ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Kotrčové a soudkyň Mgr. Daniely Večerkové a JUDr. Andrey Venclíkové ve věci žalobkyně: R., IČO xxxxxx sídlem xxxx xxxx, xxxxx Praha zastoupená advokátem L. K. sídlem xxxxx xxxx, xxxxx Praha proti žalovanému: B. G., narozený xx. xx. xxxx v ČR naposledy bytem xxxxx xxxxx, xxxxx Praha zastoupený xxxxxxx S. B., advokátkou sídlem xxxxxx xxxxx, xxxxx Praha o zaplacení 59 334 Kč s příslušenstvím, smluvní pokuty 270 446,90 Kč a částky 13 356 Kč k odvolání žalovaného proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2, ze dne 23. října 2025, č. j. 45 C 198/2024-101 takto: I. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku I. co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku 59 334 Kč s 15% úrokem z prodlení z této částky od 19. 12. 2024 do zaplacení a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 44 457,01 Kč potvrzuje. II. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku I. co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku 13 356 Kč mění tak, že se žaloba v tomto rozsahu zamítá. III. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku I. co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 270 446,90 Kč a ve výroku II. o nákladech řízení zrušuje a v tomto rozsahu se věc vrací soudu I. stupně k dalšímu řízení. Odůvodnění: 1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne xx. xx. xxxx domáhala na žalovaném zaplacení částky 59 334 Kč se zákonným úrokem z prodlení (v kapitalizované výši 44 457,01 Kč ke dni xx. xx. xxxx a ve výši 15 % z částky 59 334 Kč od 19. 12. 2024 do zaplacení), smluvní pokuty ve výši 270 446,90 Kč a částky 13 356 Kč (náklady řízení, které jí byly přiznány v soudním řízení proti dlužníku). Tvrdila, že žalovaný je ručitelem za (existující i budoucí) peněžité závazky společnosti xxxxx xxxxx xxxxx – xxxxx xxxxx xxxxx, vyplývající ze smlouvy o zpracování účetnictví ze dne xx. xx. xxxx, a to bez omezení výše či doby ručení. Dlužník za poskytnuté služby neplnil řádně a včas, žalobce vystavil dvě faktury (č. xxxxxx a č. xxxxxx) na celkovou částku 154 789 Kč, první fakturu dlužník uhradil ve splátkách, po lhůtě splatnosti, z druhé faktury zůstala neuhrazena částka 59 334 Kč. Žalovaný uznal dluh ve výši 127 789 Kč co do důvodu i výše v dohodě o uznání závazku a splátkového kalendáře ze dne xx. xx. xxxx, kterou podepsal jako jednatel dlužníka i jako ručitel, zavázal se dluh uhradit ve třech splátkách, částka 59 334 Kč zůstala neuhrazena. Žalobkyně vyzývala dlužníka k plnění, pohledávku vůči němu uplatnila u soudu, byla jí přiznána pravomocným elektronickým platebním rozkazem ze dne xx. xx. xxxx č. j. xxx xxxxxxx. Žalobkyně vyzývala k plnění ručitelského závazku rovněž žalovaného předžalobní výzvou ze dne xx. xx. xxxx, kterou zaslala jak doporučeným dopisem na adresu xxxxx xxxxx, Praha, tak elektronicky na e-mail xxxxxx, uvedený v ručitelském prohlášení. Výzvu následně zaslala i na adresu v xxxxx (xxxxx), uvedenou jako bydliště žalovaného. Žalovaný dluh neuhradil. Žalobkyni vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,25 % denně z dlužné částky uplatněný v kapitalizované výši a nárok na zákonný úrok z prodlení z dlužné částky. Žalobkyně po žalovaném požaduje také zaplacení částky 13 356 Kč představující náhradu nákladů řízení, které jí byly přiznány v EPR vůči dlužníkovi. 