USNESENÍ Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Kotrčové a soudkyň Mgr. Daniely Večerkové a JUDr. Miluše Farské ve věci nezletilého: E. B. N, narozený xxx bytem N., Praha zastoupený kolizním opatrovníkem Městskou částí Praha sídlem Z. syna rodičů: B. H., narozená xxx bytem N., Praha zastoupená obecným zmocněncem J. P. trvale bytem P., K. N. J. N., narozený xxx bytem K., Praha zastoupený advokátem J. M. sídlem nám. T., P. o svěření do péče a určení výživného, o úpravu styku k odvolání otce nezletilého proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 30. 4. 2025, č. j. 0 P 11/2025-132 takto: Rozsudek soudu I. stupně se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. Odůvodnění: 1. Napadeným rozsudkem soudu I. stupně byl nezletilý E. svěřen pro dobu před rozvodem manželství rodičů i pro dobu po rozvodu manželství rodičů do péče matky (výrok I.), otci byla uložena povinnost platit na výživu nezletilého E. částku 18 000 Kč měsíčně k rukám matky vždy do každého 15. dne v měsíci, na který se výživné hradí, počínaje květnem 2025 (výrok II.), otci byla uložena povinnost platit na výživu nezletilého E. částku 18 000 Kč měsíčně k rukám matky vždy do každého 15. dne v měsíci, na který se výživné hradí, počínaje právní mocí rozsudku o rozvodu manželství rodičů (výrok III.), návrh otce na úpravu styku s nezletilým byl zamítnut (výrok IV.) a soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok V.). 2. Soud I. stupně shledal, že ve věci je dána mezinárodní příslušnost soudů České republiky a rozhodným právem je právo české, a to na základě § 56 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém (dále jen „ZMPS“). 3. V napadeném rozsudku vzal soud I. stupně za prokázané, že rodiče nezletilého uzavřeli manželství dne xxx, nezletilý se narodil dne xxx v S. v USA. Do roku 2018 žila celá rodina v USA, poté se všichni přestěhovali do České republiky a společně až do července 2023 bydleli v Praze 8. V červenci 2023 se otec odstěhoval zpět do USA, matka zůstala se synem bydlet v Praze. Žádný z rodičů nemá jinou vyživovací povinnost. Matka s E. bydlí v nájemním bytě, za bydlení vydá 24 000 Kč měsíčně včetně záloh na služby, s nikým dalším rodinnou domácnost nevedou. Matka je zdráva, má středoškolské vzdělání s maturitou, od roku 2012 podniká jako xxx s kolísavým příjmem, nemá významnější majetek krom dvou fotoaparátů v celkové hodnotě cca 100 000 Kč. Za rok 2023 vykázala matka příjem z podnikání ve výši 146 727 Kč, náklady uplatnila paušálem. Matka přerušila živnost na dobu od 30.12.2024 do 30.4.2025, byla jí přiznána počínaje 30.12.2024 na dobu pěti měsíců podpora v nezaměstnanosti (6 553 Kč měsíčně po dobu prvních dvou měsíců, 5 041 Kč měsíčně po dobu dalších dvou měsíců a 4 537 Kč měsíčně po zbývající podpůrčí dobu). Otec bydlí v USA ve sdíleném nájemním domě, za bydlení vydá 975 dolarů měsíčně za nájemné, za služby 200-250 dolarů měsíčně. Otec je zdráv, má titul bakalář v oboru xxx, pracoval jako xxx, poté jako xxx, následně v České republice jako xxx, kde dosahoval do července 2023 příjmu cca 45 000 Kč čistého měsíčně. Nyní pracuje jako učitel biologie na střední škole v USA, dosahuje příjmu 4 500 dolarů čistého měsíčně. Otec nemá žádný významnější majetek, je xxx, ze které nemá žádný příjem, má úspory ve výši cca 10 000 dolarů. Nezletilý E. je dle matky zdráv, dle otce trpí xxx, navštěvuje druhou třídu běžné základní školy N., s běžnými náklady (obědy cca 1 000 Kč měsíčně, družina 500 Kč měsíčně, náklady na pomůcky do 5 000 Kč za školní rok), chodí na xxx za 1 600 Kč na pololetí a hraje fotbal za 1 500 Kč na pololetí. E. je s otcem v pravidelném téměř každodenním kontaktu díky videohovorům, vídají se i osobně dle domluvy rodičů, např. o Vánocích či o Velikonocích, rodiče jsou domluveni, že E. pojede s otcem v létě 2025 v termínu 9.7.