ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Cidliny a soudkyň JUDr. Aleny Svátkové a Mgr. Miloslavy Štorkové ve věci žalobkyně: xxx s.r.o., IČO xxx sídlem xxx xxx zastoupená advokátem xxx sídlem xxx proti žalované: xxx, s.r.o., IČO xxx sídlem xxx xxx zastoupená advokátem xxx sídlem xxx xxx o 1 587 103,21 Kč s příslušenstvím, k odvolání obou účastníků proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 18. března 2024, č.j. 28 C 175/2017 – 278 takto: I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku II mění jen tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni ještě částku 107,76 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 15. 7. 2016 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku, jinak se v tomto výroku a ve výroku I potvrzuje. II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů 585 456,25 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám J. B., advokáta. Odůvodnění: 1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně výrokem I žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 84 816 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 84 816 Kč od 15. 7. 2016 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku, výrokem II zamítl žalobu o zaplacení částky 1 502 287,21 Kč s úrokem z prodlení z částky 97 222 Kč od 30. 6. 2016 do zaplacení, úrokem z prodlení z částky 25 474 Kč od 13. 7. 2016 do zaplacení a úrokem z prodlení z částky 1 379 591,20 Kč od 16. 7. 2016 do zaplacení, výrokem III žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 553 250,85 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované. 2. V odůvodnění uvedl, že zaplacení žalované částky se žalobkyně po žalované domáhala s tím, že dne xxx mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dílo, které měla žalovaná provést do 23. 5. 2016 ve čtyřech etapách, tak, že žalované zaslala písemnou objednávku na dílo v ceně 26 182,90 € + 21 % DPH, žalovaná objednávku akceptovala tím, že žalované vystavila fakturu na zaplacení částky 15 706,74 € (sjednaná 60 % záloha), kterou žalobkyně 30. 3. 2016 zaplatila. Žalovaná v plném rozsahu dílo nedodala, žalobkyně proto požadovala 1) vrácení části zálohy ve výši 143 940,69 Kč, neboť podle žalobkyně byly práce realizovány v ceně 10 384,52 €, má proto právo na vrácení 5 325,22 €, 2) náhradu škody ve výši 591 536,07 Kč, neboť žalovaná dílo provedla opožděně, proto žalobkyně musela společnosti xxx s.r.o. (dále jen xxx), s níž byla ve smluvním vztahu, zaplatit smluvní pokutu v uvedené výši, 3) náklady za vícepráce ve výši 122 696 Kč (25 474 Kč + 97 222 Kč), když tuto částku v důsledku prodlení, vadného plnění a dokončení díla musela zaplatit společnosti xxx s.r.o. (dále jen xxx), 4) smluvní pokutu ve výši 728 930,44 Kč, která byla sjednána pro případ prodlení ve výši 0,5% denně z ceny díla, smluvní pokutu požadovala za dobu od 24. 5. 2016 do 15. 12. 2016. 3. Žalovaná namítala nedostatek pravomoci českých soudů. Tuto námitku soud prvního stupně usnesením ze dne 15. 11. 2017, č. j. 28 C 175/2017 – 27, které nabylo právní moci 6. 12. 2017, zamítl. 4. S žalobou žalovaná nesouhlasila a navrhovala její zamítnutí v celém rozsahu. Nečinila sporným, že obdržela objednávku a že vystavila zálohovou fakturu, namítala ale, že objednávku nikdy nepotvrdila, naopak téhož dne její jednatel navrhl změnit konečnou cenu, což považovala za novou objednávku, když původní žalovaná odmítla. Nová objednávka nebyla žalobkyní potvrzena. K věci samé uvedla, že jí žalobkyně neumožnila v dohodnutých termínech dílo zaměřit, přitom věděla, že výroba skla trvá 4 týdny. Tři fáze dokončila zcela, u čtvrté chybělo dokončit 2 skla, která se při montáži rozbila. Podle ní je třeba věc posoudit podle slovenského práva. K nároku 1) uvedla, že dílo bylo zhotoveno z 90 – 95 %, o čemž svědčí i faktura na vícepráce na částku 122 696 Kč, tedy ve větším rozsahu, než byla zaplacena záloha. Nároky 2) a 3) odmítla s tím, že jí žalobkyně neposkytla potřebnou součinnost k včasnému zhotovení díla. Na smluvní pokutu dle uplatněného nároku 4) nemá žalobkyně nárok, neboť objednávku se smluvní pokutou žalovaná písemně nepotvrdila, slovenská právní úprava vyžaduje pro smluvní pokutu písemnou formu. 5. Po skutkové stránce soud prvního stupně z e-mailové komunikace p. P. F. (v podpisu jako business developer manažer za žalobkyni) a p R. M. (v podpisu jako generál manažer za žalovanou), zjistil, že dne 10. 3. 2016 se p. F. obrátil na p. M., v návaznosti na jejich telefonickou komunikaci zaslal podklady pro projekt letiště xxx a požádal o cenovou nabídku na 3 položky (obklad kiosku, stěny a výtahů) s jednotlivými fázemi projektu včetně časové specifikace (termínů plnění, resp. dokončení); I. fáze měla být dokončena do 6. 4. 2016; II. fáze měla být plněna v termínech „xxx“ 5. až 7. 4. 2016, „ xxx“ 18. až 21. 4. 2016 a „xxx“ 16. až 18. 4. 2016; III. fáze " xxx“ 30. 4. až 3. 5. 2016, „xxx“ 5. až 8. 5. 2016; IV. fáze „xxx“ 11. 5. 2016 a „xxx“ 23. 5. 2016. Téhož dne p. M. zaslal p. F. doplněný rozpočet v EUR bez DPH s tím, že uvedené termíny na 99 % dodrží, platební podmínky domluveny dohodou a nutná smlouva o dílo k projektu; rovněž zmínil některé technické otázky týkající se rozměru skla, jeho ohýbání, penetrace podkladu; uvedl, že podklad musí být barevně jednotný, rovný, pravoúhlý. Dne 18. 3. 2016 zaslal pan F. e-mailovou zprávu panu M. v níž uvedl změnu harmonogramu, s tím, že I. fáze 6.4. cca 50 % rozsahu 70-80 m2, II. fáze 18. 4. zbytek, III. fáze „xxx“ 30. 4. až 3. 5. 2016, „xxx“ 5. až 8. 5. 2016; IV. fáze „xxx“ 11. 5. 2016 „xxx“ a 23. 5. 2016 „xxx“. Dne 21. 3. 2016 reagoval p. M. sdělením, že obklady dokáží dodat v uvedených termínech, avšak s ohledem na rozdělení fází se zvýšily transportní náklady za 2 další výjezdy (2x 450 EUR), a požádal o schválení navýšení ceny. Téhož dne reagoval p. F., žádostí o vysvětlení ohledně dalších výjezdů a následně p. M. upřesnil, že se jedná jen o 1 další výjezd. Z e-mailové komunikace mezi paní I. M. (za žalobkyni) a p. M. ze dne 22. 3. 2016, zjistil, že paní M. zaslala objednávku č. xxx a požádala o potvrzení objednávky a termínu dodání. Z předmětné objednávky č. xxx zjistil, že je v ní uvedeno, že žalobkyně objednává u žalované dodávky a montáž skleněných obkladů v rozsahu PD a VV, celková cena 26 182,90 EUR + DPH s termíny provedení díla (dílčí termíny dle harmonogramu, I. etapa – obklad cení zóny 60 m2 – 6. 4. 2016, 90 m2 – 18. 4. 2016; II. etapa – obklad výtahové šachty – 3. 5. 2016; III. fáze – obklad schodiště – 8. 5. 2016, IV. fáze – kiosek – 23. 5. 2016), platební podmínky: I. záloha 60 % při objednávce, II. záloha 20 % při nástupu, doplatek 20 % do 21 dní po odevzdání díla bez vad a nedodělků, fakturace po etapách, smluvní pokuta za nedodržení termínu provedení díla 0,5 % z ceny díla za každý den prodlení, za nedodržení termínu nástupu na odstranění vad 1 000 Kč za každý den prodlení, souhlas s xxx xxx.. Z přiložených xxx zjistil, že se jedná o xxx xxx – interiéry, u jednání dne 13. 2. 2018 žalobkyně uvedla, že byla členem skupiny. Ve xxx je uvedeno, že zhotovitel je povinen vést montážní deník a předávat 2 x týdně objednateli k potvrzení, zhotovitel je povinen v dostatečném předstihu vypracovat technologický postup pro provádění plnění včetně požadavku na stavební připravenost a předat jej objednateli. Dále mimo jiné VOP stanoví, že v případě, že plnění nebude provedeno v plném rozsahu dle objednávky, bude cena plnění snížena odpočtem ceny neprovedených položek, nebude-li objednatel trvat na provedení těchto položek. K převzetí plnění musí zhotovitel vyzvat objednatele nejméně 5 pracovních dnů předem. O předání a převzetí díla musí být sepsán předávací protokol podepsaný oběma stranami. Objednatel si vyhrazuje nepřevzít plnění v případě, že plnění či jeho část bude vykazovat vady bránící užívání. V případě, že zhotovitel neodstraní vady uplatněné objednatelem ani na základě dodatečné výzvy s poskytnutím přiměřené lhůty, je objednatel oprávněn nechat si příslušnou vadu odstranit třetím subjektem na náklady zhotovitele. Smluvními pokutami není dotčeno právo objednatele na náhradu vzniklé škody. Zahájením plnění dle této objednávky dodavatel potvrzuje svůj souhlas s těmito všeobecnými nákupními podmínkami objednatele. V rámci předsmluvního jednání žalovaná vypracovala pro žalobkyni rozpočet na požadovaný rozsah díla, na skleněné obklady kiosku, celní kontroly, výtahů a umístění nápojových automatů. Z rozpočtu je patrno, že dílo, které realizovala žalobkyně, bylo širšího rozsahu, zahrnovalo rovněž zámečnické konstrukce, čalounické úpravy, rekonstrukce schodiště a stropu, tesařské konstrukce, obklady z kamene. Na místě stavby neměla pracovat pouze žalovaná, ale bylo nutné provedení dalších řemeslných prací. Z dokumentu „harmonogram“ vyplývá časové rozdělení jednotlivých fází díla, u III. fáze díla skleněného obkladu výtahové šachty byl předpoklad provádění díla v termínu 30. 