č. j.: 21 Ad 19/2024 - 49     ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Václavem Kočkou-Amortem ve věci žalobkyně: X., narozená dne X. bytem X.   proti žalované:   Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 1292/25, 150 00  Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 10. 6. 2024, č. j.: X. takto: I. Rozhodnutí žalované ze dne 10. 6. 2024, č. j.: X., se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobou včas podanou u Městského soudu v Praze se žalobkyně domáhala zrušení rozhodnutí žalované ze dne 10. 6. 2024, č. j.: X., jímž byly zamítnuty námitky žalobkyně a bylo potvrzeno rozhodnutí žalované ze dne 20. 2. 2024, č. j.: X., kterým bylo podle čl. II bodu 13 zákona č. 306/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, rozhodnuto, že žalobkyni od 6. 11. 2023 náleží invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně ve výši dosud vypláceného invalidního důchodu pro invaliditu druhého stupně. II. Obsah žaloby 2. Žalobkyně v žalobě namítala nesprávné posouzení svého zdravotního stavu, kdy se jedná nejenom o X., ale i o zhoršení psychického stavu X. Žalobkyně trpí X. Nesouhlasí s mírou poklesu pracovní schopnosti o 35 %, neboť její zdravotní stav nebyl komplexně posouzen na podkladě předložené zdravotnické dokumentace a nebylo přihlédnuto ke všem tvrzeným obtížím. Na základě toho žalobkyně navrhla zrušit napadené rozhodnutí a vrátit věc k novému projednání. III. Vyjádření žalované 3. Žalovaná se k žalobě vyjádřila, když rekapitulovala dosavadní průběh řízení a žalobní námitky. Při posouzení nároku na dávku důchodového pojištění podmíněné dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem je žalovaná vázána posudkem lékaře Institutu posuzování zdravotního stavu, neboť se obdobně jako při posouzení míry poklesu pracovní schopnosti jedná o otázku odbornou, vyžadující znalosti v oboru medicíny a posudkového lékařství. Lékař IPZS v řízení o námitkách potvrdil posudkový závěr v posudku o invaliditě ze dne 6. 11. 2023 jako správný, pokud jde o hodnocení zdravotního stavu, míry poklesu pracovní schopnosti a stupně invalidity žalobkyně, když neshledal důvody ke změně posudkového závěru. Žalovaná trvala na napadeném rozhodnutí a navrhla důkaz posudkem Posudkové komise MPSV ČR. IV. Obsah správního spisu 4. Ze správního (dávkového) spisu bylo zjištěno, že podle rozhodnutí žalované ze dne 20. 2. 2024, č. j.: X., žalobkyni od 6. 11. 2023 náleží invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně ve výši dosud vypláceného invalidního důchodu pro invaliditu druhého stupně. Podle posudku Pražské správy sociálního zabezpečení ze dne 6. 11. 2023 již žalobkyně není invalidní pro invaliditu druhého stupně podle ust. § 39 odst. 2 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen „z.d.p.“), avšak od téhož data byla shledána invalidní pro invaliditu prvního stupně podle ust. § 39 odst. 2 písm. a) z.d.p., neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její pracovní schopnost o 35 %. 5. Proti prvoinstančnímu rozhodnutí podala žalobkyně námitky. 6. Podle druhostupňového posudku (posudek Institutu posuzování zdravotního stavu ze dne 9. 5. 2024, č. j.: LPS/2024/57-NR-ZLN_CSSZ) byla žalobkyně invalidní v prvním stupni, míra poklesu pracovní schopnosti dosahovala 35 %; námitkám nemohlo být vyhověno. 7. Následně vydala žalovaná žalobou napadené rozhodnutí ze dne 10. 6. 2024. V. Hodnocení věci Městským soudem v Praze 8. Městský soud v Praze na základě podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů a vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu podle ust. § 75 odst. 1 a 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s.ř.s.“), a po provedeném řízení dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 9. Na jednání konaném dne 8. 9. 2025 zástupkyně žalované odkázala na vyjádření k žalobě a neměla další doplnění; rozhodnutí ponechala na úvaze soudu. Žalobkyně se z jednání omluvila. 10.                      