č. j.: 2 A 33/2025-53 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Černou ve věci žalobce:     X narozen dne X     bytem X       proti žalované:   Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, 140 21 Praha 4   o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 1. 7. 2025, č. j.: MV-94102-4/SO-2025   takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění:   I. Vymezení věci 1. Žalobou podanou  u Městského soudu v Praze se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalované ze dne 1. 7. 2025, č. j.: MV-94102-4/SO-2025 (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž byla podle § 177 odst. 2 ve spojení s § 154 s ohledem na přiměřené použití § 92 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zamítnuta žádost o nové posouzení důvodů neudělení dočasné ochrany ve smyslu § 4 odst. 1, odst. 3 zákona č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 65/2022 Sb.“), a to z důvodu opožděného podání.   II. Obsah žaloby 2. Žalobce v žalobě namítal, že mu zásilka obsahující Informaci o důvodech neudělení dočasné ochrany nebyla doručena zákonným způsobem. Byla vložena do schránky až dne 5. 5. 2025 bez předchozího zanechání výzvy či poučení. Ve výpisu České pošty datum 24. 4. 2025 nefiguruje, a přitom přístup do schránky byl zajištěn, jak dokládá fotografie ze dne 11. 3. 2025. Pro zásilku bylo použito sledovací číslo předregistrované již 19. 11. 2024, kdy žalobce nebyla účastníkem řízení. Mezi předregistrací zásilky a jejím faktickým odesláním uplynulo téměř pět měsíců, což odporuje požadavku na včasné a správné vedení správního řízení, přičemž tento postup rovněž nekoresponduje § 10 odst. 4 vyhlášky č. 259/2012 Sb. Jelikož se žalobce mohl seznámit s rozhodnutím až dne 5. 5. 2025, běžela lhůta k podání žádosti o nové posouzení do 20. 5. 2025. Žalovaná nesprávně vyhodnotila běh lhůty, čímž porušila zásadu ochrany práv účastníků řízení a právo na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 Listiny základních práv a svobod. Na případ žalobce se vztahuje rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 6. 2024, č. j. 4 As 85/2024-35, v němž se zdůrazňuje, že fikce doručení může nastat jen při kumulativním splnění všech podmínek stanovených ve správním řádu. 3. Dále žalobce poukázal na aktuální judikaturu, podle níž udělení víza do třetí země nepředstavuje překážku pro poskytnutí dočasné ochrany podle zákona č. 65/2022 Sb. Vízum W1 a dočasný pobyt v Kanadě nemohou samy o sobě vytvářet důvod pro odepření dočasné ochrany v České republice. V prvním vyjádření žalované ze dne 30. 5. 2025 nebyla zmíněna údajná opožděnost, tvrzení o zmeškání lhůty se objevilo až dodatečně, aby bylo nalezeno čistě formální odůvodnění k odmítnutí. Formalistický přístup působí zbytečný morální a psychický tlak na žalobkyni, která se i přes válečný konflikt snaží v České republice legálně integrovat. 4. Žalobce navrhl zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci žalované k novému projednání. Ke své žalobě přiložil mj. kopie fotografie domovní schránky ze dne 11. 3. 2025, výpisu doručování České pošty z oficiálního webu trackingu ze dne 5. 5. 2025, svého cestovního pasu a otevřeného dopisu advokátů BPPLEGAL upozorňujícího na hledání čistě formálních důvodů k odmítnutí žádosti namísto individuálního posouzení ze strany migračních orgánů. III. Vyjádření žalované 5. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že Informace o důvodech neudělení dočasné ochrany byla žalobci doručena dne 24. 4. 2025, což dokumentuje doručenka. Poslední den lhůty pro podání žádosti o nové posouzení připadl na 9. 5. 2025, žalobce však žádost podal až 20. 5. 2025, když netvrdil ani nedoložil relevantní skutečnost odůvodňujcí opožděné podání žádosti, která by nastala bez jeho zavinění. Žalobce nepožádal v souladu s § 24 odst. 2 správního řádu o určení neplatnosti doručení ani nereklamovala doručení písemnosti u provozovatele poštovních služeb. Podle žalované nebyly splněny podmínky pro udělení dočasné ochrany žalobci a ze strany žalované taktéž nedošlo k pochybení při aplikaci zákonných ustanovení. Žalobu navrhla žalovaná zamítnout jako nedůvodnou. IV. Obsah spisového materiálu 6. Ze správního spisu bylo zjištěno, že Informací o důvodech neudělení dočasné ochrany vydanou Ministerstvem vnitra, Odborem azylové a migrační politiky, dne 7. 