ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Kapitánové a soudkyň Mgr. Zdeňky Winklerové a JUDr. Ivety Veselé ve věci žalobkyně: xxx xxx, zahraniční osoba registrovaná pod č. xxx sídlem xxx xxx xxx xxx, xxx, Polská republika zastoupená advokátem xxx xxx xxx proti žalované: xxx xxx, zahraniční osoba registrovaná pod č. xxx sídlem xxx xxx xxx xxx, xxx xxx, Irsko zastoupená advokátem o zaplacení částky 1 750 EUR s příslušenstvím, k odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 4. listopadu 2025, č.j. 14 C 92/2025-47, takto: I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje. II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 11 870,10Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám xxx xxx xxx, advokáta. Odůvodnění 1. V záhlaví označeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni 1 750 EUR s příslušenstvím s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z této částky od 25. 4. 2025 do zaplacení (výrok I.) a uložil žalobkyni zaplatit žalované k rukám jejího zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 23 740,20 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.). 2. Takto obvodní soud rozhodl o žalobě, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení náhrady škody 7 x 250 EUR s odůvodněním, že 7 právních předchůdců žalobkyně (postupitelé), cestovalo dne xxx letem č. xxx z letiště xxx xxx xxx xxx na letiště xxx xxx xxx xxx, let provozovala žalovaná, plánovaný přílet do cílové destinace byl o více než 3 hodiny opožděn, proto má každý cestující nárok na kompenzaci ve výši 250 EUR podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 (dále jen „Nařízení č. 261/2004“). Cestující postoupili nárok na kompenzaci na žalobkyni, na předžalobní výzvu žalovaná nereagovala. 3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, protože zpoždění letu bylo způsobeno poškozením letadla bleskem. Mimořádná a nepředvídatelná událost se přitom odehrála v noci před tím, než mělo letadlo obsloužit svůj první ranní let, což vylučovalo možnost žalované se na tuto situaci jakkoliv připravit, a výrazně tak snížilo její akceschopnost v daný moment. Žalovaná rozhodla o přemístění tohoto letového sektoru na letadlo s reg. označením xxx, což představovalo časově nejbližší možnost, jak zmíněný letový sektor provést. 4. Obvodní soud zjistil tento skutkový stav: 7 právních předchůdců žalobkyně (postupitelé), cestovalo dne xxx letem č. xxx z letiště xxx xxx xxx xxx na letiště xxx xxx xxx xxx, let provozovala žalovaná, plánovaný přílet do cílové destinace byl xxx v 09:15 hod. (tj. 07:15 UTC), avšak skutečný přílet nastal až xxx v 00:38 hod., tento let byl na svém příletu o více než 3 hodiny opožděn, ortodromická vzdálenost mezi xxx a xxx činí 445 km. Žalovaná byla o postoupení pohledávek informována spolu s předžalobní výzvou, k uplatnění nároku u žalované došlo včas, tedy v 6 měsíční lhůtě podle ust. § 2553 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Letový úsek xxx z xxx do xxx a zpět dne xxx mělo obsluhovat letadlo s reg. označením xxx. První let, let č. xxx, měl plánovaný odlet z xxx v 4:25 UTC (světového koordinovaného času, tj. SELČ - 2 hodiny) a přílet do xxx v 5:40 UTC. Předmětný let, let zpáteční č. xxx, měl z xxx odletět v 06:05 UTC a do xxx přiletět v 07:15 UTC. Letadlo xxx rovněž operovalo předcházejícího dne (tj. xxx) let č. xxx z xxx do xxx, který z xxx odletěl v 21:20 UTC a do xxx přiletěl v 22:24 UTC, tj. 6 hodin před plánovaným odletem letu xxx. V průběhu letu xxx do letadla udeřil blesk. Po přistání v xxx muselo být letadlo xxx v důsledku udeření blesku při letu xxx před dalším provozem podrobeno povinné technické