č. j.: 21 Ad 28/2024 – 26       ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Václavem Kočkou-Amortem ve věci žalobce: X., narozený dne X. zastoupený zákonnou zástupkyní X. oba bytem X.   proti žalovanému:   Ministerstvo práce a sociálních věcí sídlem Na Poříčním právu 376/1, 128 01  Praha 2 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 7. 2024, č. j.: MPSV-2024/157797-911 takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 7. 2024, č. j.: MPSV-2024/157797-911, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se žalobou podanou včas u Městského soudu v Praze domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 7. 2024, č. j.: MPSV-2024/157797-911, jímž bylo podle ustanovení § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Úřadu práce České republiky – krajské pobočky pro hlavní město Prahu ze dne 5. 10. 2023, č. j.: 34641/2023/AAF, kterým byl podle ustanovení § 4 odst. 1, § 8, § 9 a § 13 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách (dále jen „z.s.s.“), žalobci přiznán příspěvek na péči ve výši 6 600 Kč měsíčně od října 2023. II. Obsah žaloby 2. Žalobce v žalobě namítal, že posudek Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky v Praze (dále jen „PK MPSV“) je nepřesvědčivý, nedostatečně odůvodněný, a proto nepřezkoumatelný. U výkonu fyziologické potřeby PK MPSV shledala tuto potřebu za dostatečně zvládnutou, jelikož se žalobce X. U potřeby stravování komise opomněla X. Není schopen si naservírovat jídlo, vybrat si ke konzumaci hotový nápoj, a aby si neublížil, musí na něj nepřetržitě dohlížet jiná osoba. Ohledně oblékání a obouvání žalobce sdělil, že je X. V posudku chybí úvaha ohledně běžné péče v oblasti oblékání a obouvání X., tj. proč činnosti popsané žalobcem svým rozsahem, intenzitou či náročností běžnou péči podstatně nepřesahují. V případě tělesné hygieny komise překročila meze úvah, které jí při posuzování zdravotního stavu dítěte přísluší. Není jejím úkolem stanovit hypotetickou léčbu psychofarmaky a vytknout, že kdyby se jí žalobce držel, nebyl by odkázán na jinou osobu. PK MPSV nehodnotila, že si žalobce není schopen X. a tato aktivita častokrát vede k problémovému chování, jež žalobcova matka doložila. Důkazní návrh videozáznamem X. správní orgány obou stupňů pominuly. Žalobce navrhl zrušit napadené rozhodnutí za současného vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení. III. Vyjádření žalovaného 3. Žalovaný se k žalobě vyjádřil, když shrnul průběh řízení o žádosti o příspěvek na péči. Poté poukázal na zjištění PK MPSV, dle nichž žalobce z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje pomoc v oblastech orientace, komunikace, péče o zdraví a osobních aktivit. Komise v posudku odůvodnila hodnocení namítaných základních životních potřeb stravování, oblékání a obouvání, tělesné hygieny a výkonu fyziologické potřeby. Žalovaný pokládá posudek za objektivní, jednoznačný a přesvědčivý s tím, že se v napadeném rozhodnutí dostatečně vyjádřil k odvolacím námitkám. Neshledal důvody pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí a žalobu navrhl zamítnout. IV. Obsah správního spisu 4. Oznámením prvostupňového orgánu ze dne 30. 11. 2021, č. j.: 43395/2021/AAF, bylo zahájeno správní řízení ve věci opětovného posouzení žalobcova nároku a výše příspěvku na péči. 5. Dne 14. 12. 2021 bylo s žalobcem provedeno sociální šetření na základě dotazníku vyplněného dne 3. 12. 2021 žalobcovou zákonnou zástupkyní coby osobou pečující. Žalobce drží X. Žalobce je nutné oblékat i obouvat a plně mu pomáhat s výběrem i vrstvením oblečení, kvůli X. V oblasti tělesné hygieny samostatně neprovede žádný úkon, vždy je nutná plná pomoc rodiče. Dokáže X.; podle potřeby je poskytována dopomoc během X. 6. Rozhodnutím prvostupňového orgánu ze dne 5. 