č. j. 2 Ad 28/2024-61   ČESKÁ  REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM  REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Černou v právní věci žalobce:   X bytem X zastoupen JUDr. Jiřím Vlasákem, advokátem sídlem Náměstí Republiky 2/2, 301 00 Plzeň proti žalované:  Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25 Praha 5   o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 10. 7. 2024, č. j. X   takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobou podanou u Městského soudu v Praze se žalobce domáhal přezkoumání a zrušení rozhodnutí žalované ze dne 10. 7. 2024, č. j. X (dále též „napadené rozhodnutí“), kterým byly zamítnuty jeho námitky a potvrzeno rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 15. 12. 2023, č. j. X (dále též „prvostupňové rozhodnutí“), jímž byla žalobci podle ustanovení § 56 odst. 1 písm. e) a ustanovení § 41 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“) od 16. 12. 2023 snížena výše invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně na invalidní důchod pro invaliditu II. stupně. Podle posudku Pražské správy sociálního zabezpečení (dále jen „PSSZ“) ze dne 16. 3. 2023 žalobce již není invalidní podle ustanovení § 39 odst. 2 písm. c) zákona o důchodovém pojištění pro invaliditu III. stupně. Podle tohoto posudku byl žalobce podle ustanovení § 39 odst. 2 písm. b) uvedeného zákona uznán od 16. 3. 2023 invalidním pro invaliditu II. stupně. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti bylo shledáno zdravotní postižení uvedené v kapitole IX, oddílu A, položce 1b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 40 %, navýšená o 10 % podle § 3 vyhlášky č. 359/2009 Sb. na celkových 50 %. 2. V rámci námitkového řízení byl lékařem Institutu posuzování zdravotního stavu (dále jen „IPZS“) dne 21. 5. 2024 vypracován posudek, který ohledně stupně invalidity dospěl ke shodným závěrům jako posudek z prvostupňového řízení ze dne 16. 3. 2023. Oproti posudku z prvostupňového řízení jako rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti stanovil zdravotní postižení uvedené v kapitole IX (Postižení srdce a oběhové soustavy), oddílu A (Postižení srdeční), položce 9a (Cor pulmonale chronicum, dlouhodobá oběhová kompenzace) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 60 % s tím, že procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu ustanovení § 3 uvedené vyhlášky nemění. Žalovaná v napadeném rozhodnutí uvedla, že se v rámci přezkumu rozhodnutí o snížení výše invalidního důchodu zabývala všemi námitkami žalobce, přičemž jeho zdravotní stav posoudila komplexně nad rámec jejich rozsahu. Podle posudku lékaře PSSZ ze dne 16. 3. 2023 není již žalobce invalidní pro invaliditu III. stupně, ale od téhož dne je invalidní pro invaliditu II. stupně. Tento posudkový závěr byl potvrzen i posudkem lékaře IPZS pro námitkové řízení ze dne 21. 5. 2024, doplněným posudkem ze dne 28. 5. 2024. Vzhledem k tomu, že po přezkoumání celkového zdravotního stavu žalobce odpovídá pokles jeho pracovní schopnosti invaliditě II. stupně podle ustanovení § 39 odst. 2 písm. b) zákona o důchodovém pojištění, nemohla žalovaná námitkám žalobce vyhovět. 3. Žalobce v podané žalobě namítal nezákonnost napadeného rozhodnutí. Žalobce tvrdil, že byl žalovanou zkrácen na právu na spravedlivý proces tím, že žalovaná potvrdila správnost prvostupňového rozhodnutí, které nebylo žalobci řádně doručeno, ač má žalobce datovou schránku. Prvostupňové rozhodnutí ze dne 15. 12. 2023 si žalobce převzal dne 24. 1. 2024, kdy se osobně dostavil na pobočku ČSSZ. Byť se prvostupňové rozhodnutí dostalo do dispozice žalobce, nebylo mu řádně doručeno, aby mohl uplatňovat svoje práva. Obdobné nedostatky shledával žalobce také ohledně přípravy a vypracování posudku lékaře PSSZ. Žalobce dále namítal, že v řízení, které předcházelo vydání prvostupňového rozhodnutí, nebyly respektovány základní zásady správního řízení, neboť nebyl řádně zjištěn skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Správní orgán prvního stupně jednak vycházel z lékařských zpráv, které již nebyly v době rozhodování aktuální, a jednak žalobcův zdravotní