-21.8. do USA. Otec hradí k rukám matky výživné pro E. 18 000 Kč měsíčně, přispěl i nad rámec této částky na začátku školního roku 2024/2025 polovinou na družinu a kroužky. Otec se plánuje v srpnu 2025 přestěhovat zpět do České republiky, aby mohl být synovi nablízku, poptával práci u svého bývalého zaměstnavatele v Praze, zatím bez konkrétního výsledku, hodlá si najít bydlení blízko bytu matky a syna. Po přestěhování do Prahy si přeje, aby rodiče pečovali o syna formou střídavé péče např. se střídáním po týdnu. Rodiče spolu dobře komunikují o běžných záležitostech nezletilého, až na výjimky jsou schopni a ochotni se dohodnout na péči o syna a jeho stycích s otcem, na výživném, na kroužcích, zatím však nedospěli k dohodě o dlouhodobém uspořádání poměrů nezletilého E., matka si přeje vyčkat, zda se otec skutečně z USA zpět do České republiky vrátí. 4. Soud I. stupně otázku péče o nezletilého posoudil dle ustanovení § 906 a § 907 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), otázku výživného dle § 910, § 913 a § 915 o.z. a otázku úpravy styku dle § 888 a § 891 odst. 1 o.z. Svěřil nezletilého do péče matky, když toto odpovídá skutečnému a dlouhodobému uspořádání poměrů nezletilého. O výživném mezi rodiči žádné neshody nevznikají, soud tedy respektoval jejich faktickou shodnou vůli a uložil otci povinnost platit na výživu nezletilého i nadále částku 18 000 Kč měsíčně, když otcovy výdělkové a životní poměry placení tohoto výživného umožňují. Vzhledem k tomu, že mezi rodiči nevznikají žádné neshody o styku otce s nezletilým, má soud s ohledem na život otce v USA za nadbytečnou úpravu styku nezletilého s otcem soudním rozhodnutím. Rodiče spolu o E. dobře komunikují, jsou domluveni na pobytu E. s otcem v USA o letních školních prázdninách, na styku otce se synem se průběžně řádně domlouvají. Soud zdůraznil, že v souladu s § 154 odst. 1 o.s.ř. je pro rozsudek rozhodující stav v době jeho vyhlášení. Změní-li se však v budoucnu poměry (otec naplní svůj avizovaný záměr a přestěhuje se do České republiky), může to odůvodnit změnu rozhodnutí i bez návrhu ve smyslu § 909 o.z. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 23 zákona č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z.ř.s.“). 5. Proti rozsudku podal včasné odvolání otec nezletilého, výslovně napadl výroky I. - IV. uvedeného rozsudku. Namítl, že soud nepřihlédl k tomu, že otec se bude stěhovat zpět do ČR již 21. 8. 2025 (kdy do ČR přiletí s nezletilým po jejich společném pobytu v USA), otcův pracovní poměr k zaměstnavateli v USA končí k 12. 6. 2025, od 1. 7. 2025 až do přestěhování do ČR otec nebude dosahovat žádných příjmů. Majetkové poměry jsou jiné, než tvrdí matka. Otec po přestěhování do ČR nebude dosahovat příjmů jako v USA a hrazení výživného 18 000 Kč pro něj nadále nebude únosné. Soud se též nevypořádal s tvrzením otce, že matka vydělává minimálně 25 000 Kč měsíčně, nezabýval se tím, z jakého důvodu matka nyní nepracuje a zda by nemohla dosahovat s ohledem na své vzdělání a pracovní zkušenosti vyšších příjmů. Záměrem otce bylo ponechat do 1. 9. 