č. j. 3 A 78/2025-59   ČESKÁ  REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM  REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Sandnerové a soudkyň Mgr. Ivety Postulkové a JUDr. Petry Kamínkové ve věci žalobce:  Občanské sdružení – Uskupení TESLA z.s., IČO 26579693 sídlem Kostelní 104, 530 02 Pardubice zastoupený advokátem Mgr. Zdeňkem Tomášem sídlem Na Hrádku 1940, 530 02 Pardubice proti žalovanému:  Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy    sídlem Karmelitská 529/5, 118 12 Praha 1   o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 4. 2025 č. j. MSMT-18477/2024-6,  takto:  I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 4. 2025, č. j. MSMT-18477/2024-6, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 24 581 Kč do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce Mgr. Zdeňka Tomáše, advokáta. Odůvodnění: 1. Žalobce se podanou žalobou domáhá zrušení shora označeného rozhodnutí, jímž žalovaný zamítl žádost žalobce o poskytnutí dotace ze dne 31. 10. 2024 evidované pod č. 0072/7/NAD/2025 č. j. MSMT-18477/2024-1 (dále též „Žádost“) v rámci Výzvy Podpora nadaných žáků základních a středních škol v roce 2025 č. j. MSMT-11019/2024-2 (dále též „Výzva“) s odůvodněním, že v rámci věcného hodnocení Žádost získala 47 bodů, nesplnila tak bodovou hranici 49 bodů, aby mohla být předána expertní výběrové komisi k dalšímu posouzení podle čl. 10 odst. 5 písm. g) Výzvy. 2. Proti napadenému rozhodnutí brojí žalobce podanou žalobou. 3. V prvním žalobním bodu žalobce namítá, že napadené rozhodnutí je formalistní, selektivní, nevěnuje se Žádosti jako celku, nevypořádává věcné námitky z vyjádření žalobce, tehdy žadatele, ze dne 17. 3. 2025. Chybí mu věcná, odůvodněná a konzistentní argumentace, kterou žalovaný postavil na irelevantních či marginálních skutečnostech, nezabývá se však podstatným meritem věci a obsahem a přínosem aktivit podpory nadání. Námitky vůči hodnocení Hodnotitele č. 1 nebyly věcně vypořádány a ani dostatečně odůvodněny z hlediska jejich případného odmítnutí. 4. Ve druhém žalobním bodu žalobce nesouhlasí s věcným hodnocením Žádosti Hodnotitelem č. 1 i Hodnotitelem č. 2, jak uvedl i ve vyjádření ze dne 17. 3. 2025 a trvá na námitkách v něm uvedených. V tomto vyjádření podrobně specifikoval námitky ke každému bodu kritérií hodnocení, zejména u Hodnotitele č. 1, který přidělil Žádosti pouze 17 bodů, a podrobně rozporoval závěry jednotlivých hodnotících kritérií č. 1 až č. 23 stanovených pro hodnocení projektů. 5. Podle žalobce Hodnotitel č. 1 pochybil v hodnocení Žádosti. V rozporu s logikou intervence a se Systémem podpory nadání (dále též „SPN“) Hodnotitel č. 1 považuje za slabou stránku projektu, že projektový tým pracuje i s pedagogy, vzdělává je v podpoře rozvoje nadání. Dále v rozporu s logikou vyhlášky žalovaného a prioritami žalovaného, či Národního pedagogického institutu (dále též „NPI“) a Krajských sítí podpory nadání (dále též „KSPN“), jednotlivých krajů v oblasti podpory nadání, považuje Hodnotitel č. 1 za slabou stránku projektu to, že „negarantuje zapojení pouze a právě nadaného žáka“, což odůvodňuje tím, že žadatel, nyní žalobce, realizuje „extrakulární vzdělávací a popularizační aktivity pro širokou skupinu ZŠ a SŠ“, ačkoli to je v rámci podpory ve stupni 1 a výběru žáků na vzdělávací aktivity ve stupni 2 a 3, což vyplývá z popisu projektu. Hodnotitel č. 1 neřeší, kdo je garantem toho, že se jedná o nadaného žáka. Projekt pracuje s nominací žáků, učitelů, rodičů a s diagnostickými rozhovory s žáky, které vede odborný tým. Jsou to právě ony „extrakurikulární vzdělávací a popularizační aktivity pro širokou skupinu ZŠ a SŠ“, které pomáhají identifikovat nadané žáky, přitom nepravdivě implikuje, že počet takto oslovených žáků je indikátorem celkového počtu zapojených žáků. Nepravdivě též tvrdí, že popis aktivit je nekonkrétní, byť projekt se sestává ze 17 typových aktivit, aby komplexně pokrýval široké věkové, kompetenční i zájmové spektrum žáků, u všech, je-li to možné, je explicitně uveden rozsah ve shrnující tabulce. V případě specifických aktivit, jako je činnost RTDI, což je zkratka pro „Výzkum, technologický rozvoj a inovace“, není z povahy této činnosti možné dát jednoznačnou hodnotu, pouze kvalifikovaný odhad, z důvodu výzkumné nejistoty spojené s realizací takové RTDI aktivity, tato nejistota se však týká jen části aktivit. To znamená, že zevšeobecňující hodnocení tohoto hodnotitele je nepřesné, zavádějící, a jednostranné. Podobně je to i s časovou dotací na zapojení žáka do projektu. Z popisu projektu vyplývá, že každý žák si individuálně vybírá svůj plán aktivit, do kterých se zapojuje; proto hodinová míra dotace zapojení žáka není jednotná. V případě RTDI činnosti, do které se ročně zapojují vyšší desítky žáků, je tato dotace v řádu desítek až nižších stovek hodin. Tomu odpovídají výsledky v soutěžích v RTDI činnosti. Tvrzení, že projekt neřeší zveřejněná hodnotící kritéria je naprosto nepravdivý. Tvrzení hodnotitele, že projekt směřuje k financování stejných činností jako jiný projekt žalobce (ev. č. 0062/3/NNO/2025) je nesprávné a zavádějící, což vyplývá z popisu obou projektů. Oba projekty zřetelně diferencují aktivity a cílové skupiny, na které je žádána podpora, a jsou vedeny jako oddělené účetní projekty. To, že jsou koncipovány jako komplementární a synergické, nemůže být důvodem k jejich zamítnutí. Takové tvrzení považuje žalobce za nesprávné a diskriminační. Závěrečné tvrzení tohoto hodnotitele, že projekt nedoporučuje k podpoře vzhledem k rozporům se zněním Výzvy, považuje žalobce za nepravdivé, účelové a diskriminační. 6. Žalobce uvádí, že hodnotitelé neodůvodňují dostatečně své body v rámci jednotlivých kritérií hodnocení podle Přílohy č. 1 Výzvy. Projekt žalobce buď nečetli celý, anebo z odborného hlediska mu nerozuměli, přestože na něj mají být řádně odborně vzděláni a proškoleni. Hodnotitelé např. nerozuměli běžně užívaným zkratkám v oblasti vzdělání, vědy a vývoje (např. mBet, VaVaI, KSPN, DIY), byť zkratky používal žalobce v předchozích žádostech o dotaci u žalovaného a nikdy se nevyskytl v rámci jejich věcného hodnocení jediný problém s jejich výkladem. 7. Žalobce tvrdí, že veškeré Výzvou požadované cíle projektu, přínosy a výstupy, cílové skupiny, aktivity v rámci projektu, či hodnotící indikátory, byly naplněny. Stejně tak žalobce řádně rozepsal i rozpočtové náklady projektu do požadovaných pasáží a kolonek Žádosti. Odmítá proto argumentaci žalovaného, že Žádost je nejednoznačná, nepřehledná a zmatečná. Jeho argumentace je naopak netransparentní, neodborná a neurčitá, a rozporná s legitimním očekávání žalobce. 8. Podle žalobce žalovaný zásadně pochybil při posuzování a hodnocení Žádosti. Garant Výzvy (Ing. Z. M.) měl řádně dohlížet na veškeré procesní postupy vedoucí k vydání napadeného rozhodnutí. 