Opatření obecné povahy vymezující záplavové území (§ 66 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách) je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, pokud z něj nevyplývá, do jaké vzdálenosti od koryta konkrétního vodního toku by měla povodeň určité intenzity dosáhnout, a tedy ani to, zda se týká konkrétních nemovitostí. Absence informace o rozsahu záplavového území znemožňuje i případný přezkum opatření obecné povahy z hlediska jeho věcné správnosti, neboť není-li zřejmý rozsah záplavového území, nelze posoudit ani důvodnost velikosti jeho vymezení v konkrétním opatření obecné povahy (byť to obsahem návrhu nebylo).

č. j. 8A 27/2025 -94 ČESKÁ  REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM  REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň Mgr. Jany Jurečkové a Mgr. Andrey Veselé ve věci   navrhovatelka         proti žalovanému   Villa Domy Záběhlice a.s., se sídlem Revoluční 1044/23, Praha 1 zastoupena JUDr. Ondřejem Tošnerem, Ph.D., advokátem se sídlem Slavíkova 23, Praha 2     Magistrát hlavního města Prahy, se sídlem Mariánské náměstí 2, Praha 1   v řízení o návrhu na zrušení části opatření obecné povahy ze dne 23. 2. 2024, č.j. MHMP 95001/2024, takto: I. Opatření obecné povahy Magistrátu hlavního města Prahy ze dne 23. 2. 2024, č. j. MHMP 95001/2024, se ruší v části stanovení záplavových území Slatinského potoka, včetně vymezení aktivní zóny záplavového území Slatinského potoka, a stanovení omezujících podmínek v záplavovém území Slatinského potoka, a to dnem právní moci tohoto rozsudku.   II. Odpůrce je povinen uhradit navrhovatelce náklady řízení ve výši 23 404,10 Kč, a to do 30 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce JUDr. Ondřeje Tošnera, Ph.D., advokáta. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Navrhovatelka se návrhem podle ust. § 101a a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů, domáhala zrušení části opatření obecné povahy Magistrátu hl. m. Prahy ze dne 23. 2. 2024, č. j. MHMP 95001/2024, o stanovení a změně stanovení záplavových území drobných vodních toků Botič, Pitkovický potok, bezejmenný levostranný přítok Pitkovického potoka, bezejmenný pravostranný přítok Pitkovického potoka, Slatinský potok, potok „V Alejích“, Sukovský potok, Hájecký potok, Milíčovský potok, Měcholupský potok, Košíkovský potok, Chodovecký potok, potok „Formanka“ a potok „Dobrá voda“, vymezení aktivní zóny záplavového území těchto vodních toků a stanovení omezujících podmínek v záplavovém území. 2. Návrh směřoval proti té části opatření obecné povahy, která stanoví, resp. mění stanovení záplavového území drobného vodního  toku Slatinský potok, přičemž uvedla, že stanovené záplavové území (včetně jeho aktivní zóny) Slatinského potoka zahrnuje i její pozemek p. č. XA v katastrálním území Záběhlice II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného 3. V návrhu navrhovatelka především namítala, že napadené opatření obecné povahy (dále též „OOP“) je neurčité a nevykonatelné a nepřezkoumatelné. 4. K tomu uvedla, že opatření obecné povahy, kterým se stanovují záplavová území (včetně aktivní zóny), totiž neobsahuje dostatečně určité a přezkoumatelné vymezení těchto území. 5. Ve výroku opatření chybí přesné vymezení hranic záplavových území, není uvedeno, kde lze toto vymezení nalézt – např. v příloze nebo v jiné dokumentaci, na kterou by výrok jasně a nezaměnitelně odkazoval, výrok obsahuje pouze výčet vodních toků a jejich úseků, ale neuvádí, jak a v jakém rozsahu jsou záplavová území a jejich aktivní zóny vymezeny nebo měněny. 