2025 stávající soudem neupravený stav, když soud má do péče o nezletilé zasahovat jen v nejnutnějších případech. Rodiče byli na péči o nezletilého i výši výživného do návratu otce do ČR dohodnuti. Dle Ústavního soudu (nález sp. zn. II. ÚS 212/25) má soud řešit péči o nezletilé komplexně a do budoucna s ohledem na skutečnosti zjištěné v průběhu řízení. Soud si protiřečí i v části týkající se styku a výživného, o obojím se rodiče v minulosti dohodli, přesto soud pro úpravu styku nevidí důvod, naopak výživné upravuje v horentní výši. Plánované stěhování otce je motivováno pouze jeho snahou být s nezletilým, soud plánované stěhování otce ignoruje. Otec proto navrhuje, aby do 1. 9. 2025 zůstal stav soudem neupraven, a od 1. 9. 2025, kde se rodiče pravděpodobně neshodnou (přestože matka před soudem potvrdila, že souhlasí se střídavou péčí od přestěhování otce do České republiky), aby soud upravil styk s nezletilým dle návrhu otce. Stran výživného by měl soud od 12. 6. 2025 do 1. 9. 2025 vycházet z nulových příjmů otce, navíc za období od 9. 7. 2025 do 21. 8. 2025 nemůže matce náležet výživné, když dle dohody rodičů bude nezletilý tuto dobu s otcem v USA. I kdyby bylo na místě stanovit otci za tuto dobu výživné, dle metodiky Ministerstva spravedlnosti by nemělo přesáhnout 5 460 Kč až 6 555 Kč měsíčně. Soud též nepřihlédl k tomu, že matka bez jakéhokoliv důvodu nedosahuje svých potenciálně dosažitelných příjmů. Otec proto navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení, případně aby rozsudek změnil a rozhodl následovně: Nezletilý se s účinností od 1. 9. 2025 svěřuje do střídavé péče rodičů, kdy matka má nezletilého v péči každý lichý týden a otec každý sudý týden, předání a převzetí nezletilého bude probíhat vždy v pátek v 16:00 hodin u rodiče, jehož péče končí. O podzimních prázdninách (od posledního dne školní výuky do prvního dne školní výuky) bude nezletilý každý sudý kalendářní rok v péči otce a každý lichý kalendářní rok v péči matky, o vánočních prázdninách (od posledního dne školní výuky do prvního dne školní výuky v následujícím roce) bude nezletilý každý lichý kalendářní rok v péči otce a každý sudý kalendářní rok v péči matky, o pololetních prázdninách (od posledního dne školní výuky do prvního dne školní výuky) bude nezletilý každý lichý kalendářní rok v péči otce a každý sudý kalendářní rok v péči matky, o jarních prázdninách (od posledního dne školní výuky do pondělí po jarních prázdninách) bude nezletilý každý sudý kalendářní rok v péči otce a každý lichý kalendářní rok v péči matky, o velikonočních prázdninách (od středy odpoledne do úterý ráno) bude nezletilý každý lichý kalendářní rok v péči otce a každý sudý kalendářní rok v péči matky, převzetí a předání nezletilého v období prázdnin a svátků proběhne vždy ve školním zařízení. Nedohodnou-li se rodiče jinak, o letních prázdninách bude nezletilý v péči matky od 30. 6. od 8:00 hodin, kdy si ho matka převezme ve školním zařízení po ukončení školní výuky, do 15. 7. do 18:00 hodin, a dále od 16. 8. od 8:00 hodin do 31. 8. do 18:00 hodin, a v péči otce od 15. 7. od 18:00 hodin do 16. 8. do 8:00 hodin. S výjimkou posledního a prvního dne školního roku dojde k předání a převzetí nezletilého v období letních prázdnin vždy v bydlišti rodiče, jehož péče končí. V případě, že nedojde k předání a převzetí nezletilého v období prázdnin a svátků skrze školní zařízení, je nezletilý přebírán vždy v místě bydliště rodiče, jehož péče končí. Není-li stanoven jiný čas předání a převzetí, je tímto časem 8. hodina ranní. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 6. Matka k odvolání otce uvedla, že je v nejlepším zájmu nezletilého nebýt vytržen z prostředí, na které je zvyklý. Otec za 5 let v ČR nezískal elementární znalosti českého jazyka, učení se synem během Velikonoc řešil přes GPT, matka pak musela synovy úkoly a zameškané učivo kontrolovat. Otec není schopen synovi s předměty v českém jazyce adekvátně pomoci. Syn chodí na logopedii a doučování ČJ a dělá speciální úkoly z logopedie (má oslabenou poslechovou paměť). Matka navrhla v měsíci září až prosinec 2025 prověřit jazykové znalosti otce a jeho zázemí na nové adrese. Otec se sám nikdy dlouhodobě nestaral o syna a pravidelně se nestaral o chod domácnosti, při pobytu syna v USA se o syna starali otcovi rodiče nebo jeho spolubydlící v komunitě, při pobytu syna v ČR se o něj starala výhradně matka. Až po prověření těchto skutečností lze jednat o rozšíření styku otce se synem. Otec zatajil další příjmy, které měl v USA. Matce sdělil, že nezisková organizace, kterou založil v USA, je dalším zdrojem jeho příjmu v řádech tisíců USD. Otec je schopen si platit 1 600 USD měsíčně splátky vozidla. Vyživovací povinnost by měla platit i nadále, než otec doloží 6 měsíců po sobě jdoucích příjmů v ČR. K návrhu na střídavou péči není důvod. Matka navrhla zamítnutí odvolání otce, s tím, že pravidelný styk nezletilého s otcem mimo dny školního režimu bude i nadále podporovat. 7. Otec reagoval replikou, v níž uvedl, že dle aktuální judikatury je v nejlepším zájmu dítěte střídavá péče. Úroveň češtiny otce je A1 až A2, otec je připraven se v češtině nadále zlepšovat. Tvrzení matky, že otec nebude schopen se se synem učit česky, jsou nepodložená a nemůže to být důvod omezení péče otce o nezletilého. Otec je v případě potřeby schopen zajistit nezletilému profesionální doučování. I během své velikonoční návštěvy otec zajistil, aby nezletilý vypracoval všechny zadané úkoly dle svých schopností. Otec má odpovědnost za zajištění a vytvoření zázemí pro nezletilého, s nezletilým konzultuje výběr bydlení. Otec má bohaté zkušenosti s péčí o dítě, zejména z doby, kdy matka pracovala primárně v noci a o víkendech, též profesně má otec rozsáhlé zkušenosti s prací s dětmi. Otec se trvale stěhuje z USA do České republiky v srpnu 2025, aby znovu navázal každodenní kontakt s nezletilým, připravuje se na novou profesní dráhu, což dokládá jeho odhodlání podílet se na střídavé péči. Otec nezatajil žádné příjmy, dar, který obdržela nezisková organizace, není příjmem otce. Vozidlo otec v USA potřeboval, v současné době je již splaceno. Výše příjmů otce před jeho odstěhováním z USA je mezi účastníky nesporná a byla zjištěna soudem I. stupně. Otec navrhuje, aby soud u obou rodičů při stanovení výživného vycházel z dosažitelných příjmů, u otce jako středoškolského učitele a u matky dle jejího dosaženého vzdělání, když soud by měl dle § 913 odst. 2 o.z. zkoumat i snahu matky o získání odpovídajícího pracovního zařazení s vyššími příjmy. Soud nemůže u jednoho z rodičů vycházet z příjmů, které rodič objektivně nemá, a u druhého se spokojit s tvrzením, že pobírá podporu v nezaměstnanosti a nezkoumat jeho aktivitu k získání odpovídajících příjmů. 8. Opatrovník nezletilého k odvolání otce uvedl, že soud I. stupně rozhodl správně dle stavu ke dni projednávání dané věci. Pokud otec prokáže, že se v srpnu 2025 trvale přestěhoval do České republiky, měl by podat návrh na úpravu styku s nezletilým, případně se nejprve pokusit o dosažení mimosoudní dohody s matkou. 9. Odvolací soud přezkoumal z podnětu podaného odvolání při nařízeném jednání, napadený rozsudek, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212 a § 212a o.s.ř.), a dospěl k závěru, že nejsou dány předpoklady ani pro potvrzení, ani pro změnu napadeného rozsudku. 