č. j. 8 A 39/2025 - 42 ČESKÁ  REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM  REPUBLIKY   Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň Mgr. Jany Jurečkové a Mgr. Andrey Veselé ve věci   žalobce: J. R., narozen X, bydlištěm X,     proti žalované:   Vězeňská služba České republiky, Vazební věznice Praha-Ruzyně, Staré náměstí 3, 161 02 Praha 6,   v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 2. 2025, č. j. VS-24277-5/ČJ-2025-800132, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.       Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Proti žalobci, coby osobě ve výkonu vazby, bylo vedeno kázeňské řízení ze strany žalované. Předmětem řízení bylo posouzení jednání žalobce, které bylo kvalifikováno jako kázeňský přestupek, spočívající v držení mobilního telefonu na pracovišti mimo věznici, za který mu byl   uložen kázeňský trest rozhodnutím ze dne 21. 2. 2025, č. j. VS-24277-5/ČJ-2025-800132 (dále jen „rozhodnutí o uložení kázeňského trestu“). Žalobou napadeným rozhodnutím rozhodla žalovaná o stížnosti žalobce proti uložení kázeňského trestu ze dne 25. 2. 2025, č. j. VS-24277-8/ČJ-2025-800132 (dále jen „rozhodnutí o stížnosti žalobce“), kterým stížnost zamítla. 2. Dne 14. ledna 2025 v 5:42 hodin byl zaměstnanci žalované doručen e-mail od vedoucího pracoviště společnosti Komwag, podnik čistoty a údržby města, a.s., jehož přílohou byla fotografie žalobce. Fotografie měla zachycovat žalobce s předmětem v ruce, který byl označen jako mobilní telefon. Téhož dne v 13:06 hodin podal žalobce na oddělení prevence a stížností vazební věznice vysvětlení, v němž uvedl, že během pracovní činnosti využívá toalety v prostorách urologické kliniky Ke Karlovu nebo porodnice u Apolináře. Po použití toalet si sedl na 10–15 minut do čekárny, kde čerpal přestávku. K fotografii uvedl, že předmět v ruce není mobilní telefon, ale stříbrný notýsek, který má u batohu na popelnici. Dále uvedl, že mobilní telefon nikdy nepoužil ani jej nemá k užívání. Po předložení fotografie odmítl dále vypovídat s tím, že se chce poradit se svým právníkem, a úřední záznam odmítl podepsat. Tuto skutečnost potvrdili dva přítomní příslušníci Vězeňské služby České republiky (viz úřední záznam o podání vysvětlení ze dne 14. 1. 2025). 3. Dne 15. 1. 2025 byl vyhotoven Záznam o kázeňském přestupku, s nímž byl žalobce seznámen dne 23. 1. 2025. Žalobce při seznámení uvedl, že nesouhlasí s tvrzením, že držel mobilní telefon, a že z fotografie nelze jednoznačně určit, o jaký předmět se jedná. Dále doplnil, že fotografie postrádá identifikační údaje. 4. Za účelem objasnění věci byly žalovanou shromážděny další důkazy, včetně e-mailu od Urologické kliniky VFN v Praze, který měl pomoci identifikovat místo a čas pořízení fotografie, a pracovního výkazu žalobce za měsíc prosinec 2024. 5. Dne 28. 1. 2025 bylo na základě vyhodnocení podkladů zahájeno kázeňské řízení, o čemž byl učiněn záznam ve vězeňském informačním systému (dále jen „VIS“) a žalobce byl o zahájení řízení informován. Dne 7. 2. 2025 byl žalobce seznámen s obsahem spisu, včetně všech skutečností a důkazů, které mu byly kladeny za vinu. Žalobce uvedl, že před uložením trestu žádá o prošetření generálním ředitelstvím Vězeňské služby České republiky, přičemž tato skutečnost byla zaznamenána v dokumentaci. 6. Dne 21. 2. 2025 bylo vydáno rozhodnutí,  kterým byl žalobci uložen kázeňský trest celodenního umístění do uzavřeného oddílu na dobu 20 dnů. Dne 24. 2. 2025 podal žalobce proti rozhodnutí stížnost, v níž rozporoval obsah úředního záznamu ze dne 14. 1. 2025 a zpochybnil autentičnost fotografie. Uvedl, že podepsal záznam s jiným obsahem a že v rukou nedržel mobilní telefon. Dne 25. 2. 2025 žalobce stížnost doplnil o tvrzení, že si nechal zaslat notýsek, který svým vzhledem připomíná mobilní telefon. Stížnost byla zamítnuta dne 25. 