č. j. 9 A 39/2025-32   ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivanky Havlíkové a soudkyň JUDr. Naděždy Řehákové a Mgr. Ing. Silvie Svobodové v právní věci   žalobce:   F. T. H. v ČR bytem XXX zastoupen Mgr. Markem Sedlákem, advokátem se sídlem Milady Horákové 13, Brno   proti   žalovanému:  Ministerstvo dopravy se sídlem nábř. Ludvíka Svobody 1222/12, Praha 1   o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 1. 2025, č. j. /Sp. Zn./Typ MD-66401/2024-160/7 MD/66401/2024/160  takto:  I. Žaloba se zamítá II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů v řízení.       Odůvodnění: Stručné vymezení věci   1. Žalobce se podanou žalobou domáhal přezkoumání v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalovaného, kterým byl zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy, odboru dopravněsprávních činností (MHMP/dopravní úřad), ze dne 7. 10. 2024, č. j. MHMP 1841411/2024/Dit, spis. Zn. S-MHMP 1750687/2024, jímž byly podle § 123f odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na silničních komunikacích v rozhodném znění (silniční zákon) zamítnuty jako nedůvodné námitky a provedený záznam 12 bodů v registru řidičů potvrzen ke dni 14. 8. 2024, a prvostupňové rozhodnutí potvrzeno. 2. Z odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí vyplynulo, že oznámení o dosažení dvanácti bodů v bodovém hodnocení řidiče a výzva k odevzdání řidičského průkazu v důsledku pozbytí řidičského oprávnění bylo žalobci doručeno dne 30. 8. 2024. Následně žalobce prostřednictvím svého předchozího právního zástupce (JUDr. Matěj Šedivý, advokát) podal dne 4. 9. 2024 u dopravního úřadu námitky. K výzvě dopravního úřadu dle § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (správní řád) se nevyjádřil, možnosti zaujmout stanovisko k podkladům pro rozhodnutí tak nevyužil. 3. Po doručení prvostupňového rozhodnutí podal žalobce včas odvolání. V něm uvedl, že příkazové bloky nepodepsal a že ověření jeho totožnosti vyplývá toliko z úředních záznamů. K tomu poukázal na judikaturu Nejvyššího správního soudu (NSS). Po podání odvolání dřívějším právním zástupcem žalobce byl spis dopravním úřadem předložen odvolacímu správnímu orgánu (žalovanému). Podáním ze dne 15. 11. 2024 oznámil nový právní zástupce Mgr. Sedlák, zastupující žalobce i v nynějším soudním řízení, dopravnímu úřadu převzetí právního zastoupení žalobce a požádal o nahlédnutí do správního spisu. Dopravní úřad mu sdělil, že byl spis předložen žalovanému a žalovanému toto podání Mgr. Sedláka zaslal. Žalovaný se s Mgr. Sedlákem telefonicky spojil a po dohodě s ním stanovil termín nahlížení do spisu na den 17. 1. 2025 v 10:00 hodin v sídle žalovaného. K takto stanovenému termínu nahlížení o spisového materiálu se Mgr. Sedlák nedostavil a v čase jeho konání se telefonicky omluvil z blíže neurčených pracovních důvodů. Svou omluvu následně nedoplnil o písemnou formu ani konkrétní důvody, které jej k neúčasti na smluveném termínu nahlížení do spisu vedly. Dle žalovaného se tak nejednalo o podání podle § 37 odst. 4 správního řádu. 4. Dne 23. 1. 2025 zaslal stejný právní zástupce žalobce žalovanému opětovnou žádost o stanovení termínu nahlížení do spisu. Uvedené podání posoudil žalovaný tak, že nesplňuje podmínky náležité omluvy. Žalovaný k tomu poukázal na rozsudek NSS ze dne 21. 6. 2012, č. j. 6 As 25/2013-23, a konstatoval, že nebyla splněna podmínka včasnosti ani podmínka důvodnosti. Tedy nebyl zákonný důvod pro stanovení dalšího termínu k nahlížení do správního spisu, neboť se o řádný termín právní zástupce žalobce sám bezdůvodně připravil svou neúčastí. 