č. j.: 4 Ad 13/2024 - 38 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Peroutkovou ve věci žalobce: M. K., narozený dne X bytem X zastoupený opatrovnicí J. K. bytem X     proti žalovanému:   Ministerstvo práce a sociálních věci sídlem Na Poříčském právu 376/1, 128 01 Praha 2   o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 2. 2024, č. j. X takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se žalobou postoupenou Městskému soudu v Praze domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 2. 2024, č. j. X (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo podle § 90 odst. 1 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) změněno rozhodnutí Úřadu práce České republiky – krajská pobočka pro hl. m. Prahu (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 22. 8. 2023, č. j. X (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“) a to tak, že se žalobci podle § 7 a v souladu s § 4 odst. 1, § 8, § 9, § 11, § 13, § 14 odst. 4 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o sociálních službách“) snižuje od září 2023 příspěvek na péči z 19 200 Kč na 880 Kč. Prvostupňovým rozhodnutím byl příspěvek na péči odejmut od 1. 9. 2023. II. Obsah žaloby 2. Žalobce namítal, že jeho faktický stav je jiný, než jak je popisováno v napadeném rozhodnutí. Mobilitu zvládá pouze pomocí francouzských holí nebo invalidního vozíku, samostatně nezvládne vstávání ani používání dopravních prostředků (problém s určením směru), má problém s orientací a přiměřeným chováním v životních situacích s ohledem na psychické problémy, je limitován oční vadou, komunikaci pomocí mobilního telefonu samostatně nezvládá, potřebuje pomoc své manželky. Oblékaní a obouvání, stejně jako hygienu, zvládá rovněž pouze s pomocí druhé osoby. Ve vaně nesedí, jak tvrdí napadené rozhodnutí, protože má problémy s klouby a bolesti, manželka by jej nebyla schopna zvednout. Fyziologickou potřebu dokáže vykonat sám, musí nicméně být pod dohledem manželky kvůli hrozícím epileptickým záchvatům a současně mu manželka musí pomoct se sundáním kalhot. Rovněž není schopen si připravit stravu, s tím mu také musí pomáhat manželka. Není schopen fungovat bez 24hodinové asistence. 3. Uvedené koresponduje i se závěry o posouzení závislosti postižení osoby, ve kterých se shodují žalobcovy ošetřující psychiatričky MUDr. V. a MUDr. Ť. Shodují se, že u žalobce je nutný 24hodinový dohled pro poruchy chování, zapomínání a celkovou nesoběstačnost. Ačkoliv jsou v napadeném rozhodnutí tyto závěry citovány jako podklady rozhodnutí, žalovaný dochází k závěru o pouhých třech nezvládnutých základních potřebách. U ostatních položek žalovaný zpochybňuje závěry lékařů s odůvodněním, že potíže jsou jen subjektivně tvrzené a žalobce ve skutečnosti zvládne více činností, přestože nad rámec předložených lékařských zpráv nedošlo k žádnému vyšetření žalobce. Špatný zdravotní stav žalobce dokládá i znalecký posudek zpracovaný Ústřední vojenskou nemocnicí v Praze č. 195/2023, podle kterého žalobce není schopen samostatně žádného právního jednání. Z tohoto posudku pak vychází i rozsudek Obvodního soudu v Praze 4 ze dne 27. 2. 2024, sp. zn. 14 Nc 3046/2023, o omezení svéprávnosti žalobce. 4. Žalovaný se v napadeném rozhodnutí nevyjadřuje k jednotlivým činnostem, které jsou uvedeny u jednotlivých kategorií činností v příloze č. 1 vyhlášky č. 505/2006 Sb. Žalovaný vybíral pouze činnosti, které žalobce zvládal a pomíjel činnosti, které se nehodí, tím se napadené rozhodnutí stává nepřezkoumatelným. Příkladem může být činnost orientace, u které je zcela pominuta žalobcova psychiatrická diagnóza a její projevy jako je nepřiměřené chování, výbuchy vzteku apod. I ve světle lékařských zpráv či zmiňovaného posudku je zřejmé, že žalobce nemá „přiměřené duševní kompetence“ a nedokáže se „orientovat v obvyklých situacích a přiměřeně v nich reagovat“, což jsou kritéria hodnocení, které žalovaný zcela pomíjí. 5. Navrhl, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a přiznal žalobci právo na náhradu nákladů řízení. III. Vyjádření žalovaného 6. Žalovaný shrnul závěry posudkové komise MPSV v odvolacím řízení a obsah napadeného rozhodnutí. Posudková komise shledala nezvládání základních životních potřeb péče o zdraví, osobní aktivity a péče o domácnost, k uznání dalších potřeb komise neshledala objektivní důvody, ve zdravotní dokumentaci se nacházejí významné rozpory, žalobce účelově mění lékaře a opakovaně je zaznamenána agravace potíží. K omezení svéprávnosti uvedl, že omezení v nakládání s penězi je zohledněno v uznání potřeby péče o domácnost, omezení v právním jednání je zohledněno v potřebách osobní aktivity a péče o zdraví. S ohledem na uvedené skutečnosti navrhl, aby soud žalobu zamítl. IV. Obsah správního spisu 7. Ze správního spisu soud zjistil, že rozhodnutím správního orgánu I. stupně ze dne 25. 1. 2023, č. j. X byl žalobci zvýšen příspěvek na péči z 4 400 Kč na 19 200 Kč měsíčně od srpna 2022, neboť dle posudku ze dne 2. 1. 2023 nezvládá celkem devět základních životních potřeb. Dne 12. 4. 2023 podala PSSZ – LPS pro Prahu 23 Jižní Město návrh na přehodnocení přiznaného příspěvku na péči, neboť lékařská zpráva ošetřujícího psychiatra MUDr. M. ze dne 16. 3. 2023 jednoznačně potvrzovala, že sociální šetření bylo ze strany žalobce účelově vedeno. 