USNESENÍ Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Blanky Chlostové a soudců JUDr. Zuzany Hanákové, LL.M. a JUDr. Michala Holuba ve věci žalobkyně: A., s.r.o., IČO xxx sídlem H., Praha zastoupená advokátkou R. T. sídlem N., .Č. proti žalované: K. sídlem A., Nizozemsko, jednající v ČR prostřednictvím organizační složky K., IČO: xxx sídlem E., V., Praha o 549 385 Kč s příslušenstvím k odvolání proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6, ze dne 21. 11. 2024, č. j. 14 C 204/2024-6 takto: Usnesení soudu I. stupně se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. Odůvodnění: 1. Shora označeným usnesením soud I. stupně vyslovil podle § 105 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) svou místní nepříslušnost s odůvodněním, že žalovaná má sídlo organizační složky v obvodu působnosti Obvodního soudu pro Prahu 5 (výrok I.) a rozhodl, že po právní moci napadeného usnesení bude věc postoupena Obvodnímu soudu pro Prahu 5 jako soudu místně příslušnost (výrok II). 2. Žalobkyně podala proti napadenému usnesení včasné odvolání, ve kterém namítala, že žaloba byla podána u místně příslušeného soudu, neboť ke dni podání žaloby (19. 11. 2024 – pozn. odvolacího soudu) měla organizační složka žalované sídlo na adrese E., Praha. Ke změny její adresy, která původně byla v obvodu působnosti Obvodního soudu pro Prahu 5, došlo dne 4. 4. 2024. Žalobkyně proto navrhla, aby bylo napadené usnesení zrušeno a aby bylo nařízeno projednání věci. 3. Žalovaná se k odvolání nijak nevyjádřila. 4. Odvolací soud přezkoumal usnesení soudu I. stupně podle § 212 a § 212a o. s. ř., aniž za tím účelem bylo třeba vzhledem k ustanovení § 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř. nařizovat jednání a shledal, že řízení před soudem I. stupně trpí vadami, které mohly mít vliv na rozhodnutí ve věci a pro které nelze rozhodnutí soudu I. stupně potvrdit či změnit. 5. Z obsahu spisu vyplývá, že žalobkyně se podanou žalobou domáhá zaplacení částky 549 385 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že jako poskytoval asistenčních služeb v oblasti cestovního pojištění včetně repatriace ze zahraničí ve spolupráci se svým obchodním partnerem společností O. s. r. o. zajišťovala u žalované medicínskou repatriaci pro své klienty H. F. a P. F. z důvodu nepříznivého zdravotního stavu H. F. Žalobkyně ve spolupráci se svým zástupcem zajistila u žalované lety pro medicínskou posádku H. A. a zdravotní sestru I. H., které měly zákazníky žalobkyně doprovázet při jejich cestě z USA. Jednalo se o lety pod číslem rezervace x (H. A.) a x (I. H.) a to let KL 1838 z Vídně do Amsterdamu dne 9. 9. 2023 (6:55-8:45), let KL 1009 z Amsterdamu do Londýna dne 9. 9. 2023 (10:15-10:45) a let KL 4806 z Londýna do Las Vegas dne 9. 9. 2023 (12:45-15:25) a lety pod číslem rezervace x (H. F.) a x (P. F.), x (H. A.) a x (I. H.), a to: KL 363 z Las Vegas do Amsterdamu z 10. 9.2023 (16:10) na 11. 9. 2023 (11:05) a KL 1847 z Amsterdamu do Vídně dne 11. 9. 2023 (17:15-19:05). Vzhledem ke zdravotnímu stavu H. F. poptala žalobkyně u žalované pro lety KL 636 a KL 1847 službu 1 X OXYGEN BOTTLE a oznámila totožnost medicínské eskorty, která je při využití této služby na palubě letadla, standardem. Poskytnutí služby žalovaná potvrdila v dokumentu SPLAZ KLM ze dne 8. 9. 2023. Dne 10. 9. 2023 o odbavení medicínské posádky a zákazníků na let KL 636 byla medicínská posádka u odletové brány informována, že služba 1 x OXYGEN BOTTLE není pro let připravena. Zdravotní stav H. F. se okamžitě zhoršil (obtíže s dýcháním) a byl jí z tohoto důvodu odepřen nástup na palubu, zákazníci proto byli nuceni zůstat v USA, medicínská eskorta však uvedeným letem odletěla zpět domů. Ani předchozí odlet medicínské posádky do USA, však nebyl bezproblémový, neboť medicínská posádka se na místo určení dostala s dvanáctihodinovým zpožděním, tj. ve stejný den, na který byl plánován zpáteční let, čímž došlo ke zkrácení odpočinku medicínské posádky, což mohlo mít vliv na kvalitu poskytnuté péče. Z důvodu pochybění na straně žalované tak žalobkyně vyslala medicínskou posádku do USA marně. Následně musela urgentně zajistit novou repatriaci, kterou z důvodu časové tísně zajišťovala žalobkyně v USA a žalobkyni tak v důsledku porušení povinnosti žalované vznikla škoda spočívající v nákladech na marný výjezd medicínské posádky ve dnech 9. 