5. Žalovaný se v napadeném rozhodnutí zabýval odvoláním žalobce i věcně. Vyšel při tom z ustanovení § 123b odst. 2 silničního zákona. Přisvědčil závěrům dopravního úřadu v tom, že podklady byly shledány způsobilými pro záznam v registru řidičů. Doplnil, že správní orgán I. stupně v řízení o námitkách zásadně nepřezkoumává správnost a zákonnost aktů orgánu veřejné moci, neboť je na ně nutno nahlížet jako na správné a zákonné do okamžiku, než je příslušný orgán veřejné moci zruší. K tomu odkázal na judikaturu NSS. K blíže nerozvinuté námitce žalobce, že nepodepsal příkazové bloky a nespáchal předmětné přestupky žalovaný uvedl, že tyto bez dalšího nevyvolávají žádnou pochybnost o údajích vyplněných v oznámeních o uložení pokuty příkazem na místě (oznámení). Vyšel při tom z judikatury NSS, kterou označil. Jako nepřiléhavou posoudil žalovaný judikaturu NSS, na níž žalobce v odvolání poukázal. Konkrétně rozsudek NSS č. j. 1 As 34/2010-73, který se zabýval významem úředního záznamu v přestupkovém řízení, a rozsudek téhož soudu č. j. 1 As 96/2008-115. K tomu konstatoval, že ve věci žalobce/odvolatele se jedná o řízení o námitkách, jehož součástí nejsou žádné úřední záznamy dle zákona č. 273/2008 Sb. Žalovaný odvolání žalobce zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil. Žaloba 6. Žalobce v žalobě popsal průběh správního řízení. 7.  V prvním žalobním bodu namítal, že nebyl po rozhodnutí dopravního úřadu v době převzetí právního zastoupení novým právním zástupcem Mgr. Sedlákem seznámen s obsahem správního spisu. Proto dne 15. 11. 2024 oznámil převzetí právního zastoupení tímto novým právním zástupcem a požádal o umožnění nahlédnutí do spisového materiálu. Přitom zdůraznil, že žádá o umožnění nahlédnutí do spisu před rozhodnutím žalovaného ve věci, aby na základě znalosti spisu mohl doplnit odvolání podané předchozím právním zástupcem. Dopravní úřad jej sdělením ze dne 18. 11. 2024 informoval, že byl spis již byl předložen žalovanému. Právní zástupce žalobce proto dne 20. 11. 2024 zaslal žalovanému oznámení o převzetí právního zastoupení s žádostí o nahlédnutí do spisu se zdůrazněním, aby mu bylo umožněno nahlédnout do spisu před vydáním rozhodnutí k doplnění odvolání podaného dosavadním právním zástupcem. Dne 29. 11. 2024 mu byl doručen přípis žalovaného se stanovením termínu k nahlédnutí na den 17. 1. 2025. Tento termín však musel právní zástupce žalobce zrušit, proto se telefonicky omluvil a chtěl si dohodnout nový termín. Pracovnicí žalovaného mu bylo řečeno, že písemnou omluvu zasílat nemusí, nechá vzkaz příslušné úřední osobě, která se s ním spojí za účelem sjednání nového termínu. Proto Mgr. Sedlák písemnou omluvu nezasílal a čekal na telefonát příslušné úřední osoby, což se nestalo. Následně dne 23. 1. 2025 zaslal žalovanému opětovnou písemnou žádost o nahlédnutí do spisu a dne 10. 2. 2025 rovněž. To mu však umožněno nebylo, ani nebyl nikým kontaktován. Dne 14. 2. 2025 byla právnímu zástupci žalobce doručena odpověď žalovaného, že ve věci bylo rozhodnuto a spisový materiál byl vrácen dopravnímu úřadu.  8. Žalobce k tomu tvrdil, že je takový postup žalovaného nezákonný, protože má právo na právní zastoupení, jehož součástí je, aby se právní zástupce mohl seznámit se spisem, s podklady pro rozhodnutí a na základě toho mu poskytnout právní pomoc. Pro úplnost žalobce uvedl, že se nahlédnutí do spisu žalovaného jeho právní zástupce marně domáhal i v době podání žaloby, k jejíž přípravě mu bylo umožněno nahlédnout pouze do spisu správního orgánu I. stupně. 9. Ve druhém žalobním bodu žalobce k argumentaci žalovaného na straně dvě žalobou napadeného rozhodnutí namítal, že k nahlížení do spisu ani k jinému úkonu nebylo žalovaným nařízeno žádné ústní jednání dle § 49 správního řádu a žalobce ani jeho právní zástupce nebyli k nahlížení do spisu předvoláni dle § 59 téhož zákona. To, že se právní zástupce z nahlížení do spisu písemně neomluvil, proto nemá žádné právní následky a nezakládá žalovanému oprávnění nevyhovět dalším žalobcovým žádostem o nahlédnutí do spisu před vydáním rozhodnutí o odvolání. Žalovaný tak porušil žalobcova procesní práva způsobem, který má za následek nezákonnost rozhodnutí. 