č. j. 2 A 14/2024 - 65 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Černou ve věci žalobkyně:     X, narozená dne X     bytem X     zastoupená advokátem Mgr. Matoušem Vrběckým     sídlem Tomášská 25/6, 118 00 Praha 1     proti žalované:   Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, 140 21 Praha 4 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 28. 3. 2024, č. j.: MV-30207-7/SO-2024   takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobou podanou včas u Městského soudu v Praze se žalobkyně domáhala zrušení rozhodnutí žalované ze dne 28. 3. 2024, č. j.: MV-30207-7/SO-2024 (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž bylo podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zamítnuto její odvolání proti usnesení Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky (dále jen „prvostupňový orgán“), ze dne 5. 1. 2024, č. j. OAM-39704-5/DP-2023, kterým bylo podle § 66 odst. 1 písm. c) správního řádu zastaveno řízení o žádosti žalobkyně o prodloužení povolení k dlouhodobému pobytu za účelem „ostatní / jiné“.   II. Obsah žaloby   2. Žalobkyně v žalobě namítala, že jí nebyly doručeny výzva k odstranění vad žádosti ze dne 10. 10. 2023 ani výzva k vyzvednutí této zásilky. Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 14. 10. 2021, č. j. 9 Azs 132/2021-35, vyslovil závěr, že pokud obálka zasílané písemnosti neobsahovala jméno a podpis doručovatele, razítko a datum, nemohlo po uplynutí lhůty dojít k doručení fikcí podle § 24 odst. 1 správního řádu. Podle rozhodovací praxe Ústavního soudu je z hlediska ústavnosti třeba striktně trvat na dodržení všech zákonných podmínek pro vznik fikce doručení. Rozhodnutím o doručení písemnosti fikcí žalovaná pochybila, čímž způsobila ztrátu pobytového oprávnění žalobkyně na území České republiky. 3. Žalobkyni není známo, proč doručující orgán na obálce zaškrtl, že je adresát na uvedené adrese neznámý. Nejenže je poštovní schránka žalobkyně od počátku jejího pobytu řádně označena jejím jménem a příjmením, ale prvostupňový jí tam doručoval několik písemností, přičemž všechny byly řádně doručeny. Podle rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 4. 4. 2012, č. j. 17 A 19/2011-50, vzniknou-li důvodné pochybnosti o právně významném údaji na doručence, je nezbytné takový údaj učinit předmětem dalšího dokazování. Žalovaná měla v návaznosti na odvolací námitky požádat doručující orgán o dodatečné informace k doručení zásilky, rovněž měla provést výslech žalobkyně a jejích sousedů k otázce řádného označení poštovní schránky. 4. Na věc žalobkyně dopadá právo žalobkyně na respektování jejího soukromého a rodinného života garantované ve čl. 8 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod vyhlášené jako sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí pod č. 209/1992 Sb. (dále jen „Úmluva“). Ode dne 15. 10. 2023 udržuje trvalý partnerský vztah s panem D. V., k čemuž žalobkyně k žalobě přiložila snímky, a dále v tomto směru navrhla výslech pana D. V., pana N. T. a pana E. G. Žalobkyně v České republice pobývá už čtyři roky a v jazykovém kurzu češtiny se připravuje na budoucí studium v oboru „B-EAM Ekonomika a management“ na České zemědělské univerzitě (elektronická přihláška ke studiu byla k žalobě připojena). Také by byla ohrožena práva žalobkyně na život a na svobodu a osobní bezpečnost, kdyby se musela nuceně vrátit do X vzhledem k tamním represím proti občanům nesouhlasícím s aktuálně probíhajícím ozbrojeným konfliktem. Žalobkyně odkázala na závěry rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 8. 2021, č. j. 10 Azs 218/2021-44, podle kterého u usnesení o zastavení řízení z důvodu nedoložení zákonem požadovaných podkladů nelze vyloučit povinnost posoudit přiměřenost rozhodnutí do soukromého a rodinného života, bude-li cizinec takovou otázku v řízení myslitelně tvrdit a prokazovat. V napadeném rozhodnutí se měla zvážit možnost prolomení zásady koncentrace řízení v návaznosti na garantovaná práva plynoucí z Úmluvy.   