8. Správní orgán I. stupně zahájil dne 14. 4. 2023 správní řízení ve věci opětovného posouzení nároku a výše dávky příspěvek na péči. Dne 25. 4. 2023 bylo u žalobce provedeno sociální šetření. V záznamu je mimo jiné uvedeno, že co se týče mobility, žalobce je schopen krátké chůze s pomocí francouzských holí, po cca 50 metrech potřebuje odpočinek, vadí mu nerovnosti, venku přeprava na invalidním vozíku. Předměty nepřenese, převeze na vozíku. Do sedu, stoje, lehu mu pomáhá manželka, polohování nezvládá. V MHD má fóbie, že ho někdo zabije, pokud byl v dopravním prostředku větší shluk lidí, musel vystoupit. Dopravuje se autem, do kterého mu musí pomoct manželka. K orientaci uvedl, že pro něj není den a čas důležitý a poté špatně uvedl den, vše vyřizuje manželka, v bytě se vyzná, blízké osoby pozná. Co se týče zvládání komunikace, na otázky odpovídal smysluplně, plynule, bez nápovědi, mobilem běžného typu se nedomluví, zažádali o příspěvek na zakoupení telefonu pro zrakově postižené. V době šetření měl zalepené pravé oko, vidí údajně jen obrysy, ale byl schopen slovně reagovat na mimiku tázajících, i když byl vzdálen cca 2 metry. S obouváním mu pomáhá manželka, oblečení mu připraví, s oblečením na ven také pomáhá manželka. Nosí však převážně volné oblečení a doma pantofle. Co se týče stravování, veškerou stravu připravuje manželka, na otázku, zda si je na talíři schopen sám rozmělnit jídlo, se odpovědi opakovaně vyhýbal. Příjem tekutin řídí svou potřebou. S tělesnou hygienou mu pomáhá manželka, do/z vany pomáhá, ve vaně sedí, nehty stříhá manželka, rovněž mu dává pastu na zubní kartáček. Na toaletu si žalobce dojde, inkontinenční pomůcky nemusí používat, očistu provede navlhčenou žínkou, kterou podá manželka. 9. Dle posudku o zdravotním stavu ze dne 28. 6. 2023, č. j. LPS/2023/730-JM_CSSZ (dále jen „prvostupňový posudek“) v případě žalobce nejde o osobu, která se podle § 8 odst. 2 zákona o sociálních službách považuje za závislou na pomoci jiné osoby. Jde o osobu starší 18 let věku, která nesplňuje zdravotní podmínky pro uznání stupně závislosti, dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav nevede k neschopnosti zvládat alespoň tři nebo čtyři základní životní potřeby, žalobce nezvládá pouze jednu základní životní potřebu, a to péči o domácnost. Po prověření kompletní spisové dokumentace a nově předložené zdravotnické dokumentace posudkový lékař konstatoval, že nejspíše z důvodu agravace, suspektní simulace a účelového jednání žalobce mění své ošetřující lékaře tak, aby závěry posudků vedly k přiznání výhod. Posudkový lékař vycházel rovněž z podnětu ošetřující psychiatričky ze dne 16. 3. 2023, v němž vyjádřila podezření o účelovém jednání žalobce. Ošetřující psychiatrička již v předchozích zprávách našla zmínky o podezření na agravaci potíží žalobcem, např. při vyšetření psycholožkou K. Manželka žalobce tyto zprávy odmítla dát jako podklad zdravotnické dokumentace žalobce, uvedla, že s nimi absolutně nesouhlasí. Ošetřující psychiatrička náhodně potkala žalobce v OC na Chodově, kde se dobře až svižně pohyboval pomocí francouzských holí, sám si vyřídil vyzvednutí léků z receptů, psychiatričku dobře viděl, poznal a radostně pozdravil. Psychiatrička se proto domnívá, že jeho zrak ani psychika nejsou natolik poškozené. Zároveň poukazuje na skutečnosti, že si žalobce nevyzvednul všechny předepsané léky. Konstatováno, že nový ošetřující psychiatr (Plzeň, MUDr. V.) z 9. 5. 2023 vychází převážně z dokumentace předložené pacientem a jeho manželkou, která je však neúplná a účelově zredukována. 10. Proti tomuto posudku žalobce uplatnil námitky, namítal především nesprávné zhodnocení posudkového lékaře, neboť ten samý posudkový lékař rozhodl v roce 2022, že žalobce nezvládá 9 životních potřeb. Ve vyjádření ze dne 18. 7. 2023 k námitkám posudkový lékař setrval na výroku a odůvodnění posudku, které zrekapituloval a blíže své závěry zdůvodnil, mj. poukázal na zprávu z očního ze dne 17. 7. 2023, dle které se u žalobce nejedná o slepotu. 11. V prvostupňovém rozhodnutí ze dne 22. 8. 2023 správní orgán I. stupně žalobci odejmul příspěvek na péči ode dne 1. 9. 2023, neboť z nového posouzení stupně závislosti ze dne 28. 6. 2023 vyplynulo, že žalobce nelze podle § 8 odst. 1 zákona o sociálních službách považovat za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby. Dle prvostupňového posudku žalobce potřebuje pomoc v jedné oblasti základních životních potřeb (péče o domácnost), nepotřebuje tak z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu každodenní pomoc nebo dohled alespoň ve 3 oblastech základních životních potřeb posuzovaných podle § 9 zákona o sociálních službách. 12. Žalobce proti prvostupňového rozhodnutí podal dne 6. 9. 