6. Takové vymezení je přitom zásadní, protože zásadně omezuje vlastnická práva – např. zákaz staveb, oplocení, skladování materiálu apod. v aktivní zóně záplavového území (§ 67 vodního zákona). 7. Důvodem nepřezkoumatelnosti OOP je i absence podkladů ve správním spisu. Ve spise nejsou založeny žádné dokumenty, z nichž by bylo možné zjistit, jak byla záplavová území (včetně aktivní zóny) stanovena, tj. chybí výpočty, mapové podklady, geodetická zaměření a další odborné podklady, které by odůvodňovaly zásah do vlastnických práv. 8. Ačkoli odpůrce v odůvodnění uvádí, že záplavová území byla stanovena na základě projektové dokumentace a hydrologických modelů, tyto podklady nejsou ve spise obsaženy, nejsou identifikovány ani není uvedeno, kde se s nimi lze seznámit. To znemožňuje přezkum zákonnosti a věcné správnosti opatření. 9. Navrhovatelka zdůrazňuje, že jde o zásadní zásah do vlastnického práva, který musí být řádně doložen a přezkoumatelný, což v tomto případě splněno není. Tím je porušena i vyhláška č. 79/2018 Sb., která stanoví povinnost uchovávat dokumentaci záplavových území v listinné i elektronické podobě. 10. Dále bavrhovatelka namítala, že napadené OOP je rozporné i s ústavně zaručenou ochranou vlastnického práva navrhovatelky k jejímu pozemku p. č. XA k. ú. Záběhlice a v rozporu se zásadou ochrany práv nabytých v dobré víře a v rozporu s principem právní jistoty a předvídatelnosti postupů správních orgánů. 11. K tomu uvedla, že napadené OOP stanovilo aktivní zónu záplavového území Slatinského potoka i na části jejího pozemku, na kterém již bylo pravomocně rozhodnuto o umístění stavby 13 rodinných domů, a to územním rozhodnutím Úřadu městské části Praha 10, Odbor stavební, ze dne 5. 12. 2023, č. j. P10-452978/2023. Tímto opatřením je žalobkyni znemožněna realizace stavebního záměru, který byl schválen stavebním úřadem a je v souladu s územním plánem. 12. Odpůrce tedy při vydání opatření obecné povahy nezohlednil existenci pravomocného územního rozhodnutí, které mu bylo známo, nešetřil práva nabytá v dobré víře (§ 2 odst. 3 správního řádu), porušil zásadu právní jistoty a předvídatelnosti rozhodování, a jednal v rozporu s § 73 odst. 2 správního řádu, který stanoví závaznost pravomocných rozhodnutí pro všechny správní orgány. 13. Navrhovatelka dále uvádí, že její stavební záměr je navržen tak, aby nebyl v rozporu s veřejnými zájmy na ochranu před povodněmi (úprava terénu nad úroveň záplavového území). Přesto jí bylo sděleno, že stavbu nelze povolit, protože se nachází v aktivní zóně záplavového území. 14. Tímto postupem odpůrce došlo k zásahu do vlastnického práva navrhovatelky, který je v rozporu s čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod. Tento zásah je neodůvodněný, nepřiměřený a právně neudržitelný, a je proto důvodem pro zrušení napadeného opatření obecné povahy. 15. Navrhovatelka uzavřela svou argumentaci s tím, že napadené opatření obecné povahy Magistrátu hl. m. Prahy ze dne 23. 2. 2024, č. j. MHMP 95001/2024 se přímo dotýká jejího vlastnického práva navrhovatelky k tomuto pozemku, neboť stanovilo na části uvedeného pozemku navrhovatelky aktivní zónu záplavového území, která zásadním způsobem omezuje využitelnost tohoto pozemku navrhovatelky v této její části. Vzhledem k omezením vyplývajícím z ust. § 67 vodního zákona dochází ke zcela zásadnímu omezení využitelnosti daného pozemku navrhovatelky. 16. To platí tím spíše v kontextu výše uvedeného územního rozhodnutí Úřadu městské části Praha 10, Odbor stavební, ze dne 5. 12. 2023, kdy stavbu tímto rozhodnutí již pravomocně umístěnou na pozemku p. č. XA nelze nyní realizovat - tři z umístěných domů se nyní nacházejí v opatřením obecné povahy vymezeném záplavovém území (aktivní zóně), což je též závažným omezením vlastnického práva navrhovatelky k jejímu pozemku. 