2. Žalovaný namítal, že část závazků byla postupně uhrazena, dne xx. xx. xxxx uznal dluh ve výši 127 789 Kč a podepsal dohodu o jeho splátkách, podnikatelskou činnost nadále vykonává prostřednictvím nové společnosti xxxxx xxxxx – xxxxx xxxxx. Prostřednictvím ustanovené xxxxx namítl nedostatek mezinárodní příslušnosti českých soudů k projednání věci, neboť je ruské státní příslušnosti a měl bydliště v Německu, případně v Rusku, také namítl neplatnost ručitelského prohlášení ze dne xx. xx. xxxx pro neurčitost, neplatnost uznání závazku a splátkového kalendáře, nezesplatnění smluvní pokuty. Dovozoval, že pokud byla dle uznání závazku splatnost faktur posunuta, nelze počítat smluvní pokutu podle původní splatnosti faktur, že kapitalizovaný úrok nelze přiznat, neboť kapitalizace úroků nebyla dohodnuta, že nedošlo k aktivaci ručitelského závazku, neboť výzva k plnění se nedostala do jeho dispozice. Navrhl moderaci smluvní pokuty, neboť 4,5násobně přesahuje původní jistinu. Měl za neopodstatněný požadavek na zaplacení 13 356 Kč, neboť náklady soudního řízení proti dlužníku nespadají pod ručitelský závazek. 3. Shora uvedeným rozsudkem soud I. stupně žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 59 334 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení v kapitalizované výši v částce 44 457,01 Kč ke dni 18. 12. 2024 a s 15 % úrokem z prodlení ročně z částky 59 334 Kč od 19. 12. 2024 do zaplacení, dále částku 270 446,90 Kč představující smluvní pokutu, a částku 13 356 Kč, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I.) a povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 83 233,60 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně (výrok II.). 4. Po provedeném dokazování vyšel ze zjištění, že mezi žalobkyní a společností xxxxx xxxxx xxxxx – xxxxx xxxxx xxxxx byla dne xx. xx. xxxx uzavřena smlouva o zpracování účetnictví, která obsahovala ujednání o smluvní pokutě a ručitelském závazku B. G.. Na základě této smlouvy vystavila žalobkyně fakturu č. xxxxxx ze dne xx. xx. xxxx, splatnou xx. xx. xxxx, na částku 92 807 Kč, která byla postupně uhrazena až v letech 2023 a 2024, a fakturu č. xxxxxx ze dne xx. xx. xxxx, splatnou xx. xx. xxxx, na částku 61 982 Kč, která byla uhrazena pouze částečně částkou 2 648 Kč dne xx. xx. xxxx, zatímco částka 59 334 Kč zůstala neuhrazena. Podle seznamu úhrad faktur byly doloženy jednotlivé platby provedené po splatnosti, což ani žalovaný nezpochybnil. Dne xx. xx. xxxx byla mezi účastníky uzavřena dohoda o uznání závazku a splátkovém kalendáři, kterou žalovaný B. G. podepsal jako jednatel dlužníka, i jako ručitel, v ní byl uznán dluh ve výši 127 789 Kč a dohodnuto jeho zaplacení ve splátkách (částka 43 000 Kč dne 15. 3. 2024, částka 43 000 Kč dne 15. 4. 2024 a částka 41 789 Kč dne 15. 5. 2024). Dne 9. 10. 2024 vydal Obvodní soud pro Prahu 2 elektronický platební rozkaz č. j. xxx xxxxxxxx, který nabyl právní moci dne xx. xx. xxxx, a kterým uložil dlužníku zaplatit žalobkyni částku 318 894 Kč s příslušenstvím a náklady řízení 13 356 Kč. Dne 18. 11. 2024 byla žalovanému zaslána předžalobní výzva k úhradě dluhu ve výši 399 763,18 Kč, doporučeným dopisem na adresu xxxxx xxx, Praha, i elektronicky na e-mailovou adresu xxxxxxxxxxxxx. Dle výpočtu smluvní pokuty a úroků z prodlení ke dni xx. xx. xxxx činila smluvní pokuta částku 270 446,90 Kč a kapitalizované úroky z prodlení částku 44 457,01 Kč, celkem 374 237,91 Kč. Podle podacího lístku ze dne 29. 9. 2025 zaslala žalobkyně žalovanému doporučenou zásilku na adresu xxxxx xx, xxxxx, která byla dle sledování zásilky dne xx. xx. xxxx uložena na poště s poznámkou „adresát nezastižen“. Z výpisu z obchodního rejstříku společnosti xxxxx xxxxx – xxxxx xxxxx (IČO xxxxxx), založené dne xx. xx. xxxx, vyplývá, že žalovaný B. G. je jejím jediným jednatelem a společníkem, což potvrzuje i notářský zápis o založení společnosti a snímky obrazovky jejích webových stránek. Z e-mailové a SMS komunikace mezi A. R. a B. G. z let 2023–2024 je patrné, že žalovaný byl v kontaktu s žalobkyní ohledně dluhů a jejich splácení. 