9. 2023 - 12. 9. 2023 ve výši 186 743 Kč, nákladech na návoz medicínské posádky z letiště na hotel (promarněná repatriace) 10 076 Kč, nákladech na návoz medicínské posádky a zákazníků na letiště 43 495 Kč a nákladech na ubytování H. F. a P. F. ve dnech 11. 9. 2023 – 15. 9. 2023 ve výši 11 679 Kč a v nákladech na letenky a ubytování pro medicínskou posádku (2. výjezd) ve výši 290 053 Kč. Celková dlužná částka tak činila 544 046 Kč, kterou žalovaná žalobkyni včas neuhradila, žalobkyně proto požadovala také zaplacení zákonných úroků z prodlení. 6. V projednávané věci je dán cizí prvek, neboť sídlo žalované je v Nizozemí. S ohledem na uvedenou skutečnost proto v rámci zkoumání podmínek řízení bylo na místě nejprve se zabývat otázkou, zda je k projednání nároku uplatněného žalobkyní dána mezinárodní příslušnost (pravomoc) českých soudů. Teprve v případě, že by byla dána mezinárodní příslušnost českých soudů k projednání věci, bylo by možné se zbývat otázkou, který soud je místně příslušený k projednání věci ve smyslu ust. 105 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu. 7. V daném případě bylo potřeba mezinárodní příslušnost soudů určit podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (přepracované znění) (dále „nařízení Brusel I bis“). 8. Podle čl. 4 odst. 1 nařízení Brusel I bis nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. 9. Podle čl. 63 odst. 1 nařízení Brusel I bis pro účely tohoto nařízení se v případě společností nebo jiných právnických osob nebo sdružení fyzických nebo právnických osob rozumí „bydlištěm“ místo, kde mají své: a) sídlo, b) ústředí, nebo c) hlavní provozovnu. 10. Podle čl. 7 odst. 2) nařízení Brusel I bis osoba, která má bydliště v některém členském státě, může být v jiném členském státě žalována ve věcech týkajících se deliktní nebo kvazideliktní odpovědnosti u soudu místa, kde došlo nebo může dojít ke škodné události. 11. Podle čl. 7 odst. 5 nařízení Brusel I bis osoba, která má bydliště v některém členském státě, může být v jiném členském státě žalována, jedná-li se o spor vyplývající z provozování pobočky, zastoupení nebo jiné provozovny, u soudu místa, kde se tyto složky nacházejí. 12. V usnesení ze dne 27. 10. 2021, sp. zn. 27 Cdo 3037/2020 Nejvyšší soud poukázal na ustálenou rozhodovací praxi Soudního dvora k čl. 5 odst. 5 Bruselské úmluvy (resp. k čl. 7 odst. 5 nařízení Brusel I bis), z níž se podává, že: 1) Pobočkou lze rozumět takové zastoupení zahraniční osoby, jež se jeví jako permanentní „prodloužená ruka“ zahraniční osoby, zřízená pro účely podnikání v dotčeném členském státě, vybavená materiálně i personálně k tomu, aby mohla uzavírat obchody jménem svého zřizovatele, takže osoby s ní vstupující do kontaktu sice ví, že jednají se zahraniční osobou, nicméně nemusí jednat s jejím ústředím, ale pouze s tímto zastoupením. 2) Spory vyplývající z provozování pobočky v sobě zahrnují jak spory týkající se práv a závazků vzniklých ze vztahů souvisejících s řízením a správou pobočky, tak spory vzniklé ze smluvních i mimosmluvních vztahů, do nichž pobočka vstoupila jménem svého zřizovatele, popř. při činnosti jeho jménem či v jeho prospěch prováděné, na území státu, kde se pobočka nachází. (Srovnej rozsudek ve věci C-33/78, Somafer, body 12 a 13.). 13. Dále v něm Nejvyšší soud uvedl, čl. 7 nařízení Brusel I bis upravuje nejen mezinárodní příslušnost (pravomoc) soudů konkrétního členského státu, ale i jejich příslušnost místní [s výjimkou odst. 6, srov. rozsudek Soudního dvora ze dne 3. 5. 