4. – 3. 5., u skleněného obkladu schodiště 5. 5.-8. 5. a u IV. fáze – montáže ohýbaných skel v termínu 18. 5.-23. 5. Z e-mailové komunikace mezi paní M. a paní M. B. (za žalovanou) ze dne 22. 3. 2016, zjistil, že tohoto dne byla zaslána zálohová faktura na 60 % z celkové ceny díla. Z e-mailové komunikace mezi panem M. a paní M., na vědomí zasláno panu K. a F., ze dne 23. 3. 2016, zjistil, že objednávka nezahrnovala extra příplatek za další výjezd, jednatel žalované proto poprosil o zaslání upravené objednávky s tím, že důvod upřesní p. F., tj. z důvodu nezahrnutí příplatku za extra výjezd 450 EUR. Z e-mailové komunikace mezi p. M. K. (v podpisu jako projektový manažer za žalobkyni) a osobami ze společnosti xxx s.r.o. a p. P. T. (v podpisu jako projekt manažer za žalovanou), v kopii p. P. F., zjistil, že dne 30. 3. 2016 došlo k prohlídce stavby na letišti xxx, v písemné formě byla zrekapitulována prohlídka stavby s dílčími poznámkami. Z e-mailové komunikace mezi K. Č. ( v podpisu jako výkonná ředitelka za žalobkyni) a p. M. a p. F. ze dne 30. 3. 2016, zjistil, že žalobkyně odeslala zálohu a informovala o změně termínů; II. a III. etapa byly sjednoceny na 7. 5. 2016, s tím že termíny jsou nepřekročitelné a při jejich nedodržení hrozí žalobkyni vysoké sankce. Z e-mailové komunikace mezi p. K., osobami ze společnosti xxx a p. T. ze dne 4. 4. 2016, zjistil, že p. K. informoval o montáži skel dne 7. a 8. 4. 2016 a požádal o sdělení, v jakém čase lze skla montovat, jak je to s přístupem aut a materiálu na letiště atp. Následně mu dne 5. 4. 2016 K. odpověděl, že montáž u celní zóny je nutno provádět pouze v nočních hodinách od 1 do 6 hod., a u visitor centra kdykoliv, dále pak upřesnil podmínky pro vjezd aut, vstup osob apod. Z emailové komunikace ze dne 13. 4. 2016 mezi panem K. (za žalobkyni) a panem K. za xxx. přeposlané panu T. (za žalovanou) zjistil, že žalobkyně zjišťovala, zda má být nika řešena čirým sklem s antireflexní úpravou či jiným způsobem nahrazením proužky skel na stranách, v takovém případě se dotazovala na způsob ukotvení. xxx objednávku antireflexního skla zrušila. Nově požadovala obklad dvěma pruhy skel na obou stranách niky, které je třeba zaměřit, xxx požadovala kotvení přes magnety, aby byly v případě potřeby odmontovatelné s ohledem na možnou změnu rozměru monitoru, montážním pracím za monitory apod., s tím, že xxx připraví xxxx konstrukci. Z e-mailové komunikace mezi p. .K. a p. T. ze dne 15. 4. 2016, zjistil, že p. T. požádal o odsouhlasení dělení skel a dalších podrobností, informoval, že většina skel jde již do výroby, na což p. K. obratem reagoval. Dále z jejich e-mailové komunikace ze dne 13. 5. 2016 soud zjistil, že p. T. informoval p. V. K. o (za společnost xxx xxx s.r.o.) o zaměření projektu, současně uvedl několik „křivostí“ na stavbě a požádal o sdělení, jak s těmito křivostmi naložit. Téhož dne zaslal p. K. odpovědi, které ještě p. T. dne 16. 5. 2016 upřesnil. Z e-mailové komunikace mezi p. K. a p. T. ze dne 18. 4. 2016, zjistil, že p. K. informoval p. T. ohledně nástupu na lepení skel v pondělí večer s tím, že je nutno nalepit tento týden i skla na levý roh, neboť se to tam předává v pondělí a „tam to je prý průšvih“, protože tam je penále, proto požádal p. T., aby to zařídil přednostně. Následujícího dne 19. 4. 2016 p. T. informoval p. K., že předmětná skla nelze vyčlenit, neboť by museli zastavit výrobu a skla rozdělit do dvou zakázek, což by posunulo termín výroby, dále to nelze kapacitně vyčlenit, neboť je již uzavřen plán montáže na ten daný týden a nemohou s tím nikoho poslat do xxx. Dále p. T. uvedl, že ho to mrzí, ale více nelze zařídit, když už tak „tlačí na pilu“ ve výrobě. Poté uvedl, že počítají s montáží v pondělí v noci a požádal o informaci, jak to bude dále pokračovat, neboť není možno přijít a odejít po 4 hodinách, neboť potřebují adekvátní čas a prostor na práci, když oni již udělali vše v rámci termínů na přípravu, výrobu a montáž. Téhož dne mu p. K. odpověděl, že se tedy nedá nic dělat a požádal o zaslání ceny za vícepráce. Z e-mailové komunikace mezi p. K. a p. K. ze dne 19. 4. 2016 zjistil, že p. K. informoval p. K., že ověřoval možnosti ve výrobě ohledně předmětného skla na levý bok s tím, že toto bohužel není možné, přičemž informace o umístění niky byla požadována od pátku 8. 4. a architekti ji oznámili až dne 13. 4. po obědě, to značně posunulo dokončení záklopu a umožnilo zaměření až 14. 4., přičemž dle nezdařeného minulého pokusu, kdy bylo nutno vyrábět skla nová, se takové sklo použít nedá. Dále sdělil, že dle plánu bude montáž skel provedena žalovanou v pondělí v nočních hodinách. Téhož dne p. K. reagoval s tím, že montáž skel v pondělí není možná, je tak nutno učinit ještě v neděli, neboť v pondělí se tyto prostory již předávají investorovi. Z e-mailové komunikace mezi p. K. a p. T. ze dne 9. 5. 2016 zjistil, že p. K. zaslal T. změny termínů a požádal o jejich potvrzení. Na to téhož dne reagoval p. T. s tím, že termíny dodání jsou nereálné, neboť standardní termíny dodání skel jsou 3 až 4 týdny od zaměření, nejbrzčí termín je 1. 6. 2016 a dále uvedl, že pracují vždy s týdenním harmonogramem, není možno napsat v pátek a požadovat lidi na práci v pondělí, přičemž předmětný obklad se řeší už týdny a pokud není ochota pochopit, že každá práce má svůj technologický postup a pokud není dodržen, nebude to dobře provedeno, je to chyba. Následujícího dne 10. 5. 2016 p. K. sdělil, že to tedy objedn s.r.o. Z e-mailové komunikace mezi p. T., p. K. a pí. Č. ze dne 11. 5. 2016, zjistil, že p. T. po zaměření obkladu výtahů na letišti dne 9. a 10. 5. 2016 sdělil, že prostor pro obklad nebyl připravený na zaměření, když z přiložené fotodokumentace je zřejmé, že zde není rovný podklad v prostoru vstupu do výtahu, není možné určit roh pro zakreslení, ostění je křivé, výška skel není v souladu s dokumentací a není ani ukončený strop na boční straně přilehlé stěny, dále nebylo demontováno původní obložení výtahu, není možné ho vůbec zaměřit a zkontrolovat podklad pro sklo apod. K obhlídce byl přizván zástupce investora a tyto nedostatky mu byly oznámeny, další zaměření proto proběhne v následujících dnech. Zároveň bylo upozorněno, že takové nedostatky s připraveností stavby se objevují soustavně a v takovém případě není možno garantovat požadovanou přesnost ani termíny. Na to následujícího dne 12. 5. 2016 reagovala pí Č., když uvedla, že na zaměření měli přijet v pondělí namísto středy, všechny nedostatky byly po zaměření odstraněny, posunutí zaměření je tedy způsobeno žalovanou, když termíny stále platí a je nutno je dodržet, tj. do 23. 5. 2016. Pokud toto nebude potvrzeno, bude nutno nedodělané části díla objednat u jiného dodavatele a toto bude žalované přeúčtováno. Z e-mailové komunikace mezi panem K. a K. (na vědomí zasláno panu Š. za žalobkyni) zjistil, že na základě výsledků zaměření obkladů se žalobkyně obrátila na xxx, aby poskytla nezbytnou součinnost – odpověděl na předložené dotazy, aby bylo možné dokreslit dokumentaci a přeposlat k odsouhlasení (otázka nerezových podstavců, velikost spár u automatů, řešení dodatečného xxx záklopu, řešení křivostí, křivého soklu, křivostí u otvorů vstupů do výtahů, nepřesnosti rohů, strhnutí rohových lišt, na 2. NP). Z e-mailové komunikace mezi p. V. Š. (za žalobkyni) a p. M. a p. T. ze dne 18. 5. 2016, zjistil, že p. Š. upozornil p. M. a p. T., že žalovaná nenastoupila v požadovaném termínu 17. 5. 2016, upozornil, že veškeré dílo musí být dokončeno dne 20. 5. 2016, poté již žalobkyni běží sankce. Obratem reagoval p. M., že je nutno uvést věci na pravou míru, když dodací termín pro ploché obklady byl dohodnutý do 4 týdnů od zaměření, když už v I. etapě toto nebylo dodrženo ze strany žalobkyně, avšak tehdy to bylo v reálných možnostech ještě stihnout, avšak při zaměření bylo zjištěno, že výměry od žalobkyně nesedí, přibyly další obklady stěn, které nebyly v podkladech, nikdo na to neupozornil, přibyl další obklad, který ovlivňoval a komplikoval kreslení a zadávání do výroby, nebyl umožněn přístup na nalepení skel, změněna byla i pracovní doba (montovat jen od 1 do 6 hod. v noci), termíny uvedené v harmonogramu na zaměření nebyly umožněny, proto se vše posunulo. Následně p. Š. uvedl, že chápe, že oproti tomu, co se řešilo před objednávkou, se plno věcí změnilo, ale to je stavba a tyhle změny se dějí. Z e-mailové komunikace mezi p. M., p. F. a pí. Č. ze dne 24. 