5. Zjištěný skutkový stav soud I. stupně posoudil po právní stránce dle § 1970, § 2018, § 2021 a § 2586 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník („o. z.“). Dospěl k závěru, že smlouva o zpracování účetnictví uzavřená dne xx. xx. xxxx mezi žalobkyní a společností xxxxx xxxxx xxxxx – xxxxxx xxxxx xxxxx je svou povahou smlouvou o dílo ve smyslu § 2395 o. z. Žalobkyně se na jejím základě zavázala zhotovit pro žalovaného (správně dlužníka pozn. odv. soudu) dílo spočívající ve vedení účetnictví, zpracování mezd, daňových přiznání a správy datových schránek, zatímco žalovaný (dlužník pozn. odv. soudu) se zavázal za toto dílo zaplatit řádnou úplatu. Plnění ze smlouvy bylo zajištěno ručitelským závazkem žalovaného B. G. ve smyslu § 2021 o. z., který se zavázal uspokojit pohledávku věřitele, nebude-li uspokojena dlužníkem. Dlužník (společnost xxxxx xxxxx xxxxxx – xxxxx xxxxx xxxxx) se dostal do prodlení, neboť faktury č. xxxxx a č. xxxxx nebyly uhrazeny řádně a včas. V důsledku prodlení vznikl žalobkyni nárok na smluvní pokutu sjednanou ve smlouvě podle § 1970 o. z., a současně jí vznikl nárok na úroky z prodlení. Žalobkyně se na dlužníku domáhala zaplacení dlužné částky prostřednictvím návrhu na vydání platebního rozkazu, který byl vydán a nabyl právní moci. Uzavřením dohody o uznání závazku ze dne xx. xx. xxxx žalovaný výslovně uznal dluh ve výši 127 789 Kč, čímž došlo k potvrzení existence závazku ve smyslu § 2053 o. z. Skutečnost, že žalovaný provedl dílčí úhrady, byla doložena seznamem úhrad faktur; tyto platby byly provedeny až po splatnosti a nepostačovaly k úplnému uhrazení závazků. Žalobkyně tuto skutečnost nijak nezpochybnila, domáhá se úhrady zbývající části závazku původního dlužníka a smluvní pokuty, která byla rovněž smluvně sjednána. Částečné úhrady nejsou předmětem tohoto řízení. Ručitelský závazek žalovaného byl sjednán ve smlouvě a následně potvrzen dohodou o uznání závazku ze dne xx. xx. xxxx. Jestliže žalovaný namítal nedostatek pravomoci českých soudů a místní nepříslušnost soudu, nelze než konstatovat, že smlouva o zpracování účetnictví byla uzavřena mezi českými právnickými osobami, plnění mělo být poskytováno na území České republiky a ručitelské prohlášení žalovaného se vztahovalo k závazkům vzniklým z této smlouvy. Pravomoc českých soudů je proto dána podle § 7 odst. 1 o. s. ř. a místní příslušnost soudu je určena podle § 84 a násl. o. s. ř. Námitky žalovaného měl za nedůvodné, včetně námitek ohledně neplatnosti ručitelského prohlášení, které bylo učiněno písemně, obsahovalo označení věřitele, dlužníka, ručitele i závazku a bylo podepsáno žalovaným, splnilo zákonné požadavky § 2021 o. z. Výzvy k plnění z ručení byly žalovanému doručovány řádně. Uzavřel, že žalobkyně prokázala vznik smluvního vztahu, jeho obsah, ručitelský závazek žalovaného, prodlení s plněním peněžitého závazku a výši uplatněných nároků, že žalovaný naopak neprokázal skutečnosti, které by jeho ručitelský závazek vylučovaly nebo omezovaly. 6. O nákladech řízení rozhodl soud I. stupně podle § 142 odst. 1 o. s. ř., jejich náhradu přiznal úspěšné žalobkyni a jejich rozsah a výši specifikoval podle vyhl. č. 177/1996 Sb. advokátní tarif. 