Odůvodnění
č. j.: 21 Ad 39/2024 - 52
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Václavem Kočkou-Amortem ve věci
žalobkyně:
X., narozená dne X.
bytem X.
zastoupená advokátem Mgr. Adamem Silovským
sídlem Purkyňova 74/2, 110 00 Praha 1
proti
žalované:
Česká správa sociálního zabezpečení
sídlem Křížová 1292/25, 150 00 Praha 5
o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 5. 11. 2024, č. j.: X.
takto:
I. Rozhodnutí žalované ze dne 5. 11. 2024, č. j.: X., se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.
II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 7 670 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího zástupce.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
1. Žalobou podanou včas u Městského soudu v Praze se žalobkyně domáhala zrušení rozhodnutí žalované ze dne 5. 11. 2024, č. j.: X., jímž byly zamítnuty její námitky a bylo potvrzeno rozhodnutí žalované ze dne 10. 7. 2024, č. j.: X., kterým byl žalobkyni ode dne 14. 8. 2024 odňat invalidní důchod ve smyslu ust. § 56 odst. 1 písm. a) ve spojení s ust. § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen „z.d.p.“).
II. Obsah žaloby
2. Žalobkyně v žalobě namítala, že její zdravotní stav byl zjištěn bez osobní přítomnosti a aktuálního vyšetření, a to na podkladě dokumentace od jiných než ošetřujících lékařů. Tvrzení o zapojení žalobkyně do pracovního procesu a snížení invalidity na minimum, kdy již nelze přiznat nárok na invalidní důchod, nebylo nijak prokázáno. Podle posouzení provedeného MUDr. C. zdravotní stav žalobkyně již neodpovídá žádnému stupni invalidity, tj. dříve odpovídal a zlepšil se, avšak aktuální zprávy ošetřujících lékařů zmiňují X. X. je dle zprávy MUDr. A. H. způsobeno X. Závěr MUDr. H., že stav žalobkyně je dlouhodobě bez obtíží, je v přímém rozporu se zprávami ošetřujících lékařů. Posudky MUDr. C. a MUDr. H. neodpovídají realitě, jsou silně zkreslené a o nekonzistentnosti jejich závěrů svědčí rozdíly v určení poklesu invalidity žalobkyně.
3. Na základě výše uvedeného žalobkyně navrhla napadené rozhodnutí zrušit a vrátit věc žalované k dalšímu řízení.
III. Vyjádření žalované
4. Žalovaná ve vyjádření k žalobě rekapitulovala dosavadní průběh řízení a uvedla, že kvůli posudku Institutu posuzování zdravotního stavu ze dne 26. 6. 2024 vydala rozhodnutí o odnětí invalidního důchodu od 14. 8. 2024. Vzhledem k posudku vydanému v námitkovém řízení dne 30. 10. 2024 žalovaná zamítla námitky a napadeným rozhodnutím potvrdila prvoinstanční rozhodnutí. Žalovaná je přesvědčena, že po zhodnocení veškeré předložené zdravotnické dokumentace žalobkyně byl posudkem plně posouzen a zjištěn její zdravotní stav. Při vyhodnocení posudkových závěrů bylo vycházeno ze zjištěných diagnóz, přičemž žalovaná pokládá posudek za objektivní. Nesouhlasí-li žalobkyně s medicínským posouzením zdravotního stavu, navrhla žalovaná provedení důkazu odborným lékařským posouzením ze strany posudkové komise. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby jako nedůvodné.
IV. Obsah správního spisu
5. Ze správního (dávkového) spisu bylo zjištěno, že prvoinstančním rozhodnutím ze dne 10. 7. 2024, č. j.: X., byl žalobkyni ode dne 14. 8. 2024 odňat invalidní důchod ve smyslu ust. § 56 odst. 1 písm. a) ve spojení s ust. § 39 odst. 1 z.d.p. Dle odůvodnění není žalobkyně invalidní ani v prvním stupni, neboť podle posudku Institutu pro posuzování zdravotního stavu ze dne 26. 6. 2024, č. j.: LPS/2023/7664-P2_CSSZ, poklesla její pracovní schopnost o 20 %.