2023 odvolání. V něm namítal, že změnil ošetřující psychiatričku z důvodu nevhodné medikace, ztratil v ní důvěru, byla proti jeho rodině zaujatá, uváděla nepravdivé skutečnosti. V současnosti dochází k psychiatričce MUDr. Ť., která došla k závěru odlišnému od závěru posudkového lékaře, u žalobce je nutný 24hodinový dohled druhou osobou pro poruchy chování, zapomínání, poruchu zraku a hybnosti, jakož i celkovou nesoběstačnost. Na pomoci druhé osoby je závislý v mnoha oblastech (mobilita, komunikace, stravování, oblékání, hygiena, péče o zdraví, osobní aktivity, péče o domácnost). Přiložil lékařskou zprávu z Očního centra Praha, a. s., ze které vyplývá totální slepota bez možnosti řešení stavu, rovněž přiložil lékařskou zprávu z psychologické ambulance, ze které vyplývá plná závislost na péči manželky. Žalobce se domníval, že posudkový lékař nedostatečně zhodnotil jeho zdravotní stav, prvostupňový posudek je nepřezkoumatelný, neboť není zřejmé, jak posudkový lékař na základě předložených podkladů dochází ke svým závěrům, žalobcův zdravotní stav je mnohem vážnější, stejně tak závislost žalobce na manželce je mnohem vyšší, než uvádí posudek. Není tak důvod k odnětí příspěvku na péči. 13. Součástí spisu je rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 27. 2. 2024 č.j. 14 Nc 3046/2023-89, který nabyl právní moci dne 19. 4. 2024 a kterým byl žalobce omezen ve svéprávnosti na dobu 5 let tak, že není způsobilý činit žádné právní jednání s výjimkou samostatného právního jednání v běžných záležitostech každodenního života, opatrovníkem žalobce byla jmenována jeho manželka. 14. V odvolacím řízení byl vypracován posudek ze dne 10. 1. 2024, ev. č. SZ/2023/2704-PH-8 (dále jen „posudek PK MPSV“) posudkovou komisí ve složení předsedkyně komise MUDr. L. K. a další lékařka z oboru psychiatrie MUDr. H. D. Žalobce nebyl jednání komise přítomen, posudková komise zhodnotila, že zdravotní dokumentace je k posouzení dostatečná. Posudková komise došla k závěru, že v případě žalobce ode dne 1. 4. 2023 a i k datu vydání prvostupňového rozhodnutí nešlo o osobu starší 18 let věku, která se podle § 8 odst. 2 písm. d), c) nebo b) zákona o sociálních službách považuje za závislou na pomoci jiné osoby ve stupni IV, III nebo II, šlo o osobu starší 18 let věku, která se podle § 8 odst. 2 písm. a) zákona o sociálních službách považuje za závislou na pomoci jiné osoby ve stupni I (lehká závislost). Z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu vyžadoval každodenní pomoc, dohled nebo péči jiné osoby a nebyl schopen zvládat tři nebo čtyři základní životní potřeby. Posudková komise vycházela z prvostupňového odvolacího spisu, spisu žalovaného, sociálního šetření ze dne 25. 4. 2023, odvolání žalobce a jeho doplnění. Podle diagnostického souhrnu žalobce trpí léčenou paranoidní schizofrenií, smíšenou poruchou osobnosti, organickým psychosyndromem na podkladě poúrazové epilepsie a abusu psychoaktivních látek (THC po dobu 11 let, pervitin celkem 7 let do 2020, duální léčbu v 2018 nedokončil), gambling amnesticky; amblyopia gravis bilat., hypermetropie, astigmatismus, chronická blefaritida, nově dle nálezu z 21. 8. 2023 praktická slepota na podkladě neurologické a psychiatrické etiologie v kombinaci s tupozrakostí; smíšená poúrazová epilepsie (záchvaty s poruchou vědomí, TC křečemi, pomočením, pokálením, morsurou jazyka a postparoxysmální zmateností), amnesticky při léčbě dobře kompenzováno, nyní údajně frekvence 3x týdně (rozpor s nálezem neurologa-epileptologa); diabetes mellitus 2. typu; asthma bronchiale; vert. algický syndrom víceetážový, dle CT bulging disku L3-S1, anamnesticky léčen pro radikální iritaci L5 vlevo, aktuálně klinicky bez prokazatelné radikulopatie; HLA B 27 pozitivita, systémové onemocnění pojiva neprokázáno; hepatopatie, jaterní steatóza pokročilejšího stupně; artróza I. kyčelního kloubu I.-II. stupně, subluxační postavení hlavice; nadváha. Kromě psychického postižení je v popředí klinického obrazu nově i údajně významné zhoršení visu – dle oční lékařky etiologicky kombinace těžké tupozrakosti spolu s neurologickým a psychiatrickým onemocněním. Oční lékařka, která dříve o žalobce nepečovala a v dokumentaci se jedná o její první nález, blíže nekonkretizovala svůj diagnostický názor (srovnatelně v minulosti byla u žalobce uváděna těžká nedoslýchavost s praktickou hluchotou vlevo, dle aktuálních nálezů však slyší dostatečně přiměřeně, komunikuje bez nutnosti dalšího doptávání apod.) 15. Posudková komise hodnotila jako nezvládnuté základní potřeby péče o domácnost, osobní aktivity a péči o zdraví. K uznání dalších životních potřeb jako nezvládnutých neshledala objektivní důvody vplývající ze zdravotního stavu žalobce, protože nebyla dokázána příčinná souvislost mezi poruchou funkčních schopností z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu a pozbytím schopnosti zvládat tyto základní potřeby v přijatelném standardu, případně za použití facilitátorů. Pokud je mu dopomoc poskytována, tak jde o pomoc v rámci dobrých rodinných vztahů, nikoliv o pomoc nezbytně nutnou. K jednotlivým aktivitám posudková komise uvedla, že žalobce mobilitu zvládne s pomocí francouzských holí, je limitován subjektivní bolestivostí, nebyly však doloženy nálezy z vyšetření nosného a pohybového aparátu, které by verifikovaly nemožnost samostatné lokomoce. Podle dokumentace je schopen se pohybovat s pomocí francouzských holí, včetně chůze po schodech, pro bolestivost však volí pohyb na invalidním vozíku. Orientaci zvládne, uváděná porucha visu se opírá o subjektivně uváděný údaj, ale přístrojová měření včetně očního CT vyšetření tuto diagnózu nepodporují. Jde nepochybně o těžkou amblyopii od dětství, na kterou je však žalobce dlouhodobě adaptován. I nálezy z dalších odborných vyšetření uvádějí zhoršení zraku, nicméně během vyšetření se žalobce přiměřeně