7. Rozsudek napadl žalovaný včasným odvoláním. Namítal, že soud I. stupně dovodil svoji mezinárodní příslušnost podle § 7 a § 84 a násl. o. s. ř., s tím, že obě společnosti vystupující ve smluvním vztahu jsou českými právnickými osobami, v tomto řízení však nevystupuje původní dlužník (xxxxx xxxxx xxxxx – xxxxx xxxxx xxxxx), ale fyzická osoba. Žalovaný je státním příslušníkem Ruské federace, jeho poslední známé bydliště se nachází v Německu, v době zahájení řízení neměl bydliště v České republice, podle čl. 4 nařízení Brusel I bis by měly být mezinárodně příslušné soudy německé, nikoli české. Pokud by měl žalovaný bydliště mimo EU, v Ruské federaci, nebyla by mezinárodní příslušnost (pravomoc) českých soudů dána dle § 6 ZMPS. Zpochybňoval pravost předložených dokumentů, s tím, že nebyly předloženy originály smlouvy o účetnictví ze dne xx. xx. xxxx (správně 2019) a ručitelského prohlášení ze dne xx. xx. xxxx. Tvrdil, že nedošlo k aktivaci ručitelského závazku, neboť mu nebyla dle čl. 2. 3 ručitelského prohlášení doručena výzva k plnění, sice mu byly výzvy k plnění zasílány, ale nedostaly se do jeho dispozice. Splatnost smluvní pokuty nebyla ve smlouvě o vedení účetnictví dohodnuta, nastává až okamžikem, kdy věřitel vyzve dlužníka k úhradě, žádná výzva vůči dlužníkovi nebyla prokázána, a pokud by měla splatnost smluvní pokuty nastat až doručením návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, k tomu došlo xx. xx. xxxx, smluvní pokutu tak lze přiznat jen do tohoto dne, nikoli až do xx. xx. xxxx. Dovozoval, že počátek nároku na smluvní pokutu by měl nastat až od nově sjednané splatnosti, dle uznání závazku a tam dohodnutého splátkového kalendáře. Stejně tak by měly od nově sjednané splatnosti začít běžet i úroky z prodlení. Rovněž namítal, že byly splněny podmínky pro moderaci smluvní pokuty. Navrhl, aby rozsudek soudu I. stupně byl zrušen a řízení bylo pro nedostatek mezinárodní příslušnosti českých soudů zastaveno, nebo aby byl napadený rozsudek změněn tak, aby byla žaloba zamítnuta, nebo aby byla žalovanému (správně žalobkyni) přiznána částka 59 334 Kč (jistina) zákonný úrok z prodlení z částky 17 545 Kč od 15. 4. 2024 do zaplacení, z částky 41 789 Kč od 15. 5. 2024 do zaplacení a smluvní pokuta 23 269,48 Kč. 8. Žalobkyně ve vyjádření k odvolání naopak trvala na potvrzení napadeného rozsudku pro jeho věcnou správnost. Měla za to, že pravomoc českého soudu k projednání a rozhodnutí této věci dána je dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 (Brusel I. bis), vzhledem k bydlišti žalovaného v ČR (čl. 5 odst. 1 nařízení), případně podle soudu místa, kde závazek ze smlouvy, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn (čl. 7 odst. 1 písm. a) nařízení). Případně, pokud by žalovaný neměl bydliště v některém státu EU, dovozovala pravomoc českých soudů dle čl. 6 odst. 1 ZMPS a § 86 odst. 2 o. s. ř. K předložení originálu smlouvy o účetnictví a ručitelského prohlášení namítala, že žalovaný s ní jako jednatel dlužníka a ručitel komunikoval, tyto listiny nikdy nezpochybňoval a bylo na jejich základě částečně plněno. Žalovanému byly řádně doručeny výzvy k plnění, na adresy uvedené ve smlouvě o účetnictví a v ručitelském prohlášení, tam dohodnutým způsobem. Smluvní pokuta se stala splatnou, když jak dlužník, tak i ručitel byli vyzváni k plnění, uzavřením dohody o uznání dluhu nebyla posunuta splatnost faktur, jen byla dlužníku dána možnost uhradit dluh ve splátkách, s tím, že další úrok nebude žádán, bude-li splátkový kalendář dodržen, to se nestalo. 