4. 2025 pod č. j.: OAM-367339-6/DO-2025, byl žalobce vyrozuměn o neudělení oprávnění k pobytu na území za účelem dočasné ochrany podle § 4 odst. 1 zákona č. 65/2022 Sb., neboť byla zjištěna jiná závažná překážka pobytu žalobkyně na území. Žalobce totiž před podáním žádosti o dočasnou ochranu v České republice požádal o vydání oprávnění k pobytu v Kanadě a kanadské orgány mu toto pobytové oprávnění ve formě víza udělily, čehož žalobce využil a do Kanady vycestoval. 7. Z doručenky založené ve spise vyplývá, že zásilka, obsahující Informaci o důvodech neudělení dočasné ochrany byla u provozovatele poštovních služeb připravena k vyzvednutí dne 14. 4. 2025, žalobce byla vyzván k vyzvednutí zásilky a bylo mu zanecháno poučení, načež dne 5. 5. 2025 byla písemnost vložena do poštovní schránky žalobce. 8. Dne 26. 5. 2025 byla žalované doručena žádost žalobce o nové posouzení důvodů pro poskytnutí dočasné ochrany. Přípisem ze dne 30. 5. 2025, č. j.: OAM-367339-8/DO-2025, Ministerstvo vnitra, OAMP žalobci sdělilo, že z jeho podání vyplývá žádost o vydání potvrzení o odkladném účinku. Rozhodnutí o neudělení dočasné ochrany však nabývá právní moci hned oznámením, a tudíž nemůže mít žádost o nové posouzení odkladný účinek. 9. Dne 1. 7. 2025 vydala žalovaná žalobou napadené rozhodnutí, jímž ve smyslu § 177 odst. 2 ve spojení s § 154 s ohledem na přiměřené použití § 92 odst. 1 správního řádu zamítla žádost o nové posouzení důvodů neudělení dočasné ochrany z důvodu opožděnosti podání. Žalovaná uvedla, že lhůta pro podání žádosti o nové posouzení činící 15 dnů ode dne doručení Informace o důvodech neudělení dočasné ochrany skončila dne 9. 5. 2025. Žalobce však žádost podala až dne 20. 5. 2025, přičemž z jeho strany nebyla tvrzena ani doložena relevantní skutečnost odůvodňující opožděné podání žádosti. Vzhledem k tomuto zjištění se žalovaná žádostí více nezabývala a neposuzovala, zda jsou dány důvody pro udělení, nebo neudělení dočasné ochrany. V. Posouzení věci Městským soudem v Praze 10.                      Městský soud v Praze na základě žaloby, v rozsahu žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 2 s. ř. s.), přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které jeho vydání předcházelo. Při přezkoumávání rozhodnutí vycházel soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). Po provedeném řízení dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. 11.                      Podle § 23 odst. 4 správního řádu adresát se vyzve vložením oznámení o neúspěšném doručení písemnosti do domovní schránky nebo na jiné vhodné místo, aby si uloženou písemnost ve lhůtě 10 dnů vyzvedl; současně se mu sdělí, kde, odkdy a v kterou denní dobu si lze písemnost vyzvednout. Je-li to možné a nevyloučil-li to správní orgán, písemnost se po uplynutí 10 dnů vloží do domovní schránky nebo na jiné vhodné místo; jinak se vrátí správnímu orgánu, který ji vyhotovil. 12.                      Podle § 24 odst. 1 správního řádu, jestliže si adresát uložené písemnosti písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla k vyzvednutí připravena, nevyzvedne, písemnost se považuje za doručenou posledním dnem této lhůty. 13.                      Podle § 92 odst. 1 správního řádu opožděné nebo nepřípustné odvolání odvolací správní orgán zamítne. Jestliže rozhodnutí již nabylo právní moci, následně zkoumá, zda nejsou dány předpoklady pro přezkoumání rozhodnutí v přezkumném řízení, pro obnovu řízení nebo pro vydání nového rozhodnutí. Shledá-li předpoklady pro zahájení přezkumného řízení, pro obnovu řízení nebo pro vydání nového rozhodnutí, posuzuje se opožděné nebo nepřípustné odvolání jako podnět k přezkumnému řízení nebo žádost o obnovu řízení nebo žádost o vydání nového rozhodnutí. 