stav sám přímo neposoudil. Žalobce uvedl, že onkologické onemocnění, kvůli kterému byl žalobci přiznán invalidní důchod v roce 2009, se sice stabilizovalo, ale bohužel nadále trvá a k tomu se ještě na žalobcově zdravotním stavu začaly negativně projevovat vedlejší účinky léčby. Na začátku léčby bral žalobce asi 2 léky. Oproti tomu jich nyní bere 13-14. Vedle onkologického onemocnění má žalobce diabetes, vysoký tlak, srdce mu pracuje pod 40 %, má nemocné ledviny, po šesti cyklech chemoterapie trpí ztrátou imunity, má nádor na bérci, zvýšil se mu cholesterol, projevila se u něj dna a zhoršená činnost štítné žlázy. Žalobce popsal subjektivně svůj stav tak, že nemůže najednou ujít více než 50-60 metrů nebo více než 7 schodů. V klidovém stavu lapá po dechu, zavodňuje se. Proto bere diuretika, která mu ale ničí ledviny. Trpí častými bolestmi hlavy, zřejmě kvůli nádoru nebo vysokému tlaku. Dělá mu potíže sedět více než 2 hodiny, neboť mu otékají nohy. Na nohou přitom rovněž nemůže stát nebo chodit déle než 2-3 hodiny. Neustále má bolesti celého těla, v důsledku chemoterapie má zničené dásně a vypadávají mu zuby a s tím souvisí potíže s příjmem potravy. Žalobce je prakticky pořád unavený, trpí nespavostí, bez prášku na spaní neusne, přičemž práškem na spaní spí přerušovaně cca 4 hodiny. Žalobce namítal, že při posouzení jeho zdravotního stavu měly být zohledněny všechny v žalobě popsané skutečnosti. Navrhl, aby jeho zdravotní stav byl přezkoumán posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. 4. Žalovaná ve vyjádření k žalobě shrnula dosavadní průběh řízení a s ohledem na namítanou nesprávnost posouzení zdravotního stavu navrhla důkaz posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Praze. 5. Soud o posouzení zdravotního stavu žalobce požádal Posudkovou komisi MPSV ČR v Praze. Z posudku této komise ze dne 5. 12. 2024 soud zjistil, že k datu vydání napadeného rozhodnutí byl žalobce invalidní podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění. Šlo i invaliditu II. stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) uvedeného zákona, nešlo o invaliditu III. stupně podle § 39 odst. 2 písm. c) uvedeného zákona. Šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 50 %, nedosahoval však více než 69 %. Doba platnosti posudku byla stanovena trvale, změna stupně invalidity byla stanovena k datu 16. 3. 2023. 6. Posudková komise shrnula, že žalobce pobíral invalidní důchod pro invaliditu III. stupně od 2. 3. 2009 pro difuzní velkobuněčný B-nehodgkinský lymfom. Při kontrole invalidity na OSSZ Plzeň-město byla invalidita ponechána dle kapitoly II, oddílu A, položky 1e přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. se stanovením míry poklesu pracovní schopnosti o 70 %. V tuto dobu byl žalobce po dokončení razantní onkologické léčby (2/2010), pročež bylo ponechání III. stupně invalidity opodstatněné. Dne 5. 8. 2011 proběhla kontrola invalidity na OSSZ Plzeň-město. Pro přetrvávající stacionární metabolicky aktivní infiltráty v kostní dřeni bércových kostí byla invalidita III. stupně ponechána. Dne 9. 8. 2012 při kontrole zdravotního stavu na OSSZ Plzeň-město pro zvýšení metabolické aktivity ložiska v oblasti levé ledviny v procesu vyšetřování byla invalidita III. stupně opět ponechána. Dne 18. 6. 2013 byla žalobci ponechána invalidita III. stupně pro vysoký krevní tlak s neuspokojivými hodnotami podle kapitoly IX, oddílu A, položky 8e přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. se stanovením poklesu pracovní schopnosti o 70 %. Volba položky 8e, tedy manifestní orgánové postižení (arteriální hypertenze s těžkým poklesem kretininové clearance, výraznou proteinurií, systolickou dysfunkcí levé komory, přítomnost srdeční nedostatečnosti, změny na očním pozadí ve stadiu exudátů na sítnici, proběhlá cévní mozková příhoda na podkladě krvácení do mozku s těžkými funkčními následky, hypertenzní encefalopatie) nebyla opodstatněná, protože žalobce byl léčen s vysokým krevním tlakem, ale v souvislosti s hypertenzí neměl prokázané orgánové poškození, a to ani lehčího stupně. Na PET/CT ze dne 4. 6. 