9. Ve třetím žalobním bodu žalobce poukazuje na to, že již dříve podával k žalovanému žádosti o dotaci v rámci výzev na podporu nadaných žáků základních a středních škol pro roky 2020, 2021, 2022, 2023 a 2024. Cíle v rámci tohoto dotačního programu se od roku 2020 do roku 2025 prakticky nezměnily a výzvy se v zásadě vyhlašují v obdobném znění. Stejně tak žádosti žalobce jsou v jednotlivých letech v zásadě totožné. V rámci obdobných výzev na podporu nadaných žáků základních a středních škol pro roky 2020 až 2024 s obdobnou žádostí o dotaci žalobce v každém roce uspěl a dotaci získal, pokaždé získal více než 70 bodů a ve většině případů získával bodové ohodnocení nad 80, opakovaně i více než 90 bodů. Tyto projekty žalobce v posledních 5 letech nebyly nikdy pro hodnotitele v rámci jednotlivých výzev nikterak nečitelné, nesrozumitelné či nejasné, a přitom žalobce užíval stejnou terminologii, obdobný popis jednotlivých cílů projektu, stejné popisy cílových skupin projektu, i aktivit projektu, a specifikace výstupů a přínosů projektu, a též naplnění indikátorů projektu. Hodnocení Žádosti je proto nelegitimní a nesprávné. Je nepravděpodobné, že by v rámci Žádosti měl žalobce obdržet bodové ohodnocení, které se liší oproti minulým o desítky bodů. Hodnocení Žádosti je rozporu s principy legitimního očekávání. 10. Ve čtvrtém žalobním bodu žalobce brojí proti hodnocení Hodnotitelem č. 3. Hodnocení tímto hodnotitelem považuje za nekonzistentní, selektivní, formalistní, a ve zjevném rozporu s objektivními skutečnostmi uvedenými v Žádosti a jejích přílohách. Hodnotitel č. 3 argumentuje irelevantními či marginálními skutečnostmi, které s kvalitou a přínosem projektu pro cílovou skupinu nesouvisí. Zásadní je jím přidělený počet bodů 29. Kdyby totiž takový počet bodů obdržel žalobce namísto bodového hodnocení od Hodnotitele č. 1, jeho Žádost by získala celkem vyšší počet bodů - 59 bodů a postoupila by do další fáze k hodnocení expertní skupinou. Závěr žalovaného, že by relativně vyšší bodové hodnocení od Hodnotitele č. 3, který udělil žalobci 29 bodů, oproti bodovému hodnocení od Hodnotitele č. 1, který žalobci udělil jen 17 bodů, nemělo vliv na udělení podpory, je tudíž nepravdivý. Žalovaný pomíjí pravomoci expertní výběrové komise podle čl. 10 odst. 6 Výzvy. Podle čl. 10 odst. 6 písm. d) Výzvy je expertní výběrová komise oprávněna provedené bodové hodnocení přezkoumat a v případě potřeby jej upravit. Pokud by Žádost byla postoupena k expertnímu posouzení výběrové komise, měl by žalobce prostor na revizi případného hodnocení, zejména v kontextu námitek vznesených ve vyjádření ze dne 17. 3. 2025. Žalovaný nemůže legitimně předjímat výsledky hodnocení expertní výběrovou komisí. 11. V pátém žalobním bodu žalobce namítá, že rozdíl v bodovém hodnocení Hodnotitele č. 1 (17 bodů) oproti Hodnotiteli č. 2 (30 bodů), resp. i následnému dodatečnému hodnocení Hodnotitele č. 3 (29 bodů) je neodůvodněný. Považuje za vyloučené, aby dva odborníci, kteří mají být totožně řádně vzdělaní, proškolení a odborně zdatní, udělili takto diametrálně rozdílná bodová hodnocení. V žádostech o dotaci a projektech žalobce v letech 2020-2024 se bodová hodnocení jednotlivých dvou hodnotitelů lišila buď jen o jednotky bodů, či byla shodná. 12. V šestém žalobním bodu žalobce uvádí, že Žádost před jejím podáním konzultoval, stejně jako i v přechozích letech 2020–2024, s nezávislými odborníky v oboru vzdělávání, vědy a výzkumu, kteří mají dlouholeté zkušenosti v oblasti vzdělání nadaných žáků v rámci vědecko-výzkumných projektů, vzdělávacích akcí a celého vzdělávacího systému. Tito odborníci poskytli žalobci vždy kladné stanovisko z hlediska odborného zpracování jeho projektu a hodnocení jeho přínosu, výstupů, pozitivních dopadů na cílové skupiny a plnění cílů v oblasti vzdělávání, vědy a výzkumu. 13. V sedmém žalobním bodu žalobce tvrdí, že jeho žalobní argumentaci podporuje i ustálená judikatura a odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2015 č. j. 9 Ads 83/2014-46. 14. V osmém žalobním bodu žalobce namítá, že žalovaný nepostupoval v souladu se základními zásadami činnosti správních orgánů, a to se zásadou legitimního očekávání podle § 2 odst. 3 zákona č. 500/204 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též „správní řád“). Žalobce očekával řádné, transparentní a nediskriminační posouzení. Napadené rozhodnutí je neoprávněné a odporující zásadě šetření práv nabývaných v dobré víře. Žalovaný byl povinen dodržovat veškeré povinnosti podle právních předpisů, i dbát na hospodárnost, účelnost a efektivitu při vynakládání veřejných prostředků (zásada 3E). Proces transparentního a nediskriminačního procesu hodnocení byl v případě Žádosti hrubě porušen. 15. Žalobce navrhl provedení důkazů: Výzvou, výpisem ze spolkového rejstříku, Žádostí, vyjádřením ke spisu č. j. MSMT-18477/2024, námitkami proti hodnocení projektu ev. č. 0072/NAD/2025 ze dne 17. 3. 2025, napadeným rozhodnutím a jeho doručenkou, a správním spisem. 16. Žalovaný v písemném vyjádření k žalobě ze dne 16. 9. 2025 navrhl žalobu jako nedůvodnou zamítnout, napadené rozhodnutí považuje za správné a zákonné. Uplatněné žalobní námitky dostatečně vypořádal v odůvodnění napadeného rozhodnutí. Podle žalovaného se podle judikatury Nejvyššího správního soudu soudní přezkum řízení o poskytnutí dotace podle rozpočtových pravidel omezuje toliko na přezkum dodržení procesních norem. Příslušná právní úprava nezakotvuje veřejné subjektivní právo na „věcně správný výsledek“ podle požadavků žalobce. Pokud poskytovatel dotace neporuší procesní předpisy či obecné principy veřejné správy, jako jsou zákaz libovůle či neústavní diskriminace, nelze konstatovat zásah do práv žadatele o dotaci. Žalobce dotčené právní závěry judikatury v žalobě pomíjí. Žalobu žalobce založil na tvrzeních o údajných věcných omylech žalovaného. Tato tvrzení jsou uvedena v žalobě nekonkrétně a nejsou nijak hlouběji zdůvodněna. Žalobce sice odkazuje na obsah svého vyjádření, avšak již neuvádí, co konkrétně z nich po právní stránce dovozuje. Z premisy odborné neshody o věcných otázkách mezi ním a žalovaným žalobce vyvozuje, že byl vystaven protiústavní diskriminaci. Žádné jiné argumenty na podporu tvrzení, že byly v jeho případě porušeny procesní předpisy, obecné zásady správního práva či že bylo nějak jinak zasaženo do jeho ústavních práv a svobod, žalobce neuvádí. Takovou argumentaci nelze přijmout. Neshoda v odborných otázkách není bez dalšího argumentem pro závěr o porušení procesních norem či pro závěr o nepřezkoumatelnosti rozhodnutí. Většina žalobních důvodů, které uvedl žalobce, nejsou způsobilé být předmětem soudního přezkumu v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu. Současně z napadeného rozhodnutí a spisového materiálu nelze dovodit, že by byly porušeny procesní normy, obecné zásady správního práva, či že by bylo jinak zasaženo do ústavních práv a svobod žalobce. 17. Dále žalovaný uvedl, že podmínky Výzvy nebyly totožné s podmínkami výzev k podání žádosti, které zveřejnil žalovaný v minulých letech. Ve Výzvě došlo k několika zásadním změnám, které měly dopad na posouzení Žádosti žalobce. Podle čl. 5 odst. 3 Výzvy platí: „Dotace není určena na diagnostiku žáka za účelem zjištění jeho nadání a na vzdělávací aktivity pro pedagogy a nepedagogy související s diagnostikou nadání žáka, péčí a prací s nadanými žáky.“ Právě tento požadavek Výzvy žalobce v Žádosti nezohlednil, což bylo i důvodem jeho nízkého hodnocení. Žalobce podal Žádost, jak sám uvádí, ve znění jako v předchozích letech. Podmínky poskytnutí dotace ve Výzvě se oproti předchozím rokům ovšem změnily. Úspěšné hodnocení žádostí žalobce v minulých letech tak nebylo způsobilé mu založit legitimní očekávání. Každá žádost je posuzována individuálně podle konkrétního znění Výzvy a Žádosti. 