III. Vyjádření žalované   5. Žalovaná se k žalobě vyjádřila, když plně odkázala na odůvodnění napadeného rozhodnutí. Obálka není zmatečná, neboť na její druhé straně se uvádí jméno a příjmení doručovatelky, je zde její podpis a potvrzuje se, že zásilka byla připravena k vyzvednutí, ale adresát nebyl zastižen a bylo zanecháno příslušné poučení. Bylo na žalobkyni, aby prokázala nedoručení výzvy, popř. k takovému prokázání navrhla důkazy, což v odvolacím řízení neučinila. Při zastavení správního řízení o žádosti o vydání či prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu se neposuzuje přiměřenost dopadů do soukromého a rodinného života cizince, což aproboval Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 7. 1. 2022, č. j. 8 Azs 314/2019-39, či Ústavní soud v usnesení ze dne 31. 1. 2023, č. j. IV. ÚS 2413/22. Žalobkyní citovaná judikatura Nejvyššího správního soudu se vztahuje k meritorním rozhodnutím, a nikoli k usnesením o zastavení řízení. Sama žalobkyně v odvolání nenamítala posouzení přiměřenosti dopadů na práva dle čl. 8 Úmluvy. Žalobu navrhla žalovaná zamítnout. IV. Obsah správního spisu   6. Ze správního spisu bylo zjištěno, že žalobkyně dne 31. 8. 2023 podala žádost o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu, v níž v rubrice „účel pobytu na území“ uvedla „ostatní“. 7. Prvostupňový orgán dne 10. 10. 2023 pod č. j.: OAM-39704-3/DP-2023, vyhotovil výzvu k odstranění vad žádosti, podle které byla žalobkyně povinna ve lhůtě 20 dnů doručit platný cestovní doklad, doklad o zajištění ubytování, doklad o zajištění prostředků k pobytu na území nebo doklad o příjmu a doklad potvrzující účel pobytu na území. Poštovní zásilka byla vrácena prvostupňovému orgánu, přičemž na rubové straně je uvedeno „adresát nezastižen, oznámeno – Praha“, rovněž je otištěno datumové razítko se dnem 12. 10. 2023 a razítko se jménem a příjmením doručovatelky. Ve formuláři „Prohlášení v případě vrácení zásilky“ je zaškrtnuto „adresát je na uvedené adrese neznámý“. 8. Žalobkyně dne 27. 11. 2023 zaslala Potvrzení o vedení účtu vystavené téhož dne společností Česká spořitelna, a. s., doklad o zajištění ubytování a potvrzení subjektu Český ústav pro vzdělání a studium jazyků, z. ú., ze dne 31. 8. 2023 dokládající účast žalobkyně na intenzivním kurzu jazykové přípravy – kurzu českého jazyka v období od 1. 9. 2023 do 31. 8. 2024. 9. Dne 5. 1. 2024 vydal prvostupňový orgán usnesení, kterým podle § 66 odst. 1 písm. c) správního řádu zastavil řízení o žádosti. Jak je uvedeno v odůvodnění, žalobkyně ke své žádosti nepředložila cestovní pas. Výzva k předložení chybějících náležitostí žádosti byla žalobkyni doručena dne 23. 10. 2023 podle § 24 odst. 1 správního řádu, přičemž žalobkyně do data vydání usnesení chybějící náležitosti žádosti nedoložila. Absence zákonné náležitosti žádosti znemožňuje rozhodnout o žádosti kladně, a zároveň v řízení o žádosti nevyšla najevo žádná skutečnost, pro kterou by měl prvostupňový orgán v souladu s § 51 odst. 3 správního řádu žádost zamítnout. 10.                      Žalobkyně podala dne 29. 1. 2024 proti prvostupňovému usnesení, doručenému dne 17. 1. 2024, odvolání. Argumentovala porušením § 2 odst. 2, § 2 odst. 4, § 3 a § 66 odst. 1 písm. c) správního řádu a přiložila kopii svého cestovního pasu. V následném doplnění odvolání, doručeném dne 11. 3. 2024, žalobkyně poukázala na pochybení v doručení výzvy k odstranění vad žádosti, neobdržela-li výzvu k vyzvednutí zásilky ani zásilku samotnou. Pokud se zásilka vrátila jako nedoručitelná z důvodu „adresát je na uvedené adrese neznámý“, mělo dojít k doručování písemnosti veřejnou vyhláškou. Nedoručení výzvy znemožnilo odstranit vytýkané vady žádosti. 11.                      Dne 28. 3. 2024 vydala žalovaná žalobou napadené rozhodnutí, kterým odvolání zamítla a rozhodnutí prvostupňového orgánu potvrdila. Žalovaná neměla pochybnosti, že žalobkyně na výzvu prvostupňového orgánu nedoložila náležitost žádosti, ačkoli byla ve výzvě doručené dne 23. 