10 A 12/2026 - 33 USNESENÍMěstský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jaromíra Klepše, soudce JUDr. Vladimíra Gabriela Navrátila a soudkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové ve věci žalobce:   T. H. proti žalovanému:  Ministerstvo vnitra sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 o žalobě na ochranu před nečinností žalovaného v řízení o žalobcově odvolání proti rozhodnutí Krajského ředitelství policie hlavního města Prahy č. j. KRPA-12728-3/ČJ-2026-0000OS z 20. 1. 2026 takto: I.                 Řízení se zastavuje.   II.              Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení.   III.            Žalobci se náhrada nákladů řízení nepřiznává.   IV. Žalobci se vrací z účtu Městského soudu v Praze do jednoho měsíce od právní moci tohoto usnesení soudní poplatek ve výši 1 000 Kč.   V. Žalobce nechť soudu do pěti dnů ode dne doručení tohoto usnesení sdělí číslo účtu, na nějž mu má být vrácen soudní poplatek podle výroku IV. tohoto usnesení. Odůvodnění: 1. Žalobou podanou 22. 2. 2026 se žalobce domáhal ochrany proti nečinnosti žalovaného v řízení o jeho odvolání proti rozhodnutí Krajského ředitelství policie hlavního města Prahy č. j. KRPA-12728-3/ČJ-2026-0000OS z 20. 1. 2026. 2. Usnesením z 24. 2. 2026 vyzval soud žalobce, aby ve lhůtě 10 dnů doložil, že podal žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti, a pokud ji dosud nepodal, aby ve stejné lhůtě doložil, že tak již učinil. 3. Podáním z 27. 2. 2026 žalobce soudu sdělil a doložil, že téhož dne podal k žalovanému žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti podle § 80 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. 4. Dne 4. 3. 2026 žalobce informoval soud o tom, že žalovaný téhož dne vydal v odvolacím řízení rozhodnutí č. j. MV-23617-4/TP-2026, jehož vydání se žalobou domáhal. K žádosti soudu o ujasnění jeho úmyslu žalobce v podání z 9. 3. 2026 výslovně uvedl, že bere žalobu zpět pro chování žalovaného po podání žaloby. 5. Podle § 37 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, (dále jen „s. ř. s.“), navrhovatel může vzít svůj návrh zcela nebo zčásti zpět, dokud o něm soud nerozhodl. Podle § 47 písm. a) s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět. 6. Žalobce vzal žalobu v celém rozsahu zpět, proto soud řízení zastavil. 7. Výrok o vrácení části soudního poplatku vychází z § 10 odst. 3 věty první zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, podle nějž soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. Žalobce zaplatil soudní poplatek za podanou žalobu ve výši 2 000 Kč, soud proto rozhodl o vrácení části soudního poplatku ve výši 1 000 Kč 8. Podle § 60 odst. 3 s. ř. s. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta; vzal-li však navrhovatel podaný návrh zpět pro pozdější chování odpůrce nebo bylo-li řízení zastaveno pro uspokojení navrhovatele, má navrhovatel proti odpůrci právo na náhradu nákladů řízení. 9. Smyslem tohoto ustanovení je přiznat náhradu nákladů řízení žalobci, který podal žalobu důvodně a bere ji zpět, neboť v mezidobí došlo mimo soudní řízení ke změně situace, která fakticky odpovídá tomu, co žalobou požadoval (rozsudek NSS 3 As 43/2016-36 z 21. 12. 2017). Mezi chováním odpůrce a zpětvzetím návrhu na zahájení řízení musí být příčinná souvislost. Toto hodnocení se provádí pouze za účelem posouzení vzniku nároku na náhradu nákladů řízení, nikoliv pro rozhodnutí ve věci samé, tudíž se v podstatě omezuje jen na posouzení, zda návrh nebyl zjevně nedůvodný.[1] Chování žalovaného je ovšem třeba hodnotit ve vztahu k předmětu soudního řízení (rozsudek NSS 3 Ads 58/2008 z 2. 7. 2008). V případě nečinnostní žaloby tak jde o to, zda původně nečinný správní orgán vydal požadované rozhodnutí až v důsledku podání nečinnostní žaloby. Nemá však žádný význam, jestli se správní orgán o jejím podání před vydáním rozhodnutí či učinění jiného úkonu dozví (nález Ústavního soudu III. ÚS 677/07 z 1. 11. 2007). 10. Ze správního spisu sice vyplývá, že žalovaný vydal po podání žaloby rozhodnutí, jehož vydání se žalobou domáhal, a tento postup žalovaného skutečně za standardních okolností znamená, že má žalobce právo na náhradu nákladů řízení. Nynější případ je však specifický tím, že žalobce před podáním žaloby nevyčerpal bezvýsledně prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu (§ 79 odst. 1 s. ř. s.). Žalobce tak učinil až v průběhu soudního řízení po poučení soudem. Touto situací se výslovně zabýval Ústavní soud v nálezu IV 3523/20 z 24. 8. 2021, v jehož bodu 56 konstatoval, že „v takovém případě ústavní předpisy nepřekáží výkladu, že nevyčerpání prostředku ochrany ve smyslu § 79 odst. 1 s. ř. s. je důvodem zvláštního zřetele hodným (§ 60 odst. 7 s. ř. s.) pro nepřiznání náhrady nákladů řízení ani tehdy, byla-li žaloba vzata zpět pro pozdější chování žalovaného správního orgánu (§ 60 odst. 3 věta druhá s. ř. s.).“ 11. Soud proto naznal, že tato okolnost představuje důvod hodný zvláštního zřetele pro nepřiznání náhrady nákladů řízení. Ačkoli tedy žalobce patrně vzal žalobu zpět pro pozdější chování žalovaného, soud mu náhradu nákladů řízení nepřiznal. 12. Část soudního poplatku bude žalobci vrácena do jednoho měsíce od právní moci tohoto usnesení (§ 10a zákona o soudních poplatcích) na bankovní účet, z nějž byl soudní poplatek zaplacen, pakliže žalobce ve lhůtě pěti dnů od doručení tohoto usnesení nesdělí soudu za tímto účelem jiné číslo účtu nebo nepožádá o vrácení soudního poplatku poštovní poukázkou. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno, a to v tolika vyhotoveních (podává-li se v listinné podobě), aby jedno zůstalo soudu a každý účastník dostal jeden stejnopis. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   Praha 12. března 2026       JUDr. Jaromír Klepš předseda senátu               [1] Srov. Kühn, Z. – Kocourek, T. et al. Soudní řád správní. Komentář. Praha: Wolters Kluwer (ČR), 2019; bod 13 komentáře k § 60.