2013 byla popisována regrese jednoho z infiltrátů v tibii vlevo, ostatní ložiska v kostní dřeni bércových kostí se neměnila, útvar smíšené denzity vtlačující se z mediální strany do dolní poloviny renálního sinu byl neměnné velikosti, snížil svoji metabolickou aktivitu, regrese velikosti uzlin v retroperitoneu a tříslech. Dle sonografie ze dne 25. 3. 2013 byly ledviny bez ložiskových změn. Na dynamické scintigrafii ledvin dne 16. 5. 2013 byla globální sekreční funkce ledvin v normě s přiměřeným podílem obou na celkové funkci. Normální scintigrafický obraz obou ledvin, neprokázána porucha evakuace kalichopánvičkových systémů obou ledvin ani ureterů. Sekreční i exkreční funkce ledvin v normě. Aktuální hematoonkologický nález při kontrole invalidity nebyl k dispozici. Dne 12. 4. 2016 proběhla další kontrola zdravotního stavu na OSSZ Plzeň-město, kdy byla opět ponechána invalidita III. stupně pro vysoký krevní tlak podle kapitoly IX, oddílu A, položky 8e přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. Stran hypertenze byl žalobcův stav jednoznačně nadhodnocen. Aktuální hematoonkologický nález neměl posudkový lékař k dispozici. Při kontrole invalidity dne 21. 4. 2017 na OSSZ Plzeň-město byla ponechána invalidita III. stupně pro difuzní velkobuněčný B-nehodgkinský lymfom podle kapitoly II, oddílu A, položky 1e přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. se stanovením míry poklesu pracovní schopnosti o 70 %. Volba položky 1e nebyla odůvodněna, aktuální hematoonkologické vyšetření nebylo k dispozici. Při kontrolní lékařské prohlídce na PSSZ LPS pro Prahu 10 ze dne 16. 3. 2023 byl přijat závěr, že u žalobce již nejde o invaliditu III. stupně, ale jde o invaliditu II. Stupně pro postižení uvedené v kapitole IX, oddílu A, položce 1b, tj. chronické srdeční selhání s lehkým poklesem výkonnosti, přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. se stanovením míry poklesu pracovní schopnosti o 40 %. Vzhledem k dalším poškozením zdravotního stavu byla tato hodnota podle § 3 odst. 1 uvedené vyhlášky zvýšena o 10 %, takže celkově činila 50 %. Datum vzniku invalidity bylo stanoveno na 16. 3. 2023, doba platnosti posudku do 31. 5. 2026. Žalobce byl v námitkovém řízení posouzen se závěrem, že je invalidní pro invaliditu II. stupně. Za hlavní postižení bylo považováno srdeční postižení – chronické cor pulmonale, dlouhodobě oběhově kompenzované, podle kapitoly IX, oddílu A, položky 9a přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. se stanovením míry poklesu pracovní schopnosti o 60 %. Uznání invalidity dne 2. 3. 2009 a dále ponechání invalidity III. stupně při následných kontrolách až do kontroly 18. 6. 2013 pro ne zcela jasný nález v oblasti levé ledviny považuje Posudková komise MPSV za adekvátní. Při kontrolách invalidity 18. 3. 2013, 12. 4. 2016 a 21. 4. 2017 nebyl stav dostatečně objektivizován stran hematoonkologického onemocnění, které, jak z dalšího průběhu vyplývá, bylo stabilizované, bez recidivy lymfomu, takže lze přepokládat, že v tuto dobu neměl být již žalobce invalidní ve III. stupni. Posudková komise uvedla, že k datu vydání napadeného rozhodnutí se u žalobce jednalo o dlouhodobě nepříznivý stabilizovaný zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou bylo chronické srdeční selhání. Procentní míra poklesu žalobcovy pracovní schopnosti byla hodnocena podle kapitoly IX, oddílu A, položky 1c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. a činila 60 % (procentní rozmezí 50 % - 60 %). Důvod zvýšení procentní míry poklesu pracovní schopnosti ve smyslu § 3 odst. 1 a 2 citované vyhlášky nebyl shledán. Posudková komise MPSV uvedla, že zvolila shodně s posudkovým lékařem první instance položku „chronické srdeční selhání“, protože je žalobce kardiologem veden pod touto diagnózou. Srdeční postižení posuzovaného je na pomezí položky 1b, tj. chronické selhání s lehkým poklesem výkonnosti a 1c), tj. chronické selhání se středně těžkým poklesem výkonnosti. Při komplexním zhodnocení srdečního postižení žalobce (prokázána dušnost NYHA II-III, lehká systolická dysfunkce levé komory při opakovaných echokardiografických vyšetřeních, NT-proBNPa značně zvýšené), hodnotila Posudková