orientoval včetně zrakové orientace. Komunikuje adekvátně, mobil je schopen obsloužit. Stravu si vybere, ohřeje, sám se nají, servírovat lze pomocí facilitační pomůcky. Pro dopomoc při aktivitách oblékání a hygiena nebyl nalezen žádný uchopitelný důvod, v sociálním šetření byla uváděna bolestivost s omezením hybnosti, tato skutečnost však nebyla potvrzena ortopedickým ani neurologickým objektivním vyšetřením, je mu poskytována dopomoc při vlézání do vany, ale ve vaně sedí – a vzhledem k tělesné hmotnosti musí být schopen se z vany samostatně zvednout. Jeho postižení nosného a pohybového aparátu tedy není posudkové významné ve vztahu k hygieně, potažmo oblékání. K doložené lékařské dokumentaci posudková komise uvedla, že mezi nálezy jsou dosti významné rozpory, žalobce dle dokumentace účelově mění odborné lékaře a novým lékařům poskytuje pouze zkreslené informace tak, aby závěry vedly k přiznání výhod. V dokumentaci byla opakovaně uváděna agravace potíží (např. údaj o epileptických záchvatech 3x týdně, dle epileptologa z 3/2023 je ale poslední rok bez záchvatů; podobně údaj o rehabilitačním pobytu v lázních, který absolvoval samostatně, tedy bez nutnosti asistence; dle sociálního šetření a sdělení jednoho z ošetřujících lékařů je schopen si sám zajít vyzvednout léky, přičemž náhodně přítomného ošetřujícího lékaře rozpoznal a pozdravil, což neodpovídá praktické slepotě; pochybná je i spolupráce při léčbě, žalobce si léky na depresi a schizofrenii v období září až listopad 2022 nevyzvedl vůbec, údaj o epileptických záchvatech při vysazení medikace). 16. Žalobce proti posudku PK MPSV uplatnil dne 19. 1. 2024 námitky, ke kterým přiložil znalecký posudek ze dne 18. 12. 2023 vypracovaný Ústřední vojenskou nemocnicí pro potřeby Obvodního soudu pro Prahu 4, který rozhodoval o omezení svéprávnosti žalobce. Mezi znaleckým posudkem a posudkem PK MPSV jsou totiž dle jeho názoru neshody. 17. Napadeným rozhodnutím ze dne 5. 2. 2024 žalovaný změnil prvostupňové rozhodnutí tak, že žalobci se od 1. 9. 2023 snižuje příspěvek na péči z 19 200 Kč na 880 Kč. Žalovaný shrnul dosavadní řízení ve věci, obsah odvolání žalobce, relevantní zákonnou úpravu a závěry posudku PK MPSV. Co se týče znaleckého posudku doloženého k námitkám, konstatoval, že koncentrace podkladů k posouzení zdravotního stavu byla ukončena okamžikem vypracování posudku v souladu s § 16a odst. 6 zákona č. 582/1991 Sb., nově doložené skutečnosti lze zohlednit pouze v novém řízení ve věci příspěvku na péči. Posudkové lékařství je založeno na důkazech, subjektivně uváděné skutečnosti, které nejsou podepřeny objektivně zjištěnými fakty, nemohou být akceptovány. Posudkové lékařství je specializovaný atestační obor a posuzovat zdravotní stav pro účely posouzení stupně závislosti osoby na pomoci jiné osoby mohou jen kvalifikovaní odborníci v daném oboru, kteří splňují podmínky stanoveném zákonem č. 95/2004 Sb. a vyhláškou Ministerstva zdravotnictví č. 185/2009 Sb. Dále žalovaný uvedl, že omezení funkčních schopnosti v rámci dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu se hodnotí s využíváním zachovalým potenciálů a kompetencí osoby a s využitím běžně dostupných pomůcek, prostředků, předmětů denní potřeby nebo vybavení domácnosti, veřejných prostor nebo s využití zdravotnických prostředků. Přijatelným standardem se tak rozumí zvládání základní životní potřeby v kvalitě a způsobem, který je běžný a obvyklý, a který umožňuje, aby tato potřeba byla zvládnuta bez každodenní pomoci jiné osoby. Mezi neschopností zvládat jednotlivé úkony základních životních potřeb musí existovat příčinná souvislost s poruchou funkčních schopností z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu a pozbytím schopnosti zvládat základní životní potřeby v přijatelném standardu, eventuelně s facilitátory. K posudku nezaujal žádné výhrady a na základě § 28 zákona o sociálních službách rozhodl dle posudku. V. Hodnocení věci Městským soudem v Praze 18. Městský soud v Praze na základě podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a to v mezích žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 2 věta prvá s.ř.s.), a vycházel přitom ze skutkového a právního stavu ke dni vydání napadeného rozhodnutí (§ 75 odst. 1 s.ř.s.). Po provedeném řízení dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. 19. Soud ve věci rozhodl bez jednání, neboť účastníci ve smyslu § 51 odst. 1 s.ř.s. souhlasili s projednáním věci bez nařízení jednání. 20. Podle § 9 odst. 1 zákona o sociálních službách při posuzování stupně závislosti se hodnotí schopnost zvládat tyto základní životní potřeby: a) mobilita, b) orientace, c) komunikace, d) stravování, e) oblékání a obouvání, f) tělesná hygiena, g) výkon fyziologické potřeby, h) péče o zdraví, i) osobní aktivity, j) péče o domácnost. 21. Podle § 25 odst. 1 zákona o sociálních službách krajská pobočka Úřadu práce provádí pro účely posuzování stupně závislosti podle odstavce 3 sociální šetření, při kterém se zjišťuje schopnost samostatného života osoby v přirozeném sociálním prostředí. Sociální šetření podle věty první provádí příslušná krajská pobočka Úřadu práce také v průběhu hospitalizace osoby ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče, jestliže je této osobě poskytována u jednoho nebo postupně u více poskytovatelů zdravotních služeb následná nebo dlouhodobá lůžková péče pro tutéž nemoc nebo úraz trvající nepřetržitě déle než 60 dnů; podmínkou je, že tato skutečnost byla oznámena a doložena podle § 21 odst. 1 písm. e). Sociální šetření provádí sociální pracovník. O provedeném sociálním šetření vyhotovuje sociální pracovník písemný záznam, který na požádání předkládá posuzované osobě. 