ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl jako soud odvolací v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Kotrčové a soudkyň JUDr. Andrey Venclíkové a Mgr. Daniely Večerkové ve věci žalobce: J. S., IČO xxx sídlem xxx, xxx xxx zastoupený advokátem xxx. J. N. sídlem xxx xxx, xxx xxx proti žalovanému: V. Z., narozený xxx bytem xxx, xxx Praha zastoupený advokátem xxx. J. S. sídlem xxx xxx, xxx Praha o 91 340 Kč s příslušenstvím k odvolání žalovaného proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 11. 12. 2025, č. j. 10 C 354/2024-199, takto: I. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku I. o věci samé mění jen tak, že se zamítá žaloba co do částky 4 100 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 12,75 % ročně od 24. 9. 2024 do zaplacení, jinak se v tomto výroku potvrzuje. II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na nákladech řízení před soudem I. stupně částku 5 591 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta xxx. J. S.. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech odvolacího řízení částku 6 740 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta xxx. J. N.. Odůvodnění: 1. Soud I. stupně shora uvedeným rozsudkem uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 45 940 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 45 940 Kč od 24. 9. 2024 do zaplacení (výrok I.), zamítl žalobu co do částky 45 600 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 91 340 Kč od 10. 7. 2024 do 23. 9. 2024 a dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 45 600 Kč od 24. 9. 2024 do zaplacení (výrok II.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.). 2. Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 91 340 Kč jako ceny za kácení stromů a dopravu, přičemž tvrdil, že kácení provedl na nemovitosti žalovaného na jeho objednávku. Požadoval úhradu za celkem 181 stromů po 500 Kč za kus a náklady na dopravu 56 km po 15 Kč/km. Celkovou částku vyúčtoval fakturou splatnou dne xxx, kterou žalovaný ani přes výzvu neuhradil. Žalobce požadoval též zákonný úrok z prodlení z žalované jistiny od 10. 7. 2024 do zaplacení. 3. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s tím, že nárok neuznává, neboť žalobce podle jeho názoru neprokázal ani sjednaný obsah plnění, ani skutečný rozsah provedených prací, ani jejich předání žalovanému. Mezi účastníky byla původně uzavřena dohoda pouze o pokácení suchých a nebezpečných stromů, za což žalovaný uhradil částku 53 350 Kč, a současně upozornil na některé nedodělané stromy. Dále požádal o vyfrézování pařezů, což žalobci uhradil zvlášť. Žalovaný předpokládal, že žalobce dokončí kácení stromů, neboť již vyúčtovaný počet 97 neodpovídal skutečnosti. Nepředpokládal však, že žalobce bude dále kácet a účtovat dalších 181 stromů. Ve skutečnosti žalobce pokácel stromů podstatně méně. 4. Soud I. stupně po provedeném dokazování měl za prokázané, že mezi účastníky byla nejprve uzavřena dohoda o pokácení suchých a rizikových stromů v části nemovitosti u domu a garáže, v rámci níž bylo podle vyúčtování z xxx pokáceno 97 stromů za cenu akceptovanou žalovaným a tato první etapa byla žalovaným po osobní kontrole prací uhrazena částkou 53 350 Kč. Následně žalovaný požádal o odstranění pařezů a o pokračování v kácení dalších suchých, nebezpečných a ležících stromů v jiné části nemovitosti. Frézování pařezů proběhlo dne xxx. Dne xxx žalobce zaslal žalovanému podklady k platbě za frézování a nabídl mu termíny další etapy. Žalovaný s pokračováním souhlasil a žalobce následně provedl další práce, které vyúčtoval fakturou z xxx v částce 91 340 Kč za 181 stromů. Žalovaný toto vyúčtování odmítl s tím, že počet stromů neodpovídá skutečnosti. Soud přitom vyšel z toho, že místním šetřením bylo v druhé etapě zjištěno pouze 82 pařezů označených červenou barvou (pařezy z první etapy byly označeny zeleně), zatímco vykácení zbývajících vyúčtovaných stromů žalobce neprokázal. Pokud jde o počet pokácených stromů ve druhé etapě, soud nepřijal závěry znaleckého posudku xxx. S. předloženého žalovaným, neboť počet kusů pokácených stromů byl zjištěn místním šetřením soudu, navíc z fotografií přiložených ke znaleckému posudku není patrné, jaké stromy znalkyně počítala. 