10 A 130/2025 - 121 USNESENÍMěstský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jaromíra Klepše, soudce JUDr. Vladimíra Gabriela Navrátila a soudkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové ve věci žalobců:  a) Honební společnost Sobíňov, IČO: 750 17 288    sídlem Sobíňov 176, 582 62 Sobíňov    b) Myslivecký spolek Sobíňov, IČO: 750 75 806    sídlem Sobíňov 235, 582 62 Sobíňov    oba zastoupeni advokátem Mgr. Ing. Milanem Sochorem    sídlem Divadelní 614/6, 602 00 Brno proti žalovanému:   Ministerstvo zemědělství sídlem Těšnov 65/17, 110 01 Praha 1 za účasti:         Vojenské lesy a statky ČR, s.p., IČO: 000 00 205    sídlem Pod Juliskou 1621/5, 160 00 Praha 6 o žalobě proti rozhodnutí ministra zemědělství č. j. MZE-43080/2025-11155 z 15. 7. 2025 takto: I.                 Řízení se zastavuje.   II.              Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   III. Žalobci a) se vrací z účtu Městského soudu v Praze do jednoho měsíce od právní moci tohoto usnesení soudní poplatek ve výši 2 000 Kč.   IV. Žalobci b) se vrací z účtu Městského soudu v Praze do jednoho měsíce od právní moci tohoto usnesení soudní poplatek ve výši 2 000 Kč.   V. Žalobci nechť soudu do pěti dnů ode dne doručení tohoto usnesení sdělí číslo účtu, na nějž jim má být vrácen soudní poplatek podle výroků III. a IV. tohoto usnesení. Odůvodnění: 1. Žalobou podanou 16. 9. 2025 se žalobci domáhali zrušení rozhodnutí, jímž ministr zemědělství zamítl jejich odvolání a potvrdil rozhodnutí, jímž žalovaný na žádost osoby zúčastněné na řízení prohlásil několik pozemků za nehonební z důvodů bezpečnostních a vojenských a ve vztahu k jiným pozemkům takovou žádost zamítl. 2. Podáním z 24. 3. 2026 vzali žalobci žalobu zpět s odůvodněním, že žalovaný vydal 25. 2. 2026 rozhodnutí č. j. MZE-14405/2026-16233, jímž opětovně prohlásil za honební ty pozemky, jež žalobou napadeným rozhodnutím prohlásil za nehonební. Jelikož dal žalovaný tímto postupem za pravdu důvodnosti žaloby, žalobci požadovali náhradu nákladů soudního řízení. 3. Podle § 37 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, (dále jen „s. ř. s.“), navrhovatel může vzít svůj návrh zcela nebo zčásti zpět, dokud o něm soud nerozhodl. Podle § 47 písm. a) s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět. 4. Žalobci vzali žalobu v celém rozsahu zpět, proto soud řízení zastavil. 5. Výrok o vrácení části soudního poplatku vychází z § 10 odst. 3 věty první zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, podle nějž soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. Každý z žalobců zaplatil soudní poplatek za podanou žalobu ve výši 3 000 Kč, soud proto rozhodl o vrácení části soudního poplatku ve výši 2 000 Kč každému z nich. 6. Podle § 60 odst. 3 s. ř. s. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta; vzal-li však navrhovatel podaný návrh zpět pro pozdější chování odpůrce nebo bylo-li řízení zastaveno pro uspokojení navrhovatele, má navrhovatel proti odpůrci právo na náhradu nákladů řízení. 7. Smyslem tohoto ustanovení je přiznat náhradu nákladů řízení žalobci, který podal žalobu důvodně a bere ji zpět, neboť v mezidobí došlo mimo soudní řízení ke změně situace, která fakticky odpovídá tomu, co žalobou požadoval (rozsudek NSS 3 As 43/2016-36 z 21. 12. 2017). Mezi chováním odpůrce a zpětvzetím návrhu na zahájení řízení musí být příčinná souvislost. Toto hodnocení se provádí pouze za účelem posouzení vzniku nároku na náhradu nákladů řízení, nikoliv pro rozhodnutí ve věci samé, tudíž se v podstatě omezuje jen na posouzení, zda návrh nebyl zjevně nedůvodný.[1] Chování žalovaného je ovšem třeba hodnotit ve vztahu k předmětu soudního řízení (rozsudek NSS 3 Ads 58/2008 z 2. 7. 2008). 8. Z podání obou účastníků řízení a jimi předložených podkladů, zejména z rozhodnutí žalovaného č. j. MZE-14405/2026-16233 z 25. 2. 2026, vyplývá, že sporné pozemky, jež byly žalobou napadeným rozhodnutím prohlášeny za nehonební, žalovaný v průběhu soudního řízení opětovně prohlásil za honební, a to výhradně s účinky do budoucna ex nunc. Tímto krokem však žalobci nedosáhli toho, co požadovali v žalobě, tedy zrušení rozhodnutí žalovaného z 15. 7. 2025. Navíc důvodem opětovného prohlášení pozemků za honební podle odůvodnění rozhodnutí z 25. 2. 2026 byla změna skutkových okolností, konkrétně dokončení stavebních prací na opravě a doplnění oplocení vlastního areálu muničního skladu Bílek. Z tohoto vývoje věci tak nelze bez dalšího usuzovat na to, že žaloba proti rozhodnutí z 15. 7. 2025 byla podána důvodně. Žalobci tedy nevzali žalobu zpět pro pozdější chování žalovaného ve smyslu § 60 odst. 3 s. ř. s., jelikož kroky žalovaného z hlediska předmětu soudního řízení neodpovídaly tomu, co žalobci žalobou požadovali. Za této situace nemá žádný z účastníků řízení právo na náhradu jeho nákladů. 9. Část soudního poplatku bude žalobcům vrácena do jednoho měsíce od právní moci tohoto usnesení (§ 10a zákona o soudních poplatcích) na bankovní účet, z nějž byl soudní poplatek zaplacen, pakliže žalobci ve lhůtě pěti dnů od doručení tohoto usnesení nesdělí soudu za tímto účelem jiné číslo účtu nebo nepožádají o vrácení soudního poplatku poštovní poukázkou. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno, a to v tolika vyhotoveních (podává-li se v listinné podobě), aby jedno zůstalo soudu a každý účastník dostal jeden stejnopis. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   Praha 26. března 2026       JUDr. Jaromír Klepš předseda senátu               [1] Srov. Kühn, Z. – Kocourek, T. et al. Soudní řád správní. Komentář. Praha: Wolters Kluwer (ČR), 2019; bod 13 komentáře k § 60.