22. Podle § 25 odst. 3 zákona o sociálních službách při posuzování stupně závislosti osoby vychází okresní správa sociálního zabezpečení ze zdravotního stavu osoby doloženého nálezem vydaným poskytovatelem zdravotních služeb, popřípadě také z vyšetření dětského klinického psychologa v případě pervazivních vývojových poruch, z výsledku sociálního šetření a zjištění potřeb osoby, popřípadě z výsledků funkčních vyšetření a z výsledku vlastního vyšetření posuzujícího lékaře. 23. Mezi účastníky je sporné hodnocení zdravotního stavu žalobce a otázka, v jakém stupni splňuje podmínky pro přiznání příspěvku na péči, přičemž žalobce se na rozdíl od žalovaného domnívá, že vedle tří základních životních potřeb hodnocených žalovaným jako nezvládané (péče o domácnost, osobní aktivity, péče o zdraví) není schopen zvládat ani jiné základní životní potřeby, a to mobilitu, orientaci, komunikaci, stravování, oblékání a obouvání, tělesnou hygienu a výkon fyziologické potřeby. Žalovaný v napadeném rozhodnutí z hlediska hodnocení zdravotního stavu odkázal na závěry posudku PK MPSV s tím, že sám správní orgán není kompetentní zdravotní stav žalobce hodnotit. Soud se proto zaměřil na posudek PK MPSV a hodnotil jej z hlediska jeho komplexnosti a přesvědčivosti. 24. K posudkovému řízení se Nejvyšší správní soud opakovaně vyjádřil ve svých rozhodnutích, např. v rozsudku ze dne 21. 9. 2020, č. j. 1 Ads 224/2019-20, kde uvedl následující: „posuzování závislosti na pomoci jiné fyzické osoby provádí posudkový lékař OSSZ a posudková komise žalovaného. Nejvyšší správní soud opakovaně judikuje, že posudkové řízení je specifickou formou správní činnosti (srov. § 16a zákona č. 582/1991 Sb.) spočívající v posouzení zdravotního stavu občana a některých důsledků z něj vyplývajících pro oblast sociálního zabezpečení a důchodového pojištění. Jde o postup posudkového orgánu, jehož hlavním obsahem je posudková činnost, která předpokládá vedle odborných lékařských znalostí též znalosti z oboru posudkového lékařství. Výsledkem posouzení je potom odborný posudek, který je pro správní orgán stěžejním důkazem, a na který je při nedostatku odborné erudice odkázán. Proto je třeba klást zvýšený důraz na jednoznačnost, určitost, úplnost a přesvědčivost každého takového posudku. Tyto náležitosti posudek splňuje pouze v případě, že se v něm posudková komise vypořádá se všemi rozhodnými skutečnostmi, přihlédne k potížím udávaným účastníkem řízení, výsledkům sociálního šetření a lékařským zprávám. Své závěry musí posudková komise náležitě podložit a odůvodnit. Je nezbytné, aby posudek obsahoval vysvětlení, jakým způsobem posudková komise hodnotila veškeré posudkové podklady, které z nich považovala za relevantní, případně z jakého důvodu se od závěrů uvedených v některých z nich odchýlila. Posuzovaný zdravotní stav potom musí být popsán dostatečně jasně a přesně, aby nevystávaly žádné další pochybnosti (srov. např. rozsudek ze dne 5. března 2015, č. j. 6 Ads 299/2014 – 25, či ze dne 30. 1. 2019, č. j. 6 Ads 34/2018 – 17).“ (podtržení doplněno – pozn. soudu) 25. „Posouzení stupně závislosti osoby pro účely rozhodování o příspěvku na péči v řízení v I. stupni i v řízení odvolacím musí vycházet z hodnocení všech podkladů uvedených v § 25 odst. 3 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Na výsledný lékařský posudek, který je v tomto řízení stěžejním důkazem, je třeba klást požadavek úplnosti a přesvědčivosti. Nenaplnění těchto požadavků je vadou řízení před správním orgánem ve smyslu § 76 odst. 1 písm. b) s. ř. s.“ (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 9. 2009, č. j. 4 Ads 57/2009-53). 26. Dále je k tomu nezbytné uvést, že stejně tak jako správní orgán, ani soud nemůže přezkoumávat odbornou stránku posudku, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti, nemůže tak sám posoudit, zda žalobce splňoval podmínky pro zařazení do určitého stupně závislosti. Soud však dle zásady volného hodnocení důkazů hodnotí posudek jako každý jiný důkaz, a to z toho hlediska, zda splňuje požadavky na přesvědčivost, úplnost a zda se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi. 27. Soud shledal, že posudek PK MPSV, ze kterého napadené rozhodnutí vychází, shora uvedené požadavky splňuje, soud jej považuje za dostatečný a přezkoumatelný. 28. Podle § 3 písm. g) zákona o sociálních službách pro účely tohoto zákona se rozumí zdravotním postižením tělesné, mentální, duševní, smyslové nebo kombinované postižení, jehož dopady činí nebo mohou činit osobu závislou na pomoci jiné osoby. 