5. 2016, zjistil, že pí. Č. M. sdělila, že opět od něj nemá odpověď, když je nutno potvrdit investorovi dokončení montáže všech skel, neboť již plynou smluvní sankce, pokud termín 25. 5. 2016 nebude potvrzen, odstoupí od zbytku smlouvy. Na to reagoval p. M. tak, že termín, který potvrdil telefonicky jí i osobně p. F. platí, když počítají s nástupem na montáž dne 7. 6. 2016 a ukončení do 24 hod., max. 8. 6. 2016. Z e-mailové komunikace mezi p. M. a pí. Č. ze dne 13. 6. 2016, zjistil, že pí. Č. zaslala výpočet vícenákladů s tím, že ještě budou doplněny náklady vynaložené v souvislosti s pozdním dodáním obloukových skel na kiosek. Z e-mailové komunikace mezi pí a p. M. ze dne 15. 7. 2016, zjistil, že žalobkyně provedla výpočet skutečně realizovaných dodávek žalovanou, vyčíslení nezúčtovaných záloh, náhrady škody a smluvní pokuty, k jejichž uhrazení ji vyzvala. V rámci uvedené tabulky žalobkyně účtovala žalované smluvní pokutu 0,5 % z ceny díla za den z prodlení počítaných od jednotlivých termínů fází díla za celní zónu – čiré sklo, obklad výtah I. a II., obklad schodiště, kiosek. Ke dni 29. 6. 2016 vyčíslila smluvní pokutu za prodlení ve výši 759 958,67 Kč. Dále žalobkyně prezentovala náhradu škody z titulu smluvní pokuty uplatněné žalobkyni ze strany objednatele ve výši 488 87,79 Kč. Tabulka dále zachycovala srovnání výměr podle projektové dokumentace, výměr podle skutečného stavu, skutečně dodané m2 G. a přehled plnění G. dle objednávky v eurech a G. dle skutečné dodávky v eurech. Tuto tabulku vytvořila dle sdělení právního zástupce žalobkyně paní Č. – ředitelka žalobkyně, na základě vlastního měření a porovnání. Na základě srovnávací tabulky skutečně provedeného obkladu v m2 se žalobkyně domáhala vrácení části zálohy, rozdílu mezi zaplacenou zálohou a ceny díla skutečně dodaných výměr; v písemném vyjádření z 7. 7. 2021 i při ústních jednáních právní zástupce žalobkyně uvedl, že se jednalo o výpočet nespotřebovaného materiálu, rozdílu mezi množstvím naceněného obkladu dle projektové dokumentace a skutečně použitého materiálu dle výměr obkládané plochy. Z dokumentu harmonogram vyplývá, že rozpočet IV. fáze díla spočívající v dodávce a montáži ohýbaných atypických skel na kiosek činil 11 941 eur. Z fotografie obložení kiosku vyplývá, že obklad kiosku měl sestávat z 28 kusů ohýbaného skla, obklad byl proveden v rozsahu 26 skel, z fotografie je patrné, že chybělo 1 sklo v dolní řadě v levé části pod pultem kiosku a 1 sklo v horní řadě obkladu vpravo nad pultem, prostřední řada obkladu byla kompletní. Skutečnost, že žalovaná nedodala 2 skla na obklad kiosku z důvodu nesprávného zaměření byla prokázána svědeckými výpověďmi, a odpovídá i následným tvrzením žalované při jednání. Žalobkyně dále doložila tabulku, která měla dokládat činnost společnosti xxx, a to v prostoru celnice, kdy jsou v přehledu uvedeny faktury: fa.č. xxx, objednáno 26.4., u jednotlivých položek uvedeno „chybělo“ či „doměr“ cena 7 125 Kč, 15 022 Kč, fa č. xxx objednáno 9.11. (právní zástupce žalobkyně při jednání opravil na 9.5.) cena 4 633 Kč, fa. č. xxx, objednáno 11.5., cena 2 652 Kč; u 2. NP výtah – obklad černým sklem fa. č. xxx, objednáno 26.5. uvedeno „poškozeno, nepasovalo“, cena 9 002 Kč, jednalo se o 4 ks, fa.č. xxx, objednáno 30.5., doměr, cena 3 717 Kč – uvedeno, že xxx dělal, ale nemontoval; u 1. NP výtah – obklad černým sklem: fa. č. xxx, objednáno 26.5., poškozeno, 2 ks, cena 15 188 Kč, fa.č. xxx, objednáno 26.5., poškozeno, 1 ks, cena 11 813 Kč, fa.č. xxx, objednáno 30.5., chybělo, doměr, 15 646 Kč, 5 316 Kč, 3 954 Kč. Obklad schodiště, nápojový automat – bílý lakobel: fa.č. xxx, objednáno 30.5. doměr, cena 3 145 Kč. Obklad kiosku: fa. č. xxx, objednáno 13.6., doměr, cena 25 474 Kč. Celkem 122 696 Kč. Žalovaná nejprve potvrdila, že v průběhu III. fáze bylo 6 skel rozbito nebo nepasovalo a tato skla namísto žalované dodala společnost xxx, montáž skel provedla žalovaná. Při jednání dne 12. 1. 2024 žalovaná tedy u faktury 655, 656 a 657 uznala, že se jedná o 7 kusů skla, které bylo rozbito nebo nepasovalo a muselo být nahrazeno sklem dodaným společnost xxx. Dne 6. 7. 2016 vystavila žalovaná žalobkyni fakturu na částku 10 129,18 po odečtení DPH, původně 25 838,92 euro s tím, že na faktuře bylo uvedeno fakturujeme Vám za dodávku a montáž skleněných obkladů na základě objednávky č. xxxx – xxx - xxx 6. Z výslechu xxx R. M., jednatele žalované, vyplynulo, že účastníci spolupracovali již v minulosti, když žalovaná dodávala žalobkyni obdobné produkty. Smluvní vztah fungoval tak, že xxx M. navštívil p. F. a s tímto a dále s p. T. se domlouvali osobně i prostřednictvím e-mailu jednotlivé parametry dodávky. Po zaslání předmětné objednávky bylo p. K. sděleno, že je zapotřebí změnit termíny a dále realizovat termíny montáže mezi jednou a šestou hodinou ranní, když toto nebylo vůbec v objednávce uvedeno. V opačném případě by žalovaná s tímto nesouhlasila. Termíny I. a II. etapy byly dodrženy. Další termíny již byly problémové, neboť žalobkyně neposkytovala potřebnou součinnost pro zaměření a následné zadání výroby díla (když toto trvá cca 3 až 4 týdny standardně, stejně jako při předchozí spolupráci), proto nebyly dodány některé díly, když žalobkyně jednostranně určila termín do 5 pracovních dnů (viz e-mail ze dne 13. 5. 2016). Tyto díly si proto žalobkyně nechala vyrobit u společnosti xxx s.r.o., které žalovaná posléze nainstalovala, avšak s ohledem na vyostřenou komunikaci ze strany pí. Č. nebyl zbytek díla dokončen. Žalobkyně žalované zaslala fakturu od společnosti xxx s.r.o., na základě níž žalovaná vyúčtovala dodané dílo včetně prací, které byly posléze provedeny xxx s.r.o., když tato faktura nebyla žalobkyní doposud zaplacena, dílo nebylo předáno a o skončení prací neexistuje ani žádný dokument či protokol. Po termínu 13. 5. 2016 byly toliko dokončeny rozdělané práce a montována skla od xxx s.r.o., dále byl dokončen bez několika skel i kiosek, který žalobkyně žalované nezaplatila, když ta ho ohodnotila částkou 0 EUR, byť byl zhotovený nebo dokončený v rozsahu cca 95 %. Po skončení prací žalovanou nebylo vše dokončeno, vše dokončila zřejmě společnost xxx s.r.o., což vyplývá z faktur vystavených žalobkyní. Ohledně nutnosti součinnosti ze strany žalobkyně bylo uvedeno, že tato byla nutná, neboť jinak by zaměstnanci žalované neměli na letiště přístup. Žalobkyně však řádnou součinnost i přes výzvy prostřednictvím p. T. a p. K. neposkytla, v opačném případě by bylo dílo dokončeno řádně a včas. Žalobkyně přestala s žalovanou komunikovat, žádné termíny k dokončení díla i přes výzvy neposkytla, spolupráce proto byla ukončena. 7. Z výslechu paní K. Č., výkonné ředitelky žalobkyně, vyplynulo, že jejím úkolem je řídit společnost, připravovat podklady, uzavírat smlouvy, podepisovat smlouvy a rozhodovat o celé firmě. Se žalovanou měly historii asi dvou zakázek. Pokud se jedná o smluvní vztah se žalovanou, uvedla, že ten první vztah byl na základě smlouvy, a to ještě s právním předchůdcem žalované, ale jednalo se o stejné osoby. Co u druhé zakázky, to si již nepamatovala, zda to byla smlouva nebo pouze objednávka. Dále uvedla, že v oboru stavebnictví se stává, že v průběhu realizace může dojít k posunutí termínů. Změny těchto termínů se zapisují, nebo tedy domlouvají na kontrolních dnech, zapisují se do stavebních deníků. Uvedla, že v rámci e-mailové komunikace se žalovanou byly posunovány termíny několikrát, protože žalovaná nestíhala. K pozici pana F. jako business developer manažera uvedla, že on domlouvá zakázky, zajišťuje dodavatele, dohaduje případné podmínky. Smlouvy však může uzavírat ona sama, nebo pověřený pracovník, který uzavírá smlouvy na základě systému (paní M. – vystavuje objednávky), nebo ještě další pracovník. Ohledně nedodržování termínů uvedla, že ze strany žalované nebyly dodržovány, proto se musela zapojit a upozorňovat je, že jim vznikají škody a možnosti vystavení penále. Nedodržení termínů ze strany žalované mělo také za následek, že vlastními silami museli dokončit práce, které nedokončila žalovaná, například že jim některá skla dodali jako polotovar, která neměla povrchovou úpravu. Pokud se jedná o kiosek, uvedla, že ten dodán nebyl, protože k dodání je vždy zapotřebí předání a převzetí věci. Byla dodána jenom některá skla, která nebyla v souladu s objednávkou a nebyla namontována, a to v termínu, kdy původní nebyl dodržen. Dále uvedla, že na stavbě nikdy nebyla fyzicky. 