2. 2025 rozhodnutím o stížnosti žalobce, které se vypořádalo i s doplněním stížnosti.   II. Obsah žaloby a vyjádření žalované 7. V první žalobní námitce žalobce zpochybňuje pravdivost a autenticitu Úředního záznamu o podání vysvětlení, které učinil dne 14. 1. 2025 na pracovišti oddělení prevence a stížností vazební věznice a jehož obsah je mu znám pouze z rozhodnutí o uložení kázeňského trestu. Tvrdí, že podepsal dokument s odlišným obsahem, než jaký je nyní evidován, a naznačuje, že došlo k následné úpravě tohoto záznamu ze strany žalované. Tato úprava měla být provedena na základě informací získaných z odposlechu jeho telefonického hovoru, což žalobce považuje za zásah do svých práv a porušení zákonných postupů. 8. Ve druhé žalobní námitce žalobce rozporuje použití své fotografie jako důkazního prostředku. Namítá zejména absenci identifikace jejího autora a jeho výslechu, nejasný účel a okolnosti jejího pořízení, jakož i pochybnosti o její autentičnosti. V této souvislosti žalobce upozornil na možnost, že snímek mohl být digitálně upraven, a to i za využití nástrojů umělé inteligence, což by mohlo zásadně ovlivnit jeho věrohodnost a použitelnost v rámci řízení. 9. Žalobce má za to, že jej chtěl někdo poškodit, což se mu podařilo, jelikož kvůli kázeňskému trestu musel stáhnout svou žádost o podmínečné propuštění. Proto podal trestní oznámení na neznámou osobu a také oznámení na GIBS. Ani jedno však nebylo vzato v potaz při rozhodování. 10. Žalovaná uvedla, že žalobce svá tvrzení nepodložil žádnými důkazy, a že neexistoval žádný důvod pro údajné manipulace s úředním záznamem. Autentičnost záznamu a odmítnutí jeho podpisu žalobcem potvrdili dva přítomní příslušníci Vězeňské služby České republiky, což je běžná praxe. Dále žalovaná konstatuje, že případný odklad výpovědi kvůli konzultaci s právním zástupcem by nepředstavoval žádné komplikace, neboť podobné žádosti jsou běžné a standardně vyřizovány. 11. Žalobce byl podle žalované dne 7. 2. 2025 seznámen s obsahem úředního záznamu i dalšími důkazy, aniž by tehdy vznesl námitky. Tyto uplatnil až později, v rámci stížnosti, přičemž nerozporoval ani ostatní důkazní materiál. 12. K fotografii žalobce žalovaná uvedla, že se jí nepodařilo zjistit totožnost odesílatele e-mailu, avšak bylo potvrzeno, že nešlo o zaměstnance VFN. Tato skutečnost podle žalované neovlivňuje důkazní hodnotu fotografie, která zachycuje žalobce s předmětem identifikovaným jako mobilní telefon, v prostorách Urologické kliniky VFN, v pracovním oděvu společnosti Komwag, a v době uvedené ve výroku rozhodnutí o uložení kázeňského trestu. 13. K tzv. stříbrnému notýsku žalovaná uvedla, že jej žalobce zmínil již v úředním záznamu ze dne 14. 1. 2025, přestože v žalobě tvrdí opak. Byl seznámen s obsahem spisu dne 7. 2. 2025. Pokud o záznamu hovořil se svou matkou, nemohla být informace o notýsku „vytržena“ z telefonického hovoru, jak žalobce tvrdí. 14. K námitce, že žalovaná měla provést šetření na pracovišti Komwag, žalovaná uvedla, že takový postup byl nadbytečný. Předmět připomínající mobilní telefon je ve výkonu trestu zakázán a žalobce neměl povolení k jeho držení. Obdobný notýsek, zaslaný do vazební věznice, byl dne 21. 2. 2025 uložen do skladu právě kvůli riziku záměny. 15. K dalším námitkám žalobce žalovaná uvedla, že byl o výsledku šetření GIBS informován prostřednictvím rozhodnutí o stížnosti žalobce, v době podání vysvětlení neměl nárok na kopii úředního záznamu, ten vznikl až zahájením kázeňského řízení, kdy si o kopii mohl požádat, což neučinil; trestní oznámení žalobce na neznámého pachatele bylo podle vyrozumění státní zástupkyně OSZ pro Prahu 6 ze dne 5. 6. 2025 shledáno jako nedůvodné. 