18. Žalovaný dále konstatoval, že u hodnocení Hodnotitele č. 3 šlo o snahu žalovaného o transparentní a přezkoumatelný postup, o snahu vypořádat námitky žalobce, který požadoval provedení třetího hodnocení pro nesouhlas se závěry Hodnotitelů č. 1 a 2. Žalobní tvrzení, že žalovaný zcela překvapivě nechal posoudit Žádost Hodnotitelem č. 3, je tudíž zavádějící. Z tohoto posuzování přitom žalovanému nevyplynulo, že by Hodnotitelé č. 1 nebo 2 byli nekompetentní či zaujatí vůči žalobci a jejich hodnocení by se vymykalo okolnostem případu. 19. Podle žalovaného nebyl žalobce nijak poškozen tím, že Žádost nebyla postoupena k posouzení expertní výběrovou komisí a Žádost byla zamítnuta. Tvrzení žalobce, že by expertní výběrová komise mohla přehodnotit hodnocení, které Žádosti udělili Hodnotitelé č. 1 a 2, je spekulativní. Žalobce předkládá zcela obecná tvrzení, že hodnotitelé jsou zcela odborně nekompetentní, aniž by toto tvrzení něčím relevantním podpořil. Právní předpisy přitom svěřují pravomoc rozhodnout o Žádosti žalovanému a jedná se o dobrodiní ze strany státu, na které neexistuje právní nárok. Žalovaný svým postupem žalobce nijak nediskriminoval, nepostupoval ve věci svévolně, naopak respektoval postup stanovený Výzvou. 20. Pro úplnost žalovaný dodává že tvrzení o konzultaci Žádosti s experty žalobce ničím nedokládá. Stejně tak nelze na základě napadeného rozhodnutí a spisového materiálu činit závěr o tom, že by žalovaný porušil v řízení o Žádosti tzv. zásadu 3E. 21. Městský soud v Praze přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí v rozsahu uplatněných žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, dále též „s. ř. s.“), a vycházel přitom ze skutkového i právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). 22. U jednání konaného dne 16. 12. 2025 účastníci setrvali na své argumentaci. Žalobce navrhl, aby soud slyšel jako svědky Hodnotitele č 1, č. 2 a č. 3 a dále pět odborníků z oblasti vzdělávání, jejich jména a funkce soudu předložil na samostatném listu. Soud zamítl návrh žalobce na slyšení Hodnotitele č. 1, č. 2, č. 3 i navrhoavných pěti svědků z důvodu nadbytečnosti, jelikož na základě předloženého spisového materiálu lze ve věci rozhodnout. Soud k návrhu žalobce provedl důkaz Výzvou Podpora nadaných žáků základních a středních škol v roce 2025, č. j. MSMT-11019/2024-2 (v rozsudku též jako „Výzva“), kterou žalobce soudu doložil. Tato Výzva totiž nebyla součástí správního spisu předloženého soudu žalovaným. 23. Z Výzvy soud zjistil následující skutečnosti. 24. Podle čl. 2 odst. 1 Výzvy Výzva podporuje aktivity v oblasti vzdělávání, rozvoje vědomostí a dovedností žáků v zájmovém a neformálním vzdělávání. Věcným zaměřením Výzvy je primárně podpora nadaných žáků základních a středních škol (dále jen „žák“) (zapsaných do rejstříku škol a školských zařízení), podpora rozvoje jejich nadání a jejich kompetencí potřebných v kontextu technologického pokroku a současných trendů v oblastech digitalizace, automatizace a robotizace tak, jak tyto proměny a nové nároky na vzdělávací systém reflektuje Strategie 2030+ a Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR 2023-2027, přičemž obsah těchto aktivit přesahuje příslušný stupeň vzdělání žáka a je zaměřen zejména na přírodovědné a technické obory. 25. Podle čl. 10 odst. 1 Výzvy hodnocení žádosti je prováděno podle pravidel stanovených ve Výzvě a dělí se na formální a věcné. 26. Podle čl. 10 odst. 4 Výzvy žádost, která splnila podmínky formálního hodnocení, lze hodnotit věcně. 27. Podle čl. 10 odst. 5 Výzvy způsob věcného hodnocení: a) každá žádost bude hodnocena dvěma nezávislými hodnotiteli, které hodnocením pověří vrchní ředitel sekce vzdělávání a mládeže ministerstva, z řad zástupců orgánů státní a veřejné správy, příp. expertů, b) pověření hodnotitelé budou ze strany ministerstva proškoleni v oblasti věcného hodnocení a posuzování kvalitativních ukazatelů projektů předložených v rámci Výzvy, c) jednotlivé žádosti budou posouzeny dvěma hodnotiteli na základě kritérií uvedenými v Příloze č. 1 Výzvy, d) hodnotitelé mohou v rámci hodnocení žádostí navrhnout redukci výše celkové požadované částky žádosti v případech, kdy tyto neodpovídají zásadám efektivního, účelného a hospodárného vynakládání veřejných prostředků, e) hodnotitelé jsou dále oprávněni navrhnout některé jednotlivé položky rozpočtu zcela či zčásti nepodpořit, f) maximální počet bodů, které může žádost v rámci kritérií věcného hodnocení získat, je sto (100) bodů, tedy součet maximálního počtu bodů přiděleného dvěma hodnotiteli dle Přílohy č. 1, g) minimální bodová hranice pro předání žádosti do expertní výběrové komise je 49 bodů. 28. Podle čl. 10 odst. 6 Výzvy Expertní výběrová komise a) Členy expertní výběrové komise (dále jen „komise“) jmenuje vrchní ředitel sekce vzdělávání a mládeže ministerstva, z řad zástupců orgánů státní a veřejné správy, příp. odborných expertů. b) Maximální počet členů není omezen. Minimální počet z důvodu zajištění objektivity a vyváženosti hodnocení nesmí klesnout pod 3 osoby. c) Cílem komise je schválit či upravit seznamy projektů, které mají být podpořeny nebo zamítnuty, popř. navrhnout výši přidělených dotací tak, aby byly podpořeny projekty, které nejlépe naplňují věcné zaměření Výzvy. d) Komise je oprávněna provedené bodové hodnocení přezkoumat a v případě potřeby provést jeho úpravu. Komise je také oprávněna navrhnout redukci výše celkové požadované částky žádosti nebo navrhnout některé jednotlivé položky rozpočtu zcela či zčásti nepodpořit. e) Po posouzení žádostí je komise oprávněna navrhnout podporu v odlišné výši oproti věcnému hodnocení. Takový postup bude vždy řádně odůvodněn. 29. Podle čl. 10 odst. 7 Výzvy konečným rozhodnutím o poskytnutí dotace žádosti a její výši je po předložení poradě vedení ministerstvem pověřen výhradně vrchní ředitel sekce vzdělávání a mládeže ministerstva. 30. K návrhu žalobce na provedení důkazu listinami, které jsou součástí správního spisu (Žádostí, vyjádřením ke spisu č. j. MSMT-18477/2024, námitkami proti hodnocení projektu ev. č. 0072/NAD/2025 ze dne 17. 3. 2025, napadeným rozhodnutím a jeho doručenkou, a správním spisem - viz bod 15. tohoto rozsudku), soud uvádí, že písemnosti obsažené ve správním spisu jako podkladu pro rozhodování správního soudu se nedokazují (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 1. 2009, č. j. 9 Afs 8/2008-117, nebo ze dne 29. 6. 2011, č. j. 7 As 68/2011-75). Při jednání o žalobě ve správním soudnictví totiž není obsah správního spisu (tj. všechny jeho součásti) považován bez dalšího za důkaz. Návrh na provedení důkazu výpisem ze spolkového rejstříku žalobce shledal soud nadbytečným. 31. Soud shledal žalobu důvodnou. 32. Ze správního spisu vyplývají následující podstatné skutečnosti. 33. Dne 31. 10. 2024 žalobce podal žalovanému žádost o poskytnutí dotace ev. č. 0072/7/NAD/2025 (v rozsudku též jako „Žádost“) v oblasti Podpora nadaných žáků základních a středních škol v roce 2025.   34. Podle nedatovaného protokolu o odborném hodnocení žádosti Hodnotitel č. 1 (blíže neoznačený subjekt) udělil žadateli celkem 17 bodů z 50, tj. 34 % za hodnocení 23. kritérií.  