8. 2022, č. j.: 42240/2022/AAF, byl žalobci přiznán příspěvek na péči ve výši 6 600 Kč měsíčně od srpna 2022, neboť podle posouzení stupně závislosti ze dne 23. 5. 2022 bylo stanoveno, že žalobce kvůli dlouhodobě nepříznivému zdravotnímu stavu potřebuje pomoc v oblastech orientace, komunikace, stravování, péče o zdraví a osobních aktivit. 7. Na podkladě žalobcova odvolání žalovaný rozhodnutím ze dne 11. 10. 2022, č. j.: MPSV-2022/182214-911, zrušil rozhodnutí, č. j.: 42240/2022/AAF, a vrátil věc prvostupňovému orgánu k novému projednání. Posouzení stupně závislosti ze dne 23. 5. 2022 totiž bylo shledáno neúplným, nepřesvědčivým a nejednoznačným ve vztahu ke zdravotnímu stavu žalobce a právní úpravě. Prvostupňovému orgánu bylo uloženo, aby Pražskou správu sociálního zabezpečení požádal o nové posouzení stupně závislosti žalobce tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a ve věci nově rozhodl. 8. Prvostupňový orgán vyžádal posudek Lékařské posudkové služby Pražské správy sociálního zabezpečení (dále jen „prvostupňový posudek“), který zpracovala MUDr. X. dne 2. 6. 2023 pod zn. LPS/2022/2432-P6_CSSZ. Podkladem posudku byly zdravotní dokumentace ošetřujícího lékaře, nálezy odborných lékařů, jakož i předchozí zprávy posudkového spisu LPS pro Prahu 6. Posudkem bylo zjištěno, že žalobce trpí X. Žalobce podle prvostupňového posudku nezvládá pět základních životních potřeb (orientaci, komunikaci, stravování, péči o zdraví a osobní aktivity), a tak je osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II. Z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopen zvládat čtyři nebo pět základních životních potřeb a vyžaduje každodenní mimořádnou péči jiné fyzické osoby. Vznik středně těžké závislosti byl stanoven k 11. 11. 2021 a platnost posudku trvala do 10. 11. 2024. 9. V rámci vyjádření k podkladům rozhodnutí žalobce zpochybňoval zvládání životních potřeb mobility, výkonu fyziologické potřeby a tělesné hygieny. Požádal o srovnávací lékařský posudek jiného revizního lékaře a o nové sociální šetření. 10.                      Na základě prvostupňového posudku vydal prvoinstanční orgán rozhodnutí ze dne 5. 10. 2023, č. j.: 34641/2023/AAF, kterým byl žalobci přiznán příspěvek na péči ve výši 6 600 Kč měsíčně od října 2023. V souvislosti s podanými námitkami posudková lékařka neshledala důvody ke změně posudkového závěru a setrvala na závěru o nezvládání pěti základních životních potřeb. 11.                      Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání, v němž namítal, že nezvládá životní potřebu tělesné hygieny. Upozornil na důkaz videozáznamem X., na neprovedení aktuálního domácího šetření a na souhrnnou zprávu klienta z terapeutického centra. Obsahově se odvolání zabývalo i oblékáním a výkonem fyziologické potřeby. 12.                      V rámci odvolacího řízení si žalovaný vyžádal posudek PK MPSV; následně byl ve věci vydán posudek ze dne 17. 4. 2024, e. č. SZ/2023/3355-PH-10. Komise zasedla v žalobcově nepřítomnosti ve složení předseda komise MUDr. X., MUDr. X. s odborností psychiatrie a tajemnice X. Komise vycházela z posudkového spisu LPS PSSZ, ze spisu odvolacího orgánu, ze zprávy o sociálním šetření ze dne 14. 12. 2021 a ze souhrnné zprávy klienta z terapeutického centra. 13.                      Z výše uvedených podkladů PK MPSV zjistila, že u žalobce jsou přítomny X. 14.                      