č. j. 6 A 48/2025‑ 33 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Ladislava Hejtmánka a soudkyň JUDr. Naděždy Treschlové a JUDr. Hany Kadaňové ve věci žalobce: R. I., zastoupen Mgr. Pavlem Čižinským, advokátem, se sídlem Varšavská 714/38, Praha 2 – Vinohrady, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného správního orgánu,       takto:   I. Žaloba se zamítá.   II.  Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   Odůvodnění:   [1]      Žalobce se žalobou podanou u Městského soudu v Praze dne 12. 5. 2025 domáhal ochrany proti nečinnosti žalovaného, kterou spatřoval v tom, že žalovaný doposud nevydal rozhodnutí o jeho žádosti o vydání povolení k trvalému pobytu na území České republiky ze dne 11. 11. 2024, která byla vedena pod č.j. OAM-32105/TP-2024. [2]      Žalobce v podané žalobě uvedl, že dne 30. 1. 2025 podal u Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců (dále jen „Komise“) žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti, o které Komise rozhodla Opatřením proti nečinnosti ze dne 25. 2. 2025, č.j. MV-19132-3/SO-2025, jímž žalovanému přikázala, aby do 60 dnů od doručení zprávy Policie České republiky o výsledku pobytové kontroly vydal rozhodnutí ve věci řízení o žádosti žalobce o povolení k trvalému pobytu. Žalobce označil toto Opatření za nedostatečné, neboť 60denní lhůta je v dané skutkové situaci nepřiměřeně dlouhá a je navázána na akt třetího subjektu, který vůbec nemusí proběhnout. [3]      Žalovaný v písemném vyjádření k podané žalobě navrhoval její zamítnutí, neboť nebyl nečinný. Uvedl, že poslední úkon z jeho strany byl proveden dne 10. 6. 2025, kdy zástupci žalobci zaslal do datové schránky Výzvu k seznámení se s podklady pro vydání rozhodnutí, v návaznosti, na níž tento projevil zájem seznámit se se spisovým materiálem, a to dne 3. 7. 2025. K Opatření uvedl, že určení lhůty a způsoby stanovení rozhodné skutečnosti, od které se bude stanovená lhůta počítat, je plně v gesci Komise, a nikoliv žalovaného. [4]      K dotazu Městského soudu v Praze žalovaný dne 15. 10. 2025 sdělil, že dne 7. 10. 2025 bylo vydáno zamítavé rozhodnutí ve věci, které bylo zástupci žalobce doručeno dne 9. 10. 2025. [5]      Podle ustanovení § 51 odst. 1 s. ř. s. může soud rozhodnout o věci samé bez jednání, jestliže to účastníci shodně navrhli nebo s tím souhlasí. Má se za to, že souhlas je udělen také tehdy, nevyjádří-li účastník do dvou týdnů od doručení výzvy předsedy senátu svůj nesouhlas s takovým projednáním věci; o tom musí být ve výzvě poučen. [6]      Účastníci řízení se ve stanovené lhůtě nevyjádřili, a proto soud postupoval podle ustanovení § 51 odst. 1 s. ř. s. a rozhodl o věci samé bez jednání. [7]      Soud nejprve uvádí, že řízení o žalobách na ochranu proti nečinnosti správního orgánu je upraveno v ustanoveních § 79 až 81 s.ř.s. V těchto ustanoveních jsou stanoveny podmínky pro podání žaloby, náležitosti žaloby a možný způsob rozhodnutí soudem. V případech, kdy se soud zabývá otázkou důvodnosti žaloby z hlediska věcného, pak z ustanovení § 81 odst. 1 s.ř.s. vyplývá, že soud rozhoduje na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí. Podle ustanovení § 81 odst. 2 s.ř.s. soud v případě, je-li návrh důvodný, uloží rozsudkem správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí nebo osvědčení a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu, ne však delší než kterou určuje zvláštní zákon. Podle ustanovení § 81 odst. 3 s.ř.s. soud žalobu zamítne, není-li důvodná. [8]      Z ustanovení § 81 odst. 2 a 3 s.ř.s. vyplývá, že v případě věcného posuzování žaloby může soud rozhodnout rozsudkem buď tak, že uloží správnímu orgánu vydat rozhodnutí nebo osvědčení se stanovením přiměřené lhůty nebo tak, že žalobu zamítne. Zamítnutí žaloby je vázáno na nedůvodnost podané žaloby. Žalobu je nutno považovat za nedůvodnou také tehdy, bylo-li rozhodnutí nebo osvědčení do doby, než soud ve věci rozhodl, již správním orgánem vydáno. Tomuto výkladu svědčí i samotná znění ustanovení § 81 odst. 2 a 3 s.ř.s., ze kterých vyplývá, že jiný způsob rozhodnutí, je-li rozhodováno ve věci, soudu nepřísluší. Soud tedy buď může uložit správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí nebo osvědčení nebo musí žalobu zamítnout. V případě, že rozhodnutí nebo osvědčení v mezidobí správní orgán vydal, je pojmově vyloučeno, aby mu soud rozsudkem uložit toto rozhodnutí vydat a stanovil mu k tomu přiměřenou lhůtu, neboť rozhodnutí bylo již správním orgánem vydáno. Pak nezbývá než žalobu jako nedůvodnou zamítnout. Ochrana práv žalobce spočívá v přijetí rozsudku, kterým by soud uložil správnímu orgánu zjednat nápravu, tedy vydat rozhodnutí nebo osvědčení. Účelem žaloby proti nečinnosti není konstatování, zda k nečinnosti správního orgánu došlo či nikoliv. [9]      V daném případě soud z obsahu správního spisu a vyjádření žalovaného zjistil, že rozhodnutím ze dne 7. 10. 2025, č.j. OAM-32105-21/TP-2024, byla žádost žalobce podle ustanovení § 87k odst. 1 písm. g) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, pro nesplnění podmínky uvedené v ustanovení § 87h téhož zákona. Dle doručenky bylo toto rozhodnutí doručeno zástupci žalobce dne 9. 10. 2025 do datové schránky. [10]  Ve věci žalobcovy žádosti o vydání povolení k trvalému pobytu na území České republiky tak již bylo rozhodnuto. Z toho důvodu nelze žalovanému uložit, aby o této žádosti znovu rozhodl, a proto soud žalobu podle ustanovení § 81 odst. 3 s.ř.s. zamítl.   [11]  Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 60 odst. 1 s.ř.s., když žalobce ve věci úspěch neměl a žalovanému žádné prokazatelné náklady řízení nevznikly.     Poučení:   Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   V Praze dne 30. října 2025 JUDr. Ladislav Hejtmánek v. r.       předseda senátu     Shodu s prvopisem potvrzuje J. S.