V souhrnném komentáři Hodnotitel č. 1 uvedl: „Projekt obsahuje popis celoročních činností Technecia – talentcentra vědy a techniky. Dotaci žádá na tento celoroční provoz. Žadatel je subjekt, který pravidelně vykonává činnost v oblasti neformálního vzdělávání, pracuje s dětmi a mládeží, což lze bezesporu označit jako silnou stránku. Mezi slabé stránky projektu pro podporu nadaných patří: způsob výběru nadaných negarantuje zapojení a podporu pouze a právě nadaného žáka, cíle projektu nejsou vždy v souladu s cíli Výzvy (‚školení pro pedagogy‘, ‚extrakulární vzdělávací a popularizační aktivity pro širokou skupinu ZŠ a SŠ - ...600 prezenčně‘ - shodné s indikátorem počtu zapojených žáků), ‚celoroční program vyhledávání ...talentu‘), popis u jednotlivých aktivit je někdy nekonkrétní - hodinové dotace (‚několikadenní, 2-3 konání/rok‘), stanovení časového zapojení nadaného do projektu, forma aktivity (‚přednáška nebo workshop‘). Byť rozsáhlý projekt co do popisu neřeší v mnohém zveřejněná hodnotící kritéria.“ Navrhl podporu: „0 Kč a z toho 0 na osobní náklady“ s odůvodněním: „Projekt obsahuje také popis těch činností, které shodně uvádí či směřují k popisu v žádosti o podporu č. 0062/3/NNO/2025. Nejedná se o projekt, kde lze jednoznačně rozhodnout, že podporou celoroční činnosti Technecia dochází k podpoře v souladu se zněním Výzvy a nedochází k podpoře téhož v rámci žádosti Výzvy NNO – V3. Podporu vzhledem k rozporům se zněním Výzvy nelze tedy poskytnout ani v částečné míře. Nelze stanovit efektivitu, hospodárnost státní podpory tohoto projektu.“ 35. Podle nedatovaného protokolu o odborném hodnocení žádosti Hodnotitel č. 2 (blíže neoznačený subjekt) udělil žadateli celkem 30 bodů z 50, tj. 60 % za hodnocení 23. kritérií. V souhrnném komentáři Hodnotitel č. 2 uvedl: „Podpora provozování klubu Technecium, včetně pravidelných kroužků a kurzů, přípravy na SOČ naplňuje cíle výzvy. Provoz klub je určen i široké veřejnosti, resp. dětem a mládeže, nicméně ve výběru žáků, kteří se zúčastní vzdělávací akce je uvedena např. nominace pedagoga. Nechávám na zvážení komisi, zda je výběr dostačující.“ Navrhl podporu: „472 600 Kč a z toho 261 100 Kč na osobní náklady“ s odůvodněním: „Provozování klubu Technecium mi přijde smysluplné, krácení navrhuji z důvodu celkové alokace výzvy. V případě nenaplnění alokace navrhuji podpořit v plné výši.“ 36. Dne 10. 3. 2025 žalobce podle protokolu nahlédl do správního spisu a seznámil se s hodnocením Hodnotitelů č. 1 a č. 2 na základě předchozí výzvy k seznámení se s podklady rozhodnutí ze dne 25. 2. 2025 č. j. MSMT-18477/2024, doručené žalobci dne 7. 3. 2025. 37. Dne 17. 3. 2025 bylo žalovanému doručeno Vyjádření ke spisu číslo jednací MSMT-18477/2024 a podání námitek proti hodnocení projektu 0072/NAD/2025 ze dne 17. 3. 2025, s dodatkem ze dne 18. 3. 2025 (dále též „vyjádření ze dne 17. 3. 2025“). 38. Napadeným rozhodnutím žalovaný Žádost zamítl. Konstatoval, že v rámci věcného hodnocení získala Žádost celkem 47 bodů, nesplnila tak bodovou hranici 49 bodů pro její předání expertní výběrové komisi podle čl. 10 odst. 5. písm. g) Výzvy. Dotace nemohla být přiznána, protože v rámci hodnocení Žádost obdržela méně než 49 bodů. Žalovaný konstatoval, že Žádost byla hodnocena i třetím hodnotitelem, Hodnotitelem č. 3, který žalobci přidělil 29 bodů. Toto třetí hodnocení nezávislým hodnotitelem poukazuje na totožné chyby a nepřesnosti, jako na ně poukázal Hodnotitel č. 1. Žalovaný uzavřel, „že byť se jedná o bodový rozdíl 29 bodů x 17 bodů, výsledek by byl i v tomto ohledu totožný“. 39. Městský soud v Praze posoudil věc následovně: 40. V prvním žalobním bodu žalobce vznáší obecné námitky o vadách napadeného rozhodnutí, a to formálnost, selektivnost či vadná argumentace. Soud připomíná, že soudní řízení správní je ovládáno zásadou dispozitivnosti. Je proto povinností žalobce řádně vymezit předmět soudního přezkumu a formulovat uplatněné žalobní body. Soud je povinen vypořádat jednotlivé žalobní body, aby nezatížil své rozhodnutí nepřezkoumatelností, není ale povinen na základě vágních odkazů žalobní body či podpůrné argumenty dohledávat ve spisech či v zaslaných dokumentech. Opačný postup by porušoval popsanou dispoziční zásadu a zasahoval by do rovného postavení účastníků řízení (§ 36 odst. 1 s. ř. s.). Zároveň soud připomíná, že v souladu se zásadou dispozitivnosti obsah a kvalita žaloby v podstatě předurčují obsah a kvalitu rozhodnutí soudu (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 6. 2005 čj. 7 Afs 104/2004-54). Soud proto vypořádal argumentaci uplatněnou žalobcem v prvním žalobním bodu pouze v rozsahu konkrétnosti její formulace žalobcem v tomto žalobním bodu, případně v dalších žalobních bodech. 41. Žalobce vznáší v prvním žalobním bodu řadu tvrzení, které lze podřadit pod námitku nepřezkoumatelnosti. Žalobce v obecné rovině namítá nedostatečnost a irelevantnost odůvodnění napadeného rozhodnutí, podrobněji tvrdí, že se žalovaný nevypořádal s jeho námitkami vznesenými ve vyjádření ze dne 17. 3. 2025 a že dostatečně nevypořádal jeho námitky proti hodnocení Hodnotitele č. 1. 42. Soud připomíná, že nepřezkoumatelnost správního rozhodnutí spočívá podle § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s. v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí, přičemž nepřezkoumatelnost rozhodnutí správního orgánu pro nesrozumitelnost předchází případné nepřezkoumatelnosti pro nedostatek jeho důvodů; důvody rozhodnutí lze zkoumat toliko u rozhodnutí srozumitelných (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 7. 2008 č. j. 3 As 51/2007-84). Za nesrozumitelnost rozhodnutí soudy považují například případy, kdy odůvodnění nedává smysl, který by svědčil o skutkových a právních důvodech, které vedly správní orgán k vydání rozhodnutí (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 9. 2003 č. j. 7 A 547/2002-24); pro rozpor výroku s odůvodněním (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 12. 2003 č. j. 2 Ads 33/2003-78) či pro výrok, který nemá oporu v zákoně (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 5. 2003 č. j. 7 A 181/2000-29), nebo není-li rozhodnutí rozčleněno na výrok a odůvodnění, pročež není zřejmé, zda správní orgán rozhodl o všech návrzích účastníka řízení (viz rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 21. 10. 1994 č. j. 6A 63/93-22). Rozhodnutí je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, jestliže z jeho odůvodnění není seznatelné, proč správní orgán považuje námitky účastníka za liché, mylné nebo vyvrácené, které skutečnosti vzal za podklad svého rozhodnutí, proč považuje skutečnosti tvrzené účastníkem za nerozhodné, nesprávné nebo jinými řádně provedenými důkazy vyvrácené, podle které právní normy rozhodl a jakými úvahami se řídil při hodnocení důkazů. 43. Soud rovněž uvádí, že zrušení správního rozhodnutí výlučně pro nepřezkoumatelnost vylučuje možnost věcného posouzení žalobních bodů, a tím pádem se prodlužuje celková délka sporu, což neprospívá ani účastníkům řízení, ani správním orgánům. Námitku nepřezkoumatelnosti je tedy nutné hodnotit i ve vztahu k hospodárné a k racionální aplikaci práva. 44. Soud neshledal napadené rozhodnutí nepřezkoumatelné z důvodu tvrzeného žalobcem, a to nevypořádání námitek uplatněných ve vyjádření ze dne 17. 3. 2025 a námitek proti hodnocení Hodnotitele č. 1 (které žalobce vznesl rovněž v rámci vyjádření ze dne 17. 3. 2025). Soud z napadeného rozhodnutí ověřil, že žalovaný se námitkami vznesenými žalobcem ve vyjádření ze dne 17. 3. 