6. Proti prvoinstančnímu rozhodnutí podala žalobkyně námitky.
7. Podle druhostupňového posudku (posudek Institutu pro posuzování zdravotního stavu ze dne 30. 10. 2024, č. j.: LPS/2024/1135-NR-KRH_CSSZ) žalobkyně není invalidní dle § 39 odst. 1 z.d.p., míra poklesu pracovní schopnosti dosahovala jen 30 %; námitkám nemohlo být vyhověno.
8. Následně vydala žalovaná žalobou napadené rozhodnutí ze dne 5. 11. 2024.
V. Hodnocení věci Městským soudem v Praze
9. Městský soud v Praze na základě podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů a vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu podle ust. § 75 odst. 1 a 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s.ř.s.“), a po provedeném řízení dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.
10. Soud ve věci konal jednání dne 8. 9. 2025. Zástupce žalobkyně odkázal na žalobu, uvedl, že posudek opatřený soudem je správný a potvrzuje žalobní tvrzení; navrhl zrušení napadeného rozhodnutí. Zástupkyně žalované odkázala na vyjádření k žalobě a neměla dalších připomínek; rozhodnutí ponechala na uvážení soudu.
11. Podle ust. § 39 odst. 1 z.d.p. pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.
12. Podle ust. § 39 odst. 2 písm. a) z.d.p. jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně.
13. Podle ust. § 56 odst. 1 písm. a) z.d.p. zjistí-li se, že nárok na důchod nebo na jeho výplatu zanikl, důchod se odejme nebo jeho výplata se zastaví, a to ode dne následujícího po dni, jímž uplynulo období, za které již byl vyplacen.
14. Soud jako důkaz obstaral posudek PK MPSV v Praze ze dne 16. 6. 2025, e. č.: SZ/2025/622-PH-9. Dne 16. 6. 2025 zasedla posudková komise za přítomnosti posudkové lékařky a lékaře v oboru chirurgie a traumatologie, který provedl vyšetření žalobkyně. Jako posudkově významné odborné lékařské nálezy komise vyhodnotila nález praktického lékaře ze dne 18. 10. 2024, nálezy neurologické ambulance ze dnů 6. 6. 2025 a 15. 10. 2024, nález rehabilitační ambulance ze dne 15. 10. 2024, X. ze dne 9. 6. 2014, nález ortopedický ze dne 10. 6. 2009, nález neurologický – EMG vyšetření ze dne 27. 6. 2014 a nález neurologický ze dne 25. 7. 2004. Konstatovány byly X. K datu napadeného rozhodnutí se u žalobkyně jednalo o dlouhodobě nepříznivý stabilizovaný zdravotní stav, jehož hlavní příčinou byly následky těžkého poranění pánve. Procentní míru poklesu pracovní schopnosti komise hodnotila dle kapitoly XV, oddílu A, položky 6b), přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity), a tato činila 35 %. Komise uzavřela, že žalobkyně byla k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní v prvním stupni a byla schopna vykonávat výdělečnou činnost jen s podstatně menšími nároky na fyzické schopnosti, v podstatně menším rozsahu a intenzitě. Byla schopna vykonávat práci administrativního charakteru X. Doba platnosti posudku byla stanovena do 30. 6. 2028.
15. Z posudku PK MPSV v Praze ze dne 16. 6. 2025 vyplývá, že k datu vydání napadeného rozhodnutí byla žalobkyně invalidní v prvním stupni podle ust. § 39 odst. 1 písm. a) z.d.p. Posudková komise, která zasedala v řádném složení za přítomnosti odborného lékaře se specializací na chirurgii a traumatologii, k datu vydání napadeného rozhodnutí zjistila dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou byly následky těžkého poranění pánve. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti byla hodnocena dle kapitoly XV, oddílu A, položky 6b), přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., a činila 35 %.