5. Zjištěný skutkový stav soud I. stupně posoudil podle § 2586 odst. 1 a 2, § 2592, § 2604, § 2605, § 2610 odst. 1, § 2615 odst. 1 a 2 a § 2618 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), dále při výkladu obsahu smluvního ujednání vycházel též z § 545 a § 555 o. z., při hodnocení odborného postupu žalobce z § 5 o. z. a ohledně úroku z prodlení z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. Soud I. stupně především dovodil, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dílo, přičemž práce byly řádně provedeny, předány a žalovaným bez výhrad uhrazeny (v průběhu řízení byly tyto práce označovány jako tzv. první etapa). Ve vztahu k pracím provedeným v druhé etapě uzavřel, že se nejedná o nepřípustně uplatněné vícepráce první etapy, nýbrž o nové smluvní ujednání navazující na předchozí plnění. Dále uzavřel, že obsah dohody o druhé etapě byl v zásadě shodný s obsahem dohody o první etapě, jen se týkal jiné části nemovitosti a byl sjednán prostředky komunikace na dálku. Podle soudu proto bylo třeba určit cenu podle zavedené praxe stran stejným způsobem jako v první etapě, tedy částkou 550 Kč za strom, nikoli částkou 500 Kč za strom, kterou žalobce nově tvrdil. Vyšel tedy ze závěru, že obsahem smluvního ujednání bylo pokácení 82 stromů za cenu 550 Kč za kus. Dále měl za prokázáno, že bylo žalobcem provedeno a předáno dílo spočívající v pokácení 82 stromů. Skutečnost, že vyúčtoval 181 stromů, soud posoudil jako vadu díla, kterou žalovaný důvodně uplatnil. 7. Soud uzavřel, že žalobci náleží za provedené práce celkem částka 45 940 Kč odpovídající pokáceným 82 stromů po 550 Kč, včetně nákladů na dopravu 840 Kč. Tuto částku uložil žalovanému uhradit spolu se zákonným úrokem z prodlení z uvedené částky ode dne následujícího po uplynutí lhůty 7 dnů dle předžalobní výzvy k plnění. Ve zbytku žalobu jako nedůvodnou zamítl. 8. O nákladech řízení rozhodl soud I. stupně podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť oba účastníci měli ve věci pouze částečný úspěch. 9. Žalovaný napadl odvoláním rozsudek soudu I. stupně v jeho vyhovujícím výroku a v akcesorickém výroku o náhradě nákladů řízení a navrhl, aby odvolací soud žalobu i v tomto rozsahu zamítl a přiznal mu náhradu nákladů řízení, případně aby byl rozsudek v napadeném rozsahu zrušen a vrácen soudu I. stupně k dalšímu řízení. Namítal především nesprávná skutková zjištění, nesprávné právní posouzení věci a vadné hodnocení důkazů, když měl za to, že soud I. stupně nevzal dostatečně v úvahu jeho tvrzení ani jím předložené důkazy, zejména znalecký posudek, a dospěl k překvapivému rozhodnutí. Podle žalovaného neprokázal žalobce obsah smluvní dohody, rozsah sjednaných prací ani cenu díla. Zdůraznil, že jeho požadavek směřoval pouze k pokácení suchých, nebezpečných nebo již spadlých stromů, nikoli k plnění v rozsahu, z něhož vyšel soud I. stupně. Zpochybnil závěr, že mezi účastníky byla uzavřena dohoda o pokácení 97 stromů v první etapě a dalších 82 stromů ve druhé etapě za cenu 550 Kč za kus, a namítal, že z e-mailové komunikace vyplýval pouze požadavek na dokončení původně objednaných prací, nikoli sjednání nového plnění v dalším rozsahu. Současně nesouhlasil ani se závěrem, že úhradou první faktury uznal rozsah první etapy. Dále namítal, že žalobce neprokázal, jaké práce skutečně provedl, ani že by pokácel soudem zjištěný počet stromů. Zpochybnil závěry vycházející z místního šetření s tím, že za pařezy byly považovány i drobné výhony, pruty, shnilé zbytky či pařezy označené více barvami, takže zjištění 82 červeně označených pařezů podle něj neprokazuje pokácení 82 stromů ve druhé etapě. Současně tvrdil, že druhá etapa prací nebyla řádně předána, žalobce jej nevyzval ke kontrole ani k převzetí díla, a proto mu nevznikl nárok na zaplacení ceny. Pokud by žalobce provedl práce nad rámec dohody, mělo být podle žalovaného na takové plnění nahlíženo jako na vícepráce, případně měl žalobce prokázat vznik bezdůvodného obohacení a jeho výši. Konečně žalovaný vytýkal soudu I. stupně i způsob hodnocení znaleckého posudku předloženého žalovaným, neboť soud bez odpovídajícího procesního postupu pominul odborný závěr znalkyně o počtu pařezů a nahradil jej vlastním úsudkem učiněným při místním šetření. Namítal nesprávné hodnocení i dalších důkazů, zejména výpovědi svědka a obsahu e-mailové komunikace. 