komise MPSV, narozdíl oproti první instanci, podle položky 1c. Posudková komise dále uvedla, že vzhledem k hraničnímu hodnocení dle položky 1c, oddílu A, kapitoly IX přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. by pro srdeční postižení zvolila míru poklesu pracovní schopnosti na dolní hranici procentního rozmezí. Se zohledněním dalších posudkově významných postižení, zejména přítomnosti diabetu a postižení ledvin stanovila míru poklesu pracovní schopnosti na horní hranici procentního rozmezí. Posudková komise dále uvedla, že pro hematoonkologické onemocnění byl posuzovaná léčen chemoimunoterapií od 9/2009 do 2/2010. Při kontrole hematologem v 2/2023 po pěti letech nebyla recidiva lymfomu prokázána a nebyla zjištěna ani při kontrole v 3/2024. Hematoonkologické onemocnění dlouhodobě bez známek recidivy lymfomu by odpovídalo kapitole II., oddílu A, položce 1c. V rámci této položky by komise zvolila míru poklesu pracovní schopnosti na horní hranici procentního rozmezí, tj. 45 %. Léčbou korigovaná hypertenze a sní související orgánové postižení by podmiňovala pro ledvinové postižení, které je ale kombinované etiologie, kdy podíl na postižení ledvin má i diabetes, míru poklesu pracovní schopnosti cca 40% dle kapitoly IX, oddílu A, položky 8c přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. Pokud by bylo jako posudkově nejvýznamnější hodnoceno postižení ledvin, odpovídal by pokles pracovní schopnosti pro dlouhodobě stabilizované lehké až středně těžké funkční postižení ledvin kapitole XIV., oddílu A, a to maximálně dolní hranici položky 6b, protože postižení ledvin posuzovaného se nachází na pomezí položky 6a a 6b. V případě volby dolní hranice procentního rozmezí položky 6b by míra poklesu pracovní schopnosti činila 40%. Diabetes mellitus samostatně hodnocený by odpovídal kapitole IV, položce 2c přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. s poklesem pracovní schopnosti cca 35%. Nebylo možno hodnotit podle položky 2d, protože nešlo těžké postižení s opakovanými metabolickými dekompenzacemi ani o progresi chronických komplikací diabetu do úrovně těžkých poruch. Zjištěný mírný úbytek kostní hmoty v pásmu osteopenie posuzovaného neinvalidizoval, vedl k 10% poklesu pracovní schopnosti dle kapitoly XIII, oddílu B, položky 1a. Léčená porucha metabolismu krevních tuků, zvýšená hladina kyseliny močové, léčený nedostatek vitamínu D, zjištěné ztukovatění jater, svráštění žlučníku s konkrementy, léčená chudokrevnost a stav po opakovaném stereotaktickém ozáření Laksellovým gamanožem pro meningeomy, tj. nezhoubné nádory mozkového obalu bez neurologického defektu, byly posudkově nevýznamné. Posudková komise na základě uvedených skutečností dospěla k závěru, že žalobce byl ke dni vydání napadeného rozhodnutí invalidní ve II. stupni. Protože nelze předpokládat zlepšení funkčních schopností, byla stanovena neomezená doba platnosti posudku. 7. Při jednání u Městského soudu v Praze dne 10. 4. 2025 žalobce vyjádřil nesouhlas s posouzením svého zdravotního stavu Posudkovou komisí MPSV v Praze, poukázal na zhoršující se zdravotní stav a dále argumentoval shodně jako v podané žalobě a setrval na svém žalobním návrhu. 8. Zástupkyně žalované s odkazem na závěry posudku Posudkové komice MPSV v Praze navrhla zamítnutí žaloby. 9. Městský soud v Praze na základě žaloby, v rozsahu žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 2 s. ř. s.), přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které jeho vydání předcházelo. Při přezkoumávání rozhodnutí vycházel soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.), a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 10. Ustanovení § 39 zákona o důchodovém pojištění upravuje tři stupně invalidity. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu I. stupně. Pokud se jedná o pokles pracovní schopnosti nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu II. stupně a konečně v případě poklesu nejméně o 70 % se jedná o invaliditu III. stupně. 