9. Odvolací soud přezkoumal z podnětu podaného odvolání napadený rozsudek včetně řízení, které mu předcházelo, dle ust. § 212 a § 212a odst. 1, 5 o. s. ř., doplnil a zopakoval dokazování listinami, a dospěl k závěru, že odvolání je částečně důvodné. 10. Vzhledem k tomu, že jde o řízení s cizím prvkem (žalovaný je státním příslušníkem Ruské federace), bylo třeba se nejprve zabývat pravomocí – mezinárodní příslušností soudu k projednání a rozhodnutí věci. Soud I. stupně svou mezinárodní příslušnost dovodil (místní nepříslušnost namítána nebyla – pozn. odv. soudu) podle § 7 a § 84 a násl. o. s. ř., s tím, že smlouva o zpracování účetnictví byla uzavřena mezi českými právnickými osobami, plnění mělo být poskytováno na území České republiky. Toto posouzení není zcela správné a dostatečné již z toho důvodu, že žalovaným zde není česká právnická osoba. 11. Odvolací soud shledává, že mezinárodní příslušnost českých soudů v této věci vyplývá z čl. 7 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 (Brusel I. bis), neboť se jedná o závazek ze smlouvy a český soud je soudem místa, kde měl být splněn. 12. Nad rámec zjištění soudu I. stupně zjistil odvolací soud po zopakování a doplnění dokazování následující: 13. Dle smlouvy o zpracování účetnictví a daňového přiznání ze dne xx. xx. xxxx (dále také jen smlouva o účetnictví) uzavřené mezi žalobkyní a dlužníkem (xxxxx xxxxx xxxxx – xxxxx xxxxx xxxxx), za něhož jednal žalovaný (jednatel) a obsahující současně ručitelské prohlášení žalovaného, se strany dohodly o doručování písemných oznámení na adresy uvedené v záhlaví, u žalovaného byla uvedena adresa bydliště v Mnichově a emailová adresa. Současně byla sjednána fikce doručení písemnosti, je-li doručována na uvedené adresy a adresát si ji nepřevezme, a to 15. dnem od odeslání. 14. Dle ručitelského prohlášení ze dne xx xx xxxx se žalovaný jako ručitel zavázal žalobkyni jako věřitelce uhradit veškeré existující či budoucí peněžité závazky dlužníka ze smlouvy o účetnictví, nebo závazky, které vzniknou na jejím základě, nahradit škodu a smluvní pokutu vzniklou v důsledku porušení povinností dlužníka ze smlouvy o účetnictví či jiné závazky dlužníka sankční či reparační povahy, a to do dvou týdnů od doručení písemné výzvy věřitele. Písemná výzva se zasílá na uvedené adresy, zde byla u ručitele uvedena adresa bydliště v Mnichově, adresa v ČR (xxxxx xxxxx, Praha), a emailová adresa. Výzva zaslaná poštou se považuje za doručenou deset dnů od uložení zásilky, případně dnem vrácení nedoručitelné zásilky věřiteli, a emailová výzva je doručena dnem odeslání. 15. Dle uznání závazku a splátkového kalendáře ze dne xx. xx. xxxx, podepsaného žalobkyní, dlužníkem, za něhož jednal žalovaný jako jednatel, a žalovaným jako ručitelem, bylo uznáno, že dlužník dluží věřiteli 127 789 Kč (65 807 Kč dle faktury ze dne xx. xx. xxxx a 61 982 Kč dle faktury ze dne xx. xx. xxxx), věřitel prohlásil, že nebude požadovat žádný další úrok z prodlení, bude-li dodržen splátkový kalendář, tozn. dne 15. 3. 2024 bude uhrazena částka 43 000 Kč, dne 15. 4. 2024 bude uhrazena částka 43 000 Kč a dne 15. 5. 2024 bude uhrazena částka 41 789 Kč. 16. Elektronickým platebním rozkazem Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 9. 10. 