10. K tomu žalobce znovu uvedl, že po vydání žalobou napadeného rozhodnutí bylo jeho právním zástupci umožněno nahlédnout do správního spisu prvostupňového správního orgánu a zjistit skutečnosti, které ale v řízení před žalovaným nemohl uplatnit. Zjistil, že se ve spise č. j. MHMP 184141/2024/Dit, sp. zn. S-MHMP 1750687/2024 (spis dopravního úřadu) nacházejí dokumenty označené jako oznámení o uložení pokuty příkazem na místě ze dne 27. 6. 2023, ze dne 18. 11. 2023, ze dne 15. 8. 2024 a ze dne 14. 7. 2023, zde uvedených jednacích čísel (oznámení), na jejichž základě byly žalobci v registru řidičů zaznamenány body. Záznamy jsou nezákonné pro rozpor s § 123b odst. 2 písmeno a), odst. 3 písm. a), 4 silničního zákona, z nichž citoval. 11. Tvrdil, že podmínkou zákonnosti záznamu bodů v registru řidiče je doručení oznámení o uložení pokuty na místě orgánem, který pokutu uložil podle § 123b odst. 4 silničního zákona předpokládaným způsobem doručení.  Aby bylo oznámení podle § 123b odst. 2 písm. a) silničního zákona způsobilé mít za následek záznam bodů v registru řidiče, musí být prokazatelně vyhotoveno a doručeno obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností orgánem, který je k tomu oprávněn, a jednajícím prostřednictvím oprávněné úřední osoby, jež dokument opatří svým fyzickým nebo digitálním podpisem. Oznámení založená ve spise však nejsou opatřena ani elektronickým ani fyzickým podpisem žádné úřední osoby, která oznámení vyhotovila a vypravila. Jedná se proto o dokumenty, které neodpovídají předpisu archivní a spisové službě a nemohou sloužit jako podklad pro záznam bodů v registru řidiče. Ze spisu rovněž není zřejmé, jakým způsobem oznámení vznikla, zda se jedná o vlastní dokumenty nebo dokumenty, které byly doručovány jiným orgánem veřejné moci. Na žádném není otisk podacího razítka, připojena poštovní obálka nebo průvodka doručeného digitálního dokumentu, nebo cokoli jiného, čím má být dokument opatřen podle archivní a spisové služby. Záznam bodů v registru řidiče tak byl žalobci proveden v rozporu se zákonem na základě dokumentů, které nebyly vyhotoveny a doručeny obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností zákonem předpokládaným způsobem. 12. Žalobce žádal, aby soud žalobou napadené rozhodnutí a rozhodnutí dopravního úřadu zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. Vyjádření žalovaného a replika žalobce 13. V písemném vyjádření k žalobě žalovaný argumentoval obdobně jako v odůvodnění svého rozhodnutí. 14. Popřel, že by nebylo právnímu zástupci žalobce umožněno nahlížení do spisu. Poté, kdy Mgr. Sedlák zaslal žalovanému žádost o nahlížení z důvodu převzetí právního zastoupení po předchozím právním zástupci, spojil se s ním žalovaný telefonicky a domluvil se s ním na konkrétním datu, které by Mgr. Sedlákovi vyhovovalo. Tento postup zvolil žalovaný nad rámec své zákonné povinnosti, aby předešel situaci, kdy by danému právnímu zástupci žalovaným zvolený termín nevyhovoval a stanovoval by se další termín, což by řízení zbytečně protahovalo. Stalo se tak též z důvodu blížících se Vánoc a s tím souvisejícím předpokladem dovolených. Žalovaný proto vyhověl Mgr. Sedlákovi termínem stanoveným se značným časovým předstihem na den 17. 1. 