ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Kotrčové a soudkyň JUDr. Andrey Venclíkové a Mgr. Daniely Večerkové ve věci žalobkyně: xxx xxx xxx zahraniční osoba registrovaná pod č. xxx sídlem xxx, xxx Wien, Rakouská republika zastoupená advokátem proti žalované: xxx xxx s.r.o., IČO xxx sídlem xxx, Praha zastoupená advokátkou o 82 684,14 EUR s příslušenstvím k odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 17. 6. 2025, č. j. xxx takto: I. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku I. mění tak, že se žaloba o zaplacení 82 684,14 EUR s příslušenstvím zamítá. II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náklady řízení před soudy obou stupňů ve výši 275 806 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokátky xxx xxx xxx. Odůvodnění: 1. Shora uvedeným rozsudkem soud I. stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 82 684,14 EUR spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 15 % ročně od 21. 4. 2023 do zaplacení (výrok I.) a náklady řízení v částce 224 420,10 Kč (výrok II.). 2. Takto rozhodl o žalobě, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 82 684,14 EUR s příslušenstvím za dodávku žáruvzdorného materiálu. Tvrdila, že žalovaná prostřednictvím svého zástupce L. D. poptávala materiál pro opravu pecí, prohlídka výrobních prostor proběhla 30. 9. 2022, následně žalobkyně zaslala nabídky a dne 21. 11. 2022 obdržela objednávku na tři položky, kterou potvrdila. Materiál byl dodán ve třech dílčích dodávkách v lednu 2023. Žalobkyně dodávku vyúčtovala třemi fakturami zaslanými na adresu xxx. Vzhledem k tomu, že ve fakturách chybně označila odběratele, vystavila dne 23. 3. 2023 opravné faktury. Žalovaná je ani po urgencích neuhradila. K námitce nedostatku pasivní legitimace žalované uvedla, že žalovaná je obchodní korporací se sídlem v Praze a xxx v K. a používá e-mail xxx. Zaniklá společnost xxx s.r.o., IČO xxx, byla vymazána z obchodního rejstříku před učiněním objednávky. Chybné označení na některých listinách přičítá neaktuálnímu razítku, které žalovaná podle jejího mínění užívala. 3. Žalovaná namítala, že není pasivně věcně legitimována, neboť s žalobkyní žádný smluvní vztah neuzavřela a žádné zboží neobdržela. Uvedla, že faktury byly adresovány společnosti xxx s.r.o., IČO xxx, která již neexistuje a je osobou odlišnou od žalované. Dodala, že z doslechu ví, že materiál popsaný v žalobě se podle jejích informací nachází v areálu xxx xxx, kde sídlí více společností, avšak žalovaná s tím nemá souvislost. Navrhla žalobu zamítnout. 4. Soud I. stupně po provedeném dokazování vyšel ze skutkových zjištění, že na základě e-mailové komunikace mezi žalobkyní a žalovanou navštívili pracovníci žalobkyně žalovanou na její žádost v místě ocelárny dne 30. 9. 2022, a to z důvodu, že se majitel žalované rozhodl provést kompletní generální opravu pece na ohřev ingotů. Žalobkyně následně zaslala žalované dvě nabídky na prodej materiálu, služeb a zařízení, a to ze dne 10. 11. 2022 za částku 109 857 EUR a dne 15. 11. 2022 za částku 106 638 EUR. E-mailem ze dne 21. 11. 2022 žalovaná objednala položky v e-mailu uvedené a žalobkyně potvrdila přijetí objednávky. Za žalovanou jednal s žalobkyní pan D. Dodávka požadovaného materiálu byla dodána žalované 11. 1. 2023 a dne 13. 1. 2023, přičemž na dodacím formuláři je u přebírajícího uvedeno razítko xxx, xxx, xxx xxx xxx, IČO xxx. Poskytnuté zboží vyúčtovala žalobkyně třemi fakturami z 11. 1. 2023 a 12. 1. 2023 adresovanými společnosti xxx, xxx, xxx. Následně byly vydány dne 22. 3. 2023 opravené faktury na xxx xxx s.r.o., xxx, Praha na částku 16 097,84 EUR, 31 157,50 EUR a 35 428,80 EUR. Splatnost činila 30 dní od vystavení faktury. Tyto opravené faktury byly zaslány žalované e-mailem z 22. 