29. Podle § 1 odst. 4 vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některé ustanovení zákona o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „prováděcí vyhláška“) za neschopnost zvládání základní životní potřeby se považuje stav, kdy porucha funkčních schopností dosahuje úrovně úplné poruchy nebo poruchy těžké, kdy i přes využívání zachovaných potenciálů a kompetencí fyzické osoby a využívání běžně dostupných pomůcek, prostředků, předmětů denní potřeby nebo vybavení domácnosti, veřejných prostor nebo s využitím zdravotnického prostředku nelze zvládnout životní potřebu v přijatelném standardu. Za neschopnost zvládání základní životní potřeby se považuje rovněž stav, kdy režim nařízený odborným lékařem poskytujícím specializované zdravotnické služby neumožňuje provádění základní životní potřeby v přijatelném standardu. Přijatelným standardem se rozumí zvládání základní životní potřeby v kvalitě a způsobem, který je běžný a obvyklý, a který umožňuje, aby tato potřeba byla zvládnuta bez každodenní pomoci jiné osoby. 30. Podle § 2 odst. 1 prováděcí vyhlášky při hodnocení schopnosti osoby zvládat základní životní potřeby se posuzuje, zda z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je rozsah duševních, mentálních, tělesných a smyslových funkčních schopností dostatečný k pravidelnému zvládání základní životní potřeby a zda je fyzická osoba schopna rozpoznat, provést a zkontrolovat správnost zvládnutí základní životní potřeby. Přitom se přihlíží k tomu, zda dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav trvale ovlivňuje funkční schopnosti, k výsledku rehabilitace a k adaptaci na zdravotní postižení. 31. Podle § 2a prováděcí vyhlášky platí, že pokud osoba není schopna z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu zvládat alespoň jednu z aktivit, která je pro schopnost zvládat základní životní potřebu vymezena v příloze č. 1 k této vyhlášce, není schopna základní životní potřebu zvládat, a to bez ohledu na příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. 32. Podrobná kritéria pro posuzování schopnosti zvládat základní životní potřeby obsahuje příloha č. 1 prováděcí vyhlášky. Dle přílohy č. 1 písm. a) se za schopnost zvládat základní životní potřebu mobilita považuje stav, kdy je osoba schopna zvládat 1. vstávání a usedání, 2. stoj, 3. zaujímat a měnit polohy, 4. pohybovat se chůzí krok za krokem, popřípadě i s přerušováním zastávkami, v bytě a běžném terénu v dosahu alespoň 200 m, a to i po nerovném povrchu, 5. otevírat a zavírat dveře, 6. chůzi po schodech v rozsahu jednoho patra směrem nahoru i dolů, 7. nastupovat a vystupovat z dopravních prostředků včetně bariérových, a používat je, dle přílohy č. 1 písm. b) se za schopnost zvládat základní životní potřebu orientace považuje stav, kdy je osoba schopna 1. poznávat a rozeznávat zrakem a sluchem, 2. mít přiměřené duševní kompetence, 3. orientovat se osobou, časem a místem, 4. orientovat se v přirozeném sociálním prostředí, 5. orientovat se v obvyklých situacích a přiměřeně v nich reagovat, dle přílohy č. 1 písm. c) se za schopnost zvládat základní životní potřebu komunikace považuje stav, kdy je osoba schopna 1. vyjadřovat se srozumitelně mluvenou řečí a dorozumět se jejím prostřednictvím s jinými osobami v rozsahu běžné slovní zásoby odpovídající věku a sociálnímu postavení, 2. chápat obsah přijímaných a sdělovaných zpráv, 3. vytvářet rukou psanou krátkou zprávu, 4. porozumět všeobecně používaným základním obrazovým symbolům a zvukovým signálům, 5. používat běžné komunikační prostředky, dle přílohy č. 1 písm. d) se za schopnost zvládat základní životní potřebu stravování považuje stav, kdy je osoba schopna 1. vybrat si ke konzumaci hotový nápoj a potraviny, 2. nalít nápoj, 3. rozdělit stravu na menší kousky a naservírovat ji, 4. najíst se a napít, 5. dodržovat stanovený dietní režim, 6. konzumovat stravu v obvyklém denním režimu, 7. přemístit nápoj a stravu na místo konzumace, dle přílohy č. 1 písm. e) se za schopnost zvládat základní životní potřebu oblékání a obouvání považuje stav, kdy je osoba schopna 1. vybrat si oblečení a obutí přiměřené okolnostem, 2. rozeznat rub a líc oblečení a správně je vrstvit, 3. oblékat se a obouvat se, 4. svlékat se a zouvat se, 5. manipulovat s oblečením v souvislosti s denním režimem, podle přílohy č. 1 písm. f) se za schopnost zvládat základní životní potřebu tělesná hygiena považuje stav, kdy je osoba schopna 1. použít hygienické zařízení, 2. dodržovat tělesnou hygienu, mýt si a osušovat si jednotlivé části těla, 3. provádět celkovou hygienu, 4. česat se, provádět ústní hygienu, holit se a podle přílohy č. 1 písm. g) se za schopnost zvládat základní životní potřebu výkon fyziologické potřeby považuje stav, kdy je osoba schopna 1. včas používat WC, 2. zaujmout vhodnou polohu, 3. vyprázdnit se, 4. provést očistu, 5. používat hygienické pomůcky. 33. Posudková komise v posudku PK MPSV přehledně popsala, z jakých podkladů vycházela, zejména podrobně shrnula obsah relevantních lékařských zpráv, které byly podkladem posudku, a to v návaznosti na posudek prvostupňový. Na základě těchto zpráv komise popsala zjištěný zdravotní stav žalobce, tedy souhrn jeho diagnóz. Komise zjistila, že v podkladové dokumentaci se nacházejí zjevné rozpory, když si některé lékařské zprávy očividně protiřečí a docházejí k rozdílným závěrům ohledně zdravotního stavu žalobce. Komise se však s těmito rozpory vypořádala a specifikovala, které závěry vzala za rozhodující a z jakého důvodu. Komise rovněž v tomto rámci odkázala na zprávu bývalé ošetřující psychiatričky žalobce MUDr. J. M. ze dne 16. 3. 