Komise oproti prvostupňovému posudku nezařadila mezi nezvládané základní životní potřeby stravování, jinak byla ponechána původní skladba, tzn. nezvládané jsou základní životní potřeby orientace, komunikace, péče o zdraví a osobních aktivit. Komise neuznala za nezvládnutou oblast oblékání a obouvání, neboť vzhledem k věku žalobce není výběr oblečení posudkovým kritériem mimořádné péče. Stran samotného procesu oblékání a obouvání a X. při těchto prováděných činnostech nejsou srovnatelně zjištěny takové X., aby byly řešeny s psychiatrem, natož s užíváním farmakologické medikace. Shodné komise uvedla ve vztahu k potřebě tělesné hygieny. Dále neuznala za nezvládanou ani oblast výkonu fyziologické potřeby přes referovanou dopomoc, nebyla totiž zjištěna ani taková X., přičemž dle zprávy praktického lékaře ze dne 17. 2. 2022 se žalobce X., byť referována dopomoc. 15.                      PK MPSV konstatovala dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav a na jeho základě nezvládnutí čtyř základních životních potřeb. Námitky uvedené v odvolání byly vyhodnoceny ve vztahu ke zjištěnému dlouhodobě nepříznivému zdravotnímu stavu s dopadem na sebeobslužné schopnosti žalobce. PK MPSV tak uzavřela, že žalobce nebyl osobou, jež se považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni III, považoval se však za závislou ve stupni II, tzn. ve stavu středně těžké závislosti. 16.                      Žalobce využil svého práva vyjádřit se k hodnocení PK MPSV a dne 15. 6. 2024 žalovanému zaslal sdělení, že s hodnocením zdravotního stavu nesouhlasí. Rovněž uvedl konkrétní zdravotní obtíže týkající se oblastí stravování, oblékání a obouvání, tělesné hygieny a výkonu fyziologické potřeby. 17.                      Na základě posudku PK MPSV vydal žalovaný žalobou napadené rozhodnutí ze dne 10. 7. 2024. V. Hodnocení věci Městským soudem v Praze 18.                      Městský soud v Praze na základě podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů a vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu podle ustanovení § 75 odst. 1 a 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, (dále jen „s.ř.s.“), a po provedeném řízení dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 19.                      Soud ve věci rozhodl bez jednání, protože postupoval dle ustanovení § 76 odst. 1 písm. a) a b) s.ř.s. 20.                      Podle ust. § 8 odst. 1 z.s.s. osoba do 18 let věku se považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve a) stupni I (lehká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat tři základní životní potřeby, b) stupni II (středně těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat čtyři nebo pět základních životních potřeb, c) stupni III (těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat šest nebo sedm základních životních potřeb, d) stupni IV (úplná závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat osm nebo devět základních životních potřeb, a vyžaduje každodenní mimořádnou péči jiné fyzické osoby. 21.                      Podle ust. § 9 odst. 1 z.s.s. při posuzování stupně závislosti se hodnotí schopnost zvládat tyto základní životní potřeby: a) mobilita, b) orientace, c) komunikace, d) stravování, e) oblékání a obouvání, f) tělesná hygiena, g) výkon fyziologické potřeby, h) péče o zdraví, i) osobní aktivity, j) péče o domácnost. Schopnost zvládat základní životní potřebu uvedenou v odstavci 1 písm. j) se nehodnotí u osob do 18 let věku (odst. 3). 22.                      