14.                      Podle § 154 správního řádu, jestliže správní orgán vydává vyjádření, osvědčení, provádí ověření nebo činí sdělení, která se týkají dotčených osob, postupuje podle ustanovení této části, podle ustanovení části první, obdobně podle těchto ustanovení části druhé: § 10 až § 16, § 19 až § 26, § 29 až § 31, § 33 až § 35, § 37, § 40, § 62, § 63, a obdobně podle těchto ustanovení části třetí: § 134, § 137 a § 142 odst. 1 a 2; přiměřeně použije i další ustanovení tohoto zákona, pokud jsou přitom potřebná.    15.                      Podle § 177 odst. 2 správního řádu v případech, kdy správní orgán provádí úkony, na které se nevztahují části druhá a třetí tohoto zákona, postupuje obdobně podle části čtvrté. 16.                      Žalobce předně namítal pochybení při doručování Informace o důvodech neudělení dočasné ochrany. 17.                      Podmínky pro doručení písemnosti fikcí ve smyslu § 24 odst. 1 správního řádu shrnul rozšířený senát Nejvyššího správního soudu v rozsudku ze dne 20. 12. 2016, č. j. 3 As 241/2014-41, č. 3524/2017 Sb. NSS., přičemž v recentní judikatuře se na ně odkazuje např. v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 3. 2024, č. j. 9 As 268/2023-36. Pro úspěšné doručení písemnosti fikcí se tudíž požaduje naplnění těchto podmínek: 1) písemnost musí být doručena na správnou adresu, 2) adresát musí být řádně vyzván k vyzvednutí písemnosti a poučen o právních důsledcích jejího nevyzvednutí a 3) písemnost nebyla vyzvednuta v zákonem určené lhůtě. Vznik právní fikce doručení dle § 24 odst. 1 správního řádu vyžaduje splnění všech zákonných předpokladů pro řádné uložení doručované písemnosti a marné uplynutí úložní lhůty. Pro běh lhůty je rozhodný okamžik, kdy si adresát zásilku mohl poprvé vyzvednout na ukládací poště (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 10. 2020, č. j. 8 As 3/2020-51). 18.                      V projednávaném případě má soud za to, že shora uvedené podmínky pro vznik právní fikce doručení dle § 24 odst. 1 správního řádu byly splněny. Ze spisového materiálu vyplývá, že stejnopis Informace o důvodech neudělení dočasné ochrany byl žalobci řádně doručován na adresu hlášeného pobytu X. Ostatně ani sám žalobce netvrdil, že by se zdržoval na jiném místě, a v průběhu správního řízení nepředložil informace o pobytu na jiné adrese. Z doručenky vyplývá, že zásilka byla připravena k vyzvednutí dne 14. 4. 2025, žalobce byl vyzván k vyzvednutí zásilky a bylo mu zanecháno poučení o právních důsledcích jejího nevyzvednutí. Vzhledem k tomu, že písemnost nebyla vyzvednuta v zákonem určené lhůtě, byla následně dne 5. 5. 2025 vložena do schránky. Bylo povinností žalobce, aby předestřel jinou, avšak srovnatelně pravděpodobnou verzi reality, jež by mohla zpochybnit správnost údajů uvedených na doručence. Tuto povinnost však nesplnil, a tudíž se mu nepodařilo vyvrátit naplnění podmínky řádné výzvy k vyzvednutí dané zásilky na poště. Žalobce neprokázal, že by provozovatel poštovních služeb při doručování předmětné zásilky pochybil. Pakliže byl přesvědčen o vadách při doručování, nic mu nebránilo namítnout pochybení u České pošty bezprostředně poté, co se dozvěděl o uplatnění postupu spočívajícího v tzv. fikci doručení. Reklamaci doručované písemnosti neuplatnil. Fotografie poštovní schránky žalobce nelze pokládat za důkaz vady při doručování výzvy k vyzvednutí zásilky, neboť datum jejich pořízení časově neodpovídá datu výzvy k vyzvednutí zásilky a správní řád nestanoví požadavek, aby výzva k převzetí zásilky byla přímo vhozena do adresátovy poštovní schránky. 19.                      S ohledem na shora uvedené lze mít za prokázané, že podmínky pro doručení předmětné písemnosti fikcí ve smyslu § 24 odst. 1 správního řádu byly v daném případě naplněny, žalobci byla uvedená písemnost účinně doručena, byť náhradním způsobem dne 24. 4. 2025, když počátek desetidenní lhůty pro nastoupení fikce doručení ve smyslu § 24 odst. 1 správního řádu se odvíjel ode dne 14. 4. 2025. 20.                      