2025 v 10:00 hodin. Navzdory tomu, že Mgr. Sedlák takřka dva měsíce předem věděl o termínu nahlížení, k nahlížení do spisu se on ani jeho substituční zástupce nedostavil. Jak je obvyklé v případech, kdy se právní zástupce z neodkladných naléhavých případů nemůže dostavit. V čase konání nahlížení do správního spisu se Mgr. Sedlák telefonicky omluvil, kdy uvedl, že se z blíže nekonkretizovaných pracovních důvodů nedostaví. Tuto svou omluvu následně nedoplnil o písemnou formu ani ji nedoložil. 15. Žalovaný se ohradil proti tvrzení Mgr. Sedláka, že mu mělo být pracovnicí žalovaného řečeno, že se písemně omlouvat nemusí a že jej oprávněná úřední osoba kontaktuje s novým termínem. 16. Dle žalovaného nebyl žalobce v průběhu správního řízení nijak zkrácen na svých právech účastníka řízení. Mgr. Sedlák bezdůvodně nevyužil své možnosti nahlédnout do předmětného spisu. Je tak lichá námitka, že žalobci v rozporu se zákonem nebylo umožněno nahlédnout do spisu před vydáním rozhodnutí.   17. Za nedůvodnou žalovaný považoval také námitku, že se právní zástupce žalobce nahlédnutí do spisu žalovaného marně domáhá i v současnosti. Dle chronologie jednotlivých podání od data stanoveného termínu nahlížení do spisu dne 17. 1. 2025 je zřejmé, že poté, kdy se Mgr. Sedlák nedostavil a svou telefonickou omluvu nedoplnil o řádnou formu, dne 23. 1. 2025 opětovně požádal žalovaného o nahlížení spisu a uvedl, že se omluvil telefonicky. Jelikož žalovaný umožnil Mgr. Sedlákovi nahlédnout do spisu dne 17. 1. 2025, avšak ten se bez náležité omluvy v uvedeném termínu nedostavil, zkrátil tak právní zástupce žalobce sám o toto právo. Žalovaný tak byl oprávněn vydat ve věci meritorní rozhodnutí, jak se i stalo dne 31. 1. 2025. Následně dne 10. 2. 2025 Mgr. Sedlák požádal žalovaného o nahlédnutí do spisu. Žalovaný k tomu dne 13. 2. 2025 Mgr. Sedlákovi sdělil, že tento spis byl po nabytí právní moci meritorního rozhodnutí vrácen zpět dopravnímu úřadu, proto se má s danou žádostí obrátit přímo na něj. Dne 17. 3. 2025 žalovaný obdržel od Mgr. Sedláka urgenci žádosti o nahlížení do spisu, kde uvedl „na předchozí žádost ze dne 20. 2. 2025 jste do dnešního dne nijak nereagovali, ačkoli jsem žádal o nahlédnutí do 28. 2. 2025“. Žalovaný dne 18. 3. 2025 Mgr. Sedlákovi opětovně sdělil, že byl předmětný spis po nabytí právní moci meritorního rozhodnutí vrácen zpět správnímu orgánu I. stupně, a že dne 20. 2. 2025 od Mgr. Sedláka neobdržel žádnou žádost. Na to Mgr. Sedlák reagoval sdělením, že požádal dne 20. 2: 2025 o nahlédnutí do spisového materiálu, kdy požadoval ve skutečnosti nahlédnout do spisových materiálů vedených pod sp. zn. MD-66401/2024/160 (oproti předchozímu sp. zn. S-MHMP 1750687/2024 - spisu dopravního úřadu). Žalovaný žádnou takovou žádost ale neobdržel. Nadto byl celý správní spis vrácen správnímu orgánu I. stupně i s rozhodnutím žalovaného. Jiné podklady před vydáním rozhodnutí žalovaného do spisu zařazovány nebyly. 18. Žalovaný odmítl jako lichou také námitku, že byl záznam bodů v registru řidiče žalobci proveden v rozporu se zákonem na základě dokumentů, který nebyly vyhotoveny a doručeny obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností zákonem předpokládaným způsobem. K tomu konstatoval, že Policie ČR využívá informační systém BODYS, což je specializovaný systém používaný v ČR, jenž slouží k evidenci bodového hodnocení řidičů. V tomto systému Policie ČR vytvoří oznámení o uložení pokuty příkazem na místě a následně tento dokument zašle příslušnému správnímu orgánu prostřednictvím datové schránky. V předmětném případě je z jednotlivých dokumentů zřejmé, kdo je vyhotovil, ověřil a odeslal. Není tak žádných pochyb o jejich relevantnosti. Navíc je všeobecně známou skutečností, že pokud je dokument zasílán v elektronické podobě prostřednictvím datové schrání, není již nutné jej extra opatřovat elektronickým podpisem. K tomu žalovaný odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 8 Tdo 514/2014, a citoval z něj. 19. Žalovaný žádal, aby soud žalobu zamítl. 