Podle čl. II bodu 13 zákona č. 306/2008 Sb. byl-li plný invalidní důchod přiznán před 1. lednem 2010 a při první kontrolní lékařské prohlídce konané po roce 2009 je zjištěn takový stupeň invalidity, který má za následek snížení výše invalidního důchodu, sníží se výše invalidního důchodu až od třinácté splátky tohoto důchodu splatné po dni konání této prohlídky. Byl-li částečný invalidní důchod přiznán před 1. lednem 2010 a při kontrolní lékařské prohlídce konané po roce 2009 je zjištěn takový stupeň invalidity, který by měl za následek snížení výše invalidního důchodu, náleží invalidní důchod v dosavadní výši. 11.                      Podle ust. § 38 z.d.p. pojištěnec má nárok na invalidní důchod, jestliže nedosáhl věku 65 let a stal se a) invalidním a získal potřebnou dobu pojištění, pokud nesplnil ke dni vzniku invalidity podmínky nároku na starobní důchod podle § 29, popřípadě, byl-li přiznán starobní důchod podle § 31, pokud nedosáhl důchodového věku, nebo b) invalidním následkem pracovního úrazu. 12.                      Podle ust. § 39 odst. 1 z.d.p. pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. 13.                      Podle ust. § 39 odst. 2 písm. b) z.d.p. jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně. 14.                      Soud jako důkaz obstaral posudek PK MPSV ze dne 10. 2. 2025, e. č.: SZ/2024/2314-PH-26; následně byla vyžádána oprava administrativního pochybení, což bylo učiněno doplňujícím posudkem PK MPSV ze dne 2. 4. 2025, e. č.: SZ/2025/624-PH-3. Dne 10. 2. 2025 zasedla posudková komise za přítomnosti posudkové lékařky a lékařky v oboru interního lékařství, žalobkyně nebyla na tomto jednání přítomna, byla však psychiatricky vyšetřena dne 22. 1. 2025. Jako posudkově významné odborné lékařské nálezy komise vyhodnotila psychiatrické vyšetření ze dne 10. 4. 2024, zprávu z psychologické ordinace ze dne 15. 11. 2024, ortopedické vyšetření ze dne 27. 3. 2024, urologické vyšetření ze dne 3. 7. 2024, proktologické vyšetření ze dne 11. 3. 2024, zprávu z oční kliniky ze dne 16. 4. 2024 a 16. 1. 2025 a ORL vyšetření ze dnů 7. 3. 2024 a 5. 4. 2024. Konstatovány byly X. Procentní míru poklesu pracovní schopnosti komise hodnotila dle kapitoly V, položky 4c), přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., a tato činila 45 %. Vzhledem k dalším komorbiditám byla míra poklesu pracovní schopnosti zvýšena o 5 % podle ust. § 3 vyhlášky č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity), na celkových 50 %. Žalobkyně je tudíž nadále bez přerušení invalidní ve druhém stupni ve smyslu ust. § 39 odst. 2 písm. b) z.d.p. 15.                      Předmětem věci bylo posouzení zdravotního stavu žalobkyně. Soud upozorňuje, že sám odborností potřebnou k posouzení zdravotního stavu nedisponuje, proto věcnou správnost posudku neposuzuje (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 5. 2013, č. j.: 6 Ads 11/2013–20). Za účelem zjištění skutkového stavu soud vyžádal posudek PK MPSV ze dne 10. 2. 2025 a jeho doplnění ze dne 2. 4. 2025 týkající se opravy administrativního nedopatření ve výroku prvního posudku; posudek ve znění jeho doplnění považuje za úplný, přesvědčivý a celistvý, s absencí zásadních rozporů a logických vad. Ohledně správnosti a úplnosti stanovené diagnózy úzkostně depresivního syndromu se sníženou frustrační tolerancí coby rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nebyly zjištěny důvodné pochybnosti. 16.                      Podle posudku PK MPSV byla žalobkyně bez přerušení invalidní ve druhém stupni s poklesem pracovní schopnosti o 50 %. Z tohoto důvodu soud na základě ustanovení § 78 odst. 1 s.ř.s. žalobou napadené rozhodnutí zrušil a vrátil věc žalované k dalšímu řízení. V dalším řízení bude žalovaná vycházet z posudku PK MPSV a zaujme stanovisko, že byly splněny podmínky pro přiznání invalidity druhého stupně, čemuž přizpůsobí další procesní postup. 17.                      Podle ustanovení § 78 odst. 5 s.ř.s. je žalovaná vysloveným právním názorem Městského soudu v Praze vázána. 18.                      O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s. Žalovaná neměla ve věci úspěch, proto jí náhrada nákladů řízení nenáleží, a žalobkyni náklady nevznikly. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Praha 8. září 2025 JUDr. Václav Kočka-Amort, v. r. samosoudce   Za správnost vyhotovení R. T.