Odůvodnění
č. j. 17 Ad 16/2024 - 44
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Milana Taubera, soudce Vadima Hlavatého a soudkyně Pavly Klusáčkové ve věci
žalobkyně: Mgr. L. Š.
bytem X
zastoupená advokátem Mgr. Jiřím Trnkou
se sídlem Opletalova 983/45, Praha 1
proti
žalované: Česká lékárnická komora
se sídlem Rozárčina 1422/9, Praha 4
zastoupená advokátem Mgr. Jiřím Švejnohou
se sídlem Korunní 2569/108, Praha 10
o žalobě proti rozhodnutí Čestné rady žalované ze dne 12. 3. 2024, č. j. 997/ČR/2023,
takto:
I. Rozhodnutí Čestné rady České lékárnické komory ze dne 12. 3. 2024, č. j. 997/ČR/2023, se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení 11 228 Kč, a to do rukou jejího zástupce Mgr. Jiřího Trnky, advokáta.
Odůvodnění:
Obsah žaloby
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí, jímž byla shledána vinnou tím, že
„jako vedoucí lékárník lékárny Lékárna Bosco, Hradební 1306, Uherské Hradiště 686 01, provozované společností Hradišťská lékárenská s.r.o., IČ 06628931, sídlem Hradební 1306, 686 01 Uherské Hradiště, jako poskytovatelem zdravotních služeb a jako odborný zástupce tohoto poskytovatele porušila své povinnosti uložené zákonem a stavovskými předpisy, když přinejmenším v období od 7.11.2022 do 8.6.2023 připustila nesprávné vedení skladové evidence léčivých přípravků v lékárnickém informačním systému předmětné lékárny spočívající v evidenčním nenaskladnění léčivých přípravků dodaných do předmětné lékárny a uvedených na dodacích listech distributora PHOENIX lékárenský velkoobchod, s.r.o.
- č. 2220882978 ze dne 5.11.2022 s datem dodání 7.11.2022 uvedeném na daňovém dokladu č. 2220051860 ze dne 7.11.2022, konkrétně bylo dodáno a evidenčně nenaskladněno 20 ks DuoResp Spiromax 160mcg/4.5mcg inh.plv.1x120dávek, 20 ks DuoResp Spiromax 320mcg/9mcg inh.plv.1x60dávek, 12 ks Insuman Rapid 100IU/ml inj.sol5x3ml/300UT Solostar, 20 ks Lixiana 30mg tbl.flm.30x30mg a 9 ks Xarelto 15mg por.tbl.flm.42x15mg,
- č. 2220936133 ze dne 23.11.2022 s datem dodání 24.11.2022 uvedeném na daňovém dokladu č. 2220055942 ze dne 30.11.2022, konkrétně bylo dodáno a evidenčně nenaskladněno 10 ks Ozempic 1mg inj.sol. 1x3ml+4j.,
- č. 2220741713 ze dne 21.9.2022 s datem dodání 22.9.2022 uvedeném na daňovém dokladu č. 2220043437 ze dne 22.9.2022, konkrétně bylo dodáno a evidenčně nenaskladněno 10 ks Eliquis 5mg por.tbl.flm. 168x5mg, 10 ks Eliquis 5mg por.tbl.flm. 60x5mg, 14 ks Xarelto 15mg tbl.flm.98x15mg II a 14 ks Xarelto 20mg por.tbl.flm.28x20mg II,
v celkové hodnotě 189.497,51 Kč vč. DPH,
a dále připustila zacházení s těmito léčivými přípravky uvedenými na shora zmíněných dodacích listech v rozporu se zákonem o léčivech, když nebyl proveden v lékárnickém informačním systému předmětné lékárny a inspektorům ČLnK nebyl předložen žádný doklad o řádném nakládání s těmito léčivými přípravky způsobem přípustným dle zákona o léčivech.“.
2. Tím žalobkyně závažně porušila svou povinnost odborně vést lékárnu, povinnost vykonávat své povolání v souladu s jeho etikou a způsobem stanoveným zákony, povinnost znát a dodržovat stavovské předpisy komory a zachovávat respekt k orgánům stavovské samosprávy, k čemuž napadené rozhodnutí uvádí výčet konkrétních ustanovení zákonů a stavovských předpisů.
3. Žalobkyni bylo uloženo disciplinární opatření dle § 18 odst. 3 písm. c) zákona č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře, a § 16 odst. 3 písm. c) Organizačního řádu žalované spočívající ve vyloučení žalobkyně z komory.