10. Žalobce ve vyjádření k odvolání navrhl potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného a přiznání náhrady nákladů odvolacího řízení s tím, že s rozhodnutím soudu I. stupně souhlasí po právní i skutkové stránce. Uvedl, že mezi účastníky byla uzavřena ústní dohoda i ohledně druhé etapy prací, a to při schůzce v xxx až xxx při předání faktury za první etapu a při dohodě o frézování pařezů, kdy společně prošli zbývající část pozemku a sjednali, že předmětem dalších prací bude pokácení všech suchých a nebezpečných stromů včetně náletových dřevin, tedy kompletní vyčištění pozemku, přičemž žalovaný podle něj neuvedl, že by si přál některé suché stromy ponechat, a cena měla být sjednána stejně jako v první etapě v rozmezí 500 Kč až 750 Kč za strom. Dále tvrdil, že ve druhé etapě skutečně pokácel 181 stromů, byť tento počet nebyl při místním šetření po téměř dvou letech plně prokázán, neboť zejména menší pařezy již nemusely být patrné, některé mohly být odstraněny při manipulaci se dřevem a menší zbytky mohly být mezitím napadeny hnilobou. Prováděl pouze směrové kácení, rozřezání padlých a pokácených stromů a odpovídající úklid včetně vykácení náletových dřevin. Ve vztahu ke znaleckému posudku namítal, že jej nelze považovat za objektivní, protože při jeho zadání, místním šetření ani vypracování nebyl přítomen on ani jeho právní zástupce, a poukazoval na to, že zatímco posudek uváděl 50 stromů, při soudním místním šetření bylo zjištěno 82 pařezů, což podle něj svědčí o nepřesvědčivosti znaleckého posudku. 11. Odvolací soud přezkoumal z podnětu podaného odvolání napadený rozsudek, včetně řízení, které mu předcházelo, dle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. 12. Předně odvolací soud konstatuje, že soud I. stupně správně mlčky dovodil svou mezinárodní příslušnost, když věc projednal a rozhodl. Tento závěr odpovídá čl. 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (tzv. Brusel I bis), podle něhož jsou soudy členského státu příslušné k řízení proti osobě, která má bydliště nebo sídlo na jeho území. Žalovaný je státním příslušníkem xxx a má bydliště v České republice. Je proto dána mezinárodní příslušnost českých soudů. Použití české hmotněprávní úpravy vyplývá z čl. 4 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I). 13. Soud I. stupně provedl dokazování v dostatečném rozsahu a odvolací soud neshledal důvod pro doplnění dokazování, neboť lze vyjít ze skutkových zjištění učiněných soudem I. stupně. 14. Odvolací soud se ztotožňuje se závěrem soudu I. stupně, že práce, jejichž úhrady se žalobce v tomto řízení domáhá, nepředstavovaly vícepráce k původně sjednanému plnění, nýbrž byly předmětem samostatně sjednaného závazku. 15. Podle § 555 odst. 1 o. z. se právní jednání posuzuje podle jeho obsahu a podle § 556 odst. 2 o. z. je při výkladu projevu vůle třeba přihlédnout také k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají. 16. Podle § 2586 odst. 1 o. z. se zhotovitel smlouvou o dílo zavazuje provést dílo a objednatel je povinen dílo převzít a zaplatit cenu. Podle § 2586 odst. 2 o. z. je cena ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení. 17. Odvolací soud ve shodě se soudem I. stupně považuje za podstatné, že první etapa prací se týkala kácení stromů na určité části pozemků, tato byla fakticky provedena, ukončena a žalovaným uhrazena. Teprve následně se účastníci domlouvali na provedení kácení na další, odlišné části pozemků. Právě tato okolnost svědčí o tom, že druhá etapa nebyla jen technickým pokračováním již existujícího závazku ani dodatečným rozšířením jeho rozsahu, nýbrž samostatným plněním na základě nového závazku. 