20. Žalobce reagoval na vyjádření žalovaného replikou. V ní zejména uvedl, že měl zájem nahlédnout nejen do spisu správního orgánu I. stupně, ale i do spisu žalovaného, který měl žalovaný ve věci vést. Informace o tom, že policie využívá informační systém BODYS a s tím související sdělení žalovaného nemají podklad ve správním spise. V žalobě nenamítal pouze absenci elektronického podpisu. Kromě toho součástí spisu nejsou doklady o tom, že by podání byla učiněna osobou oprávněnou nebo osobou pověřenou. Posouzení věci Městským soudem v Praze 21. Soud o věci jednal bez nařízení ústního jednání postupem podle § 51 odst. 1 s. ř. s., neboť účastníci takový postup akceptovali. Soud nenařizoval ústní jednání k provedení důkazů, neboť mu pro posouzení důvodnosti žaloby postačoval obsah spisového materiálu, který si od žalovaného vyžádal a jímž se podle ustálené judikatury správních soudů důkaz neprovádí. 22. Soud přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání, v rozsahu žalobou tvrzených bodů nezákonnosti, kterými je vázán, podle skutkového a právního stavu ke dni jeho vydání, a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 23. Soud ověřil účastníky řízení tvrzený skutkový děj v obsahu spisového materiálu a přistoupil k vypořádání žalobních bodů. 24. K tvrzení žalobce ohledně neumožnění nahlížení do správního spisu (první žalobní bod) soud z jeho obsahu rekapituluje, že podáním ze dne 15. 11. 2024 oznámil nový právní zástupce žalobce Mgr. Sedlák dopravnímu úřadu převzetí právního zastoupení a požádal o nahlédnutí do spisu č. j. MHMP 1841411/2024/Dit (spis dopravního úřadu). Tento úřad mu podáním ze dne 18. 11. 2024, doručeným dne 19. 11. 2024, sdělil, že byl spis s odvoláním žalobce již předložen žalovanému (podle obsahu spisového materiálu se tak stalo do podatelny žalovaného dne 6. 11. 2024). Následně (dne 20. 11. 2024) bylo dopravním úřadem žalovanému postoupeno výše uvedené oznámení Mgr. Sedláka o převzetí právního zastoupení žalobce a žádost o nahlížení do spisu ze dne 15. 11. 2024. Žalovaný na to Mgr. Sedláka telefonicky kontaktoval a domluvil se s ním na datu, hodině a místě nahlížení do spisu (dne 17. 1. 2025 v 10:00 v budově Ministerstva dopravy na adrese nábř. Ludvíka Svobody 1222/12, Praha 1), jak vyplývá ze sdělení žalovaného žalobci/Mgr. Sedlákovi ze dne 27. 11. 2024.   25. Podle stanoviska soudu tak žalovaný postupoval zcela v souladu s principy dobré zprávy ve smyslu § 6 odst. 2 věta první správního řádu, dle kterého správní orgán postupuje tak, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady, a dotčené osoby co možná nejméně zatěžuje. Žalovaný totiž sám iniciativně a s podstatným časovým předstihem (téměř dva měsíce předem) hledal shodu s právním zástupcem žalobce, aby byl stanoven termín (den, hodina a místo) vyhovující oběma stranám, nedošlo zbytečně k jeho zmaření a tím prodlužování řízení. V této souvislosti nelze nevidět, že se v době stanovení termínu nahlížení nacházel správní spis již u žalovaného. Pro posouzení a rozhodnutí o odvolání žalobce (ze dne 23. 10. 2024, podané ještě předchozím právním zástupce JUDr. Matějem Šedivým, advokátem), přitom i žalovanému jako správnímu orgánu zákon stanoví lhůty, ve kterých má rozhodnutí vydat. Podle stanoviska soudu si žalovaný počínal neformálně, ale nikoli nezákonně a bez pochyb hospodárně, ve snaze maximálně co nejméně zatěžovat žalobce, šetřit jeho práva a v součinnosti s ním mu umožnit jejich realizaci. Tento přístup žalovaného tak soud považuje za souladný se zákonem a šetřící práva účastníka řízení, a to i s ohledem na to blížící se vánoční svátky a s nimi související obvyklé čerpání dovolené v tento čas. 26. Žalovaný tedy nenařizoval ústní jednání dle § 49 správního řádu, ani právnímu zástupci žalobce nezasílal předvolání dle § 59 téhož zákona, jak mu vytýká žalobce. Tento postup byl nahrazen právě neformální dohodou o termínu nahlížení mezi žalovaným a Mgr. Sedlákem. Zákon takový postup nevylučuje a s ohledem na hospodárnost, rychlost a zcela zřejmou snahu správního orgánu vyhovět potřebám právního zástupce žalobce a umožnit mu nahlížení do spisu, mu nelze ničeho vytknout. 