16. Žalovaná uzavírá, že na základě důkazů ve spise se žalobce dopustil jednání popsaného v rozhodnutí o uložení kázeňského trestu, čímž porušil § 28 odst. 3 písm. b) zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody (dále jen „zákon o výkonu trestu odnětí svobody“). Kázeňský trest byl uložen oprávněně a námitky žalobce jsou podle žalované účelové a spekulativní. III. Posouzení žaloby 17. Městský soud v Praze ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou, po vyčerpání řádných opravných prostředků, a splňuje všechny formální náležitosti na ni kladené. Soud přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí i řízení, které mu předcházelo, v rozsahu žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 1 a 2 soudního řádu správního), přitom vycházel ze skutkového a právního stavu v době vydání rozhodnutí. Jiné vady, k nimž by byl povinen přihlédnout z moci úřední, soud neshledal. O podané žalobě městský soud rozhodl v souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s. bez nařízení jednání, když účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (souhlas byl presumován) a dospěl k závěru, že žaloba je nedůvodná. 18. Podle § 28 odst. 3 písm. b) zákona o výkonu trestu odnětí svobody, odsouzeným je zakázáno vyrábět, přechovávat a konzumovat alkoholické nápoje a jiné návykové látky, vyrábět a přechovávat předměty, které by mohly být použity k ohrožení bezpečnosti osob a majetku nebo k útěku, nebo které by svým množstvím nebo povahou mohly narušovat pořádek anebo poškodit zdraví. 19. Podle § 47 odst. 1 zákona o výkonu trestu odnětí svobody, kázeňský trest lze uložit, jen jsou-li náležitě objasněny okolnosti kázeňského přestupku a prokázána vina odsouzeného. Před uložením kázeňského trestu musí být odsouzenému umožněno, aby se vyjádřil ke všem skutečnostem, které se mu kladou za vinu, a důkazům o nich. Může uvádět okolnosti, které jeho vinu vyvracejí nebo zmírňují a na podporu svých tvrzení navrhovat provedení dalších důkazů sloužících k jeho obhajobě. 20. K první žalobní námitce soud uvádí, že žalobce zpochybňuje pravdivost a autenticitu Úředního záznamu o podání vysvětlení ze dne 14. 1. 2025, přičemž tvrdí, že podepsal dokument s odlišným obsahem, než jaký je nyní evidován. Zároveň naznačuje, že k úpravě obsahu mohlo dojít na základě informací získaných z odposlechu jeho telefonického hovoru. Tato tvrzení však žalobce nijak konkrétně nerozvedl ani neprokázal. Žalobce sice tvrdí, že podepsal záznam obsahující informaci o jeho plánované konzultaci s advokátem, žalobce však takový záznam nedoložil, ani nepodnikl kroky k uskutečnění této konzultace, ani nedohodnul náhradní termín podání vysvětlení (které by se uskutečnilo až po konzultaci s advokátem). Absence těchto skutečností činí argumentaci žalobce vágní a spekulativní. Soud v této souvislosti připomíná, že je-li zpochybněna autenticita úředního dokumentu, je třeba takové tvrzení podložit konkrétními důkazy nebo alespoň konzistentními skutkovými tvrzeními. V daném případě působí námitka žalobce spíše jako obecné zpochybňování relevantních důkazů bez věcného základu. 21. K druhé žalobní námitce soud uvádí, že stěžejním důkazem v posuzované věci je fotografie žalobce v pracovní uniformě, pořízená ve vnitřních prostorách budovy, a na ni navazující e-mailová komunikace. Fotografie zachycuje žalobce, jak oběma rukama svírá předmět, jehož držení podle názoru městského soudu (s ohledem na polohu palců a způsob úchopu) odpovídá standardnímu používání mobilního telefonu s dotykovým displejem. Podle soudu je tento konkrétní vizuální prvek natolik přesvědčivý, že obstojí i při přísném hodnocení důkazů v kázeňském řízení. 22. Soud se dále zabýval námitkou žalobce, že důkazní fotografie mohla být upravena pomocí nástrojů umělé inteligence. V této souvislosti žalobce podal trestní oznámení na neznámého pachatele, které však bylo podle vyjádření žalovaného státní zástupkyní Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 6 dne 5. 