Přihlásit se
ECLIECLI:CZ:MSPH:2025:8.A.104.2024.29
Datum rozhodnutí22.01.2025
SoudMSPH
Spisová značka8 A 104/2024
Zdrojvyhledavac.nssoud.cz
Typ rozhodnutíRozsudek
HesloPobyt cizinců
Ke staženíPDF

Odůvodnění

č. j. 8 A 104/2024‑ 29 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň Mgr. Jany Jurečkové a Mgr. Andrey Veselé ve věci   žalobce         proti žalovanému   N. X. D., narozen X bytem X zastoupený  Mgr. Ondřejem Fialou, advokátem se sídlem Václavské náměstí 808/66, Praha 1     Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7   o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného ve věci sp. zn. MV-127941/OAM-2024 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Žalobce se  podanou žalobou domáhal  ochrany proti nečinnosti ze strany žalovaného Ministerstva vnitra, u kterého je pod č.j. MV-127941/OAM-2024 vedeno řízení o odvolání žalobce proti usnesení Ředitelství služby cizinecké policie ze dne 4. 4. 2024, č.j. CPR-7377-7/ČJ-2024-930310-V239, jímž bylo zastaveno řízení o žádosti žalobce ze dne 11. 2. 2024 o vydání nového rozhodnutí, kterým se zruší rozhodnutí o správním vyhoštění ze dne 18. 1. 2022, č.j. KRPB-12732-22/ČJ-2022-060027-SV podle § 122 odst. 7 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky. 2. Žalobce má za to, že žalovaný správní orgán je v řízení o odvolání nečinný, a proto podal žalobu na ochranu proti nečinnosti žalovaného správního orgánu podle § 79 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního. II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného 3. V žalobě žalobce uvedl, že dne 11. 2. 2024 podal u Ředitelství služby cizinecké policie žádost o vydání nového rozhodnutí, kterým se zruší rozhodnutí o správním vyhoštění ze dne 18. 1. 2022, č.j. KRPB-12732-22/ČJ-2022-060027-SV podle § 122 odst. 7 zákona o pobytu cizinců. 4. Dne 10. 4. 2024 bylo žalobci doručeno usnesení správního orgánu I. stupně ze dne 4. 4. 2024, č.j. CPR-7377-7/ČJ-2024-930310-V239, jímž bylo řízení o žádosti zastaveno. Proti tomuto usnesení podal žalobce dne 10. 4. 2024 odvolání. 5. Vzhledem k tomu, že žalovaný správní orgán byl ve věci řízení o odvolání nečinný, požádal žalobce dne 19. 9. 2024 nadřízený správní orgán o uplatnění opatření proti nečinnosti. 6. Žalobce se domnívá, že ve smyslu § 79 odst. 1 soudního řádu správního bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, neboť nadřízený správní orgán žalovaného ve lhůtě do 30 dnů ode dne podání žádosti o uplatnění opatření proti nečinnosti takové opatření nevydal. 7. Až dne 25. 10. 2024 vydal nadřízený správní orgán usnesení ze dne 24. 10. 2024, č.j. MV-141142-7/TP- 2024, jímž zákonnou lhůtu pro vydání rozhodnutí k žádosti č. j. CPR-7377-7/ČJ-2024-93310-V239, ze dne 4. 4. 2024, vedené pod sp. zn. MV-127941/OAM-2024 dle ustanovení § 80 odst. 4 písm. d)  správního řádu prodloužil do 29. 10. 2024. 8. Byť k bezvýslednému vyčerpání prostředků ochrany proti nečinnosti došlo v souladu s ustálenou judikaturou správních soudů již v důsledku marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne podání žádosti o uplatnění opatření proti nečinnosti, žalobce namítá, že i kdyby bývalo bylo usnesení nadřízeného správního orgánu vydáno včas, tak by nevedlo k nápravě nečinnosti odvolacího správního orgánu, neboť usnesení nadřízeného správního orgánu nesprávně vychází z předpokladu, že žalovaný správní orgán ve věci není nečinný. 9. Žalobce zde zásadně nesouhlasí se závěrem nadřízeného správního orgánu, že překročení lhůty pro vyřízení odvolání ovlivnila skutečnost, že odvolacímu orgánu bylo odvolání postoupeno prvoinstančním orgánem v době delší než zákonných 30 dnů od doručení odvolání dle ustanovení § 88 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., a to o 111 dní a současně je třeba konstatovat, že se jedná o zvlášť složitý právní případ. Nečinnost prvoinstančního správního orgánu při postoupení odvolání s ohledem na ustálenou judikaturu správních soudů nemůže jít k tíži účastníka řízení, za řádné a včasné vyřízení odvolání je zodpovědný odvolací správní orgán. 