2024 č. j. xxx xxxxxxxx, který nabyl právní moci dne xx. xx. xxxx, byla dlužníku uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 59 334 Kč se specifikovaným úrokem z prodlení, částku 146 697 Kč a částku 112 863 Kč a náklady řízení ve výši 13 356 Kč. 17. Dle podacího lístku (pošta Praha) byla žalovanému zaslána předžalobní výzva k plnění dne xx. xx. xxxx na adresu v Praze, tato mu byla zaslána téhož dne i na emailovou adresu, s časem obdržení xx. xx. xxxx v 16:05:02 xxx. Výzva k plnění byla žalovanému zaslána emailem také dne xx. xx. xxxx, s časem odeslání 20:54 hod. 18. Dle sdělení notáře Š. N. byla totožnost žalovaného při sepisu notářského zápisu dne xx. xx. xxxx (sp. zn. xx xxxxx – o založení obchodní společnosti xxxxx xxxxx – xxxxx xxxxx) zjištěna dle povolení k trvalému pobytu v SRN, bydliště bylo zjištěno jeho prohlášením (Praha, xxxxx xxxxx), což odpovídalo i historické zkušenosti notáře, tuto adresu jako své bydliště žalovaný uváděl opakovaně. 19. Žalovaný dne 12. 3. 2025 v Praze jako jednatel dlužníka rozhodl o změně sídla dlužníka. 20. K nároku na zaplacení částky 59 334 Kč s 15 % úrokem z prodlení od 19. 12. 2024 a kapitalizovaného úroku ve výši 44 457,01 Kč. Provedeným dokazováním soudu I. stupně i soudu odvolacího bylo zjištěno, že částka kapitalizovaného úroku představuje úrok z pozdní úhrady faktury č. xxxxx ze dne xx. xx. xxxx, splatné xx. xx. xxxx (částka 92 807 Kč, která byla postupně uhrazena až v letech 2023 a 2024), a úrok z pozdní úhrady faktury č. xxxxx ze dne xx. xx. xxxx, splatné xx. xx. xxxx, dále jde o neuhrazenou jistinu - částku 59 334 Kč s úrokem z prodlení, přičemž kapitalizovaný úrok byl žalobkyní správně vypočten, v zákonné výši a od data splatnosti do dat jednotlivých úhrad. Současně se jedná o dluh co do jistiny dlužníkem i žalovaným jako ručitelem uznaný. 21. V této části soud I. stupně žalobě správně vyhověl, neboť dlužník nesplnil svoji platební povinnost dle smlouvy o účetnictví, byť odvolací soud tuto smlouvu po právní stránce posuzuje jako smlouvu nepojmenovanou dle § 1746 odst. 2 o. z. Nastala také povinnost žalovaného jako ručitele tento peněžitý závazek dlužníka uhradit. 22. Podle § 2018 o. z. kdo věřiteli prohlásí, že ho uspokojí, jestliže dlužník věřiteli svůj dluh nesplní, stává se dlužníkovým ručitelem. Nepřijme-li věřitel ručitele, nemůže po něm nic žádat (odst.1). Ručitelské prohlášení vyžaduje písemnou formu (odst. 2). 23. Podle § 2019 odst. 1 o. z. ručení předpokládá platný dluh dlužníka; ručení lze poskytnout i pro dluhy budoucí nebo podmíněné, jakož i za soubor dluhů určitého druhu vznikajících dlužníku v určité době nebo soubor různých dluhů z téhož právního důvodu. 24. Podle § 2021 odst. 1 o. z. věřitel má právo požadovat splnění na ručiteli, nesplnil-li dlužník v přiměřené lhůtě dluh, ač jej k tomu věřitel v písemné formě vyzval. Výzvy není třeba, nemůže-li ji věřitel uskutečnit nebo je-li nepochybné, že dlužník dluh nesplní. 25. V řízení bylo prokázáno, že dlužník byl žalobkyní vyzván k plnění, minimálně návrhem na vydání EPR, který mu byl doručen, žalobkyně se tedy může domáhat plnění na ručiteli, i žalovaný jako ručitel byl žalobkyní vyzván k plnění, minimálně emailem a výzva k plnění mu byla doručena v souladu s dohodnutým způsobem fikce doručení, tedy se dostala do jeho dispozice. Nelze mít za správnou argumentaci žalovaného, že ručitelský závazek nebyl aktivován. Stejně nedůvodná je argumentace, že žalobkyně nemá nárok na zákonný úrok z prodlení dle splatnosti nastavené původními fakturami, či že nebyla dohodnuta kapitalizace úroku. Kapitalizace úroku představuje pouze jeho výpočet do určitého data a ten žalobkyně správně provedla, dohody účastníků o tom, že bude úrok kapitalizován není třeba. Uznáním dluhu a splátkovým kalendářem nedošlo k posunutí splatnosti původních faktur, dlužníku bylo pouze nabídnuto, že při splnění dohodnutých splátek dluhu nebude žalobkyně úrok požadovat, bylo však prokázáno, že ani dlužník ani ručitel splátkový kalendář