17. Navrhovatelka proto napadla předmětné opatření obecné povahy v rozsahu stanovení záplavových území Slatinského potoka, včetně vymezení aktivní zóny záplavového území Slatinského potoka a stanovení omezujících podmínek v záplavovém území Slatinského potoka, neboť vymezení záplavového území (včetně aktivní zóny) Slatinského potoka se přímo dotýká jejího vlastnického práva k jejímu výše uvedenému pozemku (jak je uvedeno a odůvodněno výše). 18. Pokud by soud měl za to, že není důvodné rušit předmětné opatření obecné povahy v uvedeném rozsahu (tj. v rozsahu celého záplavového území Slatinského potoka), žádala, aby předmětné opatření obecné povahy bylo zrušeno jen ve vztahu k pozemku navrhovatelky p. č. XA v katastrálním území Záběhlice. 19. Magistrát hlavního města Prahy jako odpůrce ve vyjádření k návrhu odkázal na právní předpisy, jež upravují problematiku vyhlašování záplavových území – zejména zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů – včetně působnosti a pravomoci příslušných orgánů, ustanovení upravující proces přijímání OOP a konečně omezení pro různé činnosti v záplavových území, resp. aktivních zónách těchto území,  která vyplývají ze zákona. 20. Důvody stanovení záplavových území a jejich aktivní zóny i postup při jejich vymezování v napadeném OOP odpůrce zevrubně vysvětlil v odůvodnění OOP, na které proto odkazuje. V odůvodnění OOP jsou rovněž podrobně zdůvodněna stanovená omezení v těchto záplavových územích mimo jejich aktivní zónu (omezení v aktivní zóně jsou dána přímo zákonem – viz ust. § 67 odst. 1 a 2 vodního zákona), je v něm rozhodnuto o uplatněných námitkách a uvedeny důvody, proč jim nebylo vyhověno, a velmi podrobně jsou v něm vypořádány i uplatněné připomínky k návrhu. 21. Dokumentace záplavových území a jejich aktivní zóny podle OOP je v souladu s ust. § 66 odst. 4 vodního zákona zveřejněna na internetových stránkách hlavního města Prahy pod odkazem https://praha.eu/web/portalzp/opatreni-obecne-povahy. 22. K námitce, že z OOP není jakkoli seznatelné, jak jsou na vodních tocích záplavová území a jejich aktivní zóny vymezena, Magistrát hlavního města Prahy uvedl, že jejich jednoznačné vymezení je obsaženo v dokumentaci, která je součástí návrhu na jejich stanovení. Mapa záplavových území a jejich aktivní zón je spolu s textem OOP zveřejněna pod výše uvedeným odkazem. 23. V průběhu projednávání návrhu OOP nebyla vznesena žádná připomínka, která by zpochybňovala jednoznačnost vymezení záplavových území a jejich aktivní zón. 24. K námitce absence podkladů, na jejichž základě by bylo možno rozsah vymezených či měněných záplavových území seznat, a námitce, že ve správním spisu nejsou založeny ani dokumenty, z nichž by bylo zjistitelné, jakým způsobem byla předmětná záplavová území a jejich aktivní zóny stanovena, odpůrce uvedl, že v souladu s vodním zákonem a vyhláškou č. 79/2018 Sb. vycházel z návrhu správce vodního toku. Náležitosti návrhu zápalových území jsou stanoveny ust. § 7 vyhlášky č. 79/2018 Sb. a předložený návrh veškeré uvedené náležitosti splňoval. 