27. Mezi účastníky přitom není sporu o tom, že se v dohodnutý den, čas a místo Mgr. Sedlák na nahlížení do spisu nedostavil, a že se v čase jeho dohodnutého konání telefonicky z pracovních důvodů omluvil, aniž by tyto důvody v telefonickém hovoru s žalovaným blíže osvětlil či uvedl, proč se nemůže dostavit ani jeho substitut. Nestalo se tak následně písemně, jak by bylo lze očekávat, když tak neučinil Mgr. Sedlák ústně bezprostředně při omluvě z úkonu nahlížení do spisu v den a dobu jeho plánovaného konání. 28. Skutečnost, že Mgr. Sedlák nevyužil dlouho předem dohodnutý termín nahlížení do spisu jde tak k jeho tíži, neboť možnost nahlédnout do spisového materiálu měl, ale bez důvodné omluvy na ni rezignoval a nevyužil ji. Obsah spisového materiálu nestýká žádný podklad pro tvrzení žalobce, že mu mělo být úřední osobou sděleno, že se písemně omlouvat nemusí a že jej oprávněná úřední osoba bude kontaktovat s novým termínem. 29. Pro úplnost soud z obsahu spisového materiálu ověřil, že od doby předložení spisového materiálu žalovanému (s odvoláním podaným ještě předchozím právním zástupcem žalobce) nebyl správní spis nijak doplňován, a odvolání podával žalobce. Lze tak důvodně předpokládat, že mohl mít/měl nový právní zástupce žalobce Mgr. Sedlák jeho obsah k dispozici od žalobce/předchozího právního zástupce žalobce a žalobce tak nebyl reálně na svých právech zkrácen. 30. K tvrzení žalobce, že Mgr. Sedlák dne 23. 1. 2025 žalovaného opětovně žádal o nahlížení do spisu, soud opětovně uvádí, že to byl právě právní zástupce žalobce sám, který se připravil o včas dohodnutý termín nahlížení do spisového materiálu. Soud proto nepovažuje za nezákonný postup žalovaného, který již této žádosti právního zástupce žalobce nevyhověl a o odvolání žalobce rozhodl (dne 30. 1. 2025). Soud opětovně uvádí, že je žalovaný/odvolací správní orgán vázán zákonnými lhůtami pro rozhodnutí dle správního řádu a je povinen vydat rozhodnutí bez zbytečného odkladu (§ 71 odst. 1 ve spojení s § 93 správního řádu). Tedy nebýt nečinný a vyvarovat se možného nároku účastníka řízení z titulu odpovědnosti za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem.  31. Za zjevně neopodstatněné soud v této souvislosti považuje námitky žalobce proti postupu žalovaného po vydání druhostupňového rozhodnutí. Právnímu zástupci žalobce je nepochybně známo, že soud přezkoumává žalobou napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání, podle skutkového a právního stavu ke dni vydání (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). Soud se tak již nezabýval tvrzením žalobce o jeho žádostech o nahlížení do spisu po vydání druhostupňového rozhodnutí. Bylo na žalobci, respektive jeho právním zástupci, aby využil zákonné cesty k ochraně svých procesních práv pro případ, že je/byl správní orgán nečinný.   32. Námitky nejsou důvodné. 33. Ve druhém žalobním bodu žalobce namítal, že byl záznamy bodů v registru řidičů provedeny na podkladě nezákonných dokumentů (oznámení), a s poukazem na § 123b odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. a), odst. 4 silničního zákona tvrdil vadu doručení oznámení místně příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, že nejsou oznámení ve spise opatřena elektronickým ani fyzickým podpisem žádné oprávněné úřední osoby, která je vyhotovila a vypravila, a jsou tedy v rozporu s předpisy archivní a spisové služby. K tomu soud uvádí, že takové vady z podkladového materiálu založeného ve správním spise nevyplynuly. Ze spisového materiálu (zahrnující i neveřejnou část) je zcela zřejmé, že jsou jednotlivá oznámení Policie ČR opatřena označením konkrétní osoby/zpracujícího orgánu policie (hodnost, jméno, příjmení) a osoby, která správnost ověřila a odeslala (hodnost, jméno, příjmení, datum, čas). 