8. Z výslechu pana P. F., business developer manažera žalobkyně, vyplynulo, že je odpovědný za rozvíjení obchodních vztahů žalobkyně. Uvedl, že ve vztahu k projektu bylo jeho úkolem dojednat podmínky zakázky, nikoliv uzavřít smlouvu. V té době se s dodavateli jednalo prostřednictvím telefonu, případně e-mailu, někdy i osobně. Po předchozím jednání je uzavřena buď smlouva, nebo vydána objednávka, která je akceptována, případně vystavena, zaplacena záloha. Poté se sejde realizační tým s dodavatelem, kde se již v rámci realizace upřesňují některé věci, případně mění. Ohledně uzavření dohody o smluvní pokutě, uvedl, že o tomto neví. Toto bývá součástí uzavření smlouvy. Zda byla uzavírána smlouva dodatečně, neví. Někdy se smlouva s ohledem na termíny antedatuje. Uvedl, že na základě objednávky poté mělo být realizováno. K problémům žalované uvedl, že nemohla včas zaměřit kiosek, aby byl dodán v termínu, avšak pokud ze strany žalobkyně k nějakému zdržení došlo, tak to bylo řádově pár dní, kiosek byl dodán, prodlení u kiosku bylo v řádech měsíců. Pokud byl dotazován, zda při stanovení termínu se počítalo i se čtyřtýdenní lhůtou, o které žalovaná tvrdí, že jí potřebuje na výrobu skel, tak s touto lhůtou bylo počítáno. Dále uvedl, že smlouva uzavřena na základě e-mailové komunikace mezi ním a panem M., mezi 10. a 21. 3. 2016 nebyla, že to bylo až na základě objednávky. 9. Z výslechu pana P. T., projektového manažera žalované, vyplynulo, že byl obeznámený s rozsahem ujednaných podmínek, byl přítomen osobně na projektu, přičemž realizace probíhala ve čtyřech etapách, na poslední fázi nebylo možno zaměřit obklady, neboť nebyly připraveny konstrukce. Uvedl, že standardně výroba skel trvá 4 až 6 týdnů od zaměření. Uvedl, že vždy byli vyzváni k zaměření, avšak často tam nebyl k tomu vhodný stav, popř. byly požadovány další obklady navíc, ty bylo nutno teprve zaměřit, termín 4 týdny od zaměření se plnil. Dále uvedl, že tam byly těžké pracovní podmínky, na to předem nebyli upozorněni, kupř. práce pouze v noci, součinnost sice byla poskytována, ale nikoliv ideálně, zpětná vazba trvala dlouho. K III. etapě uvedl, že skla byla dodána jiným dodavatelem, avšak namontovala je žalovaná. K IV. etapě uvedl, že prodlení u kiosku bylo způsobeno posunutím termínů zaměření. Opakovaně bylo upozorňováno na rozpor s projektovou dokumentací, přibyly stavební otvory – niky, nějaké ostění, byly tam i další odchylky a změny. O smluvních pokutách neví ničeho. 10. Z výslechu pana M. C. vyplynulo, že byl subdodavatelem žalované, montoval na projektu skla. Vše bylo řádně provedeno, vyjma 2 chybějících skel na kiosku, když jinak celý kiosek montoval on sám. K celému projektu uvedl, že v I. etapě nebyly nachystané podklady, bylo nutno je doplnit, v II. etapě bylo prodlení asi jeden den kvůli rozbitému sklu, jinak vše bylo včas a v termínu. Odhaduje, že IV. etapa byla dokončena z cca 90 % kvůli předmětným 2 sklům, neboť nepasovaly rozměry tohoto obloukového skla, p. T. mu řekl, že je objedná. Obecně uvedl, že na stavbě byli i jiní dodavatelé, ti byli v prodlení s dlažbou, proto se také nedalo pracovat, turnikety nebyly dokončené, čekalo se na okapové lemy apod., nebylo to připraveno. 11. Ze smlouvy o dílo č. xxx zjistil, že žalobkyně v postavení zhotovitele a xxx s.r.o. jakožto objednatel uzavřeli smlouvu o dílo dne xxx. Stavební záměr byl označen jako „xxx, úprava xxx, investorem bylo xxx a.s. Předmět díla nebyl specifikován ve smlouvě o dílo, nýbrž v Protokolu o projednání nabídky ze dne 18. 3. 2016, ve kterém se zhotovitel zavázal ve stanovené lhůtě uzavřít s objednatelem smlouvu o dílo. Ve smlouvě se zhotovitel zavázal provést dílo, jak bylo specifikováno v Protokolu. Cena díla byla anonymizována – začerněna, stejně jako značná část zbytku smlouvy. V čl. 7 byl stanoven čas plnění, v čl. 7.2 bylo stanoveno, že zhotovitel je při provádění díla postupovat tak, aby byly splněny dílčí termíny plnění díla stanovené v Protokolu, nebo v podrobném harmonogramu provádění díla odsouhlaseném smluvními stranami. V čl. 16 si smluvní strany sjednaly k zajištění povinností zhotovitele smluvní pokuty stanovené v Protokolu. 12. Protokol o projednání nabídky byl sepsán 18. 3. 2016 na stavební záměr xxx. Předmětem díla – nabízené dodávky byla dodávka a montáž interiérových prvků, partneři jednání byli xxx s.r.o. jakožto objednatel a společnost xxx s.r.o. jako společnost předkládající nabídku. Označení společnosti xxx s.r.o. včetně identifikačních údajů bylo v protokolu přeškrtnuto a rukou napsáno xxx s.r.o. Společnost předkládající nabídku zastupoval P. F., na přední straně protokolu byl uveden jednak jako kontaktní osoba, jednak jako zplnomocněný zástupce a jednak jako účastník jednání, na konci Protokolu bylo u podpisu uvedeno xxx s.r.o., P. F., jednatel, zde již nebylo nic přeškrtnuto ani dopsáno. Všechny strany Protokolu jsou na spodní straně opatřeny parafou, parafa u přepsaného textu chybí. 13. Žalobkyně v podání ze dne 20. 10. 2022 č.l. 227 uvedla, že protokol podepsala paní Č. jako prokuristka, přičemž uvedení jména P. F. je pouze chybou v psaní. Soud neuvěřil, že by nabídku projednávala paní Č., jednalo se o jednání o smlouvě, nikoli o uzavření smlouvy, přičemž z výpovědí vyplývá, že k jednáním o smlouvě byl pan F. oprávněn a bylo to předmětem jeho činnosti u žalované 14. Z výpisu z obchodního rejstříku vyplývá, že v rozhodnou dobu byla společnost xxx s.r.o. společníkem xxx s.r.o., P. F. nebyl jako jednatel v obchodním rejstříku zapsán. 15. Samotný Protokol předložený žalobkyní byl z větší části začerněn, zcela u platebních podmínek, zčásti u času plnění. V čase plnění byly rukou psané změny, u montáže kiosku byl posunutý termín 23. 5. s poznámkou montáž ohýbaného skla na kiosku do 23. 5., u plánovaných dílčích termínů bylo uvedeno: I. fáze obklad celní zóny, II. fáze dodávka welcome centra, skleněné obklady, III. fáze – montáž kiosku, skleněné obklady, IV. Fáze dobíjecí stolky, obklad stávající recepce; pod bodem 6.5. již byl protokol začerněn. V čl. 11 Smluvní pokuty bylo mimo jiné uvedeno, že dostane-li se nabízející do prodlení s provedením kterékoliv dílčí části díla podle sjednaných dílčích termínů (čl. 11.1.2.), s provedením díla (čl. 11.1.3), je povinen zaplatit objednateli smluvní pokutu ve výši 0,5 % z projednané nabídkové ceny díla vč. DPH za každý započatý den prodlení. Zbytek ujednání o smluvních pokutách je začerněn. Projednaná nabídková cena byla rovněž začerněna a její výše není ověřitelná. Začerněny byly i části protokolu čl. 18 změny a dodatečná ujednání, čl. 19 uzavření smlouvy o dílo, čl. 20 prohlášení nabízejícího, čl. 21 pravomoc soudů, čl. 23 přílohy protokolu. 16. Z dílčího předávacího protokolu mezi xxx s.r.o. a xxx ze dne 26. 5. 2016, zjistil, že předmětem dílčího předání bylo 7 ks stolů pro návštěvníky v čekací zóně, bylo uvedeno, že dílo bylo předáno řádně a včas, na druhou stranu byly v protokolu uvedeny vady a nedodělky: „Nedovírají víčka zásuvek, vše odstranit do 2.6.2016, dále s poznámkou dodat návod na údržbu, prohlášení o shodě na materiály, tyto materiály dodat nejpozději do 2. 6. 2016 (tedy zjevně dílo řádně provedeno nebylo). Z dílčího protokolu ze dne 22. 4. 2016 vyplývá, že předmět plnění pult visitor centra byl předán řádně a včas. 17. Z protokolu o konečném vyúčtování dle smlouvy o dílo mezi xxx s.r.o. jako objednatelem a žalobkyní jako zhotovitelem ze dne 27. 6. 