2025 podrobně zabýval. Žalovaný v napadeném rozhodnutím reagoval jednotlivě na každou námitku žalobce, a to včetně námitek proti hodnocení Hodnotitele č. 1, které vypořádal na stranách 2-7 napadeného rozhodnutí. Podle soudu je reakce žalovaného na námitky žalobce zcela dostatečná. Žalovaný se vypořádal se smyslem uplatněné argumentace, přičemž své závěry řádně a zcela dostatečně zdůvodnil. Žalobce přitom ani nikterak blíže nespecifikuje, jakými konkrétními námitkami se podle něj žalovaný nezabýval, resp. které konkrétní námitky dostatečně nevypořádal, když se omezuje na pouhé obecné tvrzení o absenci řádného vypořádání. 45. Soud v rozsahu uplatněných žalobních bodů shledal nedostatečné odůvodnění napadeného rozhodnutí ve vztahu k provedenému hodnocení Hodnotitele č. 3, námitky ohledně jeho hodnocení uplatňuje ve čtvrtém a pátém žalobním bodu, které soud nyní společně vypořádá. 46. Soud pro úplnost rekapituluje skutečnosti vyplývající z napadeného usnesení a ze správního spisu k hodnocení Hodnotitele č. 3. Podle čl. 10 odst. 5 písm. a) Výzvy (tj. každá žádost bude hodnocena dvěma nezávislými hodnotiteli) bylo provedeno hodnocení Žádosti dvěma hodnotiteli. Hodnotitel č. 1 udělil Žádosti 17 bodů, Hodnotitel č. 2 udělil Žádosti 30 bodů. Protokoly o jejich hodnocení jsou součástí správního spisu (viz body 35. a 36. tohoto rozsudku). Žalobce byl s protokoly seznámen dne 10. 3. 2025. Žalovaný v napadeném rozhodnutí uvedl, že Žádost obdržela od Hodnotitele č. 1 a Hodnotitele č. 2 celkem 47 bodů, tedy nedosáhla požadovaných 49 bodů podle čl. 10 odst. 5 písm. g) Výzvy, aby Žádost mohla postoupit do další fáze, k řízení před expertní výběrovou komisi, a Žádost proto zamítl. Současně z napadeného rozhodnutí vyplývá, že žalovaný k požadavku žalobce uplatněného ve vyjádření ze dne 17. 3. 2025 (v jeho dodatku) a v reakci na námitky žalobce proti hodnocení Hodnotitelem č. 1 pověřil třetího hodnotitele, aby provedl další hodnocení Žádosti. Z napadeného rozhodnutí vyplývá, že tento Hodnotitel č. 3 provedl další hodnocení Žádosti a udělil jí 29 bodů. Přesto podle žalovaného hodnocení Hodnotitele č. 3 nic nemění na výsledku řízení. 47. Součástí správního spisu, který soudu byl předložen, není (ani podle připojeného obsahu správního spisu od žalovaného) protokol o hodnocení Hodnotitele č. 3. Závěry, ze kterých žalovaný v napadeném rozhodnutí ve vztahu k hodnocení Hodnotitele č. 3 vychází, tak nemají oporu v doloženém spisovém materiálu. Toliko z napadeného rozhodnutí vyplývá, že Hodnotitel č. 3 udělil Žádosti celkem 29 bodů. Součástí správního spisu však není žádný dokument (protokol) zachycující postup Hodnotitele č. 3 při bodovém hodnocení Žádosti. Nelze tak ověřit, jak Hodnotitel č. 3 k výslednému počtu bodů dospěl, resp. kolik bodů udělil žalobci ve vztahu ke každému dílčímu hodnotícímu kritériu, jichž je 23 (jak lze ověřit u Hodnotitelů č. 1 a č. 2). Bodové hodnocení jednotlivých hodnotících kritérií přitom nelze seznat ani z napadeného rozhodnutí. Stejně tak nelze ze správního spisu ověřit slovní komentář Hodnotitele č. 3 zmiňovaný žalovaným v napadeném rozhodnutí. Součástí správního spisu není ani jiný dokument dokládající pověření Hodnotitele č. 3 k hodnocení Žádosti od žalovaného. Skutkový stav ohledně hodnocení Hodnotitele č. 3, ze kterého vychází žalovaný v napadeném rozhodnutí, tedy nemá oporu ve správním spisu, což samo o sobě představuje důvod pro zrušení napadeného rozhodnutí. 48. Žalovaný se například zabývá otázkou hodnocení Hodnotitele č. 3 na str. 25-27 napadeného rozhodnutí. Zde nejprve zmínil požadavek žalobce na provedení hodnocení Žádosti novým hodnotitelem uvedený ve vyjádření ze dne 17. 3. 2025, a konstatoval, že Žádost byla hodnocena třetím nezávislým hodnotitelem, Hodnotitelem č. 3, který jí udělil 29 bodů. Následně žalovaný provedl výčet (2 položky) kladných stránek Žádosti dle Hodnotitele č. 3 a výčet (7 položek) slabých stránek Žádosti. Uzavřel, že „[t]řetí hodnocení nezávislým hodnotitelem tak poukazuje na totožné chyby/nepřesnosti, jako tomu bylo u Hodnotitele č. 1, na kterého naráží ve svém vyjádření Žadatel. Nutno podotknout, že byť se jedná o bodový rozdíl 29 bodů x 17 bodů, výsledek by byl i v tomto ohledu totožný.“ S touto argumentací se soud nemůže ztotožnit. 49. Předně soud uvádí, že postup hodnocení žádostí o dotaci podaných v rámci Výzvy upravuje čl. 10 odst. 5 písm. a), c) Výzvy (viz body 25. až 30. tohoto rozsudku), podle něhož věcné hodnocení žádosti provádí dva pověření nezávislí hodnotitelé (viz bod 28. tohoto rozsudku). Možnost, že by žádost hodnotil další, v daném případě třetí hodnotitel, na základě žádosti žadatele, Výzva nepřipouští. Žalovaný tedy při pověření Hodnotitele č. 3 hodnocením Žádosti vybočil z mantinelů Výzvy, v rozporu se stanovenými procesními pravidly, zřejmě veden zásadou vstřícnosti, reagoval tak na požadavek žalobce a jeho námitky proti Hodnotiteli č. 1. Pokud žalovaný nad rámec stanoveného postupu pověřil hodnocením Žádosti Hodnotitele č. 3, ačkoli povinnost takového procesního postupu z Výzvy neplyne, měl výsledky hodnocení Hodnotitele č. 3 při posouzení Žádosti zohlednit. Jinými slovy, měl se s hodnocením Hodnotitele č. 3 v rámci posouzení Žádosti vypořádat, což žalovaný neučinil. 50. Soud k hodnocení obecně uvádí, že mezi hodnoceními Hodnotitele č. 1 a Hodnotitele č. 3, je velký bodový rozdíl. Hodnotitel č. 1 udělil Žádosti 17 bodů, Hodnotitel č. 3 jí udělil 29 bodů. Rozdíl obou hodnocení je 12 bodů, což s ohledem na maximální počet bodů, které může Žádosti udělit jeden hodnotitel (50 bodů), představuje významný rozdíl. Zjevnou disproporci mezi předmětnými hodnoceními umocňuje i skutečnost, že téměř totožný rozdíl v bodovém hodnocením byl dán i mezi Hodnotitelem č. 1, který udělil Žádosti 17 bodů a Hodnotitelem č. 2, který Žádosti udělil 30 bodů, což je jen o bod více než Hodnotitel č. 3, který Žádosti udělil 29 bodů. Vzhledem k obdobnému bodovému hodnocení Hodnotitelů č. 2 a č. 3 se jeví bodový rozdíl mezi hodnocením Hodnotitele č. 1 a č. 3 o to více disproporční. Pro srovnání lze uvést i výsledky hodnocení žádostí žalobce z předchozích let 2020-2024 podaných v rámci obdobných výzev na podporu nadaných žáků. V roce 2024 udělili (dva) hodnotitelé shodný počet bodů, stejně tak v roce 2023, v roce 2022 a 2020 se počet bodů udělených prvním a druhým hodnotitelem lišil o 4 body, pouze v roce 2021 byl rozdíl mezi bodovými hodnoceními obou hodnotitelů vyšší, a to 7 bodů, pořád však nedosahoval výše rozdílu 12 bodů, jako v nyní projednávaném případě. Výsledná bodová hodnocení jednotlivých (dvou) hodnotitelů se v tedy v porovnávaných letech 2020-2024 nelišila v tak zásadním měřítku jako v právě posuzovaném případě. Pokud žalovaný pověřil Hodnotitele č. 3 k hodnocení Žádosti a hodnocení tímto hodnotitelem bylo provedeno s takto diametrálně odlišným výsledkem od Hodnotitele č. 1 (k jehož „revizi“ hodnocení bylo hodnocení Hodnotitelem č. 3 provedeno), a toto hodnocení má téměř totožný výsledek bodů jako hodnocení Hodnotitele č. 2, pak se měl žalovaný tímto výsledkem podrobně zabývat a hodnocení Hodnotitele č. 3 v konečném posouzení Žádosti zohlednit. Žalovaný se však těmito zcela odlišnými výsledky hodnocení Hodnotitelů č. 1, č. 2 a č. 3 blíže nezabýval. Nevysvětlil, v čem konkrétně dané rozdíly bodového hodnocení spočívaly. Nezabýval se ani tím, jak konkrétně se daná hodnocení liší ve vztahu k jednotlivým hodnotícím kritériím (Žádost byla hodnocena podle 23 hodnotících kritérií), resp. podle výsledku jakého hodnocení (Hodnotitele č. 1 či Hodnotitele č. 3) se ve vztahu k jednotlivým hodnotícím kritériím v konečném důsledku řídil a proč. Napadené rozhodnutí je v tomto ohledu nedostatečné. 