4. Žalobkyně v žalobě uvedla, že závěr žalované, že v předmětné lékárně nebyla vedena řádná evidence léčivých přípravků, je v rozporu se skutečnostmi sdělenými žalobkyní. Dle žalobkyně nebyly údaje z předmětných dodacích listů zavedeny do programu Farmis z důvodu selhání lidského a technického faktoru, což se stalo zcela výjimečně, přičemž takovým pochybením nelze zcela zabránit. Jednalo se o dodávky uskutečněné 9, resp. 7 měsíců před provedením kontroly, pročež si žalobkyně přirozeně nemohla vybavit, kdo je naskladňoval. Žalovaná nalezla pochybení pouze u 3 dodacích listů, přesto se dle ní jedná o velmi závažný disciplinární delikt velkého rozsahu. Na žalobkyni jsou kladeny nepřiměřené nároky a fakticky se na ní požaduje absolutní odpovědnost za bezchybný stav evidence. Nesprávný je též závěr žalované, že zavinění žalobkyně mělo přinejmenším formu nepřímého úmyslu.
5. Žalobkyně odmítla tezi žalované, že k nenaskladňování léčivých prostředků docházelo po velmi dlouhé období. K nenaskladnění mělo dojít jeden den v září a dva dny v listopadu 2022. Dle žalované ovšem nesprávné vedení skladové evidence trvalo od 7. 11. 2022 do 8. 6. 2023, tedy po dobu 7 měsíců.
6. Žalobkyně považovala uloženou sankci za nepřiměřenou a její odůvodnění za nepřezkoumatelné, poukázala přitom na právo na svobodnou volbu povolání. Zdůraznila, že dosud nebyla disciplinárně trestána. Měla rovněž za to, že i pokud by jí vytýkané jednání naplňovalo formální znaky disciplinárního deliktu, nenaplňovalo by materiální znak.
7. Závěrem žalobkyně navrhla případnou moderaci trestu soudem.
Vyjádření žalované
8. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout. Dle jejího názoru žalobkyně fakticky uznala, že evidence skladových zásob nebyla vedena řádně. K délce trvání protiprávního stavu žalovaná došla tak, že nenaskladněním léčivých přípravků dodaných do předmětné lékárny nastal nesoulad ve skladové evidenci, který trval až do dne kontroly. Nelze pak přehlédnout, že se nenaskladněné léčivé přípravky v lékárně nenacházely. Dle žalované se nejednalo o ojedinělou technickou a lidskou chybu, s ohledem na rozsah pochybení je vyloučeno, aby o něm žalobkyně nevěděla.
9. Žalovaná nesouhlasila s tezí žalobkyně, že jsou na ni kladeny nepřiměřené nároky a absolutní odpovědnost za výsledek. U vedoucího lékárníka je vyžadována osobní přítomnost v době provozu lékárny, přičemž odpovídá za to, že skladová evidence léčiv v lékárně bude vedena takovým způsobem, aby bylo možné zjistit, co se s konkrétním léčivem stalo.
10. Pokud jde o přiměřenost disciplinárního opatření, žalovaná považovala zásah do práva žalobkyně na svobodnou volbu povolání za opodstatněný a přiměřený. Ohledně společenské nebezpečnosti jednání žalobkyně žalovaná poznamenala, že smyslem protiprávního nenaskladnění léčiv vzhledem k jejich skladbě byl s největší pravděpodobností jejich další reexport či jiné protiprávní zacházení.
Posouzení žaloby soudem
11. Po posouzení věci dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.
12. Soud rozhodl bez jednání, jelikož napadené rozhodnutí zrušil dle § 76 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“).
13. Předně se soud zabýval otázkou přezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí, zejména jeho výroku. Ačkoli žalobkyně nevznesla odpovídající žalobní námitku, dle usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 1. 2008, č. j. 2 As 34/2006, Sb. NSS 1546/2008, str. 8, dochází v případě vady nepřezkoumatelnosti dle § 76 odst. 1 s. ř. s. k prolomení dispoziční zásady ovládající správní soudnictví, neboť taková vada zpravidla brání přezkoumání důvodnosti žalobních námitek.
14. Podle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu je nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost i takové rozhodnutí, jehož výrok je vnitřně rozporný (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 12. 2003, č. j. 2 Ads 58/2003‑78, Sb. NSS 133/2004). Rozhodnutí přitom není nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost, je‑li rozpor v něm odstranitelný výkladem (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 8. 2006, č. j. 1 Afs 38/2006‑72).
15. Soud připomíná, že u rozhodnutí o správních deliktech je nutno striktně trvat na vysokém standardu jeho výroku. Rozhodnutí musí obsahovat popis skutku s uvedením místa, času a způsobu spáchání, popřípadě i s uvedením jiných skutečností, jichž je třeba k tomu, aby skutek nemohl být zaměněn s jiným, a dále musí být skutek popsán tak, aby byly naplněny veškeré zákonné znaky uvedené skutkové podstaty. Mezi popisem skutku ve výroku rozhodnutí, jeho právní kvalifikací a odůvodněním rozhodnutí musí být vzájemný soulad a jedna část musí navazovat na druhou (rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 1. 6. 2012, č. j. 16 A 1/2011-73).