6. 2025 shledáno jako nedůvodné. Nad rámec tohoto podání žalobce nepředložil žádné konkrétní důkazy, které by zpochybňovaly autenticitu fotografie. Jeho tvrzení se opírá výhradně o obecné odkazy na současné technologické možnosti dostupné na internetu, bez jakéhokoli vztahu ke konkrétnímu důkaznímu materiálu v posuzované věci. Soud konstatuje, že obecná možnost manipulace s fotografiemi, ať už pomocí grafických programů nebo moderních nástrojů umělé inteligence, je teoreticky známá, avšak bez konkrétního tvrzení a důkazů nelze takovou možnost považovat za relevantní námitku. Takový přístup by znamenal, že jakýkoli obrazový záznam by mohl být bez dalšího zpochybněn pouhým všeobecným odkazem na existenci současných technologií, což by bylo v rozporu s principem hodnocení důkazů podle jejich obsahu, věrohodnosti a konkrétního kontextu. 23. Soud dále připomíná, že podezření na manipulaci s důkazem, pokud má být řešeno jako trestněprávní otázka, náleží do působnosti orgánů činných v trestním řízení. V daném případě soud neshledal žádné pochybení, které by zpochybňovalo důkazní hodnotu fotografie nebo postup žalované. Nadto soud konstatuje, že i kdyby byla přijata žalobcova původní verze, podle níž se jednalo toliko o stříbrný notýsek, nic by to nezměnilo na výsledku věci. Takový předmět by byl svou povahou zakázaným předmětem ve smyslu § 28 odst. 3 písm. b) zákona o výkonu trestu odnětí svobody, neboť by šlo o věc přechovávanou v rozporu s pravidly výkonu trestu, zaměnitelnou s věcí způsobilou narušit pořádek a ohrozit účel výkonu trestu. Podle soudu by tedy i žalobcem původně tvrzené držení notýsku naplňovalo skutkovou podstatu kázeňského přestupku. 24. Soud připomíná, že podle ustálené judikatury (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 7. 2013, č. j. 8 Afs 40/2012-68) lze v řízení o správním deliktu připustit i důkazy získané mimo přímou činnost správního orgánu, pokud jejich provedení neodporuje zákonu a pokud obstojí v testu proporcionality mezi zásahem do práv účastníků a veřejným zájmem na objasnění deliktního jednání. Podle soudu je tato judikatura přiléhavá i na kázeňské řízení ve výkonu trestu, neboť fotografie a přiložená elektronická komunikace jako technické prostředky slouží k prokázání skutkového děje, který by jinak byl obtížně doložitelný. Samotný fakt, že fotografie nebyla pořízena přímo zaměstnancem Vězeňské služby, nečiní tento důkaz nepoužitelným. Za této situace podle soudu žalovaná nepochybila, pokud předmětnou fotografii a související e-mailovou komunikaci vyhodnotila jako věrohodné důkazní prostředky a na jejich základě rozhodla o kázeňském přestupku žalobce. Kázeňský trest uložený žalobci je v souladu s § 47 odst. 2 zákona o výkonu trestu odnětí svobody přiměřený závažnosti zjištěného jednání a odpovídá zájmu na dosažení účelu výkonu trestu. IV. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení 25. S ohledem na vše shora uvedené dospěl soud k závěru, že rozhodnutí žalovaného bylo vydáno v souladu se zákonem a shora uvedené žalobní námitky uplatněné žalobkyní nejsou důvodné. Soudu tedy nezbylo, než žalobu jako nedůvodnou podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítnout. 26. Výrok o nákladech řízení má oporu v § 60 odst. 1 s. ř. s., podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalobce v řízení úspěšný nebyl, proto mu právo na náhradu nákladů řízení nepřísluší. Žalované, která měla v řízení plný úspěch, však žádné náklady spojené s tímto řízením nad rámec jeho běžné administrativní činnosti nevznikly.   Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   Praha dne 17. září 2025   JUDr. Slavomír Novák v.r. předseda senátu Shodu s prvopisem potvrzuje J. V.