25. Podklady pro vypracování návrhu záplavových území a jejich aktivní zón jsou stanoveny v ust. § 4 vyhlášky č. 79/2018 Sb. 26. Odpůrce konstatoval, že spis ve věci OOP sp. zn. S-MHMP 1155100/2023 obsahuje dokumentaci vypracovanou jednotlivě pro každý drobný vodní tok, včetně Slatinského potoka. Tato dokumentace obsahuje mapu v měřítku 1 : 5 000 se zákresem záplavových území a jejich aktivní zón, standardní hydrologické údaje,  průvodní zprávu se všemi povinnými náležitostmi a psaný podélný profil. Dokumentace záplavových území a jejich aktivní zón splňuje datový standard dle přílohy č. 2 uvedené vyhlášky a že tato dokumentace byla vypracována v elektronické i listinné podobě a zároveň je i součástí spisu ve věci napadeného OOP. 27. Pokud jde o tvrzený rozpor s ústavně zaručenou ochranou vlastnického práva navrhovatelky, se zásadou ochrany práv nabytých v dobré víře a rozporu s principem právní jistoty a předvídatelnosti postupu správních orgánů, odpůrce poukázal na to, že výpočet povodňového ohrožení je stanoven v příloze č. 1 vyhlášky č. 79/2018 Sb., jež pak stanoví i rozsah záplavových území a jejich aktivní zón. Správce vodního toku ani vodoprávní úřad nemají  možnost se od tohoto výpočtu odchýlit. 28. Vodní zákon ani vyhláška č. 79/2018 Sb. neobsahují přechodná ustanovení, která by umožňovala realizaci staveb, které byly pravomocně umístěny nebo povoleny před nabytím účinnosti opatření obecné povahy, kterým se stanoví záplavová území a jejich aktivní zóny. Z toho důvodu Magistrát hlavního města Prahy nemohl brát v potaz již vydané územní rozhodnutí o umístění stavby na pozemku navrhovatele. Vodní zákon v tomto případě nadřazuje veřejný zájem na ochraně obyvatel před ničivými důsledky povodní nad soukromými zájmy vlastníků jednotlivých pozemků. 29. S odkazem na uvedené odpůrce navrhl zamítnutí návrhu. 30. Při jednání dne 4. června 2025 navrhovatelka i odpůrce setrvali na svých skutkových i právních stanoviscích. III. Posouzení žaloby 31. Městský soud v Praze ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou, po vyčerpání řádných opravných prostředků a splňuje všechny formální náležitosti na ni kladené. Soud přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí i řízení, které mu předcházelo, v rozsahu žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 1 a 2 soudního řádu správního), přitom vycházel ze skutkového a právního stavu v době vydání rozhodnutí. Jiné vady, k nimž by byl povinen přihlédnout z moci úřední, soud neshledal. 32. Návrh je důvodný. 33. Jelikož žádná žalobní námitka nesměřovala proti tomu, jakým způsobem byl proces vyhlášení napadeného opatření obecné povahy proveden, soud při jednání pouze stručně zkonstatoval průběh řízení, v němž Magistrát hlavního města Prahy vyhověl návrhu správce vodního toku ze dne 6. 6. 2023 na stanovení záplavových území a jejich aktivní zón vodního toku Botič a dalších drobných vodních toků, jmenovitě též  Slatinského potoka. 34. Pokud jde o žalobní body, soud se nejprve zabýval námitkou navrhovatelky, že napadené OOP svými důsledky zasahuje do jejího práva na vlastnictví  k pozemku p. č. XA v katastrálním území Záběhlice. Tento pozemek je napadeným OOP přímo dotčen – se všemi omezeními, jež vodní zákon stanoví - avšak ve prospěch navrhovatelky již byla územním rozhodnutím Úřadu městské části Praha 10, Odbor stavební, ze dne 5. 12. 2023, č. j. P10-452978/2023, povolena realizace stavebního záměru (souboru 13 rodinných domů, včetně komunikací, inženýrských sítí  a obslužných staveb). Vyhlášením záplavového území Slatinského potoka a jeho aktivní  zóny je tak provedení tohoto stavebního záměru zmařeno. Odpůrce přitom při vydávání napadeného OOP o tomto územním rozhodnutí  věděl, přesto postupoval v rozporu s ním. 35. Tuto žalobní námitku soud neshledal důvodnou. 36. Podle ust. § 66 odst. 1 vodního zákona Záplavová území jsou administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad. Vodoprávní úřad může uložit správci vodního toku povinnost zpracovat a předložit takový návrh v souladu s plány hlavních povodí a s plány oblastí povodí.   