18. Pokud jde o rozsah ujednaného plnění, není rozhodné, že počet stromů určených ke kácení nebyl před zahájením prací vymezen zcela přesným číselným údajem. Pro vznik závazku ze smlouvy o dílo postačuje, že bylo dostatečně určeno, jaké práce mají být provedeny, kde mají být provedeny a jakým způsobem bude určena cena. 19. K výhradám žalovaného, že soud nevyšel z předloženého znaleckého posudku, odvolací soud uvádí, že znalecký posudek je pouze jedním z důkazních prostředků a podléhá hodnocení podle § 132 o. s. ř. jako kterýkoli jiný důkaz, zejména pokud jde o úplnost a věrohodnost podkladů, z nichž znalec vycházel, přesvědčivost odůvodnění a soulad s ostatními provedenými důkazy. Ohledání je rovněž samostatným důkazním prostředkem (§ 130 o. s. ř.). 20. Soud I. stupně vysvětlil, proč nevyšel ze závěrů posudku předloženého žalovaným (viz bod 40. odůvodnění napadeného rozsudku). Odvolací soud se ztotožňuje s jeho závěrem, že ze znaleckého posudku není zřejmé, které stromy znalkyně počítala. Podstatná je i okolnost, že ohledání provedené znalkyní neproběhlo za účasti obou stran, nýbrž pouze na základě podkladů a součinnosti poskytnutých žalovaným. 21. Odvolací soud považuje za stěžejní, že prosté zjištění a spočítání barevně označených pařezů nepředstavuje otázku, jejíž posouzení by vyžadovalo odborné znalosti ve smyslu § 127 o. s. ř. V souzené věci nešlo o odborné posouzení zdravotního stavu dřevin, jejich hodnoty či příčiny poškození, nýbrž o skutkové zjištění spočívající v identifikaci a počtu pařezů označených po provedení prací červenou barvou. Takové zjištění mohl soud učinit sám a následně je hodnotit podle zásady volného hodnocení důkazů (§ 132 o. s. ř.). 22. Za popsané situace odvolací soud sdílí skutkový závěr soudu I. stupně, že žalobce prokázal pokácení a zpracování 82 stromů ve druhé etapě. 23. Důvodná není ani námitka, že žalobci nemohlo vzniknout právo na zaplacení ceny proto, že nedošlo k formálnímu převzetí díla. Podle § 2604 o. z. je dílo provedeno jeho dokončením a odevzdáním, přičemž podle § 2610 odst. 1 o. z. vzniká zhotoviteli právo na zaplacení ceny provedením díla, nebylo-li ujednáno jinak. Smyslem předání díla je, aby objednatel mohl výsledek činnosti zhotovitele zkontrolovat a uplatnit případné výhrady. Sama absence formálního protokolu proto bez dalšího nevylučuje vznik práva na zaplacení za provedení díla, svědčí-li okolnosti o tom, že dílo bylo dokončeno, objednatel byl o tom vyrozuměn a měl reálnou možnost je zkontrolovat. 24. V projednávané věci žalobce po provedení prací označil pařezy červenou barvou a žalovaného o ukončení prací vyrozuměl. Žalovaný tak měl možnost rozsah i výsledek prací ověřit, což také učinil. Za této situace není neexistence formálního převzetí překážkou vzniku práva žalobce na zaplacení ceny za skutečně provedené práce. 25. Pokud jde o skutečnost, že žalobce vyúčtoval vyšší počet stromů, než jaký se mu podařilo prokázat, odvolací soud se neztotožňuje se závěrem soudu I. stupně, že se jedná o vadu díla. Nejedná se totiž o nedostatek samotného plnění, nýbrž o nesprávnost vyúčtování co do rozsahu provedených prací. Tato okolnost se proto promítá pouze do výše přiznaného peněžitého nároku, nikoli do závěru o tom, zda bylo dílo řádně provedeno. 26. Ohledně ceny díla, lze souhlasit se závěrem soudu I. stupně, že cenové podmínky byly mezi účastníky sjednány shodně jako při první etapě, a to cenovým rozmezím 500 Kč až 750 Kč za jeden strom. Odvolací soud však považuje za rozhodující, že žalobce vyúčtoval cenu ve výši 500 Kč za jeden strom a této částky se dovolával i v průběhu řízení. Z takto žalobcem tvrzené a uplatněné jednotkové ceny odvolací soud vyšel. 27. Žalobci proto náleží nárok na zaplacení ceny za pokácení 82 stromů, a to ve výši 500 Kč za každý pokácený strom, tedy 41 000 Kč, a dále částka 840 Kč jako náhrada nákladů na dopravu, kterou žalobce vyúčtoval a žalovaný nesporoval (ostatně i v rámci první etapy žalovaný náklady na dopravu uhradil). 