17 A 39/2025-10                 USNESENÍ   Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Milana Taubera, soudkyně Pavly Klusáčkové a soudce Vadima Hlavatého ve věci žalobce: Dr. rer. oec. Ing. V. H., Ph.D., MBA        bytem X  zastoupený advokátem Mgr. Petrem Novotným  se sídlem Praha 8, Křižíkova 52/48c   proti žalovanému:  Ministerstvo vnitra se sídlem Praha 3, Praha 7, Nad Štolou 3 o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu   takto:   I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.     Odůvodnění:   1. Žalobce se žalobou ze dne 15. 4. 2025 domáhal ochrany před nezákonným zásahem žalovaného a žádal, aby soud uložil žalovanému povinnost zdržet se vůči žalobci zásahu, který spočívá v zamítnutí jeho žádosti o zproštění znalecké mlčenlivosti o skutečnostech, o kterých se dověděl při znalecké činnosti při zpracování znaleckého posudku č. 413-21-2021 ze dne 10.12.2021, ve znění jeho dodatku č. 1 ze dne 2. 2. 2022, a znaleckého posudku č. 414-21-2021 ze dne 10. 11. 2021 v souvislosti s trestním řízením vedeným u Policie České republiky pod č.j. KRPA-477120-225(226)/TČ-2018-000097-MIK. 2. Z podané žaloby i z jejích příloh vyplývá, že žalobce byl na základě pokynu státního zástupce Městského státního zastupitelství v Praze opatřením dle § 105 odst. 1 trestního řádu přibrán do trestního řízení, které bylo vedeno u Krajského ředitelství policie hl. m. Prahy pod č. j. KRPA-477120/TČ-2018-000097MIK za účelem vypracování znaleckých posudků. Ve vztahu k vypracovaným znaleckým posudkům, respektive skutečnostem, které se při jejich vypracování dozvěděl, žalobce žádal o zproštění povinnosti mlčenlivosti. 3. Soud před posouzením žaloby z věcného hlediska musí zkoumat, zda jsou splněny podmínky řízení. Při posouzení podmínek řízení soud vyšel z následující právní úpravy (zvýraznil zdejší soud): -            Podle § 4 odst. 1 písm. c) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), rozhodují soudy ve správním soudnictví o ochraně před nezákonným zásahem správního orgánu. -            Podle § 82 s. ř. s. každý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením (dále jen „zásah“) správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, může se žalobou u soudu domáhat ochrany proti němu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný. -            Správním orgánem se podle § 4 odst. 1 písm. a) s. ř. s. rozumí orgány moci výkonné, orgány územního samosprávného celku, jakož i fyzické nebo právnické osoby nebo jiné orgány, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy. -            Podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. soud usnesením odmítne návrh, jestliže soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat. 4. Z výše uvedených ustanovení s. ř. s. vyplývá, že se žalobou na ochranu před nezákonným zásahem lze domáhat ochrany před nezákonným zásahem ze strany správního orgánu, a to výlučně v oblasti veřejné správy. Nejvyšší správní soud pak judikoval, že ze soudního přezkumu ve správním soudnictví jsou vyloučeny ty případy, kdy se žalovaný nachází v pozici orgánu činného v trestním řízení (blíže viz rozsudek ze dne 28. 4. 2005, č. j. 2 Aps 2/2004-69, Sb. NSS 623/2005). 5. Z podané žaloby a z přiložených dokumentů týkajících se žádosti žalobce o zproštění povinnosti mlčenlivosti vyplývá, že se žalobce domáhá ochrany před postupem Krajského ředitelství policie hl. města Prahy, které nevyhovělo jeho žádosti o zproštění mlčenlivosti. Krajské ředitelství policie hl. m. Prahy při přibrání žalobce jako znalce do trestního řízení pod č. j. KRPA-477120/TČ-2018-000097MIK vystupovalo v pozici orgánu činného v trestním řízení dle § 12 odst. 1 trestního řádu. O uvedeném svědčí charakter řízení, do kterého byl žalobce jako znalec přibrán, které je trestním řízením, a rovněž i ustanovení, na základě kterého byl žalobce do řízení přibrán, tj. § 105 trestního řádu. 6. Jestliže pak žalobce žádá o zproštění mlčenlivosti, obrací se dle § 20 odst. 1 zákona 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, se svojí žádostí na svého zadavatele. Tímto zadavatelem je, jak bylo uvedeno výše, orgán činný v trestním řízení. Žalobcem tvrzeného nezákonného zásahu se tak dopustil orgán činný v trestním řízení. V projednávaném případě tak žalobce nemohl být dotčen na právech nebo povinnostech náležejících do oblasti veřejné správy, ale výlučně do oblasti trestního práva. 7. S ohledem na skutečnost, že tvrzeného nezákonného zásahu se dopustil subjekt, který nevystupoval v pozici správního orgánu v oblasti veřejné správy, ale výlučně v pozici orgánu činného v trestním řízení, nelze se proti jeho postupu bránit žalobou na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu podle § 82 s. ř. s. Za uvedeného stavu věci soud podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. žalobu odmítl pro neodstranitelný nedostatek podmínek v řízení, spočívající v nedostatku pravomoci soudu rozhodovat o postupu orgánu činného v trestním řízení. 8. Protože soud při posouzení žaloby dospěl k závěru, že nemá pravomoc rozhodovat o podané žalobě, nevyzýval již žalobce k odstranění vady podané žaloby spočívající v označení žalovaného, neboť by to bylo nadbytečné a procesně nehospodárné. 9. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 60 odst. 3 věta prvá s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.   Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.                 Praha 24. června 2025         Milan Tauber v.r. předseda senátu   Shodu s prvopisem potvrzuje M. S.