51. Žalovaný specifikoval výsledky hodnocení Hodnotitelem č. 3 pouze v souvislosti s hodnotícími kritérii č. 5, 9, 10, 13 a 21 (hodnocení přitom bylo učiněno s ohledem na celkem 23 hodnotících kritérií). Zbylých 19 kritérií napadené rozhodnutí ohledně hodnocení Hodnotitelem č. 3 nezmiňuje. Takové odůvodnění napadeného rozhodnutí nelze považovat za dostatečné. K hodnotícím kritériím č. 10, 13 a 21 žalovaný shodně uvedl: „Ministerstvo provedlo třetí hodnocení (které je dále rozpracováno a popsáno v dokumentu níže), které bylo zároveň Žadatelem vyžádáno. Na základě uskutečněného třetího hodnocení Žádosti by bylo uděleno také 0 bodů.“  U uvedených kritérií tedy mělo být podle shora citovaného vyjádření žalovaného totožné hodnocení ze strany Hodnotitele č. 1 i Hodnotitele č. 3 (uvedené však nelze ověřit, neboť protokol o hodnocení Hodnotitele č. 3 není součástí správního spisu). Jinak tomu bylo u kritérií č. 5 a 9. Ke kritériu č. 5 žalovaný uvedl: „Ministerstvo provedlo třetí hodnocení (které je dále rozpracováno a popsáno v dokumentu níže), které bylo zároveň Žadatelem vyžádáno. Na základě uskutečněného třetího hodnocení Žádosti by bylo možné uznat maximálně 1 bod. V tomto případě by se však nejednalo o změnu v celkovém hodnocení Žádosti.“ Ke kritériu č. 9 uvedl: „Ministerstvo uvádí, že na základě třetího hodnocení by bylo možné uznat maximálně 1 bod (viz třetí hodnocení na konci tohoto dokumentu). I v tomto případě by se však nejednalo o změnu v celkovém hodnocení Žádosti.“ Z uvedeného ve spojitosti s protokolem o hodnocení Hodnotitelem č. 1 vyplývá, že Hodnotitel č. 3 měl udělit Žádosti u předmětných kritérií č. 5 a 9 vždy po 1 bodu na rozdíl od Hodnotitele č. 1, který u těchto kritérií Žádosti udělil 0 bodů (uvedené opět nelze ověřit ze správního spisu, neboť jeho součástí není protokol o hodnocení Hodnotitele č. 3). Pokud tedy žalovaný u kritérií č. 5 a 9 přihlédl k hodnocení Hodnotitele č. 3 a přičetl u těchto dvou kritérií vždy po jednom bodu, byl by konečný bodový výsledek hodnocení 49 bodů namísto udělených 47 bodů. Rozdíl uvedených dvou bodů, pokud by byly žalobci uděleny, by však odůvodňoval jiný procesní postup žalovaného, než jaký žalovaný při posouzení Žádosti bez jejich zohlednění aplikoval. 52. Postup při hodnocení žádostí o dotaci upravuje čl. 10 odst. 5 písm. g) Výzvy, který stanoví, že při dosažení bodové hranice 49 bodů (na základě hodnocení pověřených hodnotitelů) se žádost postupuje expertní výběrové komisi. Pokud by tedy žalovaný přičetl k bodovému hodnocení Hodnotitele č. 1 a Hodnotitele č. 2 (celkem 47 bodů) zmiňované 2 body udělené Hodnotitelem č. 3 u kritérií č. 5 a 9 nad rámec hodnocení Hodnotitelem č. 1, dosáhla by Žádost požadované minimální hranice pro postoupení expertní výběrové komisi a žalovaný by, vázán procesními pravidly Výzvy, musel tímto způsobem postupovat. Jestliže tedy žalovaný zohlednil předmětné 2 body, aniž by následně postupoval v souladu s Výzvou, zatížil řízení o poskytnutí dotace vadou, která by mohla být vliv na výsledek řízení. Soud připomíná, že podle čl. 10 odst. 6 Výzvy expertní výběrová komise schvaluje a upravuje seznamy projektů, které mají být podpořeny nebo zamítnuty, přičemž je oprávněna povedené hodnocení přezkoumat a v případě potřeby provést jeho úpravu. Jistě nyní nelze předjímat výsledek rozhodování expertní výběrové komise, tedy zda by komise schválila poskytnutí dotace žalobci či nikoliv. Nemůže tak činit ani žalovaný, přestože v napadeném rozhodnutí tvrdí, že přičtením 1 bodu u kritéria č. 5 a 1 bodu u kritéria č. 9 by nedošlo ke změně v celkovém hodnocení Žádosti. Nicméně již tím, že žalovaný nepostupoval v souladu s procesními pravidly Výzvy, kterou byl při posuzování Žádosti vázán, a nepředložil Žádost expertní výběrové komisi, ačkoli v rozporu s pravidly provedl revizi bodového hodnocení hodnocením Hodnotitele č. 3, ale nepřičetl k bodovému hodnocení Hodnotitele č. 1 a č. 2 další 2 body (v důsledku čehož Žádost by dosáhla minimální bodové hranice 49 bodů pro předání expertní výběrově komisi), zasáhl žalovaný do práv žalobkyně, když svým procesním postupem, byť v rozporu s Výzvou, nezohlednil hodnocení Hodnotitele č. 3, znemožnil tak posouzení Žádosti expertní výběrovou komisí. 53. Nadto je třeba připomenout, že podle napadeného rozhodnutí Hodnotitel č. 3 neudělil Žádosti oproti Hodnotiteli č. 1 navíc pouze zmiňované 2 body (u kritérií č. 5 a 9), nýbrž navíc celkem 12 bodů navíc, jak je uvedeno shora. Ze správního spisu přitom pro absenci hodnocení Hodnotitele č. 3 nelze ověřit, u jakých konkrétních kritérií k těmto bodovým odchylkám došlo. Napadené rozhodnutí je v tomto ohledu nedostatečné. 54. Soud konstatuje, že žalobci nemůže být na újmu postup žalovaného učiněný mimo stanovená procesní pravidla tím, že přibral k hodnocení Hodnotitele č. 3. Pokud by žalovaný namísto z hodnocení učiněné Hodnotitelem č. 1 vyšel při posouzení Žádosti z hodnocení Hodnotitele č. 3, musel by při posouzení Žádosti postupovat zcela jinak. Hodnocení Hodnotitele č. 3 a Hodnotitele č. 2 (jež dosáhly obdobný počet bodů) by v konečné součtu dosáhlo 59 bodů. Takový počet bodů by přitom odůvodňoval již výše popsaný postup podle čl. 10 odst. 5 písm. g) Výzvy, tedy předání Žádosti expertní výběrové komisi. Žalovaný však takto nepostupoval, Žádost bez dalšího zamítl s odůvodněním, že i přes bodový rozdíl by hodnocení Hodnotitelem č. 3 neovlivnilo výsledek řízení. S uvedeným závěrem žalovaného se nelze ztotožnit. Soud připomíná, že ani žalovaný nemohl předjímat výsledek posouzení Žádosti expertní výběrovou komisí, tedy nemohl se domnívat, že i pokud by Žádost byla předložena expertní výběrové komisi, nebyla by dotace přiznána, resp. byla by Žádost zamítnuta. Bylo však povinností žalovaného postupovat v souladu s Výzvou a v případě překročení minimální bodové hranice 49 bodů předložit žádost expertní výběrové komisi. Žalovaný proto nemůže úspěšně tvrdit, že i přes hodnocení Hodnotitelem č. 3 se ve věci nic nemění, když právě hodnocení Hodnotitelem č. 3 provedené jako revize hodnocení Hodnotitelem č. 1 odůvodňuje případně jiný postup v řízení. 55. Soud uzavírá, že žalovaný pochybil tím, že pokud již přizval do řízení Hodnotitele č. 3, v rozporu s čl. 10 odst. 5 písm. a), c) Výzvy, nezohlednil řádně výsledky jeho hodnocení v napadeném rozhodnutí. Bylo povinností žalovaného se s předmětným hodnocením, učiněným nad rámec stanoveného postupu a z vlastní vůle, řádně vypořádat a výsledky provedeného hodnocení zohlednit při posouzení Žádosti tak, aby nebyly žalobci na újmu. 56. Čtvrtý a pátý žalobní bod shledal soud důvodné. 57. Následně soud přistoupil k vypořádání zbylých žalobních bodů v rozsahu, ve kterém je lze s ohledem na zrušení napadeného rozhodnutí ze shora uvedených důvodů vypořádat. Žalovaný se v dalším řízení bude muset znovu zabývat posouzením Žádosti, a to včetně hodnocení Hodnotitelem č. 3, přičemž bude jeho povinností přihlédnout i k nyní uplatněným žalobním námitkám týkajícím se hodnocení Žádosti, resp. tvrzeními brojícími proti posouzení Žádosti žalovaným. 58. Ve druhém žalobním bodu žalobce brojí proti procesu hodnocení Žádosti Hodnotitelem č. 1 a Hodnotitelem č. 2 a odkazuje na vyjádření ze dne 17. 3. 