16. Soud s odkazem na výše uvedenou citaci výroku napadeného rozhodnutí konstatuje, že výrok je nepřezkoumatelný pro nesrozumitelnost z důvodu jeho vnitřní rozpornosti. Výrok nejprve uvádí, že žalobkyně připustila nesprávné vedení skladové evidence léčivých přípravků „přinejmenším v období od 7.11.2022 do 8.6.2023“. Tomu korespondují první dvě odrážky výroku, v nichž jsou specifikovány nenaskladněné léčivé přípravky na dodacím listu č. 2220882978 ze dne 5. 11. 2022 s datem dodání 7. 11. 2022 a na dodacím listu č. 2220936133 ze dne 23. 11. 2022 s datem dodání 24. 11. 2022, a dále skutečnost, že dne 8. 6. 2023 proběhla dílčí prohlídka předmětné lékárny ze strany inspektorů žalované, což lze seznat z odůvodnění napadeného rozhodnutí a z obsahu správního spisu (zápis o provedení dílčí prohlídky předmětné lékárny ze dne 8. 6. 2023).
17. Třetí odrážka výroku ovšem uvádí nenaskladněné léčivé přípravky na dodacím listu č. 2220741713 ze dne 21. 9. 2022 s datem dodání 22. 9. 2022. Tomu ovšem neodpovídá znění výroku s vymezením období spáchání disciplinárního deliktu od 7. 11. 2022 do 8. 6. 2023. Danou vadu nelze překlenout tím, že je vymezení období uvozeno slovem „přinejmenším“, což jej relativizuje. Soud opakuje, že u rozhodnutí o správních deliktech je nutno striktně trvat na vysokém standardu jeho výroku. Je evidentní, od jakého konkrétního data měla žalobkyně připustit nesprávné vedení skladové evidence léčivých přípravků. Popis skutku tak musí obsahovat přesné vymezení času, bez relativizujícího slova „přinejmenším“. Stejně tak soudu není zřejmé, proč není uvedeno období spáchání skutku již od 22. 9. 2022.
18. Vytýkanou vnitřní rozpornost výroku pak nelze odstranit ani po přihlédnutí k odůvodnění napadeného rozhodnutí, neboť z něj nelze seznat žádné vysvětlení pro výše zmíněnou diskrepanci výroku. Odůvodnění napadeného rozhodnutí na jedné straně jmenuje léčivé přípravky obsažené i v dodacím listu dle třetí odrážky výroku (str. 7) s tím, že celkově nebylo naskladněno 139 kusů léčivých přípravků (str. 8), což odpovídá součtu léčivých přípravků ze všech tří odrážek výroku, ovšem na druhé straně uvádí, že řádné nevedení skladové evidence trvalo po dobu 7 měsíců (str. 8), což by znamenalo, že vychází pouze z prvních dvou odrážek výroku, tj. z období od 7. 11. 2022 do 8. 6. 2023. Odůvodnění napadeného rozhodnutí tak ke srozumitelnosti výroku ničím nepřispívá, naopak v této části nesrozumitelnost umocňuje.
19. Závěrem soud dodává, že s ohledem na zrušení napadeného rozhodnutí pro nepřezkoumatelnost výroku spočívající v nesrozumitelnosti z důvodu jeho vnitřní rozpornosti, což má vliv jak na vymezení posuzovaného disciplinárního deliktu, tak na jeho závažnost, ergo i výši sankce, se soud nemohl zabývat věcnými námitkami žalobkyně a jejím návrhem na moderaci trestu.
Závěr
20. S ohledem na výše uvedené soud zrušil napadené rozhodnutí dle § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s. pro nepřezkoumatelnost výroku (a souvisejícího odůvodnění) spočívající v nesrozumitelnosti z důvodu jeho vnitřní rozpornosti. Dále soud vrátil věc dle § 78 odst. 4 s. ř. s. žalované k dalšímu řízení, v němž bude žalovaná vázána právním názorem vysloveným v tomto rozsudku (§ 78 odst. 5 s. ř. s.). V dalším řízení tedy žalovaná odstraní výše uvedené vady výroku rozhodnutí, potažmo odůvodnění rozhodnutí.
21. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s., podle něhož má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Jelikož byla žalobkyně ve věci zcela úspěšná, uložil soud žalované zaplatit jí náhradu nákladů řízení. Náklady žalobkyně představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 3 000 Kč a náklady zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 a § 9 odst. 4 písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění do 31. 12. 2024 (viz přechodné ustanovení čl. II vyhlášky č. 258/2024 Sb.), ve výši 3 100 Kč a paušální náhrada hotových výdajů stanovená dle § 13 odst. 4 téže vyhlášky, ve znění do 31. 12. 2024, ve výši 300 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání nebo návrh ve věci samé – žaloba) a náhrada za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 1 428 Kč. Celkem náklady řízení činí 11 228 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
Praha 20. března 2025
Milan Tauber v.r.
předseda senátu
Shodu s prvopisem potvrzuje M. S.
Hlavní stránka ·
Zásady ochrany osobních údajů ·
Smluvní podmínky