č. j. 18 A 42/2024 - 49 USNESENÍ Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Martina Lachmanna a soudců Martina Bobáka a Jana Ferfeckého ve věci žalobkyně: Odborová organizace Sluníčko, IČO: 22711554  sídlem Petrušov č. ev. 152, 571 01  Staré Město proti   žalovanému:  Úřad vlády České republiky  sídlem nábřeží Edvarda Beneše 128/4, 118 00  Praha 1   o žalobě proti rozhodnutí vedoucí Úřadu vlády České republiky ze dne 22. 5. 2024, č. j. 15221/2024-UVCR-7 takto: I. V řízení se pokračuje. II. Žaloba se odmítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Žalobkyni se vrací soudní poplatek za žalobu ve výši 3 000 Kč, který bude vyplacen do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení z účtu Městského soudu v Praze. V. Soud vyzývá žalobkyni, aby ve lhůtě 1 týdne od doručení tohoto usnesení sdělila číslo bankovního účtu, na který má být vrácen zaplacený soudní poplatek. Odůvodnění: 1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 30. 6. 2024 domáhala zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí vedoucí žalovaného (napadené rozhodnutí), kterým byl zamítnut její rozklad a potvrzeno rozhodnutí žalovaného z 29. 4. 2024, č. j. 15221/2024-UVCR-3, týkající se její žádosti o informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (InfZ). 2.  Dne 19. 8. 2024 obdržel městský soud sdělení Úřadu pro ochranu osobních údajů (Úřad), že ve věci napadeného rozhodnutí zahájil podle § 16b odst. 1 InfZ přezkumné řízení, přičemž o výsledku tohoto řízení bude Úřad soud informovat. 3. V návaznosti na to soud usnesením z 28. 8. 2024, č. j. 18 A 42/2024 - 34, řízení přerušil podle § 48 odst. 3 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (s. ř. s.), jelikož přezkumné řízení mohlo vést ke zrušení rozhodnutí, které bylo napadeno žalobou (viz § 16b odst. 2 ve spojení s § 16 odst. 5 InfZ). Pokud by se tak stalo, odpadl by předmět nynějšího soudního řízení. Soud v usnesení též uvedl, že v řízení bude pokračovat poté, co Úřad v řízení rozhodne. Následně se ještě přípisem z 23. 4. 2025 Úřadu dotázal na stav přezkumného řízení; Úřad v reakci z 27. 4. 2025 sdělil, že přezkumné řízení stále probíhá a že o jeho výsledku bude soud informovat. 4. K tomu došlo podáním z 23. 9. 2025, v němž Úřad soudu sdělil, že přezkumné řízení bylo ukončeno vydáním rozhodnutí z 22. 8. 2025, č. j. UOOU-02614/24-9. Předmětné rozhodnutí Úřad k podání přiložil, a to s doložkou právní moci, z níž vyplývá, že dané rozhodnutí nabylo právní moci dne 7. 9. 2025. Lze tedy vycházet z toho, že přezkumné řízení bylo pravomocně ukončeno. 5. Soud proto výrokem I rozhodl o tom, že se v řízení pokračuje (§ 48 odst. 6 s. ř. s.). 6. Dále se soud musel zabývat splněním podmínek řízení o nynější žalobě. Jakkoliv soud při svém rozhodování vychází ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu [§ 75 odst. 1 s. ř. s.], splnění podmínek řízení zkoumá kdykoliv za řízení z úřední povinnosti, protože bez jejich naplnění nemůže ve věci meritorně rozhodnout. Jednou z podmínek řízení je existence předmětu řízení. Již při přerušení řízení soud avizoval, že zrušení napadeného rozhodnutí by znamenalo odpadnutí předmětu řízení. 7. Rozhodnutím Úřadu v přezkumném řízení přitom skutečně došlo ke zrušení napadeného rozhodnutí (výrok I), a stejně tak rozhodnutí I. stupně a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení (výrok II), to vše s účinky dnem nabytí právní moci rozhodnutí v přezkumném řízení (výrok III). 8. Z ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu (NSS) vyplývá, že pokud je žalobou napadené rozhodnutí pravomocně zrušeno, nahrazeno jiným nebo změněno v jiném řízení, odpadl tím předmět řízení o žalobě podle § 65 s. ř. s. Odpadnutí předmětu řízení je neodstranitelným nedostatkem podmínek řízení, který vede k odmítnutí žaloby podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. V takovém případě totiž nejsou splněny podmínky pro vydání rozhodnutí ve věci samé z důvodu neexistence předmětu řízení (např. rozsudky NSS z 12. 4. 2007, č. j. 7 Afs 143/2006 - 95; z 30. 6. 2014, č. j. 4 As 16/2014 - 65; či usnesení z 14. 1. 2016, č. j. 9 Ads 147/2015 - 24). Nelze rozhodovat o konkrétních veřejných subjektivních právech, neboť napadené rozhodnutí, které veřejná subjektivní práva žalobkyně mohlo zasáhnout, již neexistuje. Nelze zrušit již zrušené, a tedy neexistující rozhodnutí. Soudní přezkum věci samé by tedy nemohl vést k účinné ochraně veřejných subjektivních práv žalobkyně. 9. V souladu s tím tedy nelze než uzavřít, že odpadla jedna z podmínek řízení o nynější žalobě. Nyní napadené rozhodnutí neexistuje. Uvedený nedostatek nelze odstranit. Proto soud výrokem II odmítl žalobu dle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. 10. Výrok III vyplývá z § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta. 11. O vrácení soudního poplatku rozhodl soud podle § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, dle něhož soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut. Soudní poplatek za podanou žalobu v této věci činil 3 000 Kč. Soud tedy dle výroku IV vrátí žalobkyni soudní poplatek ve výši 3 000 Kč. Podle § 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích poplatek žalobkyni vrátí ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení. Zároveň s tím soud vyzval žalobkyni ke sdělení čísla účtu, na nějž má být vrácen zaplacený soudní poplatek (výrok V). Poučení: Proti výrokům I a V není kasační stížnost přípustná [§ 104 odst. 3 písm. b) s. ř. s.]. Proti zbylým výrokům tohoto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u NSS, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno, který o ní též rozhoduje. Kasační stížnost směřující jen proti výrokům o nákladech řízení je ovšem nepřípustná (§ 104 odst. 2 s. ř. s.). Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá NSS. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet NSS lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Praha  29. září 2025   Mgr. Martin Lachmann v. r. předseda senátu   Shodu s prvopisem potvrzuje K. Š.