3. 2023. Žalovaná byla po datu splatnosti vyzvána k uhrazení dlužné částky a na e-mail z 16. 2. 2023 odpověděla e-mailem z 27. 6. 2023 s tím, že pan D. zastupoval žalovanou, ale ta si není vědoma, že by od něj byla potvrzena nějaká objednávka, a nyní již s žalovanou již nepracuje. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení předžalobní výzvou ze dne 23. 6. 2023. Z obchodního rejstříku soud I. stupně zjistil, že společnost xxx s.r.o., sídlem xxx, xxx, IČO xxx, byla ke dni 20. 10. 2021 vymazána z obchodního rejstříku. Jednatelem společnosti žalované byl xxx xxx. Dále soud zjistil existenci společnosti xxx s.r.o., sídlem xxx, Praha, IČO xxx. Ze sjetiny z webových stránek xxx xxx soud zjistil, že je zde uvedeno sídlo V celnici xxx, Praha, tedy shodné jako v obchodním rejstříku žalované, závod je uveden na adrese xxx, xxx xxx, tedy shodné jako místo doručení objednaného zboží. 5. Na základě takto zjištěného skutkového stavu soud I. stupně uzavřel, že mezi stranami byla uzavřena platná kupní smlouva podle § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), přičemž citoval též § 166 o. z. Vyložil, že objednávce ze strany žalované předcházela její poptávka a žádost o návštěvu jejího výrobního závodu, při níž bylo zjištěno, jaké zboží je potřeba k opravě pecí objednat. Z následné nabídky si žalovaná vybrala, které zboží si přeje dodat, což žalobkyně na počátku ledna 2023 učinila a žalovaná převzetí potvrdila. Soud I. stupně dále uvedl, že na tomto závěru nic nemění skutečnost, že žalovaná při převzetí zboží označila dodací list razítkem v té době již neexistující firmy, která má podobný název jako žalovaná, avšak rozdílné IČO i sídlo. Dále podle soudu I. stupně na tom, že je žalovaná povinna uhradit žalobkyni objednané a převzaté zboží, nic nemění ani fakt, že žalovaná sdělila žalobkyni, že osoba, která objednávku vyřizovala, již u žalované nepracuje. Soud I. stupně dále zdůraznil, že se žalovaná během prvního jednání bránila tím, že jí žalobkyně není známa, nikdy s ní nejednala, zboží neobjednala a nepřevzala, což bylo provedeným dokazováním zcela vyloučeno. Úrok z prodlení přiznal podle § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a přiznal žalobkyni, která byla plně úspěšná, náhradu ve výši 224 420,10 Kč zahrnující soudní poplatek a odměnu advokáta podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“), zvýšené na dvojnásobek z důvodu užití cizího jazyka, neboť žalobkyně je německou obchodní společností. 7. Proti uvedenému rozsudku podala žalovaná včasné odvolání. Vytkla soudu I. stupně, že jeho rozsudek je nepřezkoumatelný, neboť nepřihlížel ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, a vycházel pouze z tvrzení žalobkyně, přičemž se nedostatečně zabýval námitkou žalované o nedostatku její pasivní legitimace. Trvala na tom, že se žalobkyní žádný smluvní vztah neuzavřela. Žalobkyně podle ní komunikovala pouze s panem D., což byl však pouze externí konzultant, nikoli zaměstnanec žalované. V souvislosti s tím žalovaná vytkla soudu, že nesprávně aplikoval § 166 o. z. Prohlídky pecí se neúčastnil žádný zaměstnanec žalované. Dle žalované žalobkyně nejednala s péčí řádného hospodáře, když při sjednávání smlouvy neoslovila jednatele žalované. Současně neprokázala oprávnění pana D. jednat za žalovanou. Dle žalované soud opomněl aplikovat § 440 o. z. o překročení zástupčího oprávnění a žalovaná zdůraznila, že nikdy jednání pana D. neschválila. Žalovaná dále soudu I. stupně vytkla, že nesprávně dovodil převzetí zboží žalovanou. Uvedla, že žádné zboží od žalobkyně neobdržela, areál ani pece nejsou v jejím vlastnictví. Přepravní dokumenty byly adresovány