Podle ust. § 2a vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách (dále jen „prováděcí vyhláška“) pokud osoba není schopna z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu zvládat alespoň jednu z aktivit, která je pro schopnost zvládat základní životní potřebu vymezena v příloze č. 1 k této vyhlášce, není schopna základní životní potřebu zvládat, a to bez ohledu na příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. 23.                      Podle ust. písm. d) Přílohy 1 k prováděcí vyhlášce Stravování. Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna 1. vybrat si ke konzumaci hotový nápoj a potraviny, 2. nalít nápoj, 3. rozdělit stravu na menší kousky a naservírovat ji, 4. najíst se a napít, 5. dodržovat stanovený dietní režim, 6. konzumovat stravu v obvyklém denním režimu, 7. přemístit nápoj a stravu na místo konzumace. 24.                      Podle ust. písm. e) Přílohy 1 k prováděcí vyhlášce Oblékání a obouvání. Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna 1. vybrat si oblečení a obutí přiměřené okolnostem, 2. rozeznat rub a líc oblečení a správně je vrstvit, 3. oblékat se a obouvat se, 4. svlékat se a zouvat se, 5. manipulovat s oblečením v souvislosti s denním režimem. 25.                      Podle ust. písm. f) Přílohy 1 k prováděcí vyhlášce Tělesná hygiena. Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna 1. použít hygienické zařízení, 2. dodržovat tělesnou hygienu, mýt si a osušovat si jednotlivé části těla, 3. provádět celkovou hygienu, 4. česat se, provádět ústní hygienu, holit se. 26.                      Podle ust. písm. g) Přílohy 1 k prováděcí vyhlášce Výkon fyziologické potřeby. Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna 1. včas používat WC, 2. zaujmout vhodnou polohu, 3. vyprázdnit se, 4. provést očistu, 5. používat hygienické pomůcky. 27.                      K přezkumu rozhodnutí založených na zdravotním stavu je nezbytné uvést, že soud nemůže přezkoumávat odbornou stránku posudku, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti, nemůže tak sám o sobě posoudit, zda žalobci náleží příspěvek na péči a zda splňoval podmínky pro zařazení do stupně závislosti III či do jiného stupně. Soud však dle zásady volného hodnocení důkazů hodnotí předmětný posudek jako každý jiný důkaz, a to z hlediska požadavků na přesvědčivost, úplnost a vypořádání se se všemi rozhodujícími skutečnostmi. K rozhodování ve věcech příspěvku na péči se opakovaně vyslovoval též Nejvyšší správní soud, jenž v právní větě k rozsudku ze dne 23. 9. 2009, č. j. 4 Ads 57/2009-53, uvedl: „Posouzení stupně závislosti osoby pro účely rozhodování o příspěvku na péči v řízení v I. stupni i v řízení odvolacím musí vycházet z hodnocení všech podkladů uvedených v § 25 odst. 3 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Na výsledný lékařský posudek, který je v tomto řízení stěžejním důkazem, je třeba klást požadavek úplnosti a přesvědčivosti. Nenaplnění těchto požadavků je vadou řízení před správním orgánem ve smyslu § 76 odst. 1 písm. b) s.ř.s.“ 28.                      K posudkovému řízení se Nejvyšší správní soud opakovaně vyjádřil ve svých rozhodnutích, např. v rozsudku ze dne 21. 9. 2020, č. j. 1 Ads 224/2019-20, kde uvedl následující: „Posuzování závislosti na pomoci jiné fyzické osoby provádí posudkový lékař OSSZ a posudková komise žalovaného. Nejvyšší správní soud opakovaně judikuje, že posudkové řízení je specifickou formou správní činnosti (srov. § 16a zákona č. 582/1991 Sb.) spočívající v posouzení zdravotního stavu občana a některých důsledků z něj vyplývajících pro oblast sociálního zabezpečení a důchodového pojištění. Jde o postup posudkového orgánu, jehož hlavním obsahem je posudková činnost, která předpokládá vedle