37. Stanovení záplavového území, resp. jeho aktivní zón, je podle ust. § 65 odst. 2 písm. a) vodního zákona jedním z přípravných opatření, a jeho smyslem a účelem je minimalizovat škodlivé dopady povodní. Tohoto účelu se dosahuje systémem omezení pro některé činnosti, včetně provádění staveb – blíže viz ust. § 67 vodního zákona. 38. Ke stanovení záplavového území konkrétního vodního toku, případně jeho aktivní zóny, pak příslušný vodoprávní úřad přistupuje na základě návrhu, předloženého správcem tohoto vodního toku. 39. Návrh musí být podle ust.  § 4 vyhlášky č. 79/2018 Sb., o způsobu a rozsahu zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území a jejich dokumentace, odůvodněn předepsanými podklady, mezi něž patří mimo jiné standardní hydrologické údaje poskytnuté Českým hydrometeorologickým ústavem, digitální model terénu nebo digitální model reliéfu, výsledky geodetického zaměření koryta vodního toku a inundačního území, včetně objektů, které průtok ovlivňují, dostupné údaje o zaznamenaných přirozených povodních, včetně nejvyšší zaznamenané přirozené povodně, a podrobný terénní průzkum k určení drsnostního koeficientu. 40. Vymezení záplavového území, resp. jeho aktivní zóny, tedy závisí na konkrétních přírodních podmínkách, jež musí být objektivně zjištěny a doloženy. 41. Jestliže takové záplavové území a jeho aktivní zóna jsou vymezeny v lokalitě, jež je dotčena stavební činností (až již právě probíhající nebo  prozatím jen schválenou anebo alespoň potenciální), pak tím nepochybně dochází k zásahu do vlastnického práva. 42. Pro projednávanou věc je však podstatné, že k  tomuto zásahu dochází z objektivně existujících důvodů, nikoliv jen proto, že by správní orgán rozhodl například o jiném využití dotčeného území, byť by pro to měl kompetenci. 43. Pokud tedy je z vyhodnocení konkrétních podmínek zřejmé, že určité území je aktivně ohroženo povodní, pak proti tomu lze jen obtížně argumentovat dřívějšími oprávněními majitelů nemovitostí v tomto území, jakkoliv by byla řádně deklarována či  konstituována.  44. Vlastník nemovitosti v aktivní zóně záplavového území by mohl proti jejímu vymezení v opatření obecné povahy brojit jen v tom smyslu, že by například namítal, že nebyly předloženy všechny podklady pro vymezení  záplavového území a jeho aktivní zóny, nebo že údaje v nich byly nesprávné, nepřesné či neúplné, takže z nich ohrožení povodní nevyplývá, nebo že záplavové území a jeho aktivní zóna jsou vymezeny příliš široce či v nesprávném směru, takže jeho nemovitost  je opatřením dotčena bezdůvodně či ve větší míře než je nutné. V tomto směru však námitky navrhovatelky koncipována nebyly. 45. Pro úplnost soud konstatuje, že účelem a smyslem protipovodňových opatření je ochrana nejen veřejného zájmu, ale též zájmů jednotlivých osob. Zákaz pořídit stavbu obytných domů v aktivní zóně záplavového území k takové ochraně individuálních zájmů nepochybně patří – jsou tím chráněna jak vlastnická práva k takovým stavbám v případě povodně, tak zejména zdraví a život osob, jež by je obývaly. 46. Soud však přisvědčil námitce, jež byla v návrhu uvedena na prvním místě, tedy že v napadeném opatření obecné povahy nejsou záplavová území jednotlivých toků, resp. jejich aktivní zóny, zřetelně a nezaměnitelně vymezena. 47. Napadené opatření obecné povahy ze dne 23. 2. 2024  je koncipováno tak, že v části A. výroku stanovuje a mění záplavová území drobných vodních toků Botič  a jeho přítoky  na území Hlavního města Prahy, v katastrálních územích Benice (602582), Dolní  Měcholupy (732583), Háje (728233), Hostivař (732052), Chodov (728225), Kolovraty (668591), Křeslice (676071), Kuří u Říčan (677647), Lipany (668605), Michle (727750), Nupaky (623458), Nusle (728161), Petrovice (732613), Pitkovice (773417), Průhonice (733971), Strašnice (731943), Uhříněves (773425), Újezd u Průhonic (773999), Vinohrady (727164), Vršovice (732257), Vyšehrad (727300) a Záběhlice (732117). 