v té době již neexistující společnosti xxx s.r.o., této společnosti také patřilo razítko na dodacích listech. Rovněž faktury byly vystaveny na tuto společnost a namísto opravných faktur byly vystaveny dobropisy („debit notes“), které však nejsou zákonným dokladem pro nárokování DPH, tudíž žalovaná na základě nich nemohla plnit. Z toho důvodu dle žalované soud přiznal nesprávně i úrok z prodlení. Dále žalovaná nesouhlasila s výší nákladů řízení přiznaných žalobkyni, neboť podle ní nebyl důvod k navýšení odměny při zastupování rakouské obchodní společnosti. Namítala též, že ze strany advokáta bylo provedeno neúčelně více úkonů, když v žalobě chyběly základní skutečnosti a první jednání se tak konalo v podstatě zbytečně. Navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil tak, že žalobu zamítne, případně aby jej zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení. V replice k vyjádření žalobkyně žalovaná setrvala na své argumentaci uvedené v odvolání. 8. Žalobkyně ve vyjádření k odvolání zdůraznila, že žalovaná byla v řízení před soudem prvního stupně takřka nečinná. Podle žalobkyně by proto v rámci odvolacího řízení nemělo být přihlíženo k nově uplatněným tvrzením a důkazům s ohledem na zákaz novot podle § 205a o. s. ř. Zopakovala svou žalobní argumentaci včetně odkazů na již dříve předložené důkazy. K pasivní legitimaci žalované zdůraznila, že komunikace probíhala přes e-mailové adresy žalované, jednatel žalované později potvrdil, že L. D. jednal za žalovanou. Dodávky byly převzaty v areálu žalované a chyby v označení žalované byly administrativně opraveny. Smluvním partnerem žalobkyně nemohla být již neexistující společnost, jejíž razítko bylo použito. Žalovaná neoznačila žádné důkazy k prokázání, že její razítko vypadá jinak, a tedy že to použité její není. Žalovaná má dle vlastních internetových stránek ocelárnu na adrese xxx, xxx. Žalobkyně odmítla též argumentaci žalované, že žalobkyně měla oslovit jednatele žalované. Dle žalobkyně jednatel není jedinou osobou oprávněnou podle zákona jednat za obchodní korporaci. Pokud jde o daňové doklady, žalobkyně vyvracela tvrzení žalované, že „xxx xxx“ jsou pouhými dobropisy. Dle žalobkyně s jedná o opravné faktury a ty byly doručeny na oficiální e-mailovou adresu žalované xxx xxx v březnu 2023. Žalobkyně navrhla potvrzení napadeného rozsudku. 9. Odvolací soud přezkoumal z podnětu podaného odvolání napadený rozsudek, včetně řízení, které mu předcházelo dle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. a po zopakování dokazování listinami dospěl k závěru, že odvolání je opodstatněno. 10. Předně odvolací soud konstatuje, že soud I. stupně správně mlčky dovodil svou mezinárodní příslušnost, když věc projednal a rozhodl. Tento závěr odpovídá čl. 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (tzv. Brusel I bis), podle něhož jsou soudy členského státu příslušné k řízení proti osobě, která má bydliště nebo sídlo na jeho území. Žalovaná je obchodní korporací se sídlem v České republice, a proto je dána příslušnost českých soudů. 11. Odvolací soud se neztotožnil se závěrem soudu I. stupně o prokázání dodávek materiálu žalované na základě provedených důkazů. Žalobkyně byla proto odvolacím soudem při jednání vyzvána s poučením podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. k doplnění tvrzení a důkazních návrhů o tom, že zboží bylo žalované dodáno, neboť břemeno tvrzení a důkazní leželo na ní. Současně odvolací soud vyzval žalovanou k objasnění jejích podnikatelských aktivit v areálu xxx xxx, kam bylo zboží dodáno. 12. Žalobkyně na výzvu reagovala podáním ze dne 8. 12. 