2007, ve věci C-386/05, Color Drack GmbH proti Lexx International Vertriebs GmbH a že ve věcech deliktní nebo kvazideliktní odpovědnosti, nesouvisí-li se smlouvou či s nároky ze smlouvy ve smyslu čl. 7 odst. 1 nařízení Brusel I bis (srov. C-189/87, Kalfelis), je místně příslušným podle čl. 7 odst. 2 soud místa, kde došlo nebo může dojít ke škodné události. Nejvyšší soud ještě doplnil, že zvláštní příslušnost uvedená v čl. 7 odst. 2 nařízení Brusel I bis je odůvodněna úzkým vztahem mezi deliktním či kvazideliktním jednáním a soudem, který má o sporu rozhodnout. Jestliže pak existuje více míst, kde došlo, nebo mohlo dojít ke škodné události, je třeba obratem „u soudu místa“ rozumět takové místo, které zajišťuje nejužší vztah mezi deliktním či kvazideliktním jednáním a příslušným soudem. Nelze-li však takové místo stanovit, má každé z míst, kde došlo nebo může dojít ke škodné události, dostatečně úzký vztah s věcnými prvky sporu, a tedy významný vztah s ohledem na soudní příslušnost. 14. Z obsahu spisu se podává, že žalobce podal žalobu u soudu podle sídla organizační složky žalované ve smyslu čl. 7 odst. 5 nařízení Brusel I bis. Aby však bylo možné dovodit mezinárodní příslušnost českých soudů podle uvedeného ustanovení, muselo by se jednat o spor vzniklý ze smluvních nebo mimosmluvních vztahů, do nichž tato pobočka žalované v ČR vstoupila jménem svého zřizovatele v Nizozemku, popř. při činnosti jeho jménem či v jeho prospěch prováděné, na území státu, kde se pobočka nachází, tj. v ČR. 15. Z obsahu spisu však není zřejmé, jakou smlouvu nebo dohodu měla uzavřenou žalobkyně se žalovanou, v této souvislosti žalobkyně nic konkrétního netvrdila. Není tedy prozatím zřejmé, s kým za žalovanou žalobkyně vlastně ujednala, že na letech KL 636 a KL 1847 konaných ve dnech 10. 9. 2023 a 11. 9. 2023 bude poskytnuta služba 1 x OXYGEN BOTTLE, zda se jednalo o ujednání s mateřskou společností žalované se sídlem v Nizozemsku, s její organizační složkou v České republice. Případně, zda se mělo ujednání mezi žalobkyní a žalovanou řídit nějakými obchodními podmínkami žalované upravujícími jinak otázku mezinárodní příslušnosti ze sporů vzniklých při porušení smlouvy. 16. Z žalobních tvrzení je prozatím patrné pouze to, že žalovaná neměla pro žalobkyni zajištovat žádnou činnost jménem žalované či v její prospěch na území ČR. 17. Zatím tedy nelze dovodit mezinárodní příslušnost českých soudů ani podle čl. 7 odst. 2 ani podle čl. 7 odst. 5 nařízení Brusel I. Bis. 18. V této souvislosti odkazuje odvolací soud také na rozhodnutí Soudního dvora ve věci C-168/02 – Kronhofer, ve kterém Soudní dvůr uvedl, že článek 5 bod 3 Bruselské úmluvy příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech ze dne. 27. září 1968 (nyní čl. 7 odst. 2 nařízení Brusel I bis – pozn. odvolacího soudu) musí být vykládán tak, že nezahrnuje místo bydliště žalobce, kde se nachází jeho „centrum majetkových zájmů“, pouze z důvodu, že zde pocítil peněžní újmu, která vznikla v jiném státě. 19. Vzhledem ke skutečnosti, že prozatím není vyjasněno, zda je dána mezinárodní příslušnost českých soudů k projednání věci, nebyly splněny podmínky ani k vyslovení místní nepříslušnosti soudu I. stupně. I když odvolací soud musí v této souvislosti přisvědčit žalobkyni, že závěr soudu I. stupně, že sídlo žalobkyně bylo ke dni podání žaloby (19. 11. 2024) v obvodu působnosti Obvodního soudu pro Prahu 5 je zjevně nesprávný, když z výpisu z obchodního rejstříku organizační složky žalované působící v ČR zjevně plyne, že od 4. 4. 2024 má zapsanou adresu sídla v Praze 6, tj. v obvodu působnosti soud I. stupně, který vydal napadené usnesení. 20. Odvolací soud proto postupoval podle § 219a odst. 1 písm. a) o. s. ř. ve spojení s ust. § 167 odst. 2 o. s. ř., usnesení soudu I. stupně zrušil a věc podle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. 21. Na soudu I. stupně nyní bude, aby vyzval žalobkyni, aby tvrdila na základě, jakých konkrétních skutečností dovozuje mezinárodní příslušnost českých soudů k projednání věci a doložil soudu I. stupně znění dohody obsahující ujednání o tom, že žalovaná dodá žalobkyně na lety KL 636 a KL 1847 konané ve dnech 10. 9. 2023 a 11. 9. 2023 službu 1 X OXYGEN BOTTLE. Odvolací soud k tomu ještě podotýká, že ve spisu nebyla obsažena v této souvislosti žádná smlouva nebo dohoda, ani čitelné potvrzení, na které odkazovala žalobkyně v žalobě. Poučení: Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné (§ 238 odst. 1 písm. k) o. s. ř.). Praha 31. 3. 2025 JUDr. Blanka Chlostová v. r. předsedkyně senátu