2016, soud zjistil, že celková smluvní cena díla dle smlouvy o dílo bez DPH činila 2 352 596 Kč, nedodané dodávky činily 484 093,60 Kč, vícepráce pak 273 617 Kč, konečná cena díla bez DPH 2 142 119,40 Kč, s DPH 2 591 964,5 Kč. 18. V protokolu byly zachyceny pohledávky objednatele, které dosud nebyly vyfakturovány: 1) podíl na opatřeních za účelem zásobování elektřinou a vodou až na místa odběru v jednotlivých úsecích staveniště včetně odběru elektrické energie, vodného a stočného, poskytnutí sanitárních zařízení, zajištění ostrahy (kontrola vstupu), jakož i osvětlení staveniště a hlavních komunikací a schodišť ve výši 6 000 Kč (dále pro stručnost též jako vyúčtování „elektřiny“), 2) smluvní pokuta za nedodržení termínu zahájení a dílčích termínů ve výši 0,5 % denně z konečné ceny díla včetně DPH, konkrétně 0,50 % denně z částky 785 159 Kč, tedy 3 925,8 Kč za den, za 23 dnů celkem 90 293,29 Kč, 3) smluvní pokuta za nedodržení konečného termínu ve výši …% denně z konečné ceny díla, 0,50 % z částky 785 159 Kč, 3 925,8 Kč, za 100 dnů tedy 392 579,50 Kč. 19. Celkem byly pohledávky vyúčtovány částkou 488 872,79 Kč bez DPH s tím, že zhotovitel je uznává co do důvodu i výše a souhlasí s jejich započtením oproti konečné vystavené faktuře. K této částce bylo připočteno 21 % DPH, tj. 102 663,30 Kč; žalobkyně coby dodavatelka uznala co do důvodu a výše a souhlasila se započtením oproti konečné vystavené faktuře částky 591 536 07 Kč včetně DPH. 20. V rámci závěrečného ustanovení bylo uvedeno, že dodavatel s objednatelem se dohodli, že finální skla na kiosek bez vad a nedodělků budou dodána do 8. 8. 2016. V případě nedodání skel v tomto náhradním termínu bude objednatel nárokovat penále v maximální výši udávané PPN, tedy 0,5 % nabídkové ceny díla za denní prodlení od smluvního termínu, tedy 23. 5. 2016. Část textu „nabídkové ceny díla za denní“ škrtnuto a rukou dopsáno z ceny skel dle konečného vyúčtování za každý den. U této změny není obsažena parafa smluvních stran, které se jinak nacházejí v zápatí na každé stránce. Protokol byl za žalobkyni podepsán panem P. F. jakožto zplnomocněným zástupcem. 21. Z faktury xxx vystavené sklenářstvím xxx žalobkyni dne 17. 6. 2016, zjistil, že touto fakturou xxx vyúčtovalo žalobkyni „sklenářské práce dle objednávky žalobkyně akce xxx – výroba a montáž skel“ ve výši 25 474 Kč, konkrétně za sklo xxx, LH 28 ks, celkem 8,61 m2- 18 274 Kč, manipulaci a dopravu 3 400 Kč, zaměření 500 Kč, montáž, silikonování 2 100 Kč, mamut 1 200 Kč. 22. Z faktury xxx vystavené xxx žalobkyni dne 11. 10. 2016 zjistil, že touto fakturou došlo k vyúčtování „sklenářských prací dle objednávky žalobkyně na akci xxx, za opravu obloukových skel“; celková cena činila 96 521 Kč, uhrazená záloha dle faktury č. xxx byla přijata 26. 7. 2016 ve výši 77 216 Kč, doplatek činil 19 305 Kč; plnění bylo splatné 21. 10. 2016. 23. Z faktury č. xxx (příloha žalobkyně č. 9) vystavené žalobkyní žalované dne 15. 6. 2016 na částku 97 222 Kč, splatnou dne 29. 6. 2016, vyplývá, že žalobkyně vyúčtovala žalované 1. část náhrady škody na zakázce xxx xxx způsobené vadným a pozdním plněním blíže specifikovaném v přílohách této faktury. Faktura byla zaslána e-mailem dne 13. 6. 2016 s označením Letiště – vícenáklady 1. část s průvodním textem, že se jedná o náklady vynaložené do 9. 6. 2016 v důsledku vadného a pozdního plnění. Ve zprávě bylo avizováno, že dále budou žalované vyúčtovány vícenáklady za pozdní dodání obloukových skel na kiosek, náklady spojené s povrchovou úpravou a montáží skel, které žalovaná dodala, a náklady s odstraňováním vad spočívajících zejména v tom, že skla byla dodána v jiném spárořezu, než bylo objednáno a bez povrchové úpravy. Přílohou byla tabulka s přehledem faktur, dat objednání, položek, s vyznačením materiálu, opracování, dopravy xxx, montáže xxx a ceny u celnice, 2. NP výtahu – obklad černým sklem, 1. NP výtahu – obklad černým sklem, a obkladu schodiště, nápojový automat – bílý lakobel. V závěru přehledu uvedeno xxx skla celkem bez DPH 97 222 Kč. 24. Z faktury č. xxx vystavené žalobkyní žalované dne 28. 6. 2016 na částku 25 474 Kč, splatnou 12. 7. 2016, zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalované 2. část náhrady škody na zakázce xxx způsobenou vadným a pozdním plněním blíže specifikovaném v přílohách této faktury. Z druhé strany faktury byla obsažena tabulka s označením „obklad kiosku sklo diamant s bílou folií“ č. faktury xxx, objednáno 13. 6., 20 ks, položka – doměr – bílá fólie 9003, cena 25 474 Kč, v ceně je i polep všech dodaných skel. Součástí přílohy faktury č. xxx byla tabulka vytvořená žalobkyní (příloha žalobkyně č. 10) a přehled nároků žalobkyně k datu 29.6.2016. 25. Faktura č. xxx odpovídá faktuře xxx vystavené xxx, faktura č. xxx svou výší neodpovídá faktuře xxx vystavené xxx, 97 222 Kč vs 96 521 Kč. 26. Z výpisu z účtu žalobkyně u banky xxx vyplývá, že žalobkyně dne 12. 5. 2017 uhradila společnosti xxx 121 822 Kč, což součtem neodpovídá fakturovaným částkám, celkem fakturováno 122 195 Kč (96 521 + 25 474). 27. Z předžalobní výzvy právního zástupce žalobkyně adresované žalované ze dne 2. 5. 2017, zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení všech 4 následně žalobou uplatněných nároků. 28. Následně soud prvního stupně věc posuzoval právně. Pokud jde o rozhodné právo, vyšel z nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy, a to z článků 4 odst. 1 písm. b), podle něhož se smlouva o poskytování služeb řídí právem země, v níž má poskytovatel služby obvyklé bydliště, a z čl. 4 odst. 3, podle něhož vyplývá-li ze všech okolností případu, že je smlouva zjevně úžeji spojena s jinou zemí, než je země uvedená v odstavcích 1, nebo 2, použije se právo jiné země. Odkázal i na bod 20 preambule nařízení, podle něhož by mělo být mimo jiné zohledněno, zda má dotčená smlouva úzký vztah k jiné smlouvě. V daném případě si strany nezvolily, jakým právem se smlouva bude řídit, uzavřely smlouvu o dílo, která je smlouvou o poskytování služeb, měla by se podle čl. 4 odst. 1 písm. b) řídit slovenským právem. Podle soudu prvního stupně je smlouva blíže spojena s Českou republikou, na jehož území montáž probíhala a proto, že šlo o subdodávku pro českou obchodní korporaci. Za rozhodné považoval právo české. 29. Smlouva podle soudu prvního stupně byla řádně uzavřena. Mezi panem F., obchodním zástupcem žalobkyně, a panem M. (jednatelem žalované), proběhla jednání o uzavření smlouvy. Následně byla žalované zaslána písemná objednávka ze dne 22. 3. 2016. K uzavření smlouvy došlo na základě uvedené objednávky, neboť žalovaná přijala žalobkyní zaslanou zálohu na provedení díla a s pracemi započala, k tomu odkázal na ust. § 1731 o. z. Poukázal i na to, že sama žalovaná při vyúčtování na objednávku odkazovala. Tím, že byla přijata objednávka, bylo akceptováno i ujednání o smluvní pokutě ve výši 0,5 % denně z ceny díla. Sjednanou výši považoval za přiměřenou. Dále uvedl, že součástí smlouvy byly i všeobecné nákupní podmínky, na které objednávka určitým způsobem odkazovala. 30. Pokud jde o náhradu škody ve výši 591 536,07 za smluvní pokutu xxx, sestávala ze 3 pohledávek včetně DPH, a to pohledávky za elektřinu do místa stavby, pohledávky za smluvní pokutu s prodlením s jednotlivými pracemi, ze smluvní pokuty s prodlením celého díla. Žalovaná pohledávku uznala a k zániku pohledávky došlo započtením. První pohledávka za elektřinu není škodou, za kterou by žalobkyně žalované způsobila, nejednalo se o smluvní pokutu. Druhá pohledávka za smluvní pokuty za provedení díla s jednotlivými fázemi díla odkazovala na obsah protokolu, kde nabídková cena byla začerněna, anonymizována, konečná cena byla měněna, výpočet smluvní ceny neodpovídá ujednání. Třetí pohledávka s prodlením z celého díla je počítána shodným způsobem, délka prodlení 100 dnů neodpovídá konečnému termínu 23. 5., když protokol je z 27. 6. 2016, tedy jde o 35 dnů. Dále uvedl, že žalobkyně platby smluvních pokut uznala, ač u smluvní pokuty nejde o platbu za dodávku zboží či poskytnutí služby a není proto předmětem daně z přidané hodnoty. Shrnul, že žalobkyně uznala pohledávky v rozsahu, který jejím závazkům neodpovídal, výpočet nekorespondoval smlouvě, ujednání o DPH je v rozporu s daňovými předpisy. S ohledem na námitku žalované, odkazující na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 2843/2008, se zabýval tím, zda pro žalovanou bylo předvídatelné, že se žalobkyně s xxx dohodla na smluvní pokutě. Uvedl, že smluvní pokuta je ve stavebnictví běžná, žalovaná při uzavření smlouvy na ni nebyla upozorněna, v následné e-mailové komunikaci nebyla uvedena výše. Žalovaná tak nemohla vědět, že jí hrozí vznik škody. Smlouva mezi žalobkyní a xxx byla uzavřena až po uzavření smlouvy mezi účastníky. Žalobkyně s podmínkami uvedenými v protokolu žalovanou neseznámila, v protokole byla uvedena jiná společnost. Shrnul, že žalovaná sice termín provedení díla 23. 5. 