2025. Uvedla, že ohledně dodávky komunikovala s panem L. D., který používal e-mail xxx. Navrhla k důkazu jeho čestné prohlášení, které dodatečně předložila. Pro případ, že by čestné prohlášení soud nepovažoval za dostatečné, navrhla výslech pana D. a současně výslech M. H., zaměstnance žalobkyně, který s L. D. dlouhodobě komunikoval a jemuž pan D. potvrdil, že materiál byl dodán. Dále znovu rozvíjela svou dosavadní argumentaci ohledně razítka a jeho loga (podobizna ženy), které užívá žalovaná jako své oficiální logo. Navrhla, aby odvolací soud vyžádal od žalované všechny dodací listy, které žalovaná potvrdila v období od 1. 11. 2022 do 28. 2. 2023 na adrese xxx, xxx, neboť podle přesvědčení žalobkyně i tyto dodací listy budou potvrzeny stejným razítkem. 13. Žalovaná zaslala po konání odvolacího jednání vyjádření ze dne 4. 12. 2025 a na podání žalobkyně reagovala vyjádřením ze dne 20. 2. 2026. Podrobně vylíčila vlastnickou strukturu nemovitostí v bývalém areálu xxx xxx. Zejména se soustředila na nemovitosti ve vlastnictví společnosti xxx s. r. o., o níž uvedla, že v současné době je v insolvenci, a podle informací žalované by se předmětný materiál mohl nacházet v nemovitosti patřící uvedené společnosti, byť do soupisu majetkové podstaty zahrnut není. Vyjmenovala též další společnosti, které v rozhodné době vlastnily nemovitosti v areálu xxx xxx, mimo jiné společnost xxx xxx s.r.o. Žalovaná znovu zdůraznila, že má sídlo v Praze a věnuje se výhradně obchodní činnosti, nikoli činnosti výrobní povahy. V návaznosti na vyjádření žalobkyně pak založila do spisu listiny týkající se ochranné známky xxx k prokázání tvrzení, že společnost xxx xxx s.r.o. (jediný společník žalované) ji vlastní až od 24. 7. 2023. Dále založila do spisu řadu faktur a dodacích listů (opatřených jejím razítkem), které vystavila v období od prosince 2022 do ledna 2023. 14. Odvolací soud zopakoval dokazování listinami, jimiž byl proveden důkaz již soudem I. stupně. Jednalo se listiny týkající se první dodávky (xxx xxx) a druhé dodávky (xxx xxx). Ve všech uvedených listinách je jako příjemce dodávky uvedena společnost xxx, xxx, xxx a podpis příjemce je opatřen razítkem této společnosti s IČO xxx. Dále byl zopakován důkaz listinami týkajícími se třetí dodávky (xxx ). Pouze e-mail z 13. 1. 2023 byl adresován na adresu s doménou zřejmě náležející žalované. Ve všech ostatních listinách je jako konečný příjemce dodávky uvedena společnost xxx, xxx, xxx. Potvrzení o přijetí zásilky konečným příjemcem tyto listiny neobsahují žádné, tedy ani razítko xxx s.r.o. 15. Uvedené listiny tedy neprokazují převzetí dodávek žalovanou. 16. Dále odvolací soud provedl důkaz písemným prohlášením L. D. ze dne 23. 2. 2020 (listina nazvaná xxx xxx). V něm L. D. prohlašuje, že současný jednatel společnosti xxx xxx s.r.o., D. G. jej informoval prostřednictvím aplikace WhatsApp a potvrdil, že zboží, které je v uvedeném prohlášení blíže specifikováno, bylo dodáno na adresu xxx, xxx, do průmyslového areálu xxx xxx, jak bylo dohodnuto se společností xxx. 17. Z obsahu uvedeného prohlášení je zřejmé, že pan D. popisuje pouze zprostředkovanou informaci, navíc od současného jednatele, který v rozhodné době jednatelem nebyl. Ani on přitom nehovoří o tom, komu bylo zboží dodáno. To je přitom zásadní, neboť v areálu bývalé xxx xxx operovala řada firem. Skutečnost, že zboží bylo dodáno na uvedenou adresu, je proto nedostatečná pro závěr o tom, že zboží bylo dodáno právě žalované. Ostatně informace o této skutečnosti není nová, neboť ji opakovaně zmiňovala i žalovaná. 18. Žalobkyně navrhla výslech svědka L. D., o němž uvedla, že jí není známo, zda při dodání zboží osobně byl (z obsahu jeho prohlášení se podává spíše opak) a M. H., pracovníka žalobkyně, o němž uvedla, že dodání zboží přítomen nebyl, byl přítomen pouze jeho expedici. Expedice zboží však byla prokázána listinnými důkazy a sama o sobě neprokazuje dodání žalované. 