11. Správní rozhodnutí o nároku na invalidní důchod je závislé především na odborném lékařském posouzení. Při přezkumu takového rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost posudku, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění, posuzuje podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. Ministerstva práce a sociálních věcí, které za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise. Posudek uvedené posudkové komise soud hodnotí jako každý jiný důkaz, podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s., avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudku mohla být zpochybněna. Požadavek úplnosti a přesvědčivosti kladený na tyto posudky spočívá v tom, aby se komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítá, aby své posudkové závěry řádně zdůvodnila. Z posudku musí být zřejmé, že zdravotní stav posuzovaného byl komplexně posouzen na základě úplné zdravotnické dokumentace i s přihlédnutím ke všem jím tvrzeným obtížím, aby nevznikly pochybnosti o úplnosti a správnosti klinické diagnózy. 12. V projednávaném případě soud v rámci přezkumu správnosti zjištění zdravotního stavu žalobce ve správním řízení nechal vypracovat posudek Posudkovou komisi Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Praze. Posudková komise zasedající v řádném složení za přítomnosti lékaře s odborností interního lékařství, který žalobce při jednání vyšetřil, jednoznačně vymezila shodně s posudkovým lékařem v prvostupňovém řízení i v námitkovém řízení, že v době rozhodné pro posouzení, tj. k datu vydání napadeného rozhodnutí dne 10. 7. 2024 byl u žalobce zjištěn dlouhodobě nepříznivý stabilizovaný zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou bylo chronické srdeční selhání. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti byla hodnocena dle kapitoly IX, oddílu A, položky 1c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. a činila 60 % (procentní rozmezí 50 % - 60 %). Posudková komise uvedla, že žalobcovo srdeční postižení se nachází na pomezí položek 1b a 1c. Po komplexním posouzení se Posudková komise přiklonila odlišně od prvostupňového posudku k položce 1c, a to s přihlédnutím k echokardiografickému vyšetření, kdy byla zjištěna i dysfunkce pravé srdeční komory a významná nedostatečnost trojcípé chlopně a přítomnost fibrilace síní. Se zohledněním dalších posudkově významných postižení, zejména přítomnosti diabetu a postižení ledvin, stanovila Posudková komise míru poklesu pracovní schopnosti žalobce na horní hranici procentního rozmezí. Posudková komise ve svých závěrech zohlednila doloženou spisovou dokumentaci PSSZ  LPS pro Prahu 10, dokumentaci z námitkového řízení včetně odborných nálezů a lékařských zpráv doložených k žalobě, kompletní dokumentaci praktického lékaře žalobce MUDr H. K, dále nález diabetologický ze dne 6. 11. 2024, MUDr. J. H., doložený při jednání komise a dále vyšetření žalobce internistou při jednání komise dne 5. 12. 2024 a platná posudková kritéria a na základě uvedeného uzavřela, že k datu vydání napadeného rozhodnutí byl žalobce invalidní ve II. stupni. 13. Soud považuje závěry Posudkové komise MPSV v Praze za dostačující a odpovídající obsahu lékařských zpráv. Významné nedostatky v posudku nenalezl, posudek je úplný, celistvý a přesvědčivý. Je z něj zřejmé, že zdravotní stav žalobce byl komplexně posouzen na základě úplné zdravotnické dokumentace i s přihlédnutím ke všem jím tvrzeným obtížím a rovněž porovnán s obdobím, kdy mu byl přiznán invalidní důchod III. stupně. Posudková komise s odkazem na zdravotnickou dokumentaci žalobce a závěry vyšetření odborným internistou při jednání dostatečně a přezkoumatelně odůvodnila, proč má za to, že zdravotní stav žalobce lze hodnotit dle kapitoly IX, oddílu A, položky 1c přílohy k vyhlášce č. 325/2009 Sb. se stanovenou mírou poklesu pracovní schopnosti v celkové výši 60 %. Řádně a přezkoumatelně odůvodnila, proč se při hraničním posouzení postižení žalobce na rozhraní položek 1b a 1c, přiklonila k zařazení do položky 1c a z jakých důvodů zvolila horní hranici procentního rozmezí v uvedené položce. Rovněž bylo řádně odůvodněno, proč nebylo shledáno důvodným navýšení hodnocení pro další zdravotní obtíže dle § 3 odst. 1 a 2 uvedené vyhlášky. Posudková komise se rovněž vyjádřila k dalším zdravotním postižením žalobce a uvedla, jakou míru poklesu pracovní schopnosti by zvolila, pokud by byla tato zdravotní postižení hodnocena samostatně jako posudkově nejvýznamnější. Posudková komise rovněž řádně odůvodnila, proč má za to, že od posouzení dne 16. 