10. Zároveň žalobce nesouhlasí se závěrem, že se jedná o zvlášť složitý právní případ. S ohledem na prokazatelné marné uplynutí lhůty pro rozhodnutí o odvolání je přitom zcela zřejmé, že odvolací správní orgán je ve věci nečinný. 11. Vzhledem k tomu, že nadřízený správní orgán ve lhůtě do 30 dnů od podání žádosti o uplatnění opatření proti nečinnosti nevydal opatření proti nečinnosti, tak žalobce ve smyslu § 79 odst. 1 soudního řádu správního bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního Vzhledem k tomu, že žalovaný správní orgán dosud o odvolání nerozhodl a je ve věci nečinný, nezbylo žalobci, než se obrátit na soud s žalobou na ochranu proti nečinnosti. 12. Žalobce proto navrhl, aby soud žalovanému správnímu orgánu rozsudkem uložil povinnost vydat rozhodnutí ve věci řízení o odvolání žalobce proti usnesení Ředitelství služby cizinecké policie ze dne 4. 4. 2024, č.j. CPR-7377-7/ČJ-2024-930310-V239, vedeném u žalovaného správního orgánu pod č.j. MV-127941/OAM-2024 v soudem stanovené lhůtě a aby soud přiznal žalobci náhradu nákladů řízení. 13. Žalovaný ve vyjádření k žalobě dne 20. 11. 2024 uvedl, že z časového sledu provedených úkonů je zřejmé, že řízení o žádosti žalobce průběžně probíhalo a žalovaný byl v řízení činný. Navíc poukázal na to, že Ministerstvo vnitra již vydalo rozhodnutí o odvolání proti usnesení Ředitelství služby cizinecké policie ze dne 4. 4. 2024, č.j. CPR-7377-7/ČJ-2024-930310-V239, a to dne 11. 11. 2024 a žalobci bylo doručeno téhož dne. Druhé účastnici řízení, nezletilé dceři účastníka řízení, dosud rozhodnutí doručeno nebylo, resp. odvolací orgán nedisponuje doručenkou tohoto rozhodnutí. 14. Žalovaný proto navrhl, aby soud žalobu zamítl. 15. Žalobce v replice k vyjádření žalovaného uvedl, že je nepochybné, že žalovaný správní orgán překročil lhůtu pro vydání rozhodnutí o odvolání a byl ve věci nečinný. Nečinnost správního orgánu je třeba v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího správního soudu vnímat jako objektivní stav, který v případě žalobce nastal již marným uplynutím lhůty pro vydání rozhodnutí. Žalovaný přitom nedodržel ani lhůtu stanovenou nadřízeným správním orgánem, který dne 25. 10. 2024 vydal usnesení ze dne 24. 10. 2024, č.j. MV-141142-7/TP-2024, jímž pod výrokem II. zákonnou lhůtu pro vydání rozhodnutí k žádosti žalobce prodloužil do 29. 10. 2024. Žalovaný začal činit ve věci úkony až poté, co již marně uplynula lhůta pro vydání rozhodnutí. 16. Jak žalobce uvedl již v žalobě, nečinnost prvoinstančního správního orgánu při postoupení odvolání s ohledem na ustálenou judikaturu správních soudů nemůže jít k tíži účastníka řízení. Za řádné a včasné vyřízení odvolání je zodpovědný odvolací správní orgán. Žaloba tedy byla podána důvodně. III. Posouzení žaloby 17. Městský soud v Praze ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou, po vyčerpání řádných opravných prostředků a splňuje všechny formální náležitosti na ni kladené. Soud přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí i řízení, které mu předcházelo, v rozsahu žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 1 a 2 soudního řádu správního), přitom vycházel ze skutkového a právního stavu v době vydání rozhodnutí. Jiné vady, k nimž by byl povinen přihlédnout z moci úřední, soud neshledal. 18. O podané žalobě soud rozhodl v souladu s § 51 odst. 1 soudního řádu správního bez nařízení jednání, když účastníci s takovým rozhodnutím věci souhlasili. 