2016 nedodržela, žalobkyně ale přispěla ke zvětšení škody, uznala ji nedůvodně ohledně elektřiny a DPH, ve větším rozsahu, pokud jde o dny prodlení. V případě fáze III vznik škody zapříčinila sama tím, že řádně nepřipravila podkladový povrch pro zaměření a instalaci. To, že na smluvní pokutu neupozornila, považoval za nepoctivé jednání žalobkyně. Považoval za nepravděpodobné, že by při vědomí hrozící požadované škody s ohledem na krátké termíny žalovaná s žalobkyní smlouvu uzavřela. Zdůraznil, že žalobkyně věděla o dodacích lhůtách žalované, žalované neposkytla potřebnou součinnost. 31. Pokud jde o nárok na vrácení části zálohy ve výši 5 325,22 €, když žalovaná spotřebovala méně materiálu, považoval žalobu za nedůvodnou. Předložená tabulka žalobkyně provedených prací žalovanou neodpovídala rozsahu provedených prací. U IV fáze díla bylo uvedeno, že z množství 11 941 € bylo dodáno 0 €, což je zjevně nepravdivé, z 28 skel žalovaná dodala 26, tedy 92,85 %, což odpovídá 11 087,22 €. V případě dalších tří fází žalobkyně nedodala 7 skel, které dodala společnost xxx, montáž provedla žalovaná, šlo o marginální rozsah. Z obkladu I. fáze dle záznamů žalobkyně bylo dodáno 90,5 %, celní zóna čiré sklo bylo ze strany xxx zrušeno a byl dojednán jiný způsob obkladu, II. fáze byla dodána z 23 %, III fáze dle žalobkyně z 67,83 %. Nepřisvědčil žalobkyni, že záloha byla určena na materiál, bylo sjednáno, že 90 % bude uhrazeno při objednávce bez rozlišení, zde jde o částku na materiál či práce či oboje. Navíc poukázal na to, že projektová dokumentace neodpovídala reálnému stavu, že došlo k řadě změn, že byl požadován jiný obklad, jiné výřezy, je třeba počítat s prořezem. Navíc žalobkyně neměla žádný záznam o provedených pracích, tabulka byla provedena ex post. 32. Nedůvodným shledal nárok na náhradu škody za vícepráce ve výši 122 969 Kč provedené společností xxx. Tato společnost prováděla práce od dubna 2016 na základě jednotlivých objednávek, které se týkaly dodělání IV. fáze díla, mělo se jednat o nedodělky a odstranění vad (dodání, opracování, doprava a montáž). Žalobkyně objednala tyto práce, aniž stanovila žalované lhůtu k odstranění vad. Zdůraznil, že žalobkyně věděla, že žalovaná potřebuje 3-4 týdny od zaměření skel a že ji upozornila, že povrch musí být rovný, rohy pravoúhlé. Teprve po uzavření smlouvy žalobkyně žalované sdělila časové omezení přístupu na místo plnění díla u obkladu celnice, byl změněn rozsah díla, docházelo ke změnám. Povrch nebyl řádně připraven, k tomu odkázal ne e-mailovou komunikaci z 11. 5., 12. 5., 13. 5. a 16. 5. 2016. Žalovaná tak neměla časový prostor na nápravu případných vad, když došlo k rozbití skla při instalaci. Oslovení nového smluvního partnera nebylo dáno neochotou žalované, ale nedostatečnou součinností, nepřipraveností stavebního podkladu. Pokud soud prvního stupně žalobkyni vyzval ke specifikaci vad, odkázala na rozbití 7 skel v prvních třech fázích a u IV. fáze na dvě skla, která nepasovala z důvodu chybného zaměření. Prokázáno bylo nedodání 9 skel žalovanou, jiné vady ne. Žalobkyně tak nemůže požadovat cenu díla sjednanou s dalšímu subjektem za dokončení díla z titulu náhrady škody po žalované, která měla povinnost dílo dokončit. Žalobkyně měla požadovat splnění díla po žalované, mohla od smlouvy odstoupit, požadovat vrácení poměrné části ceny nedokončeného díla. Smlouva tak zanikla až nemožností plnění poté, co dílo dokončila společnost xxx. Dále soud prvního stupně poukázal na nesrovnalosti ve fakturách (96 521 proti 97 222) a to, že žalobkyně zaplatila společnosti xxx 121 822 Kč. 33. Nárok na zaplacení smluvní pokuty s provedením díla (728 930,44 Kč) shledal z části důvodným. Dílo mělo být dokončeno 23. 5. 2016, žalobkyně požadovala smluvní pokutu za dobu od 24. 5. 2016 do 15. 12. 2016, kdy dílo předala xxx, tedy za 206 dnů prodlení. Od 17. 6. do 15. 12. 2016 shledal nárok neoprávněným. Uvedl, že žalobkyně neměla zájem na dokončení díla žalovanou, dokončení objednala u společnosti xxx, která namontovala chybějící 2 skla, dodatečnou lhůtu k plnění žalované neposkytla, ač s xxx dojednala nový termín dodání skel na kiosek (8. 8. 2016 pod hrozbou nově sjednané sankce za nesplnění termínu. Žalovaná montovala skla na kiosek 12. 6. 2016, chybějící skla objednala u xxx 13. 6. 2016, faktura za práci na kiosku byla vystavena 16. 6. 2016, 17. 6. 2016 společnost xxx s dílem započala. Žalobkyně netrvala na dokončení díla žalovanou. Pouze 15. 7. 2016 jí vyzvala k předání skutečně provedené části díla a k vrácení přeplatku zálohy. Nepřisvědčil tomu, že měla zájem na dokončení díla žalovanou, neboť nechala dílo dokončit někým jiným. Žalovaná tak nemohla dílo splnit. Ke svým závěrům odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 45/2015. Dále uvedl, že žalobkyně požadovala smluvní pokutu do 15. 12. 2016, kdy dílo předala xxx. To nekoresponduje s jejím tvrzením, že ostatní subdodavatelé dodali dílo řádně a včas, že smluvní pokuta byla ze strany xxx účtována pro řádně nedodaný skleněný obklad. Pokud by prodlení spočívalo výlučně ve skleněném obkladu, pak by vadné plnění žalované bylo odstraňováno 6 měsíců, žalovaná měla podle objednávky na provedení díla 2 měsíce a jeden den. Dále se zabýval otázkou prodlení žalobkyně s přípravou podkladu, a to s odkazem na ust. § 2 591 o. z., podle něhož je-li k provedený díla nutná součinnost objednatele, určí mu zhotovitel přiměřenou lhůtu k jejímu poskytnutí, uplyne-li lhůta marně, má zhotovitel právo podle své volby zajistit náhradní plnění na účet objednatele nebo upozornit na to objednatele, odstoupit od smlouvy. Žalovaná od smlouvy neodstoupila, nezajistila se zakomponování požadavku na 3-4 týdenní lhůtu k provedení montáže od zaměření k montáži skla do smlouvy. Žalobkyně byla v prodlení v rámci fáze III, u fáze IV bylo stěžejní, že žalovaná provedla nesprávné zaměření podkladu a z tohoto důvodu nedošlo ani k 12. 6. 2016 k dokončení díla. Žalovaná přitom měla možnost zaměřit kiosek před 23. 5. 2016. Protože požadavek na lhůtu 3-4 týdny nebyl smluvně zakotven, přiznal žalobkyni smluvní pokutu od 24. 5. 2016 do 16. 6. 2016 ve výši 3 538,49 Kč denně (0,5 % denně z ceny díla), tj. 84 816 Kč. Úrok z prodlení přiznal dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 34. O náhradě nákladů řízení rozhodl podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. s tím, že žalobce byl úspěšný do 5,34 %, žalovaná do 94,66 %, žalované proto přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 89,32 % za její právní zastoupení, podrobný výpočet uvedl v bodě 43 odůvodnění rozhodnutí. 35. Proti výrokům I a III podala odvolání žalovaná, která se domáhala zamítnutí žaloby v celém rozsahu a přiznání plné náhrady nákladů řízení. V odvolání namítala, že se soud prvního stupně nevypořádal s její argumentací, proč se věc řídí slovenským právem. Odkázala na rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie (SDEU) ve věci C-133/08 a na článek 4 odst. 3 nařízení Řím I, kde je nově uvedeno, že smlouva musí „zjevně“ být úžeji spojena s jinou zemí. Místo plnění a sídlo investora díla považoval z pohledu těchto kritérií za nedostatečné. Naopak mělo být přihlédnuto k tomu, že dílo bylo vyráběno ve xxx republice, že smluvním partnerem žalované byly slovenské subjekty, že jednání o smlouvě proběhla na xxx, cena díla byla sjednána v eurech. Je tak vyloučeno dospět k závěru, že smlouva úžeji souvisí s Českou republikou. Dále s odkazem na § 39, § 544 odst. 2 zákona č. 40/1964 Zb. dovozovala, že ujednání o smluvní pokutě musí být uzavřeno v písemné formě, což v daném případě nebylo splněno, ústní ujednání je neplatné a proto žalobkyně zaplacení smluvní pokuty nemůže požadovat. 36. Proti zamítavému výroku rozsudku podala odvolání žalobkyně, kterým se domáhala jeho změny tak, aby odvolací soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a přiznal jí plnou náhradu nákladů řízení. Žalobkyně trvala na tom, že v době uzavření smlouvy žalovaná o protokolu věděla, minimálně ji informovala o obsahu protokolu v e-mailu z 30. 3. 