2023 (z jejíhož podnětu byl příspěvek na péči v případě žalobce opětovně posuzován), která popsala náhodné setkání se žalobcem v obchodním centru, kde si byl sám vyzvednout léky, žalobce psychiatričku z dálky poznal, pozdravil ji, bez problému se po obchodním centrum sám svižně pohyboval pomocí francouzských holí, psychiatrička tak pojala podezření, že zdravotní stav žalobce není tak závažný, jak uvádí. Také popsala, že v žalobcově zdravotnické dokumentaci se objevují zmínky o jeho simulacích i od jiných ošetřujících lékařů a jsou indikovány snahy manželky žalobce (tj. opatrovnice žalobce) manipulovat se zdravotnickou dokumentací. Komise dle posudku prostudovala zdravotnickou dokumentaci žalobce několik let zpětně, kdy na základě toho konstatovala nekonzistentnost lékařských nálezů, přičemž dle komise žalobce účelově mění své ošetřující lékaře a svým novým ošetřujícím lékařům uvádí pouze zredukované informace tak, aby závěry ošetřujících lékařů vedly k přiznání výhod, dle komise se ve zdravotnické dokumentaci objevuje několik případů zveličování obtíží žalobce, např. rozdílné údaje o frekvenci epileptických záchvatů nebo skutečnost, že žalobce sám absolvoval pobyt v lázních (byť tvrdí, že není schopen fungovat bez 24 hodinové asistence – pozn. soudu). V posudku PK MPSV je tak přesvědčivě vysvětleno, čím je odůvodněno přehodnocení předchozích závěrů a výrazné snížení počtu životních potřeb, které jsou nově hodnoceny jako nezvládané. 34. Komise se v posudku PK MPSV podrobně zabývala spornými životními potřebami, které žalobce dle svého tvrzení nezvládal, jedná se o mobilitu, orientaci, komunikaci, oblékání a obouvání, stravování, tělesnou hygienu a výkon fyziologické potřeby. Vycházela přitom z konkrétních lékařských zpráv, na jejichž podkladě dostatečně a přesvědčivě odůvodnila, proč má v případě žalobce tyto základní životní potřeby za zvládané. 35. Pokud jde o základní životní potřebu mobility, je podrobně hodnocena v prvostupňovém posudku i v posudku PK MPSV, které se shodují v tom, že žalobce danou potřebu zvládá, je odkazováno na zprávu praktického lékaře ze dne 29. 5. 2023, která popisuje zvládání chůze s pomocí francouzských holí, na zprávu psychiatra ze dne 16. 3. 2023 a dále zprávu psychiatra z 18. 8. 2023 (která byla žalobcem namítána) a dle kterých žalobce mobilitu za pomoci francouzských holí zvládá, přičemž MUDr. Ť. výslovně ve zprávě ze dne 18. 8. 2023 uvedla, že žalobce chodí za pomoci francouzských holí všude, i do schodů i doma v bytě. Komise tak dospěla k závěru, že žalobce mobilitu zvládá pomocí francouzských holí, limitován je subjektivně uváděnou bolestivostí, nebyly však doloženy žádné nálezy z vyšetření nosného a pohybového aparátu, které by potvrdily neschopnost samostatné lokomoce. Soud ve shodě s posudkovou komisí a s § 1 odst. 4 prováděcí vyhlášky připomíná, že za zvládání základní životní potřeby se považuje i její zvládání s použitím dostupných pomůcek a prostředků, tedy i francouzských holí. Soud hodnocení komise považuje za dostatečné, na podkladě použitých lékařských zpráv je patrné, že nebyly zjištěny důvody, proč by žalobce nezvládal tuto životní potřebu, a to ve smyslu všech jednotlivých kritérií, které jsou definovány v příloze č. 1 písm. a) prováděcí vyhlášky. 36. Ohledně životní potřeby orientace se prvostupňový posudek, i posudek PK MPSV rovněž shodují, že žalobce tuto potřebu zvládá, je referováno na lékařské nálezy (konkrétně viz zpráva MUDr. Ť. ze dne 18. 8. 2023 či zpráva praktického lékaře ze dne 29. 5. 2023), dle kterých je orientován osobou, místem a časem, není prokázána kognitivní porucha na úrovni alespoň středně těžké demence. Ohledně poruchy vizu prvostupňový posudek dospěl k závěru, že stav zrakových funkcí neodpovídá kompenzačními pomůckami nekorigovatelné těžké či úplné ztrátě funkce. Posudková komise pak zkoumala závěry očních vyšetření, kdy je hodnocena i zpráva oční lékařky ze dne 21. 8. 2023, která je její první zprávou a dle komise lékařka blíže nekonkretizuje svůj diagnostický názor, opírá se o subjektivně uváděný údaj, přičemž přístrojová měření včetně očního CT tvrzenou diagnózu praktické slepoty dle komise nepodporují. Dle komise jde u žalobce o těžkou amblyopii od dětství, na kterou je však žalobce dlouhodobě adaptován, dle jiných vyšetření se žalobce přiměřeně orientoval, přičemž dle dokumentace se žalobce opakovaně nacházel v situacích, kdy se sám orientoval bez problému. Ani zde tak nebyly shledány důvody, aby žalobce nezvládal životní potřebu orientace, a to z hlediska všech kritérií, které jsou uvedeny v příloze č. 1 písm. b) prováděcí vyhlášky, soud v tomto směru neshledal v posudku PK MPSV pochybení. 37. Pokud jde o komunikaci, odkazují oba posudky na zprávu praktického lékaře ze dne 29. 5. 2023, dle které byla komunikace žalobce přiměřená, a zprávu psychiatra z 18. 8. 2023, dle které je sice komunikace snížená, na bazální úrovni však probíhá, na dotazy k věci odpoví, dále je referováno, že zvládl samostatně pobyt v lázních. Dle posudku PK MPSV tak žalobce komunikuje adekvátně, mobil je schopen použít. Komise tedy na základě objektivních nálezů neshledala opodstatnění, aby žalobce nezvládal činnosti, které jsou v příloze č. 1 písm. c) prováděcí vyhlášky vyjmenovány u životní potřeby komunikace, a to včetně použití mobilního telefonu. Závěry komise považuje soud za srozumitelné a přezkoumatelné a žalobce v žalobě tyto závěry žádnými konkrétními důkazy nevyvrátil. 