34. Soud rovněž neshledal důvod pochybovat o tom, že Policie ČR/orgán, který písemnost vyhotovil, postupovala v souladu s § 19 odst. 1 správního řádu, resp. § 17 odst. 1, 2 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů (zákon o elektronických úkonech) a zaslala daná oznámení do DS příslušnému obecnímu úřadu s rozšířenou působností. Soud nepochybuje ani o tom, že byla tomuto úřadu doručena, neboť to byl právě dopravní úřad, který žalobci sdělil, že dosáhl 12 bodů v bodovém hodnocení řidiče a vyzval jej k odevzdání řidičského průkazu (sdělení ze dne 19. 7. 2024). Oznámení založená ve správním spise (veřejné části) sice nejsou opatřena elektronickým ani fyzickým podpisem oprávněné úřední osoby, to ale nezpůsobuje nezákonnost těchto podkladů pro rozhodnutí správních orgánů ve věci samé. Jak již bylo uvedeno výše, oznámení byla doručována do DS dopravního úřadu (orgánu veřejné správy) zákonným postupem. Podle § 18 odst. 2 zákona o elektronických úkonech je přitom nebylo třeba opatřovat elektronickým podpisem pověřené osoby. To ostatně potvrdila i judikatura na níž přiléhavě poukázal žalovaný ve vyjádření k žalobě. Z rozsudku Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 8 Tdo 514/2014, k tomu vyplynulo Podání učiněné prostřednictvím datové schránky osobou oprávněnou či osobou pověřenou, která doložila své pověření, má podle § 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů, stejné účinky jako podání učiněné písemně a podepsané, proto nemusí být opatřeno elektronickým podpisem ve smyslu zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 35. Lze tak uzavřít, že oznámení/podklady pro rozhodování správních orgánů ve věci žalobce nebyly zpochybněny a záznam bodů v registru řidiče/žalobce nebyl proveden v rozporu se zákonem, jak žalobce tvrdil. Žalovaný se žalobcem namítaných porušení právních předpisů nedopustil. 36. Námitky nejsou důvodné. 37. Soud shrnuje, že neshledal žalobcem tvrzená procesní pochybení. Zástupce žalobce se v termínu (stanovenému s velkým časovým předstihem právě v zájmu vyvarovat se jeho zmaření v době vánočních svátků a s tím spojených častých dovolených operativně telefonickou dohodou) k nahlížení do spisového materiálu nedostavil, aniž by se řádně/včas omluvil a uvedl konkrétní důvody, pro které se nahlížení nemůže účastnit on ani jeho substitut. Sám právní zástupce tedy termín nahlížení do správního spisu zmařil a nemohl důvodně očekávat, že odvolací správní orgán za tohoto stavu jeho další žádosti o nahlížení vyhoví. Tím spíše, že je žalovaný správní orgán vázán zákonnými lhůtami pro vydání rozhodnutí, a je tak veden snahou vyvarovat se případné ochraně, kterou zákon účastníku řízení skýtá použitím institutu ochrany proti jeho nečinnosti (§ 80 správního řádu). Závěr a náklady řízení 38. Soud proto žalobu jako nedůvodnou podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl. 39. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce nebyl ve věci procesně úspěšný, žalovanému správnímu orgánu, který měl úspěch, však důvodně vynaložené náklady řízení nevznikly.                                                             Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   Praha 31. července 2025   JUDr. Ivanka Havlíková v. r.  předsedkyně senátu.     š Shodu s prvopisem potvrzuje K. N.