10. 2023 poučena o způsobu odstranění vad i o následcích jejich neodstranění. Ohledně předložení cestovního pasu dne 15. 1. 2024 žalovaná neshledala důvod prolomit zásadu koncentrace řízení a upozornila na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 10. 2017, č. j. 7 Azs 237/2017-28. Podle žalované byly splněny podmínky pro uplatnění fikce doručení podle § 24 odst. 1 správního řádu, neboťsi žalobkyně v úložní lhůtě nevyzvedla písemnost a proběhl pokus o vložení zásilky do schránky, což se však nepodařilo s odůvodněním, že je adresát na uvedené adrese neznámý. Podle rozsudku rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 12. 2016, č. j. 3 As 241/2014-41, není podstatné, zda došlo k vložení zásilky obsahující danou výzvu do schránky, či zda byla naopak vrácena po úložní době zpět odesílateli. Poučení o zanechání výzvy k vyzvednutí zásilky nemusí být zanecháno pouze v adresátově schránce, ale může být ponecháno i na jiném vhodném místě. Žalovaná shrnula, že byl v daném případě dán důvod pro zastavení správního řízení o žádosti žalobkyně a napadené usnesení bylo dostatečně a řádně odůvodněno.     V. Hodnocení věci Městským soudem v Praze 12.                      Městský soud v Praze na základě podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů a vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu podle § 75 odst. 1 a 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), a po provedeném řízení dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 13.                      Při jednání u Městského soudu v Praze konaném dne 26. 6. 2025 právní zástupce žalobkyně argumentoval shodně jako v podané žalobě, namítl, že v případě vrácené nedoručené zásilky mohl a měl správní orgán I. stupně kontaktovat žalobkyni prostřednictvím mobilního telefonu či e-mailu, když tyto kontaktní údaje žalobkyně uvedla v žádosti. Poukázal na to, že cestovní pas žalobkyně správnímu orgánu doložila dne 15. 1. 2024, ještě před doručením prvostupňového rozhodnutí. Dále navrhl provedení důkazů označených v bodech III a IV žaloby. Navrhl zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci žalované k dalšímu řízení. 14.                      Zástupce žalované se k jednání nedostavil, soud proto dle ustanovení § 49 odst. 3 s.ř.s. ve věci jednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. 15.                      Návrhy žalobkyně na provedení dokazování listinami a výslechy svědků soud shledal vzhledem k níže uvedenému za nadbytečné. 16.                      Podle § 66 odst. 1 písm. c) správního řádu „řízení o žádosti správní orgán usnesením zastaví, jestliže žadatel v určené lhůtě neodstranil podstatné vady žádosti, které brání pokračování v řízení.“ 17.                      Podle § 23 odst. 4 správního řádu „adresát se vyzve vložením oznámení o neúspěšném doručení písemnosti do domovní schránky nebo na jiné vhodné místo, aby si uloženou písemnost ve lhůtě 10 dnů vyzvedl; současně se mu sdělí, kde, odkdy a v kterou denní dobu si lze písemnost vyzvednout. Je-li to možné a nevyloučil-li to správní orgán, písemnost se po uplynutí 10 dnů vloží do domovní schránky nebo na jiné vhodné místo; jinak se vrátí správnímu orgánu, který ji vyhotovil.“ 18.                      Podle § 23 odst. 5 správního řádu „zároveň s oznámením podle odstavce 4 se adresát písemně poučí o právních důsledcích, které by jeho případné jednání podle § 24 odst. 1, 3 a 4 vyvolalo nebo o možnosti postupu podle § 24 odst. 2. Toto poučení musí obsahovat i označení správního orgánu, který písemnost odesílá, a jeho adresu.“ 19.                      Podle § 24 odst. 1 správního řádu „jestliže si adresát uložené písemnosti písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla k vyzvednutí připravena, nevyzvedne, písemnost se považuje za doručenou posledním dnem této lhůty.“ 20.                      Podmínky pro doručení písemnosti fikcí ve smyslu § 24 odst. 1 správního řádu shrnul rozšířený senát Nejvyššího správního soudu v rozsudku ze dne 20. 