19. Odvolací soud nepřistoupil k výslechu navržených svědků, neboť jejich poznatky o tvrzeném dodání zboží nepocházejí z bezprostředního vnímání (svědci nebyli účastni předání). Jejich výpovědi by proto nemohly potvrdit skutečnost dodání. 20. Rovněž navržené listinné důkazy nebyly provedeny, neboť pro zjištění, zda došlo k dodání zboží žalované, byly nerozhodné. 21. Odvolací soud tedy uzavírá, že žalobkyně neprokázala rozhodnou skutečnost, že předmětné zboží dodala žalované. Její nárok na zaplacení kupní ceny za dodané zboží tak nemůže být důvodný. Za této situace se odvolací soud pro nadbytečnost již nezabýval dalšími odvolacími námitkami žalované, které se týkaly kontraktačního procesu. 22. Z výše uvedených důvodů odvolací soud rozsudek soudu I. stupně ve výroku o věci samé podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. změnil tak, že žalobu zamítl. 23. V důsledku změny výroku I. a zamítnutí žaloby měla žalovaná ve věci plný úspěch. Proto odvolací soud rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů podle zásady úspěchu ve věci (§ 142 odst. 1, § 224 odst. 1, 2 o. s. ř.) a přiznal plnou náhradu účelně vynaložených nákladů žalované. 24. Její náklady spočívají v nákladech právního zastoupení určených dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“) a soudním poplatku z odvolání. Odměna byla stanovena dle § 7 a. t. z tarifní hodnoty (§ 8 odst. 1 a. t.) vypočtené z částky 82 684,14 EUR podle kurzu ČNB ke dni provedení toho kterého úkonu. Dále žalované náleží paušální náhrada výdajů podle § 13 a. t. ve znění účinném ke dni provedení úkonu. Odvolací soud neshledal důvod pro navýšení odměny dle § 12 odst. 1 a. t. z důvodu mimořádné složitosti po skutkové a právní stránce, jak požadovala žalovaná, neboť se jednalo o věc standardně složitou. Ostatně žalovaná před soudem I. stupně s výjimkou neodůvodněného odporu neučinila žádné písemné podání a druhého jednání ve věci se ani neúčastnila. 25. Za odpor proti platebnímu rozkazu byla přiznána odměna ve výši jedné poloviny podle § 11 odst. 2, 3 a. t., neboť se jednalo o jednoduchý úkon neobsahující odůvodnění. Odvolací soud nepřiznal odměnu za porady s klientem (15. 5. 2025, 10. 11. 2025), neboť nebyla doložena jejich účelnost ani skutečnost, že trvaly déle než 1 hodinu (11 odst. 1 písm. c/ a. t.). Dále odvolací soud nepřiznal odměnu za samostatné vyjádření z 20. 2. 2026, a to s ohledem na to, že žalovaná se vyjádřila již 4. 12. 2026 a další vyjádření bylo nadbytečné. 26. Odvolací soud přiznal žalované odměnu za níže uvedené úkony (částky jsou uvedeny v Kč): DatumÚkonKurzTarifní hodnotaOdměna Režijní paušál 10.10.2024Převzetí a příprava zastoupení 25,320 2 093 562,42 16 700 300 10.10.2024Odpor 25,320 2 093 562,42 8 350 300 29.05.2025Účast na jednání soudu 24,920 2 060 488,77 16 580 450 21.07.2025Odvolání proti rozsudku 24,620 2 035 683,53 16 460 450 21.10.2025Vyjádření 24,315 2 010 464,86 16 380 450 06.11.2025Účast na jednání odvolacího soudu 24,340 2 012 531,97 16 380 450 04.12.2025Vyjádření 24,155 1 997 235,40 16 300 450 18.02.2026Nahlížení do spisu 24,250 2 005 090,40 16 340 450 25.02.2026Účast na jednání odvolacího soudu 24,220 2 002 609,87 16 340 450 27. Odměna spolu s režijními paušály činí 143 580 Kč, včetně 21% DPH činí 173 731,80 Kč. Spolu se soudním poplatkem 102 074 Kč činí celkové náklady řízení 275 806 Kč. Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu I. stupně ve lhůtě dvou měsíců od jeho doručení, jen za podmínek stanovených v § 237 o. s. ř. Praha 26. února 2026 JUDr. Ivana Kotrčová v. r. předsedkyně senátu