2016. Z důvodu rozbití skel a chybného zaměření termíny třetí a čtvrté fáze nebyly dodrženy, proto se obrátila na společnost xxx, aby dodala skla za žalovanou. Tím, že žalovaná dílo nedokončila, nemohla spotřebovat celou zálohu na materiál a práci, kterou žalované poskytla. Zpočátku od společnosti xxx požadovala jen dodání skel, až když žalovaná přestala komunikovat, požádala ji o dokončení díla, čímž žalobkyni vznikly dodatečné náklady. Tím žalobkyni vznikla dodatečná škoda. Pokud jde o vrácení přeplatku na záloze ve výši 5 325,22 €, považovala rozhodnutí za nepřezkoumatelné pro souhrnná zjištění a proto, že soud prvního stupně své skutkové závěry nepropojil s důkazy. Nesouhlasila s tím, že soud odmítl tabulku, předloženou žalobkyní, zachycující výpočet materiálu, na který byla záloha zaplacena a který žalovaná reálně spotřebovala. Uznávala, že šlo o interní tabulku zpracovanou paní Č. Je z ní patrno, že byla spotřebována maximálně částka 10 384,52 €. K částce 122 969 Kč, zaplacené za vícepráce společnosti xxx, uvedla, že hlavním důvodem prodlení bylo chybné zaměření dvou skel a došlo k rozbití skel, za důsledky odpovídá žalovaná. Žalobkyně neměla jinou možnost, než nechat skla vyrobit a nechat dílo dokončit společností xxx, aby předešla dalším škodám, uvedená společnost dílo dokončila 29. 6. 2016. Zdůraznila, že žalovaná jasně konstatovala, že dílo není schopna dokončit včas. K nároku na zaplacení částky 728 930,44 Kč za smluvní pokutu uvedla, že žalovaná žalobkyni dílo nikdy nepředala, dílo nedokončila, s žalobkyní přestala komunikovat a odmítla dílo dokončit, proto ho dokončila společnost xxx. Dílo bylo předáno 15. 12. 2016 společnosti xxx, což bylo doloženo předávacím protokolem, žalovaná tak byla v prodlení od 24. 5. 2016 do 15. 12. 2016. Nesouhlasila s tím, že soud prvního stupně uvedl, že za rozhodný okamžik považuje 17. 6. 2016, kdy společnost xxx s dokončením díla započala, poukázala i na to, že soud prvního stupně uvedl, že vlastně není zřejmé, zda k tomuto dni bylo ukončení díla započato nebo dokončeno. Podle žalobkyně si tak soud prvního stupně skutkový děj domýšlí a omlouvá žalovanou. Poukázala na § 6 odst. 2 o. z., podle něhož nikdo nesmí těžit z nepoctivého jednání a pravidla o provedení a předání díla, obsažená v §§ 2604, 2605 o. z. Žalovanou nelze zprostit odpovědnosti dokončit dílo řádně a včas. K DPH uvedl, že ve smlouvě bylo sjednáno, že žalobkyně smluvní pokutu společnosti xxx zaplatí včetně DPH. Nebylo proto podstatné, zda se ze smluvní pokuty DPH platí, ale obsah ujednání o výši pokuty. Soud tedy neměl výši pokuty poměřovat s daňovými předpisy, ale s ujednáním o smluvní pokutě v protokolu. Nesprávně vyhodnotil smluvní pokutu z hlediska její adekvátnosti a předvídatelnosti. Předvídatelnost hodnotil subjektivně, nikoli z pohledu tzv. optimálního pozorovatele, jak vyžaduje judikatura, k tomu odkázala na rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I. US 312/05, rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 1788/2021. Dovozovala, že škoda musela být pro žalovanou předvídatelná, neboť obdobná pokuta byla ujednána mezi účastníky, žalobkyně žalovanou v e-mailu z 30. 3. 2016 upozornila na hrozící škody v důsledku smluvní pokuty, která jí hrozí od společnosti xxx. Za rozhodný okamžik pak s ohledem na odbornou literaturu nepovažovala datum uzavření smlouvy mezi účastníky, ale to, kdy ke škodlivému jednání došlo, tedy datum porušení povinnosti žalovanou. 37. Odvolací soud po zjištění, že odvolání byla podána včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř. – ve lhůtě patnácti dnů od doručení rozsudku), osobami oprávněnými (§ 201 o. s. ř. – účastníky řízení), že splňují obsahové náležitosti, vyplývající z ust. § 205 o. s. ř., postupem podle ust. § 212, § 212a o. s. ř. přezkoumal správnost napadeného rozsudku a dospěl k závěru, že odvolání jsou nedůvodná. 38. Mezi účastníky byl spor o tom, podle práva jakého státu se jejich smluvní vztah bude posuzovat, když žalobkyně dovozovala, že se bude řídit právem České republiky, podle žalované by se měl řídit právem xxx republiky. Protože jsou oba státy v Evropské unii, soud prvního stupně správně na věc aplikoval nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), podle jehož článku 4 odst. 1 písm. b) je v případě smlouvy o poskytování služeb rozhodné právo země, v níž má poskytovatel služby obvyklé bydliště, podle článku 4 odst. 3 ale platí, že vyplývá-li ze všech okolností případu, že je smlouva zjevně úžeji spojena s jinou zemí, než je země uvedená v odstavcích 1 nebo 2, použije se právo této jiné země. V článku 20 preambule nařízení je pak uvedeno, že pokud má smlouva zjevně užší vazbu k jiné zemi, než je země uvedená v čl. 4 odst. 1, nebo 2, měla by „úniková doložka“ stanovit, že se má použít právo této jiné země. Při určování takové země by mělo být zohledněno mimo jiné, zda má dotčená smlouva velmi úzký vztah k jiné smlouvě nebo smlouvám. Na věc dopadá článek 4 odst. 1 písm. b) nařízení, neboť žalovaná, která službu poskytovala, má sídlo na xxx. Ve prospěch použití xxx práva svědčilo i to, že sklo mělo být vyrobeno jinou xxx společností, první jednání o smlouvě měla proběhnout v xxx, cena díla byla sjednána v eurech. Pro použití článku 4 odst. 3 naopak svědčilo to, že místo provedení díla bylo v České republice, že šlo o subdodávku v rámci smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a společností xxx, které jsou českými právnickými osobami a jejichž smluvní vztah se řídil českým právem. Odvolací soud s ohledem na to, že žalovaná od počátku věděla, že jde o subdodávku k uvedené smlouvě a s přihlédnutím k místu plnění, kde dílo bylo montováno, souhlasí s názorem soudu prvního stupně, že věc je třeba posuzovat podle českého práva s ohledem na článek 4 odst. 3 nařízení, neboť smlouva je zjevně úžeji spojena s Českou republikou. 39. Odvolací soud dále souhlasí se soudem prvního stupně, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy, která nebyla uzavřena písemně, když písemnou nabídku žalobkyně po úpravě ceny žalovaná akceptovala tím, že přijala zálohu a přistoupila k realizaci sjednaného díla. Nabídka učiněná podle ust. § 1731 o. z. tak byla žalovanou přijata postupem, předpokládaným v § 1744 o. z., čímž došlo k uzavření smlouvy o dílo dle § 2586 o. z. Protože akceptovaná objednávka obsahovala i ujednání o smluvní pokutě, které podle českého práva nemusí být písemné (§ 2048 o. z.), došlo k platnému ujednání i ohledně smluvní pokuty. Odvolací soud souhlasí i s názorem soudu prvního stupně, že součástí smlouvy byly i všeobecné nákupní podmínky, na které smlouva odkazovala a že smluvní pokuta byla sjednána jako sankční. Tyto závěry nebyly v odvoláních zpochybňovány, odvolací soud proto odkazuje na odůvodnění napadeného rozsudku (body 36, 37). 40. Pokud jde o nárok na vrácení části zálohy ve výši 143 940,63 Kč, souhlasí odvolací soud se závěry soudu prvního stupně, jak jsou uvedeny v bodě 39 odůvodnění rozsudku. Sjednaná cena díla činila dle objednávky 26 182,90 €, zaplacená záloha ve výši 60 % činila 15 709,94 €, podle žalobkyně bylo spotřebováno 10 384,52 €, požadovala proto 5 325,22 € (po přepočtu kursem 27,03 Kč za 1 € 143 940,63 Kč). Žalobkyní předloženou tabulku soud prvního stupně hodnotil a vysvětlil, že neodpovídala rozsahu provedených prací. Vysvětlil, že žalovaná dílo s výjimkou dvou skel a dokončovacích prací provedla, přihlédl i k tomu, že dalších 7 skel dodala společnost xxx a vysvětlil, na základě jakých úvah dospěl k závěru, že žalobkyně provedla více jak 60 % sjednaných prací, včetně toho, že nelze vycházet z toho, že záloha byla určena na materiál, když šlo o zálohu na celé objednané dílo. Pokud jde o rozsah provedení díla, byl potvrzován výpovědí svědků P. T. a M. C., s výjimkou protokolu a výpovědi K. Č. nebyly tyto skutečnosti zpochybněny, přitom ta sama na stavbě nikdy nebyla a vycházela z toho, že dílo nebylo dodáno, neboť nebylo žalobkyní oficiálně převzato. V daném případě bylo také prokázáno, že žalobkyně dokončení díla zadala společnosti xxx, čímž dokončení díla žalované znemožnila a došlo tak k zániku smlouvy pro následnou nemožnost plnění (§ 2006 odst. 1 o. z.), žalovaná tak má právo na úhradu ceny snížené o to, co neprovedením díla ušetřila (§ 2613 o. z.). Závěru, že dílo dokončila ve větším rozsahu než je 60 % nasvědčuje také to, že společnosti xxx za dokončení díla bylo zaplaceno 122 969 Kč. Soud prvního stupně také uváděl, že žalobkyně neměla žádný záznam o rozsahu provedení díla kromě jí vyhotovené tabulky, montážní deník ani fotodokumentace nebyla k dispozici. Za této situace, kdy soud prvního stupně zdůvodnil, proč tabulku považoval za nesprávnou, kdy vysvětlil, že neměl k dispozici objektivní důkazy o rozsahu provedení díla a bylo zřejmé, že vycházel z výpovědí dotčených osob, což sice výslovně neuvedl, ale je to zřejmé z odůvodnění rozhodnutí, nelze dovodit ani to, že by šlo o rozhodnutí nepřezkoumané, jak dovozovala žalobkyně, důvod pro zrušení rozsudku v této části zde proto nebyl. 