38. Co se týče základních životních potřeb oblékání a obouvání a tělesné hygieny, žalobce v žalobě namítal, že je zvládá pouze s pomocí druhé osoby, k tomu však již nic bližšího nekonkretizoval. Prvostupňový posudek ke zvládání těchto potřeb vysvětlil, že není zjištěn důvod k jejich nezvládnutí (tj. nezjištěno duševní postižení, které by natolik postihlo sociální integraci, není zjištěna ztráta funkce dolní končetiny, ani funkční ztráta dominantní horní končetiny nebo podstatné omezení obou horních končetin), lze používat volnější oblečení, suché zipy a běžně dostupné facilitační pomůcky. Obdobně posudková komise ke zvládání těchto potřeb žalobcem uvedla, že ve zdravotnické dokumentaci ani v záznamu ze sociálního šetření nenalezla žádný uchopitelný důvod pro nutnou dopomoc, bolestivost PHK s omezením hybnosti nebyla potvrzena ortopedickým či neurologickým vyšetřením, postižení nosného a pohybového aparátu tedy nebylo shledáno posudkově významné. Zjištění, dle kterého žalobce sedí ve vaně, je pak uvedeno v záznamu o sociálním šetření. U těchto základních životních potřeb tak komise přezkoumatelně odůvodnila, proč neshledala důvody k jejich nezvládání žalobcem, což lze vztáhnout na všechna jednotlivá kritéria uvedená v příloze č. 1 písm. e) a f) prováděcí vyhlášky, žalobce k tomu neprezentoval žádné konkrétní podklady, kterými by uvedené zpochybnil. 39. K základní životní potřebě stravování prvostupňový posudek, ani posudek PK MPSV opět nenalezly žádný relevantní posudkově-medicínský důvod k jejímu nezvládání, což odpovídá zprávě psychiatra ze dne 18. 8. 2023, dle které se nají sám, je schopen si ohřát jídlo, dále je poukázáno na to, že k servírování a přemístění lze používat různé facilitační pomůcky. Namítá-li žalobce v žalobě, že není schopen připravit si stravu, je třeba konstatovat, že příprava stravy není zahrnuta v základní životní potřebě stravování, ale péče o domácnost, která žalobci byla uznána jako nezvládnutá. Jiné námitky k této životní potřebě pak nevznesl. 40. K výkonu fyziologické potřeby oba posudky shledaly, že žalobce ji zvládá sám, kdy z podkladové dokumentace nevyplývá žádný objektivní důvod, proč by žalobce tuto potřebu neměl zvládat samostatně, dle zprávy psychiatra ze dne 18. 8. 2023 žalobce tuto potřeba zvládá sám. Posudek PK MPSV rovněž referuje na zprávu epileptologa z 3/2023, dle které je poslední rok bez záchvatů, opakovaně byla v dokumentaci uváděna agravace potíží. Žalobcem namítané sundání kalhot je pak zahrnuto v hodnocení základní životní potřeby oblékání a obouvání, ke které se již soud vyjádřil výše. 41. Soud k důkazu neprováděl lékařské zprávy MUDr. V. ze dne 9. 5. 2023 a MUDr. Ť. ze dne 18. 8. 2023, neboť byly součástí podkladové dokumentace k prvostupňovému posudku a k posudku PK MPSV, přičemž posudky se s těmito zprávami vypořádaly, což soud odůvodnil výše. 42. Soud k důkazu neprováděl ani rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 27. 2. 2024 č.j. 14 Nc 3046/2023, neboť je součástí správního spisu, jehož obsahem se v soudním řízení správním nedokazuje, a dále byl vydán až po dni vydání napadeného rozhodnutí, tedy již z hlediska jeho obsahu nemůže být přímo relevantní. Soud neprováděl k důkazu ani znalecký posudek ze dne 18. 12. 2023 č. 195/2023 vypracovaný Ústřední vojenskou nemocnicí, ani výslech znalce, neboť jednak posudek je rovněž obsahem správního spisu, a dále tento posudek byl vypracován pro řízení o omezení svéprávnosti žalobce, které má jiný účel, než řízení o příspěvku na péči, kde je hodnocena schopnost samostatně zvládat vymezené okruhy činností tj. základní životní potřeby, čímž se znalecký posudek nezabývá. Soud k tomu nicméně pouze pro úplnost poznamenává, že uvedeným rozsudkem sice byla omezena svéprávnost žalobce pro právní jednání, nicméně žalobce může samostatně právně jednat v běžných záležitostech každodenního života, přičemž dle rozsudku manželka žalobce v řízení vypověděla, že manžel má zbytky zraku, manželka nastoupila do zaměstnání, v době její nepřítomnosti hlídá manžela telefonem či pomocí Facebooku, nebo pomáhají jeho bratři, v domě je i pečovatelská služba. Ani z těchto tvrzení tedy neplyne, že by žalobce nemohl obsluhovat mobilní telefon a že by se neobešel bez stálé fyzické 24-hodinové asistence další osoby, jak tvrdil v žalobě. Pokud jde o zvládání základních životních potřeb žalobcem, je jejich dostatečné posouzení obsaženo v posudku PK MPSV, jak je uvedeno výše. 43. Soud proto na základě shora uvedeného neshledal žalobu důvodnou a podle § 78 odst. 7 s.ř.s. jí zamítl. 44. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s.ř.s. Žalobce neměl ve věci úspěch, proto mu náhrada nákladů řízení nenáleží, a žalovanému náklady nevznikly. 45. Soud shledal závažné důvody k přednostnímu projednání dané věci ve smyslu § 56 odst. 1 s.ř.s, a to zejména s ohledem na to, že předmětem řízení je dávka týkající se zajištění základních existenčních potřeb žalobce a s ohledem na žádost opatrovnice, kde sdělila, že příspěvek na péči je jediným příjmem žalobce.  Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Praha 9. ledna 2025 Mgr. Kateřina Peroutková v. r. samosoudkyně     Shodu s prvopisem potvrzuje S. T.