čj. 11 A 136/2025-14 USNESENÍ Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Marka Bedřicha, soudce Mgr. Marka Zimy a soudkyně JUDr. Jitky Hroudové ve věci žalobce:  Z. P. bytem X proti žalovanému:  Ministerstvo vnitra sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, 140 21  Praha 4 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného z 8. 9. 2025, čj. MV-58972-18/ODK-2024 takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce požádal v únoru 2024 Magistrát hl. m. Prahy podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, o poskytnutí informace – rozhodnutí a soupisu obsahu příslušného správního spisu. Magistrát rozhodnutí poskytl, ale soupis poskytnout odmítl. Žalobce podal proti tomuto rozhodnutí odvolání, které žalovaný zamítl. K žalobcově podnětu následně Úřad pro ochranu osobních údajů zahájil přezkumné řízení, v němž rozhodnutí magistrátu i žalovaného zrušil pro nepřezkoumatelnost a pro nevypořádání odvolacích námitek a věc vrátil magistrátu k novému projednání. 2. Rozhodnutím z 6. 8. 2025 magistrát opět odmítl soupis obsahu spisu poskytnout, proti čemuž se žalobce odvolal. Žalovaný napadeným rozhodnutím rozhodnutí magistrátu podle § 90 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, zrušil a vrátil mu věc k novému projednání. Přitom jej zavázal, aby žalobcovu žádost neodmítal podle § 15 odst. 1 zákona o svobodném přístupu k informacím, ale vyřídil ji podle správního řádu jako žádost o nahlížení do správního spisu. 3. Žalobce se podanou žalobou domáhá, aby soud zrušil napadené rozhodnutí, vrátil věc žalovanému k dalšímu řízení a přikázal mu poskytnout soupis obsahu správního spisu v režimu zákona o svobodném přístupu k informacím. Zejména namítá, že správní orgány porušily jeho právo na informace podle čl. 17 Listiny základních práv a svobod tím, že jeho žádost o konkrétní informaci (soupis obsahu spisu) posoudily jako žádost o nahlížení do správního spisu podle § 38 správního řádu bez řádného testu proporcionality. 4. Soud se nejprve zabýval přípustností žaloby. 5. Podle § 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (s. ř. s.), ve správním soudnictví poskytují soudy ochranu veřejným subjektivním právům fyzických i právnických osob způsobem stanoveným tímto zákonem a za podmínek stanovených tímto nebo zvláštním zákonem a rozhodují v dalších věcech, v nichž tak stanoví tento zákon. 6. Podle § 65 odst. 1 s. ř. s. kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti, (dále jen „rozhodnutí“), může se žalobou domáhat zrušení takového rozhodnutí, popřípadě vyslovení jeho nicotnosti, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak. 7. Pro splnění podmínek § 65 odst. 1 s. ř. s. je nezbytné, aby byla dotčena žalobcova právní sféra (bod 74 usnesení rozšířeného senátu NSS z 10. 7. 2018, čj. 9 As 79/2016-41, č. 3779/2018 Sb. NSS). 8. Judikatura je konstantní v závěru, že nemeritorní rozhodnutí podle § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu, není rozhodnutím ve smyslu legislativní zkratky v § 65 odst. 1 s. ř. s. Takové rozhodnutí totiž nic nemění na subjektivních veřejných právech a povinnostech účastníků správního řízení, neboť se jím s konečnou platností nezakládají, nemění, neruší ani závazně neurčují práva a povinnosti účastníků. Důsledkem rozhodnutí je pouze to, že se věc vrací do stádia před rozhodnutím správního orgánu prvního stupně, kde bude o věci znovu rozhodnuto (rozsudky NSS z 31. 3. 2010, čj. 9 As 30/2010-219, z 28.  5. 2020, čj. 7 As 422/2018-66, bod 18, z 2. 4. 2025, čj. 6 As 269/2024-24, bod 15, nebo z 5. 9. 2025, čj. 4 As 174/2024-47, bod 34). 9. Uvedené závěry se uplatní i ve věcech týkajících se svobodného přístupu k informacím. Toliko v případě tzv. procesního ping-pongu judikatura dovodila, že žadatel o informace může ve věcech svobodného přístupu k informacím podat žalobu přímo proti rozhodnutí povinného subjektu, kterým povinný subjekt po předchozím zrušovacím rozhodnutí odvolacího orgánu znovu odmítl požadovanou informaci poskytnout. Není ovšem možné žalovat rozhodnutí žalovaného, které ruší rozhodnutí povinného subjektu; takovéto rozhodnutí totiž do právní sféry žadatele nijak nezasahuje (body 33 až 39 rozsudku rozšířeného senátu NSS z 24. 10. 2018, čj. 7 As 192/2017-35, č. 3834/2019 Sb. NSS, nebo bod 23 rozsudku NSS z 20. 8. 2025, čj. 6 As 11/2025-30). 10. Napadeným rozhodnutím žalovaný zrušil rozhodnutí povinného subjektu (Magistrátu hl. m. Prahy) a věc mu vrátil k novému projednání postupem podle § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu. Věc se tak po vydání žalobou napadeného rozhodnutí vrátila do stádia řízení v prvním stupni, kde o ní bude znovu rozhodováno. Napadené rozhodnutí nemění nic na žalobcových veřejných subjektivních právech, žádné právo ani povinnost mu nezakládá, nemění, neruší ani závazně neurčuje, přestože je v jeho odůvodnění vysloven právní názor, který je pro magistrát závazný. Žaloba tedy nesměřuje proti rozhodnutí správního orgánu ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s., ale proti jinému úkonu žalovaného. Takové úkony jsou ze soudního přezkumu vyloučeny podle § 70 písm. a) s. ř. s. a žaloba proti nim je podle § 68 písm. e) s. ř. s. nepřípustná. 11. S ohledem na uvedené závěry soud žalobu výrokem I. odmítl jako nepřípustnou postupem podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. 12. Výrokem II. rozhodl soud o nákladech řízení tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu postupem dle § 60 odst. 3 s. ř. s. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Praha 8. října 2025 Mgr. Marek Bedřich v. r. předseda senátu Shodu s prvopisem potvrzuje X.