10. Protože v dané věci jde o řízení s cizím prvkem, který je dán tím, že otec je státním příslušníkem USA a k datu zahájení řízení měl bydliště v USA (u nezletilého, jenž má státní příslušnost ČR i USA, je podle § 28 odst. 1 ZMPS rozhodné státní občanství České republiky), bylo třeba se nejprve zabývat otázkami mezinárodní příslušnosti (pravomoci) českých soudů a rozhodného práva. Dvoustranná mezinárodní smlouva mezi ČR a USA upravující mezinárodní příslušnost (pravomoc) a rozhodné právo v této věci neexistuje. § 56 ZMPS, z nějž dovozoval svou pravomoc soud I. stupně, se zde neuplatní, neboť pravomoc ve věcech vyživovacích povinností a ve věcech rodičovské zodpovědnosti je upravena přímo použitelnými předpisy Evropské unie (pro jejichž aplikaci není rozhodující, zda mezinárodní prvek ve věci vykazuje vztah k členskému stát EU nebo ke státu třetímu). Pravomoc soudů ČR v této věci je dána na základě ustanovení čl. 7 odst. 1 Nařízení Rady (EU) 2019/1111 ze dne 25. června 2019 o příslušnosti, uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské odpovědnosti a o mezinárodních únosech dětí (přepracované znění, tzv. Nařízení Brusel II ter), a dále na základě čl. 3 písm a), b) a d) Nařízení Rady (ES) č. 4/2009 ze dne 18. prosince 2008 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností (dále jen „Nařízení o výživném“), vzhledem k tomu, že obvyklé bydliště nezletilého je na území České republiky a rozhodnutí o výživném v dané věci souvisí s řízením ve věci rodičovské zodpovědnosti. Rozhodným právem je dle § 57 ZMPS ve spojení s čl. 17 Úmluvy o pravomoci orgánů, použitelném právu, uznávání, výkonu a spolupráci ve věcech rodičovské zodpovědnosti a opatření k ochraně dětí přijaté v Haagu dne 19. 10. 1996, publikované pod č. 141/2001 Sb.m.s., a podle čl. 15 Nařízení o výživném ve spojení s čl. 3 odst. 1. Haagského protokolu ze dne 23. listopadu 2007 o právu rozhodném pro vyživovací povinnosti, právo české, a to rovněž na základě obvyklého bydliště nezletilého. 11. Při jednání odvolacího soudu otec uvedl, že se již přestěhoval do České republiky, zajistil si dlouhodobé bydlení na adrese K., Praha, což může doložit. Též může listinami doložit, že požádal o pobytovou kartu, zařídil si zdravotní pojištění, požádal o Lítačku a dostal nabídku práce na částečný úvazek (10-15 lekcí týdně) od bývalého zaměstnavatele. Pracovní smlouvu bude mít otec od 1. 9., legálně však může pracovat v ČR až obdrží povolení k pobytu. Otec má rovněž klienty na soukromé lekce angličtiny, může také učit online děti v x. Kromě toho plánuje, že se stane x, teď podstupuje rekvalifikaci, určité zkušenosti v oblasti xxx už má. Na účtu má otec 2 000 USD, z toho pokryje dočasný výpadek příjmů. O prázdninách byl otec s nezletilým v USA, jak bylo předem plánováno. Pobývali u rodičů otce, primárně o nezletilého v té době pečoval otec. 12. Matka při jednání odvolacího soudu uvedla, že od května obnovila živnost a dosahuje výdělku cca 30 tisíc Kč měsíčně. Udělala si kurz na online podnikání jako stylistka na sociálních sítích. Důvodem přerušení živnosti předtím bylo, že neměla dostatek zakázek. O prázdninách matka nezletilému zaplatila příměstský tábor, platila také náklady spojené s nadcházejícím školním rokem. Matka uvedla, že by otec mohl mít nezletilého v péči jedenkrát za 14 dní na víkend, nechce bránit tomu, aby se otec s nezletilým viděl, ale střídavá péče 50:50 by podle ní nebyla vyhovující. 13. Podle § 154 odst. 1 o.s.ř. je pro rozsudek rozhodující stav v době jeho vyhlášení. Toto platí v souladu s § 211 o.s.ř. i v odvolacím řízení. 