19. Žaloba není důvodná. 20. Z obsahu správního spisu je zřejmé, že žalobce podal dne 12. 2. 2024 u Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie,  žádost o vydání nového rozhodnutí, kterým se zruší rozhodnutí o správním vyhoštění žalobce ze dne  18. 1. 2022, č.j. KRPB-12732-22/ČJ-2022-060027-SV. 21. Usnesením ze dne 4. 4. 2024, č.j. CPR-7377-7/ČJ-2024-930310-V239, správní orgán I. stupně řízení o této žádosti zastavil, a to s odkazem na ust. § 102 odst. 4  správního řádu. 22. Žalobce proti tomuto usnesení podal dne 11. 4. 2024 odvolání, které podáním ze dne 17. 5. 2024 odůvodnil. Správní orgán I. stupně předložil toto odvolání žalovanému dne 23. 8. 2024. 23. Žalovaný dne 5. 11. 2024 pod č.j. MV-127941-9/OAM-2024 rozhodl tak, že odvolání zamítl a usnesení ze dne 4. 4. 2024 potvrdil. 24. Městský soud v Praze posoudil věc takto: 25. Podle ust. § 79 odst. 1 soudního řádu správního Ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. To neplatí, spojuje-li zvláštní zákon s nečinností správního orgánu fikci, že bylo vydáno rozhodnutí o určitém obsahu nebo jiný právní důsledek. 26. Podle ust. § 81 odst. 1 soudního řádu správního Soud rozhoduje na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí. 27. Z konstrukce ust. § 79 odst. 1 soudního řádu správního je zřejmé, že touto žalobou se lze domáhat ukončení aktuální nečinnosti správního orgánu v probíhajícím správním řízení a přimět jej k tomu, aby rozhodnutí vydal. To je zřejmé z toho, že v pravomoci soudu je, aby uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. Úkolem soudu tedy není konstatovat případnou nečinnost správního orgánu (byť o té si musí učinit jasno), ale uložit tomuto orgánu ji ukončit, tedy vydat rozhodnutí. Žalobě na ochranu proti nečinnosti tedy může soud vyhovět jen za předpokladu, že ke dni jeho rozhodování není požadované správní rozhodnutí dosud vydáno. 28. Z toho důvodu soud také vždy rozhoduje na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí, tedy zkoumá, jaký je stav správního řízení k datu rozhodnutí o žalobě. 29. Jak je zřejmé z okolností projednávané věci, žalobce podal svou žalobu k soudu dne 29. 10. 2024, tedy více než pět měsíců poté, kdy podal odvolání proti usnesení ze dne 4. 4. 2024, č.j. CPR-7377-7/ČJ-2024-930310-V239. Jelikož v době podání žaloby stále nebylo o jeho odvolání žalovaným rozhodnuto, bylo namístě zkoumat, zda pro takové prodlení v odvolacím řízení existují oprávněné důvody anebo zda se ze strany žalovaného jedná o nečinnost. 30. Předpoklady pro takový soudní přezkum však přestaly být dány v okamžiku, kdy žalovaný dne 5. 11. 2024 vydal rozhodnutí č.j. MV-127941-9/OAM-2024, kterým odvolání žalobce zamítl. Tímto okamžikem se stala bezpředmětnou pravomoc soudu podle ust. § 79 odst. 1 soudního řádu správního, neboť bylo-li požadované rozhodnutí již vydáno, soud už nemohl žalovanému uložit, aby je vydal. IV. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení 31. Jak je uvedeno výše, soud rozhoduje na základě skutkového stavu ke dni svého rozhodnutí. Jelikož k tomuto dni byl skutkový stav takový, že rozhodnutí o odvolání žalobce již žalovaný vydal, soud nemohl žalobě vyhovět a nezbylo mu, než žalobu podle ust. § 81 odst. 3 soudního řádu správního zamítnout. 32. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn podle ust. § 60 odst. 1 soudního řádu správního, když žalobce úspěch ve věci neměl a žalovanému žádné náklady nad rámec jeho úřední činnosti nevznikly.   Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.     Praha  22. ledna 2025       JUDr. Slavomír Novák v.r. předseda senátu     Shodu s prvopisem potvrzuje J. V.

Hlavní stránka · Zásady ochrany osobních údajů · Smluvní podmínky