12. 2016, č. j. 3 As 241/2014-41, č. 3524/2017 Sb. NSS., přičemž v recentní judikatuře se na ně odkazuje např. v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 3. 2024, č. j. 9 As 268/2023-36. Pro úspěšné doručení písemnosti fikcí se tudíž požaduje naplnění těchto podmínek: 1) písemnost musí být doručena na správnou adresu, 2) adresát musí být řádně vyzván k vyzvednutí písemnosti a poučen o právních důsledcích jejího nevyzvednutí a 3) písemnost nebyla vyzvednuta v zákonem určené lhůtě. Vznik právní fikce doručení dle § 24 odst. 1 správního řádu vyžaduje splnění všech zákonných předpokladů pro řádné uložení doručované písemnosti a marné uplynutí úložní lhůty. Pro běh lhůty je rozhodný okamžik, kdy si adresát zásilku mohl poprvé vyzvednout na ukládací poště (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 10. 2020, č. j. 8 As 3/2020-51). 21.                      V projednávaném případě nevznikají pochybnosti o splnění podmínky ad 1), neboť žalobkyně do formuláře žádosti ze dne 30. 8. 2023 v rubrice 18 „adresa místa pobytu na území“ uvedla „X“, když následující rubriku „adresa pro doručování, je-li odlišná od místa pobytu“ ponechala nevyplněnou. Správní orgán I. stupně tedy doručoval žalobkyni uvedenou písemnost v souladu s ustanovením § 169a zákona o pobytu cizinců na adresu evidovanou v informačním systému cizinců, navíc sdělenou a doloženou samotnou žalobkyní. Pokud jde o podmínku ad 2), na přední straně obálky obsahující výzvu k odstranění vad podání je v části nazvané „Prohlášení doručujícího orgánu“ uvedeno, že adresát byl vyzván k vyzvednutí zásilky a bylo zanecháno poučení; rovněž se uvádí, že zásilka byla připravena k vyzvednutí dne 12. 10. 2023. O datu, od kterého bylo možné zásilku na poště vyzvednout, žalobkyni informovala zadní strana obálky, odtržená v místě perforace pod horním okrajem. Těsně nad perforační linkou jsou otištěna razítka doručovatelky a data nezastižení žalobkyně, coby adresátky zásilky, obsažen je i podpis doručovatelky. Obálka zasílané písemnosti tedy obsahovala všechny náležitosti důležité pro ověření správnosti údajů na ní obsažených (jméno a podpis doručovatele, razítko a datum). Správní řád nestanoví požadavek, aby výzva k převzetí zásilky byla přímo vhozena do adresátovy poštovní schránky. Jestliže doručovatelka v „Prohlášení doručujícího orgánu“ potvrdila zanechání poučení na adrese žalobkyně, potom lze podle názoru soudu pokládat i druhou podmínku za splněnou. Bylo povinností žalobkyně, aby předestřela jinou, avšak srovnatelně pravděpodobnou verzi reality, jež by mohla zpochybnit správnost údajů uvedených na obálce. Tuto povinnost však nesplnila, a tudíž se jí nepodařilo vyvrátit naplnění podmínky řádné výzvy k vyzvednutí dané zásilky na poště. Fotografii poštovní schránky žalobkyně a navazující záběr na skupinu šesti poštovních schránek nelze pokládat za důkaz vady při doručování výzvy k vyzvednutí zásilky, neboť nejsou opatřeny údaji o datu jejich pořízení. Konečně o naplnění podmínky ad 3) rovněž nevyvstávají pochybnosti, neboť se zásilka vrátila prvostupňovému orgánu jako nedoručená. Soud připomíná, že podle citovaného rozsudku Nejvyššího správního soudu, č. j. 3 As 241/2014-41, jsou zákonné požadavky pro vznik fikce doručení splněny i v případě, že z některého důvodu nedošlo k následnému vložení doručované písemnosti do poštovní schránky adresáta. Podmínkou ústavnosti institutu doručení fikcí je přitom prostředek zajišťující proporcionalitu zásahu do práv účastníků řízení prostřednictvím zohlednění situací, kdy si adresát uloženou zásilku bez svého zavinění nemohl vyzvednout z objektivních důvodů. Tímto prostředkem je možnost požádat o určení neplatnosti doručení dle § 24 odst. 2 správního řádu, jehož žalobkyně nevyužila. 22.                      S ohledem na shora uvedené lze mít za prokázané, že podmínky pro doručení předmětné písemnosti fikcí ve smyslu § 24 odst. 1 správního řádu byly v daném případě naplněny, žalobkyni byla uvedená písemnost obsahující výzvu k odstranění vad žádosti účinně doručena, byť náhradním způsobem dne 23. 