14. Odvolací soud byl nucen konstatovat, že v mezidobí od vydání napadeného rozsudku došlo k tak podstatné změně rozhodných skutečností, že pominuly důvody, na nichž bylo rozhodnutí soudu I. stupně založeno. Skutečnosti, z nichž soud I. stupně vycházel, tedy že otec nezletilého žije v USA a že poměry nezletilého jsou fakticky dlouhodobě stabilně uspořádány a není důvodu toto uspořádání soudním rozhodnutím měnit, již neplatí. 15. Otec nezletilého se přestěhoval do České republiky, což umožňuje, a zároveň i vyžaduje nové uspořádání poměrů nezletilého. Není již důvodu, aby se osobní kontakt otce s nezletilým omezoval na období prázdnin. Nepochybně je nyní možné střídání péče matky a otce o nezletilého po kratších časových úsecích, i při svěření nezletilého do střídavé péče může být zachována jeho docházka do jediné školy, atd. Dochází též ke změně příjmových poměrů otce, jemuž z hlediska výživného nelze klást k tíži snížení příjmů, k němuž došlo z důvodu přestěhování otce do České republiky ve snaze být nezletilému nablízku a osobně o něj více pečovat. 16. Konkrétní okolnosti rozhodné v dané věci (jak z hlediska úpravy péče, tak z hlediska úpravy výživného) však ještě musí být předmětem dalšího dokazování. Otec prozatím navrhl doplnit dokazování řadou listin, jež mají prokázat jeho nové poměry (nové bydliště, trvalé přestěhování do České republiky, snahu zajistit si zde nové zaměstnání a její dosavadní výsledky, předpokládanou výši příjmů a výdajů), lze však předpokládat i nutnost doplnění dokazování ohledně aktuálních příjmů matky (pokud nebude mezi účastníky nesporná), zjištění názoru nezletilého, případně prokazování dalších skutečností významných z hlediska konkrétního časového uspořádání péče jednoho a druhého rodiče o nezletilého. 17. K řádnému a úplnému zjištění skutkového stavu věci je tak třeba provést dokazování, jež svým rozsahem i významem přesahuje účel odvolacího řízení – odvolací soud by namísto činnosti přezkumné zcela nahradil nalézací činnost soudu I. stupně. Z tohoto důvodu odvolacímu soudu nezbylo, než napadený rozsudek podle § 219a odst. 2 o.s.ř. zrušit a věc podle § 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř. vrátit soudu I. stupně k dalšímu řízení. 18. Na soudu I. stupně bude, aby doplnil dokazování o aktuálních poměrech rodičů i nezletilého, a s ohledem na zjištěné skutečnosti, aby se zabýval tím, jaká úprava péče je nyní v nejlepším zájmu nezletilého. 19. Podle § 907 odst. 1 o.z. může soud svěřit dítě do péče jednoho z rodičů, nebo do střídavé péče, nebo do společné péče (pokud s tím rodiče souhlasí). Dle judikatury Ústavního soudu (např. nález sp. zn. I. ÚS 3350/22 ze dne 8. 2. 2023) by obecné soudy při naplnění všech kritérií, vycházejících z čl. 32 odst. 4 Listiny základních práv a svobod a čl. 3 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte, měly volit model střídavé (byť i nestejnoměrné) péče, základní podmínky pro svěření nezletilého do střídavé péče obou rodičů byly vymezeny např. v nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 1554/14 z 30. 12. 2014. Dle dalších rozhodnutí Ústavního soudu (např. usnesení sp. zn. III. ÚS 747/15 ze dne 2. 4. 2015, nález sp. zn. I. ÚS 2364/24 ze dne 5. 2. 2025) však ze zákona ani z ústavního pořádku nevyplývá, že by výchozím modelem pro úvahy soudu o rozložení péče o nezletilé děti měla být zcela symetrická střídavá péče, jakékoli uspořádání poměrů dítěte musí být v jeho nejlepším zájmu, který je třeba identifikovat na základě pečlivého zhodnocení všech relevantních okolností případu. 