48. Pokud jde o jednotlivé vodní toky, rozsah záplavových území je vymezen jednak údajem o úseku říčního kilometru a jednak slovním popisem. 49. Jelikož návrh byl omezen jen na Slatinský potok, soud konstatuje, že  záplavové území tohoto toku je vymezeno takto: Název vodního toku           Úsek ř. km           Stručný slovní popis úseku (po směru toku) 50. Slatinský potok 51. (drobný vodní tok) 52. 0,000 – 4,615 53. Celá délka drobného vodního toku od pramene v k.ú. Hostivař, pokračující přes k.ú. Strašnice, Záběhlice a Michle, kde se v ř. km 6,767 zprava vlévá do Botiče. 54. V části B. výroku pak Magistrát hlavního města Prahy vymezil, resp. změnil vymezení aktivní zóny záplavového území drobných vodních toků - včetně  Botič, Pitkovický potok, bezejmenný levostranný přítok Pitkovického potoka, bezejmenný pravostranný přítok Pitkovického potoka, Slatinský potok, potok „V Alejích“, Sukovský potok, Hájecký potok, Milíčovský potok, Měcholupský potok, Košíkovský potok, Chodovecký potok, potok „Formanka“ a potok „Dobrá voda“, na území Hlavního města Prahy, a to ve stejných úsecích, kde se stanovuje a mění záplavové území dle odstavce A tohoto opatření obecné povahy. 55. V části C. výroku pak odpůrce stanovil e omezující podmínky v záplavových územích mimo aktivní zónu drobných vodních toků Botič, Pitkovický potok, bezejmenný levostranný přítok Pitkovického potoka, bezejmenný pravostranný přítok Pitkovického potoka, Slatinský potok, potok „V Alejích“, Sukovský potok, Hájecký potok, Milíčovský potok, Měcholupský potok, Košíkovský potok, Chodovecký potok, potok „Formanka“ a potok „Dobrá voda“, v úsecích dle bodu A tohoto opatření obecné povahy, z důvodu ochrany před povodněmi a ochrany vod před znečištěním podle ust. § 67 odst. 3 vodního zákona: 1.) Ve stanoveném záplavovém území mimo aktivní zónu, je zakázáno skladovat odplavitelný materiál, který může přemístěním poškodit veřejné i jiné soukromé objekty či vytvořit překážku (ucpat průtočný profil) pro povodňovou vlnu. 2.) Ve stanoveném záplavovém území mimo aktivní zónu, jsou stavebníci, v případě budoucí zástavby, povinni zpracovat povodňový plán stavby. 3.) Ve stanoveném záplavovém území mimo aktivní zónu, je zakázáno skladování závadných látek, které mohou kontaminací povodňové vody ohrozit jakost povrchových a podzemních vod. 56. Jestliže žalobkyně namítala, že ve výrokové čísti OOP je rozsah záplavových území a jejich aktivních zón vymezen nejasně, neurčitě  a tedy nepřezkoumatelně, soud shledal tuto námitku důvodnou. 57. Jakkoliv je nezbytné, aby rozsah  záplavových území a jejich aktivních zón byl definován uvedením úseku konkrétního vodního toku, tedy od kterého říčního kilometru záplavové území začíná a u které místa končí – což ostatně stanoví vyhláška č. 79/2018 Sb. v ust. § 8 odst. 2 písm. b) - je rovněž nezbytné, aby byl jejich rozsah vymezen co do šíře. 58. Soud nepovažoval za nutné provádět bližší výklad, podepřený případně dokazováním, k tomu, že v případě povodně se voda vylévá z koryta vodního toku a zaplavuje území podél něj – tuto skutečnost lze považovat za notorietu, kterou netřeba dokazovat. 