odborných lékařských znalostí též znalosti z oboru posudkového lékařství. Výsledkem posouzení je potom odborný posudek, který je pro správní orgán stěžejním důkazem, a na který je při nedostatku odborné erudice odkázán. Proto je třeba klást zvýšený důraz na jednoznačnost, určitost, úplnost a přesvědčivost každého takového posudku. Tyto náležitosti posudek splňuje pouze v případě, že se v něm posudková komise vypořádá se všemi rozhodnými skutečnostmi, přihlédne k potížím udávaným účastníkem řízení, výsledkům sociálního šetření a lékařským zprávám. Své závěry musí posudková komise náležitě podložit a odůvodnit. Je nezbytné, aby posudek obsahoval vysvětlení, jakým způsobem posudková komise hodnotila veškeré posudkové podklady, které z nich považovala za relevantní, případně z jakého důvodu se od závěrů uvedených v některých z nich odchýlila. Posuzovaný zdravotní stav potom musí být popsán dostatečně jasně a přesně, aby nevystávaly žádné další pochybnosti (srov. např. rozsudek ze dne 5. 3. 2015, č. j. 6 Ads 299/2014–25, či ze dne 30. 1. 2019, č. j. 6 Ads 34/2018–17).“ 29.                      V souvislosti s námitkami žalobce soud shledal, že posudek PK MPSV, který byl klíčovým podkladem napadeného rozhodnutí, nesplňuje shora uvedené požadavky v případě potřeb stravování, oblékání a obouvání, tělesné hygieny a výkonu fyziologické potřeby. 30.                      V posudku uvedené poznatky zjištěné z lékařských podkladů nejsou u těchto potřeb přiřazeny ke konkrétním aktivitám, jež musí být posuzovány při zkoumání jejich zvládání. Závěry ze záznamu z dotazníku nahrazujícího provedení sociálního šetření nebyly rovněž kriticky zhodnoceny, naopak některá zjištění v rámci sociálního šetření neodpovídají zjištěním PK MPSV nebo jsou s nimi dokonce v rozporu. U základních životních potřeb taktéž není, mimo povšechné konstastování, zhodnocena mimořádnost péče. Nedostatečností pak trpí i vypořádání odvolacích námitek. 31.                      U potřeby stravování chybí posouzení jednotlivých aktivit dle Přílohy 1 k prováděcí vyhlášce a jejich navázání na konkrétní poznatky o zdravotním stavu. Podle PK MPSV nebyla zjištěna taková omezení s tak závažnými a frekventními dekompenzacemi řešenými s příslušnými specialisty, aby došlo k přesahu péče zvýšené do péče mimořádné, aniž by bylo zdůrazňováno, že u žalobce nebyla doložena např. X., ani X. by nebyla posudkovým kritériem. Podle dotazníku žalobce X. Jak žalobce uvedl v žalobě, jeho stravování vykazuje X. Konkrétní poznatky ani předestřené rozpory (tvrzené již ve správním řízení) nejsou u potřeby stravování kriticky zhodnoceny, resp. přesvědčivě vysvětleny. Zároveň prvostupňový posudek hodnotil danou potřebu jako nezvládanou, PK MPSV se tudíž měla podrobně zabývat tím, proč v daném ohledu prvostupňový posudek neobstojí, což neučinila. 32.                      U potřeby oblékání a obouvání chybí posouzení jednotlivých aktivit dle Přílohy 1 k prováděcí vyhlášce a jejich navázání na konkrétní poznatky o zdravotním stavu. Podle PK MPSV vzhledem k věku žalobce není výběr oblečení posudkovým kritériem mimořádné péče. Stran samotného procesu oblékání a obouvání a X., aby byly řešeny s psychiatrem, natož s užíváním farmakologické medikace. Podle dotazníku je nutné žalobce oblékat i obouvat a plně mu pomoci s výběrem i vrstvením oblečení, X. V žalobě bylo poznamenáno, že je žalobce X. Konkrétní poznatky ani předestřené rozpory (tvrzené již ve správním řízení) nejsou u potřeby oblékání a obouvání kriticky zhodnoceny, resp. přesvědčivě vysvětleny. 33.                      