20. V daném případě, kdy z dosavadního průběhu řízení vyplývá, že otec jeví o svěření nezletilého do střídavé péče upřímný a skutečný zájem a je ochoten tomu uzpůsobit své poměry, není na místě prokazovat, zda je zde důvod pro svěření nezletilého do střídavé péče, ale je třeba posoudit, zda nějaká překážka svěření nezletilého do střídavé péče brání. Námitky matky proti střídavé péči bude soud muset zhodnotit ve světle judikatury Ústavního soudu, která poměrně obsáhle vymezuje, jaké skutečnosti svěření dítěte do střídavé péče nebrání. Odvolací soud dodává, že střídavou péči jistě nevylučuje ani skutečnost, že některý z rodičů je lépe schopen pomoci nezletilému s přípravou do školy, a tvrzení matky, že otec není schopen se o nezletilého plnohodnotně postarat, se jeví být v rozporu s tím, že o letních prázdninách strávil nezletilý v péči otce souvislý časový úsek cca 6 týdnů. 21. Soud je povinen (jak při rozhodnutí, zda nezletilého svěřit do střídavé péče, tak při konkrétním časovém vymezení symetrické či asymetrické střídavé péče) přihlédnout i k názoru nezletilého, pokud je nezletilý schopen tento názor formulovat (viz § 100 odst. 4 o.s.ř., § 867 o.z.). Odvolací soud poukazuje na to, že ač dle obsahu spisu kolizní opatrovník již v minulosti provedl pohovor s nezletilým (viz zpráva na č.l. 63), názor nezletilého na uspořádání jeho poměrů po návratu otce do České republiky zatím zjišťován nebyl – tento názor tedy ještě musí být v souladu s § 100 odst. 4 o.s.ř. zjištěn. 22. Jestliže soud nesvěří nezletilého do střídavé péče obou rodičů, ale do výlučné péče jen jednoho z nich, upraví ve svém rozhodnutí též styk nezletilého s rodičem nepečujícím (nelze odmítnout úpravu styku s odkazem na to, že „rodiče jsou schopni se na styku s nezletilým dohodnout“, pokud v průběhu řízení k takové dohodě rodičů nedojde a postoje rodičů zůstanou odlišné). 23. O výživném rozhodne soud I. stupně dle ustanovení § 910 a násl. o.z., výši výživného určí zejména s ohledem na § 913 a § 915 o.z. Vyživovací povinnost k nezletilému je třeba upravit ode dne navrženého v návrhu na zahájení řízení matkou, tedy od 15. 1. 2025. Pokud v průběhu řízení došlo ke změně skutečností rozhodných pro stanovení výše výživného, musí se tyto skutečnosti projevit i ve výroku soudního rozhodnutí (stanovením jiné výše výživného počínaje dnem, kdy změna rozhodných skutečností nastala). Soud následně porovná stanovenou výši výživného s výživným fakticky uhrazeným, a buď vysloví, že nedoplatek na výživném nevznikl, nebo uloží osobě výživou povinné povinnost k zaplacení nedoplatku na již splatném výživném a stanoví lhůtu k zaplacení tohoto nedoplatku. 24. Jestliže soud svěří nezletilého do střídavé péče rodičů, odrazí se tato skutečnost též v úpravě vyživovací povinnosti, a to tak, že počínaje právní mocí výroku o svěření nezletilého do střídavé péče bude vyživovací povinnost stanovena oběma rodičům. Výše výživného opět musí vycházet zejména z ust. § 913 a § 915 o.z. 25. Ve výroku rozhodnutí soud vyjádří, že úprava poměrů platí i pro dobu po rozvodu manželství rodičů nezletilého. 26. Probíhající řízení není na překážku dohodě rodičů o úpravě poměrů nezletilého a odvolací soud apeluje na rodiče, aby se pokusili o dosažení dohody, která bude v zájmu nezletilého, a kterou bude soud moci v souladu s § 906 odst. 2 o.z. a § 919 odst. 4 o.z schválit. 27. V novém rozhodnutí rozhodne soud I. stupně též o náhradě nákladů řízení, včetně tohoto řízení odvolacího (§ 224 odst. 3 o.s.ř.). Poučení: Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné. Praha 28. srpna 2025 JUDr. Ivana Kotrčová v. r. předsedkyně senátu