Na závěru o naplnění podmínek pro doručení předmětné písemnosti fikcí ve smyslu § 24 odst. 1 správního řádu nemůže ničeho změnit skutečnost, že ve výpisu z aplikace „sledování zásilek“ na webových stranách České pošty nefiguruje údaj o fikci doručení ke dni 24. 4. 2025 ani skutečnost, že prvostupňový orgán použil pro sledování zásilky nesprávné číslo, předregistrované 19. 11. 2024, neboť se jednalo o administrativní pochybení. 21.                      Jestliže Informace o důvodech neudělení dočasné ochrany byla žalobci doručena dne 24. 4. 2025 a lhůta pro podání žádosti o nové posouzení důvodů neudělení dočasné ochrany ve smyslu § 180e zákona pobytu cizinců činila 15 dnů, připadl poslední den této lhůty na den 9. 5. 2025. Žádost podaná žalobcem dne 20. 5. 2025 k poštovní přepravě je proto opožděná. Žalovaná tudíž postupovala v souladu se zákonem, když podle § 92 odst. 1 správního řádu žádost žalobce jako opožděně podanou žalobou napadeným rozhodnutím zamítla. 22.                                                                                                                                                                                      Jelikož žalovaná důvodně shledala opožděnost podání žádosti o nové posouzení důvodů pro neudělení dočasné ochrany, nebyla povinna zabývat se věcnými argumenty žalobce vážícími se k jeho pobytovému oprávnění udělenému kanadskými orgány. Stejně tak soud se v rámci přezkumu zákonnosti napadeného rozhodnutí mohl v mezích žalobních bodů zabývat pouze tím, zda se skutečně jednalo o opožděnou žádost a zda byl žalobce zkrácen na svých právech neprovedením přezkumu důvodů neudělení dočasné ochrany. Vzhledem k tomu, že žádost o nové posouzení důvodů pro neudělení dočasné ochrany je opravným prostředkem proti rozhodnutí o neudělení dočasné ochrany (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 8. 2023, č.j. 5 Azs 39/2023-24), lze v tomto směru odkázat na závěry vyslovené Nejvyšším správním soudem v jeho rozsudku ze dne 27. 5. 2010, č. j. 5 As 41/2009-91, č. 2127/2010 Sb. NSS, ve kterém tento soud uvedl, že „rozhodnutí odvolacího orgánu o zamítnutí odvolání pro opožděnost nebo nepřípustnost podle § 92 odst. 1 správního řádu není rozhodnutím, v němž by se správní orgán věcně zabýval odvoláním účastníka řízení. Rozhodnutím podle § 92 odst. 1 správního řádu odvolací správní orgán zamítá odvolání z důvodu jeho opožděnosti či nepřípustnosti, tj. z důvodu nenaplnění jedné ze základních procesních podmínek, bez níž nelze podané odvolání meritorně posoudit, proto také není odvoláním napadené rozhodnutí na základě opožděného či nepřípustného odvolání současně potvrzováno. V souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího správního soudu je tedy soud v případě žaloby proti rozhodnutí o zamítnutí odvolání jako opožděného nebo nepřípustného oprávněn zkoumat v mezích žalobních bodů pouze to, zda se skutečně jednalo o opožděné nebo nepřípustné odvolání a zda byl žalobce zkrácen na svých právech neprovedením odvolacího přezkumu“ (shodně např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 10. 2015, sp. zn. 10 As 149/2015, nebo rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 1. 2016, č. j. 2 As 255/2015-36). 23.                      K poukazu žalobce na vyjádření Ministerstva vnitra OAMP ze dne 30. 5. 2025 je třeba uvést, že toto se týkalo výhradně vysvětlení, proč žádosti o nové posouzení důvodů pro neudělení dočasné ochrany není možné přiznat odkladný účinek. Nejednalo se o žádné meritorní rozhodnutí, jež by snad mělo být dodatečně doplněno či změněno napadeným rozhodnutím. 24.                      Ze všech výše uvedených důvodů soud žalobu podle § 78 odst. 7 s. ř. s. jako nedůvodnou zamítl. 25.                      O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce neměl ve věci úspěch, proto mu náhrada nákladů řízení nenáleží, a žalované náklady řízení nevznikly.   Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   Praha 26. ledna 2026 JUDr. Dana Černá v. r. samosoudkyně Shodu s prvopisem potvrzuje X.