28. Celkem tedy žalobci náleží za provedené práce a dopravu částka 41 840 Kč, což je o 4 100 Kč méně, než bylo přiznáno soudem I. stupně. Odvolací soud proto podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. napadený rozsudek ve výroku I. změnil tak, že žalobu ohledně částky 4 100 Kč včetně přiznaného úroku z prodlení zamítl, ve zbývající části jej podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil. 29. Odvolací soud rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně podle § 224 odst. 1, 2 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť rozsudek soudu I. stupně byl ve výroku o věci samé částečně změněn a žalobce byl úspěšný jen z části. 30. Žalobce se původní žalobou domáhal zaplacení částky 91 340 Kč s úrokem z prodlení, avšak důvodným byl jeho nárok pouze co do částky 41 840 Kč s úrokem z prodlení. Žaloba tak byla co do částky 49 500 Kč s úrokem z prodlení zamítnuta. Žalobce měl tedy ve věci úspěch z 45,81 %, zatímco žalovaný z 54,19 %. Poměrný úspěch žalovaného tak činí 8,38 % a v tomto rozsahu mu náleží náhrada nákladů řízení před soudem I. stupně. 31. Vzhledem k tomu, že žalovaný odvolacímu soudu ani v dodatečné lhůtě po vyhlášení rozsudku nepředložil vyúčtování nákladů řízení a nedoložil náklady na cestovné, vyšel odvolací soud při určení jejich výše z obsahu spisu. 32. Náklady žalovaného spočívají v nákladech právního zastoupení určených dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“). Odměna stanovená dle § 7 a § 8 odst. 1 a. t. z tarifní hodnoty 91 340 Kč činí za jeden úkon 4 780 Kč, paušální náhrada hotových výdajů dle § 13 a. t. činí za jeden úkon 450 Kč. 33. Žalovanému náleží odměna a paušální náhrada hotových výdajů za 10 úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí zastoupení xxx, vyjádření xxx, jednání xxx, vyjádření xxx, jednání xxx, xxx přesahující dvě hodiny, místní ohledání xxx, jednání xxx, jednání xxx), dále odměna za 1 úkon v poloviční výši podle § 11 odst. 2 a. t. a paušální náhrada hotových výdajů 450 Kč (důvodně vznesená námitka podjatosti soudkyně). Dále soud přiznal 21% DPH ve výši 11 579,40 Kč, neboť nahlédnutím do databáze ARES zjistil, že je právní zástupce plátcem DPH. Náklady celkem tak činí 66 719,40 Kč. Odvolací soud nepřiznal náklady na znalecký posudek předložený žalovaným, neboť soud z něj ve svém rozhodnutí nevycházel, nejednalo se o důkaz vyžádaný soudem a náklady na jeho pořízení tak nelze považovat za účelně vynaložené. 34. Žalovanému tedy náleží náhrada nákladů řízení před soudem I. stupně ve výši 5 591 Kč (8,38 % z 66 719,40 Kč po zaokrouhlení). 35. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť žalovaný byl se svým odvoláním úspěšný jen zčásti. Žalovaný napadl odvoláním vyhovující výrok rozsudku soudu prvního stupně co do částky 45 940 Kč s úrokem z prodlení, avšak důvodným bylo jeho odvolání pouze co do částky 4 100 Kč s úrokem z prodlení. V rozsahu částky 41 840 Kč s úrokem z prodlení tedy zůstal v odvolacím řízení úspěšný žalobce. 36. Žalovaný tak měl v odvolacím řízení úspěch z 8,92 %, zatímco žalobce z 91,08 %. Poměrný úspěch žalobce v odvolacím řízení proto činí 82,16 % a v tomto rozsahu mu náleží náhrada nákladů odvolacího řízení. 37. Náklady žalobce spočívají v nákladech právního zastoupení určených dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“). Odměna stanovená dle § 7 a § 8 odst. 1 a. t. z tarifní hodnoty 45 940 Kč činí za jeden úkon 2 940 Kč, paušální náhrada výdajů dle § 13 a. t. činí za jeden úkon 450 Kč. 38. Žalobci náleží odměna a paušální náhrada výdajů za 2 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 a. t. (vyjádření k odvolání, jednání soudu), dále 21% DPH v částce 1 423,80 Kč. Náklady celkem činí 8 203,80 Kč. 39. Žalobci tedy náleží náhrada nákladů odvolacího řízení ve výši 6 740 Kč (82,16 % z 8 203,80 Kč po zaokrouhlení). Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu I. stupně ve lhůtě dvou měsíců od jeho doručení, jen za podmínek stanovených v § 237 o. s. ř. Praha 11. června 2026 JUDr. Ivana Kotrčová v. r. předsedkyně senátu