2025 s tím, že jsou v něm podrobně rozvedeny námitky proti jednotlivým hodnotícím kritériím, na kterých žalobce nadále trvá. Soud k odkazu žalobce na námitky vznesené ve vyjádření ze dne 17. 3. 2025 uvádí, že žalobní argumentaci nelze koncipovat takovýmto obecným způsobem, jak učinil žalobce, a sice odkázat na obsah listiny adresované v rámci správního řízení správnímu orgánu. Není totiž úkolem soudu v takové listině, která je součástí správního spisu, dohledávat, co by mohlo být součástí žalobní argumentace, soud by se tím stavěl do pozice obhájce dané strany. Je potřeba, aby žalobce své námitky řádně vymezil, a nikoli tuto povinnost delegoval na soud formou obecného odkazu na obsah jiných podání. Soud pro úplnost dodává, že žalovaný se námitkami žalobce z vyjádření ze dne 17. 3. 2025 v napadeném rozhodnutí podrobně zabýval, včetně námitek směřovaných proti hodnocení u jednotlivých hodnotících kritérií, které žalovaný, vždy samostatně ve vztahu ke každému dílčímu kritériu, vypořádal na str. 7-20 napadeného rozhodnutí. Žalobce přitom proti závěrům žalovaného přímo nebrojí, omezuje se na pouhý obecný odkaz na vyjádření ze dne 17. 3. 2025, aniž by specifikoval, s čím konkrétně nesouhlasí. Taková žalobní argumentace není důvodná. 59. Dále žalobce brojí proti hodnocení Hodnotitele č. 1, spatřuje v jeho hodnocení řadu pochybení. Soud ze správního spisu ověřil, že pochybení Hodnotitele č. 1 uváděná žalobcem v žalobě téměř doslovně kopírují jeho námitky z vyjádření ze dne 17. 3. 2025. Žalobce tedy nyní v rámci soudního přezkumu uplatňuje námitky, které vznesl již před žalovaným (ve vyjádření ze dne 17. 3. 2025), a kterými se již ve správním řízení žalovaný zabýval a v napadeném rozhodnutí je vypořádal. Soud v této souvislosti upozorňuje, že není smyslem soudního přezkumu podrobně opakovat již jednou vyřčené, soud proto může v případech shody mezi názorem soudu a odůvodněním žalobou napadeného rozhodnutí odkazovat na toto odůvodnění (viz např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 7. 2007 č. j. 8 Afs 75/2005-130, nebo ze dne 2. 7. 2007 č.  j. 4 As 11/2006-86, anebo ze dne 29. 5. 2013 č. j. 2 Afs 37/2012-47). Soud předesílá, že se ztotožňuje se závěry napadeného rozhodnutí, na jehož odůvodnění na str. 7-20 v podrobnostech odkazuje. Žalobce přitom závěry žalovaného vyjádřené v napadeném rozhodnutí ve vztahu k předmětným námitkám proti Hodnotiteli č. 1 nesporuje, vůbec na ně nereaguje, omezuje se na pouhé opakování již uplatněných, a žalovaným vypořádaných námitek. Taková žalobní argumentace nemůže být důvodná. Nadto soud uvádí, že bude povinností žalovaného se v dalším řízení opět zabývat i hodnocením Hodnotitele č. 1. Žalovaný totiž, jak soud již uvedl shora, provedl hodnocení Hodnotitelem č. 3, za účelem revize hodnocení Hodnotitele č. 1, aniž by výsledky hodnocení Hodnotitelem č. 3, i ve vztahu k hodnocení Hodnotitele č. 1, zohlednil. V souladu se závazným názorem soudu vysloveným v tomto rozsudku bude přitom povinností žalovaného zabývat se v dalším řízení znovu posouzením Žádosti, včetně hodnocení Hodnotitele č. 1 a námitek směřujícím proti tomuto hodnocení. V této souvislosti soud dodává, že se žalovaný bude v rámci posouzení Žádosti případně zabývat i tvrzeními žalobce, že požadované cíle projektu byly v případě Žádosti naplněny. 60. Žalobce dále namítá, že hodnotitelé dostatečně nezdůvodňují své bodování. Uvedenou námitku neshledal soud důvodnou. Soud opakuje, že proces hodnocení žádostí o dotaci upravuje Výzva, přičemž tato nestanovuje žádné bližší požadavky na odůvodnění bodového hodnocení Hodnotiteli. Soud z protokolů o hodnocení Hodnotitelem č. 1 a Hodnotitelem č. 2 ověřil, že jejich součástí je kromě podrobného bodového hodnocení jednotlivých hodnotících kritérií i slovní komentář daného hodnotitele. Soud považuje odůvodnění hodnotitelů uvedená v rámci těchto komentářů, doplněná o odůvodněný závěrečný návrh výše přiznané podpory za dostatečná. Žalobce ostatně ani nijak blíže nespecifikuje, v čem by tvrzená nedostatečnost měla konkrétně spočívat. Navazující námitky žalobce, že hodnotitelé projekt žalobce nečetli celý, nerozuměli mu, ani nerozuměli používaným zkratkám, považuje soud za spekulativní a ničím nepodložené. Žalobce nikterak nekonkretizuje, z čeho tak usuzuje, svá tvrzení ničím nedokládá. Z napadeného rozhodnutí přitom nic takového nevyplývá. 61. Pro úplnost soud uvádí, že považuje za irelevantní nejednoznačné tvrzení žalobce o případném pochybení garanta. Žalobce nijak blíže neuvedl, v jakém konkrétním úkonu pochybení garanta spatřuje. 62. Druhý žalobní bod tedy neshledal soud důvodný. 63. Ve třetím žalobním bodu žalobce namítá, že již dříve, v letech 2020-2024, podával téměř totožné žádosti o poskytnutí dotace v rámci obdobných výzev na podporu nadaných žáků, přičemž těmto předchozím žádostem bylo vždy vyhověno. Zcela odlišné hodnocení Žádosti tak žalobce považuje za rozporné se zásadou legitimního očekávání. Žalobce však shora zrekapitulovaná tvrzení v řízení před soudem ničím relevantním nedokládá. Žalobce soudu nepředložil jednotlivé výzvy a podané žádosti z těchto let tak, aby soud mohl porovnat jejich náležitosti, resp. ověřit případnou podobnost s právě projednávanou věcí. Žalobce soudu doložil pouze žádost o poskytnutí dotace z roku 2024, nikoliv však související výzvu, ani v tomto roce tak nelze podobnost s řešenou věcí posoudit. Žalobce přitom shora uvedené argumenty neuplatnil v rámci řízení vedeným před žalovaným, jak soud ověřil z vyjádření ze dne 17. 3. 2025, aniž by nyní jakkoli blíže uvedl, co mu v takovém postupu bránilo. Žalobce ve vyjádření ze dne 17. 3. 2025 k tomuto pouze obecně uvedl, že „jedná o projekt, který je ve stejném rozsahu a obsahu i formě pravidelně podporován MŠMT v rámci výzvu NAD minimálně od roku 2020 a vždy měl vysoké hodnocení, které se běžně přesahovalo dvojnásobek jím uděleného bodování“, aniž by poukázal na konkrétní podobnosti výzev a žádostí, z nichž tvrdí legitimní očekávání. Žalovaný ve druhém odstavci na str. 21 napadeného rozhodnutí k uvedené otázce uvedl, že: „Žadatel nijak Žádost za poslední roky neupravil, Žádost ztrácela na kvalitě, se státní podporou Žadatel „počítal“ (dle Žadatelova právního stanoviska uvedeného v tomto dokumentu níže). Je nutné také zdůraznit, že jako jeden z mála každoročně nedodrží lhůtu pro zaslání formulářů vyúčtování a finančního vypořádání. Vzhledem k tomu, že Žadatel nereflektoval žádné změny, které se ve Výzvě pro rok 2025 vyskytly, Žádost žadatele pro rok 2025 byla téměř totožná s žádostí roku 2024, nemohla být kladně hodnocena.“ Nicméně vzhledem ke skutečnosti, že soud napadené rozhodnutí ruší a žalovaný bude v dalším řízení povinen znovu posoudit Žádost v kontextu provedených hodnocení, zejména s ohledem na hodnocení Hodnotitele č. 3, bude povinností žalovaného zabývat se i těmito námitkami žalobce uplatněnými v žalobě. Tedy, bude nutné zohlednit konkrétní okolnosti daného případu a dbát na to, aby při skutkově shodných nebo podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly. 64. V šestém žalobním bodu žalobce tvrdí, že Žádost předem konzultoval s nezávislými odborníky, kteří mu poskytli kladné stanovisko. Soud neshledal uvedenou námitku ve věci relevantní, neboť z hlediska poskytnutí dotace je rozhodné toliko posouzení nezávislými hodnotiteli pověřenými žalovaným, případně následně expertní vývěrovou komisí, jak stanoví Výzva upravující pravidla pro posuzování žádostí o dotaci. Předchozí posouzení jinými subjekty není pro konečné hodnocení Žádosti závazné. Nadto z žaloby není ani zřejmé, jací konkrétní odborníci a jaké konkrétní stanovisko k Žádosti žalobci poskytli. Uvedené tvrzení žalobce ničím nedokládá. Takováto argumentace nemůže být ve věci důvodná. 