3. 2023 zdravotní stav žalobce odpovídal a nadále odpovídá současnému hodnocení, tj. dle daných posudkových kritérií srovnatelně s položkou 1c oddílu A, kapitoly IX přílohy k uvedené vyhlášce, odpovídající invaliditě II. stupně. O správnosti a úplnosti stanovené klinické diagnózy onemocnění žalobce, jakož i o stanovení a řádném zdůvodnění procentní míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti žalobce nemá soud pochyb. Posudková komise MPSV své závěry adekvátně a dostatečně srozumitelně a přezkoumatelně odůvodnila. Z těchto důvodů soud z uvedeného posudku při svém rozhodování vyšel. Přestože tento posudek oproti posudku v námitkovém řízení, hodnotil odlišně pod jinou položkou, avšak v rámci stejné kapitoly a oddílu a se stejnou mírou poklesu pracovní schopnosti žalobce, dospěl k shodnému závěru, že k datu vydání napadeného rozhodnutí byl žalobce invalidní s tím, že šlo o invaliditu II. stupně a závěr žalované prezentovaný v napadeném rozhodnutí tak nebyl zpochybněn. 14. Jak již bylo uvedeno výše, podle § 75 odst. 1 s. ř. s. při přezkoumávání rozhodnutí, vychází soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. V posuzované věci to znamená, že bylo třeba posoudit zdravotní stav žalobce a míru poklesu pracovní schopnosti ke dni 10. 7. 2024. Případné změny ve zdravotním stavu, nastalé po tomto dni, mohou být předmětem posouzení na základě nové žádosti o přiznání invalidního důchodu. 15. Nesprávný postup správního orgánu I. stupně ohledně doručování prvostupňového rozhodnutí žalobci byl jednoznačným pochybením, ale v tomto konkrétním případě neměl vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí, resp. žádným způsobem nezasáhl do žalobcových veřejných subjektivních práv. Žalobce v podané žalobě uvedl, že prvostupňové rozhodnutí si převzal dne 24. 1. 2024, kdy se osobně dostavil na pobočku ČSSZ v Trojské ulici. Téhož dne se tedy prvostupňové rozhodnutí dostalo do žalobcovy sféry a žalobce proti němu podal námitky, které byly meritorně projednány a o nichž bylo rozhodnuto napadeným rozhodnutím. Podání námitek tedy nebylo shledáno jako opožděné. Nejvyšší správní soud pak při řešení otázek spojených s doručováním podle daňového řádu vyslovil názor, který lze přiměřeně aplikovat také na projednávaný případ, a sice že nepřevažuje předepsaná forma doručení (formalistický argument) nad účinným doručením (materiální argument), jehož znakem je faktické seznámení adresáta s obsahem správního aktu (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 2. 2019, č. j. 10 Afs 265/2018-35), o čemž v projednávané věci svědčí skutečnost, že žalobce proti prvostupňovému rozhodnutí úspěšně podal námitky, jak bylo popsáno výše. Rovněž z judikatury Ústavního soudu (srov. nález ze dne 26. 4. 2022, sp. zn. IV. ÚS 3026/20) plyne, že: „Zákonná pravidla doručování nejsou samoúčelná, nýbrž slouží ochraně procesních práv účastníka řízení, který musí mít při výkonu svých práv a povinností, a to i procesní povahy, jistotu o obsahu doručovaného rozhodnutí. Při posuzování, zda došlo k řádnému doručení, nutno uplatňovat materiální přístup, pro nějž je podstatné, že se adresát mohl s obsahem doručované písemnosti seznámit, a bylo tak zachováno jeho základní právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.“ Tato vada sama o sobě není důvodem pro zrušení napadeného, resp. prvostupňového rozhodnutí. 16. Soud proto s ohledem na shora uvedené skutečnosti neshledal námitky vznesené proti napadenému rozhodnutí důvodnými a žalobu podle ustanovení § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl. 17. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 60 odst. 1 s. ř. s., když žalobce ve věci úspěch neměl, a žalované žádné prokazatelné náklady řízení nevznikly. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   Praha 10. dubna 2025     JUDr. Dana Černá v. r. samosoudkyně Shodu s prvopisem potvrzuje X.