchto řízeních však po dobu, po kterou trvají účinky rozhodnutí o úpadku, nelze rozhodnout o náhradě škody nebo jiné újmy. K rozhodnutím vydaným v rozporu s tímto zákazem se v insolvenčním řízení nepřihlíží. Nestanoví‑li zákon jinak, je účastníkem těchto jiných řízení i nadále dlužník. 6. Ze závěrů rozšířeného senátu plyne, že dlužník obecně může podat sám žalobu proti rozhodnutí i v době, kdy probíhá insolvenční řízení (rozsudek NSS z 29. 8. 2018, čj. 10 Afs 179/2017-32, č. 3803/2018 Sb. NSS). Insolvenční správce může být v takovém případě dle okolností osobou zúčastněnou na řízení (bod 70 rozsudku ELMO-PLAST a rozsudek rozšířeného senátu NSS z 5. 12. 2017, čj. 1 Afs 58/2017-42, č. 3686/2018 Sb. NSS, bod 57 a násl.). 7. Oproti tomu insolvenční správce nemůže podat správní žalobu ve všech věcech, které se týkají dlužníka, nýbrž pouze v případě, kdy se (analogicky rozšířený) § 140d odst. 1 insolvenčního zákona neuplatní, protože zákon stanoví jinak (věta poslední uvedeného ustanovení). 8. Tak je tomu typicky (po prohlášení konkursu na majetek dlužníka) v daňových věcech či věcech, které se přímo týkají majetkové podstaty, neboť práva a povinnosti v takovém případě přecházejí na insolvenčního správce [§ 228 písm. i), § 229 odst. 3 písm. c) a § 246 odst. 1 insolvenčního zákona a ve vztahu k daňovým věcem též § 20 odst. 3 a § 244 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu]. V těchto případech má insolvenční správce aktivní procesně legitimaci k podání žaloby (např. rozsudky NSS z 8. 8. 2018, čj. 10 Afs 113/2018-76, z 31. 10. 2018, čj. 3 Afs 173/2017-37, č. 3823/2019 Sb. NSS, bod 6 až 10, z 31. 10. 2018, čj. 3 Afs 1/2017-71, bod 16 až 19). 9. V žalobkynině případě se však o takovou věc nejedná. Napadené rozhodnutí bylo vydáno v řízení o přestupku (tedy v obdobném typu případu jako řešil NSS v rozsudku ELMO-PLAST), v němž byla Liberty Ostrava a.s. shledána vinnou ze spáchání přestupku a byla jí uložena pokuta. Pokuta za přestupek je mimosmluvní sankcí postihující majetek dlužníka, která se v insolvenčním řízení neuspokojuje [§ 170 písm. d) insolvenčního zákona a rozsudek Nejvyššího soudu z 27. 6. 2018, sp. zn. 29 ICdo 17/2017]. Nemá proto dopad do majetkové podstaty a nejde o případ, kdy by na insolvenčního správce přešla oprávnění dlužníka. Insolvenční správce tudíž nemá ani aktivní procesní legitimaci. 10. Protože žalobkyně je osoba zjevně neoprávněná k podání této žaloby soud ji výrokem I. odmítl postupem dle § 46 odst. 1 písm. c) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (s. ř. s.). 11. Výrokem II. rozhodl soud o nákladech řízení postupem dle § 60 odst. 3 s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žaloba byla odmítnuta. 12. Soud pouze pro úplnost dodává, že žalobkyni se svým právním názorem předběžně seznámil (usnesení na čl. 14) a umožnil jí se k němu vyjádřit. Žalobkyně sice sdělila, že tak učiní, ale do dnešního dne žádné vyjádření soudu nezaslala. Poučení: Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Praha 29. září 2025     Mgr. Marek Bedřich v.r. předseda senátu         Shodu s prvopisem potvrzuje: X.