65. Soud neshledal důvodným ani sedmý žalobní bod, v němž žalobce odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2015 č. j. 9 Ads 83/2014-46, který podporuje jeho argumentaci a cituje jej, takto: „Rozhodnutí, jimiž poskytovatel dotační žádosti nevyhověl, je s to citelně zasáhnout do právní sféry žadatele. U některých dotačních typů lze předně uvažovat o zásahu do práva vlastnit a pokojně užívat majetek (čl. 11 odst. 1 Listiny, případně čl. 1 Prvního dodatkového protokolu Evropské úmluvy). To platí zejména tehdy, pokud žadatel může se zřetelem k adekvátně pevnému, rozumnou pochybnost nepřipouštějícímu právnímu prostředí, vytvořenému jednoznačnou právní úpravou a stabilizovanou rozhodovací praxí příslušných orgánů, opodstatněně očekávat konkrétní majetkový prospěch či jiný majetkový efekt (srov. odlišné stanovisko soudce Kůrky k nálezu ÚS ze dne 16. 6. 2015, sp. zn. Pl. ÚS 12/14). Ústavní ochranu má tedy takový majetkový zájem, u kterého existuje s ohledem na konstrukci právní ochrany přinejmenším důvodné legitimní očekávání, že k jeho nabytí dojde. Rozšířený senát zde připomíná ustálenou judikaturu Evropského soudu pro lidská práva, podle níž „majetek“ ve smyslu článku 1 Protokolu č. 1 může představovat buď „existující majetek“, „anebo majetkové hodnoty včetně pohledávek, u nichž může stěžovatel tvrdit, že má alespoň „legitimní očekávání“, že dojde k jejich realizaci“ [Gratzinger a Gratzingerová proti České republice, rozhodnutí velkého senátu, 10. 7. 2002, č. 39794/98, § 69]. O soudním přezkumu procesních i hmotněprávních norem proto nelze v právě uvedených případech vůbec pochybovat. Zákonodárce totiž v těchto typech dotací projevil jasně svou vůli určité prostředky při splnění stanovených podmínek poskytnout a orgány moci výkonné mají jasně projevenou vůli zákonodárce vykonat. Při splnění zákonem stanovených podmínek proto žadatel poskytnutí dotace právem očekává a tomuto legitimnímu očekávání musí být poskytnuta soudní ochrana v procesní i hmotněprávní rovině.“  Soud uvádí, že není zřejmé, jak konkrétně má citované podpořit žalobní argumentaci, když žalobce v podané žalobě ani nijak blíže nespecifikoval, které jeho konkrétní námitky by měly být shora citovanými závěry Nejvyššího správního soudu o možnosti soudního přezkumu rozhodnutí o neposkytnutí dotace podpořeny. Žalobce se omezil se na pouhou citaci předmětné části rozsudku bez návaznosti na konkrétní skutečnosti dané v projednávané věci. Takto koncipovaná žalobní argumentace není důvodná. 66. K osmému žalobnímu bodu soud uvádí, že tvrzeným porušením zásady legitimního očekávání se již zabýval shora ve třetím žalobním bodu, kde žalobce toto tvrzené porušení konkretizoval odkazem na žádosti podané v obdobných dotačních programem v předchozích letech. Co se týče namítaného porušení tzv. zásady 3E soud uvádí, že žalovaný vezme v potazu toto tvrzení při posouzení Žádosti, k němuž je podle závazného právního názoru zdejšího soudu v dalším řízení povinen. Při konečném posouzení Žádosti žalovaný proto uvede, zda daná zásada nebyla porušena. 67. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná, napadené rozhodnutí proto podle § 76 odst. 1 písm. a) a b) s. ř. s. zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení (§ 78 odst. 4 s. ř. s.). 68. Žalovaný bude v dalším řízení povinen přezkoumatelně uvést, jak se vypořádal s hodnocením Hodnotitele č. 3, které provedl jako revizi hodnocení Hodnotitele č. 1. Skutečnosti, ze kterých bude žalovaný vycházet, musí mít oporu ve správním spisu. Žalovaný se musí vypořádat s rozdíly mezi hodnoceními Hodnotitele č. 1 a Hodnotitele č. 3 a přezkoumatelně odůvodnit, které hodnocení vzal při posouzení Žádosti za výchozí a proč, a zabývat se musí bodovým rozdílem mezi hodnocením Hodnotitelů č. 1 a č. 3. Soud zároveň připomíná, že žalovaný provedl hodnocení Hodnotitelem č. 3 zcela mimo stanovená procesní pravidla Výzvy. K této skutečnosti musí žalovaný také při posouzení Žádosti přihlédnout. Pokud žalovaný nad rámec Výzvy provedl k požadavku žalobce hodnocení Hodnotitelem č. 3 měl toto hodnocení také vzít v potaz při posouzení Žádosti a jeho výsledek zhodnotit. Žalobci totiž nemůže být na újmu postup žalovaného učiněný mimo stanovená procesní pravidla. Žalovaný při opětovném posouzení Žádosti vypořádá také námitky vznesené v této žalobě směřující proti hodnocení Žádosti, jak soud uvedl již výše. Žalovaný se tedy v dalším řízení bude znovu zabývat posouzením Žádosti, a to zejména z hlediska hodnocení Hodnotitelem č. 3. Při postupu v řízení se přitom bude řídit pravidly stanovenými Výzvou. 69. Právním názorem vyloveným v tomto rozsudku je žalovaný vázán (§ 78 odst. 5 s. ř. s.). 70. Zástupce žalobce vyčíslil náhradu nákladů řízení, a to za právní zastoupení ve věci, cestovné a promeškaný čas a další promeškaný čas, celkem 21 763,06 Kč, bez soudního poplatku. 71. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce měl ve věci úspěch, proto mu soud přiznal náhradu nákladů řízení. Tu představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 3 000 Kč, cestovné, náhrada za zmeškaný čas a náklady na zastoupení advokátem. 72. Náklady za zastoupení advokátem tvoří tři úkony právní služby [příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, a účast na jednání – § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“)]) po 4 620 Kč [§ 7 bod 5 ve vazbě na § 9 odst. 5 advokátního tarifu] a dále režijní paušál ve výši 3 x 450 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Vzhledem k tomu, že zástupce žalobce je plátcem daně z přidané hodnoty, odměna za zastoupení se zvyšuje o 21 %, tedy o 3 195 Kč. Žalobci tak bude na náhradě těchto nákladů zaplacena žalovaným částka 21 405 Kč, včetně soudního poplatku. 73. Advokát k požadavku cestovného soudu zaslal kopii technického průkazu vozidla, s dokladem s uvedením délky jízdného, podle kterého nejkratší trasa je 108,5 km jedna cesta. Podle kopie technického průkazu vozidla se jedná o vozidlo Mazda s palivem benzin, průměrná spotřeba 6 litrů. Soud konstatuje, že průměrná cena pohonných hmot pro účely cestovních náhrad pro rok 2025 je stanovena vyhláškou MPSV č. 475/2024 Sb. na benzín 95 oktanů v částce 35,80 Kč/l. Průměrná spotřeba pohonných hmot je 6 litrů a celkem 217 km ujeto. Náklady jízdného činily tedy: průměrný počet litrů 6 x počet kilometrů 217 km: 100 = 13,02 litrů x cena za litr 35,80 Kč = 466,116 Kč + sazba 5,80 Kč za km za osobní vozidlo (5,80 x 217), tj. 1258,60 Kč. Výsledkem je součet 466,116 + 1258,60 = 1 724,716 Kč + 21 % DPH, tj. 2 087 Kč. Požadovanou částku 2 269,96 Kč soud proto přiznat nemohl. 74. Dále advokát uplatnil náhradu za promeškaný čas v částce 1089 Kč za šest půlhodin. Soud podle § 14 odst. 1 písm. a), 3, 4 advokátního tarifu uvedené akceptoval a přiznal požadovanou částku 1 089 Kč. 75. Celkem nanáhradě nákladů bude zaplaceno 21 405 Kč + 2 087 Kč + 1 089 Kč = 24 581 Kč.     Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   Praha 16. prosince 2025     JUDr. Ludmila Sandnerová v. r. předsedkyně senátu Shodu s prvopisem potvrzuje M. P.