10. 2023, když počátek desetidenní lhůty pro nastoupení fikce doručení ve smyslu § 24 odst. 1 správního řádu se odvíjel ode dne 12. 10. 2023. Za této situace nebyl důvod ke kontaktování žalobkyně prostřednictvím mobilního telefonu či e-mailu. 23.                      Vzhledem k tomu, že žalobkyně požadovaný doklad – platný cestovní pas správnímu orgánu I. stupně nedoložila ve lhůtě stanovené ve shora uvedené výzvě ani do data vydání prvostupňového rozhodnutí, byly splněny podmínky pro zastavení řízení dle § 66 odst. 1 písm. c) správního řádu. Na uvedeném závěru nemůže ničeho změnit skutečnost, že žalobkyně platný cestovní pas správnímu orgánu předložila dne 15. 1. 2024, neboť se tak stalo po vydání prvostupňového rozhodnutí. 24.                      K žalobní námitce o právech plynoucích ze čl. 8 odst. 1 Úmluvy soud podotýká, že žalobkyně pouze do formuláře žádosti ze dne 31. 8. 2023 sdělila základní údaje o svých rodičích a dvou bratrech žijících ve městě Ch. v X. V souvislosti s dokumenty doručenými prvostupňovému orgánu dne 28. 11. 2023, při podání odvolání, resp. jeho doplnění, ani v žádném jiném podání žalobkyně nepoukázala na své soukromé a rodinné poměry, první informace v tomto směru se objevily až v rámci bodu IV. žaloby. Žalované proto nelze vytknout, že se nezabývala případným zásahem do práv založených čl. 8 odst. 1 Úmluvy, když neexistovaly žádné argumenty, jež by měla vypořádat. Jak žalovaná naopak správně uvedla ve vyjádření k žalobě, při zastavení řízení o žádosti o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu se neposuzuje přiměřenost dopadů do soukromého a rodinného života cizince ve smyslu § 174a odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“). K tvrzení žalobkyně o hrozícím zásahu do práva na život dle čl. 2 odst. 1 Úmluvy a práv na svobodu a osobní bezpečnost podle čl. 5 odst. 1 Úmluvy soud sděluje, že žalobkyně v řízení před správními orgány ani v souvislosti s podanou žalobou nepředestřela žádné důkazy ohledně svého nesouhlasu s probíhajícím válečným konfliktem na Ukrajině, či že by dokonce aktivně vystupovala proti stávajícímu politickému režimu v zemi původu. Pakliže žalobkyně na území pobývala toliko za účelem „ostatní / jiné“ a nebyla politicky aktivní, není důvod předpokládat, že se po návratu do X stane objektem represe ze strany tamní policie a jiných orgánů veřejné moci. 25.                      Soud rovněž neshledal důvodným ani požadavek žalobkyně, aby byla učiněna výjimka ze zásady koncentrace řízení. V § 82 odst. 4 správního řádu se omezují tzv. novoty, kdy nové skutečnosti a návrhy na provedení nových důkazů uvedené v odvolání nebo v průběhu odvolacího řízení jsou připuštěny pouze v případě, že je účastník řízení nemohl uplatnit dříve. Podmínky aplikace citovaného ustanovení nejsou stran cestovního dokladu naplněny. Jednak cestovním pasem žalobkyně disponovala již v okamžiku podání žádosti a současně požadavek předložení této náležitosti podání není nikterak překvapivý či nečekaný, nýbrž přímo vyplývá z § 42d odst. 2 zákona o pobytu cizinců. 26.                      S ohledem na shora uvedené závěry neshledal soud důvodným návrh žalobkyně na doplnění dokazování výslechem navržených svědků, fotografiemi poštovní schránky žalobkyně, usnesením Ministerstva vnitra ze dne 9. 5. 2023, č.j. OAM-32585-5/DP-2022 a elektronickou přihláškou ke studiu na České zemědělské univerzitě včetně potvrzení o zaplacení přihlášky. 27.                      Ze všech výše uvedených důvodů soud žalobu podle § 78 odst. 7 s. ř. s. jako nedůvodnou zamítl. 28.                      O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobkyně neměla ve věci úspěch, proto jí náhrada nákladů řízení nenáleží, a žalované náklady řízení nevznikly.     Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   Praha 26. června 2025   JUDr. Dana Černá v. r. samosoudkyně Shodu s prvopisem potvrzuje X.