U potřeby tělesné hygieny chybí posouzení jednotlivých aktivit dle Přílohy 1 k prováděcí vyhlášce a jejich navázání na konkrétní poznatky o zdravotním stavu. Podle PK MPSV se v souvislosti s X. při těchto prováděných činnostech srovnatelně nezjistily takové X., aby byly řešeny s psychiatrem, natož s užíváním farmakologické medikace. Z dotazníku je zjevné, že žalobce samostatně neprovede žádný úkon, vždy je nutná plná pomoc rodiče. V žalobě žalobce tvrdil, že si X. Konkrétní poznatky ani předestřené rozpory (tvrzené již ve správním řízení) nejsou u potřeby tělesné hygieny kriticky zhodnoceny, resp. přesvědčivě vysvětleny. 34.                      U potřeby výkonu fyziologické potřeby chybí posouzení jednotlivých aktivit dle Přílohy 1 k prováděcí vyhlášce a jejich navázání na konkrétní poznatky o zdravotním stavu. Podle PK MPSV přes referovanou dopomoc nebyla zjištěna X., přičemž podle zprávy praktického lékaře ze dne 17. 2. 2022 se žalobce X., byť referována dopomoc. Jak bylo zjištěno z dotazníku, žalobci je poskytována dopomoc X. V žalobě žalobce sdělil, že potřebuje pomoci s X. Konkrétní poznatky ani předestřené rozpory (tvrzené již ve správním řízení) nejsou u potřeby výkonu fyziologické potřeby kriticky zhodnoceny, resp. přesvědčivě vysvětleny. 35.                      Posudek PK MPSV tudíž nenaplňuje požadavky úplnosti a přesvědčivosti, vyžaduje rozsáhlé a zásadní doplnění, ve vztahu k provedenému sociálnímu šetření a odvolacím námitkám je v různých aspektech v rozporu se spisy a v některých výše předestřených ohledech zároveň nepřezkoumatelný pro nedostatek důvodů (zejména absence hodnocení jednotlivých aktivit dle Přílohy 1 k prováděcí vyhlášce a chybějící vypořádání odvolacích námitek). Posudek PK MPSV je zároveň stěžejním podkladem ve věcech příspěvku na péči, proto je třeba uvedené nedostatky přičíst samotnému napadenému rozhodnutí, které z posudku zcela vycházelo a jeho závěry plně aprobovalo; napadené rozhodnutí tak obsahuje vady dle ustanovení § 76 odst. 1 písm. a) a b) s.ř.s. 36.                      Z výše uvedeného důvodu soud na základě ustanovení § 76 odst. 1 písm. a) a b) s.ř.s. žalobou napadené rozhodnutí zrušil a vrátil věc žalovanému k dalšímu řízení. 37.                      V novém řízení si žalovaný opatří nový posudek PK MPSV (případně zásadní a rozsáhlé doplnění původního posudku k potřebám stravování, oblékání a obouvání, tělesné hygieny a výkonu fyziologické potřeby, bude-li obsahovat vše potřebné). V posudku budou vypsány všechny použité podklady, skutečnosti obsažené v lékařských zprávách budou kriticky zhodnoceny, PK MPSV řádně vysvětlí rozpory mezi záznamy z dotazníku nahrazujícího provedení sociálního šetření a poznatky o zdravotním stavu, konkrétní poznatky zhodnotí ve vztahu ke všem jednotlivým aktivitám obsaženým v ust. písm. d), e), f), g) Přílohy 1 k prováděcí vyhlášce, a to vzhledem k mimořádnosti péče; přesvědčivě se vypořádá s prvostupňovým posudkem stran potřeby stravování i odvolacími námitkami. Dále komise vyhodnotí, zda je namístě provést osobní vyšetření žalobce. Posudek PK MPSV bude vypracován takovým způsobem, aby splňoval všechny požadavky na úplnost a přesvědčivost. 38.                      Podle ustanovení § 78 odst. 5 s.ř.s. je žalovaný vysloveným právním názorem Městského soudu v Praze vázán. 39.                      O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s. Žalovaný neměl ve věci úspěch, proto mu náhrada nákladů řízení nenáleží, a žalobci náklady nevznikly. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Praha 1. dubna 2025 JUDr. Václav Kočka-Amort, v. r. samosoudce   Shodu s prvopisem potvrzuje K. T.