6 A 75/2024-38 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY   Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ladislava Hejtmánka a soudkyň JUDr. Naděždy Treschlové a JUDr. Hany Kadaňové, Ph.D., ve věci   žalobce: Agentura MM Praha, s.r.o., IČ 27145123   sídlem Sportovní 122, Řitka   zastoupená advokátkou Mgr. Janou Gavlasovou   sídlem Západní 449, Chýně   proti     žalovanému: Ministerstvo průmyslu a obchodu   sídlem Na Františku 1039/32, Praha 1   zastoupený JUDr. Tomášem Hlaváčkem, advokátem   sídlem Kořenského 1107/15, Praha 5   o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 7. 2024, č. j. MPO 62096/2024     takto:   I. Rozhodnutí Ministerstva průmyslu a obchodu ze dne 3. 7. 2024, č. j. MPO 62096/2024, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.   II. Žalovaný je povinen na náhradě nákladů řízení zaplatit žalobci částku 9 800 Kč do jednoho (1) měsíce od právní moci rozsudku k rukám Mgr. Jany Gavlasové, advokátky.   Odůvodnění   [1]                        Žalobce napadl shora uvedené správní rozhodnutí, kterým mu byla částečně poskytnuta dotace ve výši 157 841,76 Kč a ve výši 418 111,09 Kč byla jeho žádost o dotaci zamítnuta. Rozhodováno bylo podle ust. § 14m odst. 1 písm. c) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „rozpočtová pravidla“). Jednalo se o dotaci na základě Výzvy č. 3.3A k Programu podpory podnikatelských subjektů v oblasti kultury postižených celosvětovým COVID-19 způsobeného virem SARS-CoV-19 „COVID-KULTURA“ (dále také jen „výzva 3.3A“ nebo jen „výzva“).   [2]                        Žalobkyně se domáhala zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení. Poukazovala na to, že věc již byla dvakrát správními soudy zrušena pro nepřezkoumatelnost, přičemž i toto rozhodnutí považuje za nepřezkoumatelné, a že nesplnilo závazný právní názor soudu. Toto napadené rozhodnutí opět nepřezkoumatelně uvádí částky, v nichž došlo k proplacení dotace, rozdíl je ve výroku a odůvodnění rozhodnutí. To způsobuje nejasnost o tom, o čem vlastně bylo rozhodováno.   [3]                        Dále věcně napadá závěr žalovaného o obsahu výzvy 3.3A, týkající se posouzení podmínek této výzvy. Její obsah považuje minimálně za nejasný, když výzva ve svém bodu 10.5, kde je výslovně uvedeno, že se výzva vztahuje na finanční služby a leasingy, aniž by bylo vymezeno, že některý typ leasingu je vyloučen (zde finanční nebo zpětný, podle výkladu žalobce je uznán pouze leasing operativní). Pokud tomu tak mělo být měl, to žalovaný řádně ve výzvě specifikovat. Dále poukazuje na to, že v předchozích dotačních podmínkách finanční leasing běžně uznáván byl.   [4]                        Namítá tak, že výklad výzvy mohl být dvojí, a veřejná správa by tak měla přistoupit k tomu, který je pro adresáta výzvy příznivější.   [5]                        Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil a navrhoval její zamítnutí. Poukázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí. Rozpor mezi výrokem a odůvodněním nevidí, správně je částka, která byla jako dotace přiznána, ohledně jiných částek, které se týkají zamítnutí žádosti, uvádí, že žalobce zahrnul do seznamu faktur i částky, které nepožadoval v žádosti (tato částka byla vyšší a ta byla v odůvodnění uvedena). Ohledně výkladu výzvy setrvává na svém stanovisku, že výzva byla formulována řádně a že finanční leasing nesplňuje obecnější podmínku 10.4 výzvy.   [6]                        K vyjádření žalovaného podal žalobce repliku, v níž setrval na své argumentaci.   [7]                        V odůvodnění napadeného rozhodnutí je uvedeno, že žalobce zahrnul do žádosti přehled jednotlivých výdajů v celkové výši 719 941,06 Kč, podmínkou bylo, aby částka byla uvedena bez DPH. Žalobce je plátcem DPH, měl tak uvádět částku nákladů bez DPH. Žadatelé o podporu pak mohli požádat o podporu ve výši 80% na uznatelné náklady, ze zadaných a krácených výdajů systém automaticky provedl výpočet 80%, při překročení celkové výše dotace 10 000 000 Kč na žadatele systém automaticky upravil výši dotace na 10 000 000 Kč na žadatele. Důvodem neposkytnutí části dotace je to, že žalobce v žádosti uvedl částky včetně DPH, nákladové položky pak byly redukovány na částky bez DPH. Výdaje u těchto položek byly upraveny z částky 719 941,06 Kč na částku 197 30,2 Kč. Dále nebyly uznány náklady za finanční leasing, proto nebyly uznány náklady uvedené v příloze č. 1 rozhodnutí. V příloze č. 2 jsou pak náklady, které byly uznány. Proto byla částka výdajů uvedená v žádosti snížená na částku 197 302,2 Kč, čemuž úměrně odpovídá i částka přiznané dotace ve výši 157 841,76 Kč, jejíž vzorec výpočtu vychází z výzvy.   [8]                        V příloze č. 1 k napadenému rozhodnutí je obsažena excelová tabulka, v níž jsou uvedeny jednotlivé řádky ve sloupcích s názvy faktury číslem, názvem dodavatele, IČO a celkovou částkou, součet těchto částek je uveden jako 719 941,06 Kč. Nic jiného v této tabulce uvedeno není.   [9]                        V příloze č. 2 k napadenému rozhodnutí je rovněž excelová tabulka, která je rozdělena na 2 části, označené jako faktury v žádosti – 1. vstup, a krácené faktury – 2. krok. V prvé části je opět seznam faktur označený ve sloupci číslem faktury, názvem dodavatele, IČO, celkovou částkou, datem proplacení a počtem položek. Součet celkových částek faktur činí částku 719 941,06 Kč. V druhé části jsou položky označeny ve sloupci typ nákladu, popis položky, výše částky, výše částky po krácení, výše dotace, číslo faktury, dodavatel, IČO, a poznámka. Součet položek „výše dotace“, u nichž je v poznámce není nic uvedeno, činí částku 157 841,76 Kč. Položky „výše dotace“ činí 80% hodnoty u položek výše částky. U položek výše částky po krácení je uvedeno „x“. Náhodným porovnáním položek z přílohy 1 a položek zahrnutých názvem „výše dotace“ (pozn. soudu – tedy těch položek, kde byla dotace poskytnuta) v příloze č. 2 – 2. krok – krácené faktury, jsou patrné rozdíly – u čísla faktury č. 032021 je uvedena v příloze č. 1 částka 76 500 Kč, v příloze č. 2 částka 7 650 u sloupce výše před krácením (pokrácená na částku 6 120 Kč ve sloupci výše dotace).   [10]                        Součet položek, u nichž je v poznámce uvedeno „krácená faktura z důvodu, že se nejedná o uznatelný výdaj dle pravidel uvedených ve výzvě č. 3.3 A - Covid Kultura“ činí 419 277,86 Kč.   [11]                        Žalobce ve své žádosti jako součet nákladů za všechny kontinuální činnosti uvedl částku 631 730,06 Kč, jako součet dotací za všechny kontinuální činnosti částku 505 384,05 Kč (to odpovídá 80% prvé částky). Např. faktura č. 032021 v žádosti uvedená není ani číslem, ani názvem dodavatele, ani žádnou částkou.   [12]                        V odůvodnění rozsudku zdejšího soudu ze dne 30. května 2024, čj. 17 A 112/2023-37, je mj. jako závazný právní názor uvedeno, že „v jaké části byla žádost žalobce zamítnuta, případně v jaké výši žalobce o dotaci požádal, nelze z odůvodnění napadeného rozhodnutí nikterak dovodit“ (odstavec 18 odůvodnění rozsudku). Dále soud upozornil na nesprávnou formulaci výroku rozhodnutí, nutnost jeho precizace, včetně vypracování přiléhavého rozhodnutí k výroku.   [13]                        Městský soud v Praze přezkoumal napadené rozhodnutí, včetně řízení, jež jeho vydání předcházelo, v mezích žalobních bodů, jimiž je vázán, vycházeje přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodnutí správního orgánu (ust. § 75 odst. 1, 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „s.ř.s.“), a o důvodnosti podané žaloby uvážil takto.   [14]                        Při posouzení výroku a odůvodnění napadeného rozhodnutí soud bohužel musí znovu konstatovat, že se jedná o nepřezkoumatelné rozhodnutí z důvodu nedostatečnosti odůvodnění a jeho nesrozumitelnosti, která se vztahuje i k výroku rozhodnutí. Jak zdejší soud již dvakrát v odůvodnění a závazném právním názoru v rozsudcích uváděl, rozhodnutí musí obsahovat dostatečně určitý a jasný výrok, z něhož bude patrné, podle čeho bylo rozhodováno (to dodrženo bylo, v tomto směru byl právní názor zdejšího soudu z předchozího kasačního rozsudku dodržen), musí být patrné, v jaké části byla žádost zamítnuta (tato část výroku sice doplněna byla, je však nepřezkoumatelná, neboť je zde uvedeno číslo, které se neshoduje s přílohou rozhodnutí, na kterou odůvodnění odkazuje, s žádostí, ani se součtem jednotlivých položek přicházejících v úvahu), a stále není odůvodněno, v jaké konkrétní části byla žádost zamítnuta, tedy co vlastně zamítnuto bylo. Jediné, co při velké toleranci obstojí, je ta částka ve výroku rozhodnutí, v níž byla požadovaná dotace proplacena.   [15]                        Je tak nutné uvést, že odstavce 18 až 20 rozsudku zdejšího soudu ze dne 30. května 2024, čj. 17 A 112/2023-37 (předchozí kasační rozsudek), splněny nebyly a odůvodnění rozhodnutí opět zůstalo nedostatečné. Z tohoto odůvodnění nelze stále seznat, co bylo předmětem žádosti (tedy které konkrétní faktury, případně v jaké částce, tato část je stále nejasná), a z takto vymezeného předmětu řízení určení, v jaké části byla žádost zamítnuta. Je nutné uvést, že nikde nejsou rozebrány položky, jichž se zamítnutí žádosti týká (odůvodnění zamítavého výroku je natolik obecné, že ani s přílohami rozhodnutí, na které odkazuje, nelze vysledovat, čeho se zamítavý výrok týká). Kdyby se jednalo o jednoznačně určené položky, které jsou vysledovatelné z přílohy k rozhodnutí a tam popsané, tak by se dalo případně dovodit, co vlastně bylo zamítnuto. Tak tomu však není, jak je uvedeno v další části odůvodnění tohoto rozsudku. Je tedy bohužel nutné i potřetí konstatovat, že rozhodnutí není přezkoumatelné.   [16]                        V dané věci tak soud uzavírá, že podanou žalobu považuje za důvodnou, napadené rozhodnutí považuje za nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, a proto jej pro vady řízení bez jednání zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení (ust. § 76 odst. 1 písm. a) s.ř.s. a § 78 odst. 4 s.ř.s.). Vzhledem k tomuto procesnímu postupu soud zrušil nařízené ústní jednání na den 6. 2. 2025, jehož se domáhal žalobce, jako nadbytečné.   [17]                        V dalším řízení musí žalovaný dbát na to, aby jasně a přezkoumatelně posoudil, co je předmětem žádosti, a to nikoliv pouze tak, že počítačový program sečte částky na fakturách (pravděpodobně těch, které jsou uvedeny v žádosti žalobce, to však není z předloženého správního spisu patrné), ale přezkoumá, co je v žádosti uvedeno (tedy jaké položky a z jakého titulu je žalobce požaduje proplatit), v jaké částce žalobce požaduje proplacení dotace, a jak tyto částky případně žalovaný pokrátí či posoudí (ať s ohledem na tehdy zákonnou výši daně z přidané hodnoty, tak s ohledem na pravidla dotační podpory), a tím tak bude postaveno najisto, o čem se vlastně rozhodovalo.   [18]                        Tato činnost se neobejde bez toho, aby bylo přezkoumáno, co je obsahem podané žádosti v její textové části (a tedy v tom, co žalobce vlastně požaduje – v žádosti je uvedena celková částka 505 384,05 Kč, rovněž to je nutné vzít na zřetel), nejen automatizované sečtení částek uvedených na fakturách, aniž by tato částka odpovídala tomu, co žalobce uváděl v žádosti. V této věci se tak, na základě zatím uvedených závěrů, nekryje ani částka v žádosti, ani součet jednotlivých faktur, které žalobce požaduje proplatit. V tomto směru je nutné kriticky přezkoumat, co je vlastně obsahem podané žádosti, a tomu pak případně přizpůsobit další procesní postup nebo aspoň výrok (asi zamítavý) rozhodnutí.   [19]                        Ve výroku mohou být uvedeny součty poskytnuté dotace a zamítnuté části dotace, tyto součty však musí souhlasit s výpočty a s žádostí. Nelze rozhodnutí o podané žádosti ve výroku omezit na to, že součet vyplacené dotace souhlasí (jak namítal žalovaný ve vyjádření k žalobě), když pak dále v odůvodnění ani není řádně uvedeno, z čeho se vlastně taková částka konkrétně skládá, a v další části výroku uvádět nepřezkoumatelná čísla, která neodpovídají ani částkám uvedeným v žádosti ani v excelových tabulkách, které žalovaný jako přílohu č. 2 učinil součástí svého rozhodnutí. Tím se totiž celý výrok rozhodnutí stane nepřehledným, který navíc neodpovídá odůvodnění.   [20]                        V odůvodnění pak žalovaný rozebere, o čem rozhodoval – jaké faktury uznal, jak je pokrátil, jaké faktury neuznal a proč. Když chce žalovaný odkazovat na přílohy k rozhodnutí, což samo o sobě není nemožné, které jsou ve formě excelové tabulky, musí být tyto skutečnosti z těchto excelových tabulek seznatelné. Pokud nejsou (a to v tomto případě nejsou), musí žalovaný jednotlivé faktury a částky rozepsat v odůvodnění rozhodnutí, a neomezovat se na naprosto obecné krátké floskule, které ani neodpovídají předmětu věci (soudu není jasné, proč je nutné kopírovat do odůvodnění pravidlo, že dotace nesmí překročit výši 10 000 000 Kč, když nic takového v žádosti uváděno nebylo a nebylo podle tohoto pravidla ani rozhodováno). Odůvodnění pak bude formulováno tak, aby bylo patrné, co bylo uznáno k proplacení, a co nikoliv, a to podle podané žádosti. V odůvodnění napadeného rozhodnutí je např. jako důvod neposkytnutí části dotace uvedeno, že položky byly redukovány na částky bez DPH, což odpovídá pouze u těch částek, kde byla dotace poskytnuta. Aspoň tyto částky žalovaný nějak identifikuje podle podané žádosti či jejich stručnou charakteristikou (zde by to bylo asi uvedení – částky jednotlivých nákladů na agenturní a pořadatelskou činnost a náklady spojené s nájmy a pronájmy), a to případně vymezením časového období či identifikací dodavatele. Nicméně tyto částky lze po jistém úsilí z excelových tabulek vysledovat a jejich součtem a následným pokrácením o částku daně z přidané hodnoty a výši dotace je lze nějak identifikovat. Jedná se o poplacenou část požadované dotace (byť krácenou), tak zřejmě by se jednalo o část plnění, které bylo žalobci poskytnuto, a které by tak stěží mohl napadat opravnými prostředky nebo žalobou.   [21]                        Jiná situace je však u částek, které proplaceny nebyly a určení toho, o jaké částky a z jakého důvodu k jejich proplacení nedošlo.   [22]                        Stále chybí jakákoliv (aspoň obecná či základní) identifikace zamítnutých částek o dotaci. O formulaci v odůvodnění, že „výdaje/náklady u těchto položek byly z výše uvedeného důvodu upraveny z částky 719 941,06 Kč na částku 197 302,2 Kč“ soud uvádí, že se jedná o čísla, která nejsou řádně zdůvodněna. Číslo, jehož se dá dopátrat, je částka 719 941,06 Kč, což je podle žalovaného částka součtu všech faktur, které žalobce uplatňoval (nikoliv však částka, kterou žalobce požadoval v žádosti). Částka 197 302,20 Kč činí zhruba 27,4% první částky; o jejím původu lze pouze spekulovat (z procentního vyjádření je zřejmé, že nemůže jít ani o daň z přidané hodnoty, ani o výši dotace, nejedná se o rozdíl mezi vyplacenou částkou dotace a nevyplacenou).     [23]                        Pokud jde o popis částek, je v odůvodnění uveden celkový rozhodovací důvod, že jde o náklady za finanční leasing. To by se s jistým úsilím dalo z excelové tabulky vyčíst, kdyby v ní pouze tyto náklady byly uvedeny s dodatkem, že se jedná o krácenou dotaci a že jde o finanční leasing. Tak tomu ale není. V tabulce (příloha č. 2) jsou uvedeny položky označené jako agenturní a pořadatelská činnost a pak jako doprava umělců, hudebníků a jejich nástrojů. Skutečnost, že se jedná o finanční leasing, není uvedena nikde, jediné případné možné vodítko by bylo v tom, že se jedná o dva subjekty, které leasing poskytují (UniCredit Leasing CZ, a.s. a Leasing České spořitelny, a.s.), u třetího subjektu o lze zatím pouze spekulovat (ALD Automotive, s.r.o.). Tyto částky jsou v příloze č. 1 rozhodnutí uvedeny tak, že jsou vyznačeny žlutě, to by snad rovněž mohlo být jisté vodítko, jednoznačně to však určit není možné (jejich součet činí 438 666,48 Kč, který nekoresponduje s žádnou částkou uvedenou ve výroku nebo odůvodnění napadeného rozhodnutí). Zda všechny tyto částky jsou částky finančního leasingu (z přílohy č. 2) lze výrazně pochybovat, když částky uvedené jako agenturní a pořadatelská činnost byly týmž rozhodnutím proplaceny. Je samozřejmě možné, že tyto částky tvoří jiné náklady, než ty, které jsou v této tabulce tak označené (tedy jako agenturní a pořadatelská činnost), to však z této tabulky vyčíst nelze (v příloze č. 2), a tato tabulka tak vyžaduje revizi a kontrolu, když je přílohou rozhodnutí a tvoří tak součást správního aktu.   [24]                        Dále je pak nutné zkontrolovat jednotlivé části žádosti o dotaci a přílohu rozhodnutí – např. u čísla faktury č. 032021 je uvedena v příloze č. 1 částka 76 500 Kč, v příloze č. 2 částka 7 650 u sloupce výše před krácením (pokrácená na částku 6 120 Kč ve sloupci výše dotace). O co se vlastně jedná (vzhledem k tomu, že nebylo řádně zdůvodněno zamítnutí části žádosti) vysledovat nijak nelze.   [25]                        Jak bylo shora uvedeno, součet těchto částek v příloze č. 2 rozhodnutí nekoresponduje ani s výrokem, ani s odůvodněním rozhodnutí.   [26]                        Prozatím tak bohužel soud musí konstatovat téměř naprosto totéž, co uváděl ve svém rozsudku ze dne 30. května 2024, čj. 17 A 112/2023-37, tedy že není nijak patrné: „v jaké části byla žádost žalobce zamítnuta, případně v jaké výši žalobce o dotaci požádal, nelze z odůvodnění napadeného rozhodnutí nikterak dovodit“. To, co bylo doplněno v novém rozhodnutí po kasačním rozsudku zdejšího soudu, je doplnění právní normy do výroku rozhodnutí a uvedení částek jak ve výroku, tak v odůvodnění. Tyto částky jsou však nepřezkoumatelné a naprosto nejasné co do jejich původu a posouzení (s jistou velkou tolerancí u částky proplacené na dotaci). Soud se tak nemá jakýkoliv důvod odchýlit od shora uvedeného právního názoru, který nebyl v novém rozhodnutí dodržen.   [27]                        S ohledem na rozhodovací důvod se zatím soud nemůže vyjádřit k samotné podstatě rozhodování, tedy k tomu, zda se jedná o uznatelný výdaj v tomto dotačním titulu, i když tento senát již takovou právní situaci projednával a jeho názor je tak veřejně dostupný.   [28]                        Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 60 odst. 1 s.ř.s., podle kterého má účastník, který měl ve věci úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem. Vzhledem k tomu, že ve věci byl úspěšný žalobce, má právo na náhradu nákladů řízení, které se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku a odměny za zastupování advokátem ve výši podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění účinném do 31. 12. 2024 (úkony byly učiněny za účinnosti advokátního tarifu v tomto znění). Odměna se sestává ze dvou úkonů právní služby po 3 100 Kč a dvou režijních paušálů po 350 Kč, soudní poplatek pak činí 3 000 Kč. Soud nepřiznal jako úkon repliku advokátky, neboť to nebyl pro posouzení věci nutný úkon.     P o u č e n í :   Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou (2) týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. Podle ust. § 104 odst. 3 písm. a) s.ř.s. v případě, kdy městský soud rozhodoval po zrušení rozhodnutí Nejvyšším správním soudem, je kasační stížnost nepřípustná, mimo situaci, je-li jako důvod kasační stížnosti namítáno, že se soud neřídil závazným právním názorem Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.     Praha dne 6. února 2025         JUDr. Ladislav Hejtmánek, v.r. předseda senátu