nedodrželi, na oprávnění žalobkyně požadovat zákonný úrok z prodlení z nezaplacených částek od splatnosti nastavené původními fakturami se tak nic nezměnilo. Předložené listiny (zejména smlouvu o účetnictví, ručitelské prohlášení a uznání dluhu a splátkový kalendář) měl odvolací soud zcela za dostačující, argumentaci žalovaného, kterou zpochybňoval jejich pravost měl za zcela účelovou. Z časového sledu událostí a komunikace účastníků není pochyb o tom, že pravost těchto listin a závazky z nich plynoucí měl žalovaný za dané a nesporné, dle těchto listin bylo žalovaným z pozice jednatele dlužníka plněno. 26. S ohledem na shora uvedené byl rozsudek soudu I. stupně co do uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku 59 334 Kč s úrokem z prodlení z této částky od 19. 12. 2024 do zaplacení a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 44 457,01 Kč, jako věcně správný potvrzen podle ust. § 219 o. s. ř. 27. K nároku na zaplacení částky 13 356 Kč. Soud I. stupně se v odůvodnění napadeného rozsudku tímto nárokem nezabýval. Odvolací soud však dospěl k závěru, že jde o nárok zjevně nedůvodný, neboť již z žalobních tvrzení je zřejmé, že se nejedná o nárok věřitele vůči dlužníku, tedy dluh dlužníka vůči věřiteli, který by byl zajištěn ručením žalovaného. Žalovaný se zavázal uhradit za dlužníka závazky plynoucí ze smlouvy o účetnictví, částka 13 356 Kč nepředstavuje závazek ze smlouvy, ale jde o povinnost uloženou dlužníku soudním rozhodnutím, nezajištěnou ručením. S ohledem na zjevnou bezdůvodnost tohoto nároku a hospodárnost řízení odvolací soud napadený rozsudek v této části změnil podle § 220 odst. 1 o. s. ř., tak že žalobu v tomto rozsahu zamítl. 28. K nároku na smluvní pokutu ve výši 270 446,90 Kč. Soud I. stupně k tomuto nároku neuvedl ani žádná skutková zjištění a tudíž ani žádné právní posouzení. V odůvodnění napadeného rozsudku (hodnotící části) uvedl pouze tolik, že v důsledku prodlení vznikl žalobkyni nárok na smluvní pokutu podle § 1970 o. z., přičemž toto zákonné ustanovení se týká úroku z prodlení nikoli smluvní pokuty, neuvedl ani žádná ustanovení zákona, která by se na smluvní pokutu vztahovala. V souvislosti s nárokem na zaplacení smluvní pokuty se nevypořádal s obrannými námitkami žalovaného, zejména s návrhem na moderaci smluvní pokuty. V této části je rozhodnutí soudu I. stupně nepřezkoumatelné a proto byl napadený rozsudek ve výroku I. co do nároku na zaplacení smluvní pokuty a ve výroku II. o nákladech řízení, zrušen podle ust. § 219a odst. 1 písm. b) o. s. ř. a věc byla v tomto rozsahu vrácena soudu I. stupně k dalšímu řízení podle ust. § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. 29. Na soudu I. stupně bude, aby se v dalším řízení zabýval uplatněným nárokem na zaplacení smluvní pokuty, a to jak po stránce skutkové, tak i po stránce právní. Mimo jiné se musí vyjádřit k otázce přiměřenosti smluvní pokuty, k její moderaci a k funkcím smluvní pokuty. V této souvislosti odvolací soud poukazuje na rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 11. 1. 2023 sp. zn. 31 Cdo 2273/2022. V konečném rozhodnutí soud I stupně rozhodne i o nákladech tohoto odvolacího řízení. Poučení: Proti tomuto rozsudku, potvrzujícímu výroku I., lze podat dovolání k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2, ve lhůtě dvou měsíců od jeho doručení, jen za podmínek stanovených v § 237 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku, měnícímu výroku II. a zrušujícímu výroku III., nelze podat dovolání. Praha 26. března 2026 JUDr. Ivana Kotrčová v. r. předsedkyně senátu