41. Žalobkyně dále požadovala částku 122 969 Kč jako náhradu škody za vícenáklady, spočívající v ceně díla zaplacené společnosti xxx, která dílo místo žalované dokončila (montáž dvou skel u IV. fáze a dokončení). Podle názoru odvolacího soudu tento nárok nelze považovat za škodu či bezdůvodné obohacení na straně žalované. Cena díla byla sjednána na částku 26 182,90 €, žalovaná obdržela zálohu 15 709,94 €, ze sjednané ceny nebylo zaplaceno 10 472,96 €, při kurzu 27,030 Kč jde o 283 084,10 Kč. Z uvedeného je zřejmé, že to, co nebylo zaplaceno žalované, která dílo nedokončila, bylo zaplaceno společnosti xxx. Jinak řečeno za dílo, které žalovaná neprovedla, jí žalobkyní nic zaplaceno nebylo, proto se bezdůvodně nemohla obohatit. Jestliže žalovaná provedla jen část díla, šlo o nedodělek, ne vadu díla, na věc se proto nevztahují ujednání o vadách. Za vady z dokončovaného díla odpovídá společnost xxx, která ho za žalovanou dokončila. Jestliže se žalovaná na úkor žalobkyně neobohatila, nezpůsobila jí škodu (hodnota majetku žalobkyně se nesnížila, jen to, co by zaplatila žalované, zaplatila společnosti xxx), a není zde ani odpovědnost za vady, nelze žalobkyni požadovanou částku přiznat. 42. Žalobkyně dále požadovala náhradu škody ve výši 591 536,07 Kč, což byla částka zaplacená započtením společnosti xxx na smluvní pokutě. Tato částka sestávala z částky 6 000 Kč – podíl na elektřinu a vodu, smluvní pokuty za nedodržení termínu zahájení a dílčích termínů ve výši 0,5 % denně z konečné ceny díla (785 159) včetně DPH ve výši 90 293,29 Kč, smluvní pokuty za nedodržení konečného termínu 392 579,50 Kč. V případě částky 6 000 Kč odvolací soud souhlasí se soudem prvního stupně, že šlo o částky za dodávky služeb, nešlo o smluvní pokutu. Nejde proto dovozovat, že by šlo o škodu, která byla způsobena porušením povinností žalované. Konečně s těmito závěry žalobkyně ani v odvolání nijak nepolemizuje. Odvolací soud také souhlasí s tím, že za škodu nelze považovat tu část, která připadá na DPH. Jestliže při ujednání smluvní pokuty žalobkyně a společnost xxx mylně vycházely z toho, že se ze smluvní pokuty platí DPH, mohla se žalobkyně důvodně dovolávat toho, že smluvní pokutu společnosti xxx zaplatí bez DPH. Pokud se žalobkyně důvodně mohla vůči společnosti xxx dovolávat toho, že se DPH ze smluvní pokuty neplatí, a proto na smluvní pokutě zaplatí částku sníženou, nelze nyní takto žalobkyní uhrazenou částku požadovat po žalované, neboť nejde o škodu způsobenou v příčinné souvislosti s porušením povinnosti žalovanou. 43. Odvolací soud nesouhlasí se soudem prvního stupně, že by škoda spočívající v zaplacení smluvní pokuty žalobkyní společnosti xxx byla pro žalovanou nepředvídatelná. Soud prvního stupně vyšel z rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 2842/2008, kde ale byla situace taková, že subdodavateli byla předložena smlouva mezi objednatelem a investorem, kde ujednání o smluvní pokutě nebylo a o následném dodatku o ujednání o smluvní pokutě nebyl subdodavatel vyrozuměn. V rozhodnutích, na které odkazovala žalobkyně (I. ÚS 312/05, 23 Cdo 1788/2021) soudy vysvětlily, že je třeba zabývat se tím, zda za daných okolností byl či nikoliv pro optimálního pozorovatele, jakožto myšlenu osobu zahrnující veškerou zkušenost a znalosti své doby, vznik škody vysoce nepravděpodobný. Za situace, kdy v daném případě šlo o závazkové vztahy mezi podnikateli ve stavebnictví, kde je plnění povinností v obecné rovině zpravidla zajišťováno ujednáním o smluvní pokutě, kdy žalobkyně žalovanou neujišťovala o tom, že sama smluvní pokutu se svým smluvním partnerem nemá sjednánu, naopak ho v e-mailové komunikaci z 30. 3. 2016 na jí hrozící pokuty upozorňovala, nelze dovodit, že by pro žalovanou bylo vysoce nepravděpodobné, že by žalovaná při porušení povinností vůči společnosti xxx smluvní pokutu neplatila. Odvolací soud jinak souhlasí se žalobkyní, že je třeba vycházet z vědomosti ke dni, kdy k porušení smlouvy mělo dojít. Nedostatek příčinné souvislosti z tohoto důvodu tak nelze shledat. 44. Odvolací soud se dále zabýval tím, zda lze dojít k závěru, že žalobkyně hradila smluvní pokutu společnosti xxx právě pro porušení povinností žalovanou dodat dílo ve sjednané lhůtě. V posuzovaném případě protokol o konečném vyúčtování ze smlouvy o dílo mezi žalobkyní a společností xxx byl sepsán dne 27. 6. 2016. V protokolu není uvedeno, za jaká konkrétní porušení povinností byla smluvní pokuta žalobkyní zaplacena. Bylo ujednáno, že finální skla budou na kiosek dodána do 8. 8. 2016, poté bude objednatel nárokovat penále 0,5 % denně z ceny skel dle konečného vyúčtování. Z protokolu tedy není zřejmé, za jaká konkrétní porušení povinností žalobkyně smluvní pokutu zaplatila, pokud jde o nedodělaný kiosek, není zřejmé, zda lhůta byla prodloužena bez sankce, nedodané dodávky měly činit 484 093,60 Kč, což nasvědčuje tomu, že zde bylo nedodělků více (společnosti xxx bylo zaplaceno 122 969 Kč). Tomuto závěru nasvědčuje i skutečnost, že k předání díla došlo podle tvrzení žalobkyně až dne 15. 12. 2016, dílo společností xxx mělo být dokončeno 29. 6. 2016. Za této situace nelze dovodit, že smluvní pokuta byla žalobkyní zaplacena právě a jen pro porušení povinností žalovanou, jak tvrdí žalobkyně. 45. Odvolací soud souhlasí se soudem prvního stupně, že žalobkyně má právo na zaplacení smluvní pokuty dle § 2048 a násl. o. z. na základě ujednání dle objednávky ve výši 0,5 % denně z ceny díla za dobu od 24. 5. 2016 do 16. 6. 2016. Fáze 4 měla být podle objednávky dokončena do 23. 5. 2016, je tak zřejmé, že od následujícího dne byla žalovaná v prodlení a má tak povinnost zaplatit sjednanou smluvní pokutu. Odvolací soud souhlasí se soudem prvního stupně i v tom, že nemožnost plnění dle § 2006 o. z. nastala k 17. 6. 2016. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 45/2015 vyplývá, že stane-li se plnění nemožným v době existence platného závazku, závazek zaniká okamžikem, kdy nemožnost nastala. Nemožnost plnění nastává ke dni, kdy žalovaná odmítla ve zhotovení díla pokračovat a žalobkyně si k dokončení díla sjednala jiný subjekt. Ve faktuře společnosti xxx na částku 25 474 Kč je jako den zdanitelného plnění uveden den 17. 6. 2016. Tento den tak lze považovat za den, kdy společnosti xxx a pracemi započala. Prodlení tak trvalo 8 dní v květnu a 16 dní v červnu 2016, celkem 24 dní. Podle výpočtu odvolacího soudu ale 3 538,49 Kč x 24, činí 84 923,76 Kč (nikoli 84 816 Kč), odvolací soud proto žalobci ještě přiznal částku 107,76 Kč. Ohledně této částky s příslušenstvím odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně podle ust. § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. v zamítavém výroku II změnil, jinak výrok I a II podle ust. § 219 o. s. ř. jako věcně správný podle ust. § 219 o. s. ř. potvrdil. 46. O náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů odvolací soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 2 ve spojení s ust. § 224 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně byla úspěšná do 5,35 %, žalovaná do 94,65 %, žalovaná tak má po odečtení neúspěchu právo na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 89,3 %. Výpočet nákladů řízení do vyhlášení rozsudku soudu prvního stupně provedl soud prvního stupně v bodě 43 odůvodnění svého rozhodnutí na částku 511 903,39 Kč, s náhradou za 21 % DPH ve výši 107 499,71 Kč dospěl k částce 619 403,10 Kč. S tímto výpočtem odvolací soud souhlasí a pro stručnost odůvodnění na tento výpočet odkazuje. V odvolacím řízení učinil zástupce žalované dva úkony právní služby (sepis odvolání, účast na jednání odvolacího soudu), za které náleží odměna 2 x 14 660 Kč, k ní náleží dvě náhrady hotových výdajů 2 x 300 Kč, celkem 29 920 Kč (§ 7, § 11, § 14 a. t.), s náhradou za 21 % DPH ve výši 6 283,20 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř. jde o částku 36 203 Kč. Jinou náhradu v odvolacím řízení žalovaná nepožadovala. Celkem jde o částku 655 606,10 Kč (619 403,10 + 36 203), z čehož 89,3 % činí 585 456,25 Kč. O lhůtě k plnění odvolací soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. a o tom, že tyto náklady je třeba zaplatit k rukám advokáta, podle § 149 odst. 1 o. s. ř. Poučení: Proti tomuto rozsudku je přípustné dovolání, jestliže na základě dovolání, podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu prvního stupně, dospěje dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Praha 15. ledna 2025 JUDr. Jiří Cidlina v. r. předseda senátu