59. S takovým pojetím pojmu „povodeň“ ostatně pracuje i vodní zákon, jenž v ust. § 64  odst. 1 uvádí, že  Povodněmi se pro účely tohoto zákona rozumí přechodné výrazné zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových vod, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody. Povodní je i stav, kdy voda může způsobit škody tím, že z určitého území nemůže dočasně přirozeným způsobem odtékat nebo její odtok je nedostatečný, případně dochází k zaplavení území při soustředěném odtoku srážkových vod. Povodeň může být způsobena přírodními jevy, zejména táním, dešťovými srážkami nebo chodem ledů (přirozená povodeň), nebo jinými vlivy, zejména poruchou vodního díla, která může vést až k jeho havárii (protržení) nebo nouzovým řešením kritické situace na vodním díle (zvláštní povodeň). 60. Vystoupání vody z koryta vodního toku a zaplavení okolního území je tedy typickým znakem a projevem povodně. Z tohoto důvodu je pak ovšem na místě, aby v opatření obecné povahy, kterým se stanovuje záplavové území, byl též vymezen jeho rozsah co do vzdálenosti od koryta vodního toku, tedy aby z OOP bylo zřejmé, jak daleko od koryta vodního toku se povodeň určité uvažované intenzity projeví, kam až se předpokládá rozliv vody a která území tedy budou při povodni zaplavena. 61. Napadené opatření obecné povahy však ve své výrokové části takovou informaci neobsahuje, a to ani přímo, ani případným odkazem na veřejně dostupné podklady, z nichž by byl takový údaj pro každý jednotlivý vodní tok bez obtíží seznatelný. Přitom lze – opět bez nutnosti vést k tomu dokazování – předpokládat, že šíře rozlivu vody může být v různých úsecích konkrétního vodního roku různá, přinejmenším v závislosti na reliéfu okolní krajiny. 62. V tomto smyslu je tedy napadené OOP nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, protože z něj jeho adresáti nemohou zjistit, jak daleko od koryta konkrétního vodního toku by měla případná povodeň určité uvažované intenzity dosáhnout, a tedy zda se to bude týkat i jejich nemovitostí. 63. Nadto deficit informace o rozsahu záplavového území znemožňuje i případný přezkum OOP z hlediska jeho věcné správnosti, neboť není-li zřejmý rozsah záplavového území, nelze posoudit ani důvodnost velikosti jeho vymezení v konkrétním OOP (byť to obsahem návrhu nebylo).   IV. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení 64. Městský soud v Praze tedy po přezkoumání věci dospěl k závěru, že jelikož vymezení záplavového území a jeho aktivní zóny potenciálně představuje zásah do práv vlastníků nemovitostí, situovaných podél koryta konkrétního toku – což je právě případ žalobkyně – absence takového konkrétního vymezení způsobuje nepřezkoumatelnost napadeného opatření obecné povahy, a tedy je důvodem pro jeho zrušení soudem podle ust. § 76 odst. 1 písm. a) soudního řádu správního. 65. Jelikož navrhovatelka brojila proti napadenému opatření obecné povahy jen v rozsahu stanovení záplavového území a jeho aktivní zóny Slatinského potoka, soud rozhodl o zrušení napadeného opatření obecné povahy pouze a právě ve vztahu k tomuto vodnímu toku. 66. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn podle ust. § 60 odst. 1 soudního řádu správního, když navrhovatelka měla ve věci úspěch a její náklady řízení sestávají jednak ze zaplaceného soudního poplatku z podaného návrhu ve výši 2000 Kč a jednak z odměny advokátovi za tři úkony právní služby po 4620 Kč (převzetí zastoupení, podání návrhu a účast u jednání soudu) a ze související náhrady hotových výdajů po 450 Kč  podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění platném od 1. 1. 2025, zvýšené o sazbu daně z přidané hodnoty. Náhradu v celkové výši 23 404,10  Kč je odpůrce povinen zaplatit navrhovatelce do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce JUDr. Ondřeje Tošnera, Ph.D., advokáta.    Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.     Praha 4. června  2025       JUDr. Slavomír Novák v.r. předseda senátu   Shodu s prvopisem potvrzuje J. V.