16. Předmětem věci bylo posouzení zdravotního stavu žalobkyně. Soud upozorňuje, že sám odborností potřebnou k posouzení zdravotního stavu nedisponuje, proto věcnou správnost posudku neposuzuje (srov. rozsudek NSS ze dne 15. 5. 2013, č. j.: 6 Ads 11/2013–20). Za účelem zjištění skutkového stavu si soud vyžádal posudek PK MPSV v Praze ze dne 16. 6. 2025, který považuje za úplný, přesvědčivý a celistvý, s absencí zásadních rozporů a logických vad. Ohledně správnosti a úplnosti stanovené diagnózy dlouhodobě nepříznivého stabilizovaného zdravotního stavu, jehož hlavní příčinou byly následky těžkého poranění pánve, jakož i stran určení a řádného zdůvodnění procentní míry poklesu žalobkyniny schopnosti soustavné výdělečné činnosti nebyly zjištěny důvodné pochybnosti. Z posudku PK MPSV v Praze je zřejmé, že zdravotní stav posuzované byl komplexně posouzen na základě zdravotnické dokumentace, aby nevznikly pochybnosti o úplnosti a správnosti klinické diagnózy. Komise také vysvětlila, proč zdravotní stav hodnotila dle kapitoly XV, oddílu A, položky 6b), přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb.
17. Podle posudku PK MPSV v Praze byla žalobkyně invalidní v prvním stupni s poklesem pracovní schopnosti o 35 %. Z tohoto důvodu soud na základě ustanovení § 78 odst. 1 s.ř.s. žalobou napadené rozhodnutí zrušil a vrátil věc žalované k dalšímu řízení. V dalším řízení bude žalovaná vycházet z posudku PK MPSV v Praze a zaujme stanovisko, že byly splněny podmínky pro přiznání invalidity prvního stupně, čemuž přizpůsobí další procesní postup.
18. Podle ustanovení § 78 odst. 5 s.ř.s. je žalovaná vysloveným právním názorem Městského soudu v Praze vázána.
19. O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s.; žalobkyně byla ve věci samé úspěšná, proto jí přísluší právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení proti neúspěšné žalované. Náklady vynaložené žalobkyní v daném řízení představují náhradu nákladů právního zastoupení spočívající v odměně za dva úkony právní služby za 1000 Kč (§ 7, § 9 odst. 2, § 11 odst. 1 písm. a), § 11 odst. 2 písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění účinném do 31. 12. 2024), tj. převzetí zastoupení a sepsání žaloby, společně s náhradou hotových výdajů za 300 Kč za jeden úkon, celkem 2 600 Kč (§ 13 odst. 4 téže vyhlášky). Dále byl poskytnut jeden úkon právní služby po novele advokátního tarifu provedené vyhláškou č. 258/2024 Sb., jež nabyla účinnosti dne 1. 1. 2025, a sice účast na jednání soudu dne 8. 9. 2025. Jde o úkon za 4 620 Kč (§ 7, § 9 odst. 5, § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu, ve znění účinném od 1. 1. 2025), spolu s náhradou hotových výdajů v částce 450 Kč za úkon, tj. 5 070 Kč dohromady (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu, ve znění účinném od 1. 1. 2025). Celková výše nákladů řízení žalobkyně tedy činí částku 7 670 Kč danou součtem částek 2 600 Kč a 5 070 Kč. Zástupce neprokázal, že je plátcem DPH, proto nebyla náhrada nákladů zvýšena o částku odpovídající výši daně. Zástupce hovořil o čtyřech úkonech právní služby, žádný úkon nad rámec tří výše uvedených doložen nebyl. Při zaslání posudku zástupci dal soud možnost fakultativního vyjádření, čehož bylo využito, avšak ve vyjádření není obsažena žádná relevantní argumentace, kterou by bylo možno označit jako úkon právní služby, zároveň ve věcech invalidních důchodů je kvůli nezbytnosti provedení posudku obligatorní jednání, případné repliky a další vyjádření tak zpravidla nemohou být označeny za účelné úkony právní služby, neboť relevantní argumentaci je možno uplatnit na jednání.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Praha 8. září 2025
JUDr. Václav Kočka-Amort, v. r.
samosoudce
Shodu s prvopisem potvrzuje K. T.
Hlavní stránka ·
Zásady ochrany osobních údajů ·
Smluvní podmínky