kontrole. K jejímu provedení byl povolán autorizovaný kontrolor, který odhalil, že úder blesku způsobil poškození vnějšího pláště motoru, které si vyžádalo další inspekci a následně též opravu. Žalovaná rozhodla o přemístění letového sektoru pro let č. xxx na letadlo s reg. označením xxx. Letadlo xxx absolvovalo nejprve svůj pro den xxx naplánovaný letový program, který skončil až letem č. xxx, poté odbavilo vložené lety č. xxx a přistálo v xxx (pozn. odvolacího soudu: správně má být v xxx) v 22:42 UTC. Na letišti xxx jsou noční lety (od 22:00 do 6:00) omezeny. Žalovaná v rámci řešení této mimořádné události dne xxx mimo jiného přesunula i další letoun s reg. označením xxx z xxx do xxx k odbavení dalších letů z tohoto města do xxx a zpět. 5. Po právní stránce soud prvého stupně aplikoval čl. 5 odst. 1 písm. c/ a odst. 3, čl. 7 odst. 1, čl. 14 a čl. 15 Nařízení č. 261/2004) a uzavřel, že žalovaná prokázala mimořádné okolnosti, pro které není povinna hradit kompenzaci ve smyslu Nařízení č. 261/2004. Žalovaná nemohla zabránit přírodnímu jevu – udeření blesku při předchozím letu xxx do letadla xxx a na to navazujícím časovým prodlevám. Nelze ničeho vytknout ani opatření žalované, která v důsledku poškození letadla xxx nasadila pro předmětný let letadlo xxx, jehož nasazení (byť vyvolávající další zpoždění předmětného letu) s ohledem na letovou situaci v oblasti dne 6. 9. 2024 lze považovat za daného stavu jako jediné možné. Žalované rovněž nelze přičítat důsledky omezení nočního provozu na letišti v xxx. 6. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve prospěch zcela úspěšné žalované. Její náklady řízení se skládaly z odměny za 6 úkonů právní pomoci po 2 820 Kč (převzetí a příprava zastoupení, 3 vyjádření ve věci samé, 2 účasti u jednání soudu, 6 paušálních náhrad po 450 Kč a 21 % DPH ve výši 4 120,20 Kč, celkem 23 740,20 Kč. 7. Tento rozsudek napadla žalobkyně odvoláním a domáhá se jeho změny tak, aby odvolací soud žalobě vyhověl. Zopakovala, že žalovaná se o zásahu bleskem dozvěděla již 6 hodin před plánovaným odletem z letiště xxx, odkázala na rozhodnutí SDEU ve věci C-315/15, C-402/07, C-432/07 a C-294/10 a rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 390/23) s tím, že žalovaná nepřijala veškerá přiměřená opatření k zamezení zpoždění na příletu o více než 3 hodiny. Noční omezení letů na letišti xxx není absolutní (viz plánovaný odlet v 04:25 UTC). Dle žalobkyně žalovaná disponovala letadlem xxx od 01:14 do 07:22 hod, letadlem xxx od 23:33 do 6:16 hod. a letadlem xxx od 00:50 do 6:45 hod UTC, která mohla být nasazena bez ohledu na omezení nočních letů. V doplnění zdůraznila, že pro osvobození od povinnosti k náhradě musí letecký dopravce prokázat: 1. existenci mimořádných okolností, tj. události nepředvídatelné, vnější a neodvratitelné, 2. přímou příčinnou souvislost mezi vznikem mimořádných okolností a zpožděním či zrušením letu, a 3. že zpoždění nebo zrušení letu nebylo možné zabránit ani při přijetí všech přiměřených opatření. Aby se dopravce zprostil své povinnosti k náhradě vůči cestujícím, musí prokázat, že přijal veškerá přiměřená opatření směřující k odvrácení zpoždění. Odkázala na výkladové pokyny k Nařízení č. 261/2004, které předložila v anglické verzi, a stanovisko generálního advokáta SDEU ve věci C-74/19 a má zato, že žalovaná neprokázala existenci mimořádných okolností. Žalovaný se o zásahu bleskem dozvěděl ve 22:24 UTC, plánovaný odlet prvního letu v rotaci obsluhované daným letounem byl stanoven na 04:25 UTC, tedy existovalo téměř šestihodinové časové okno k přijetí operativních opatření. Zkoumaný let byl na svém příletu opožděn o více než 15 hodin, tj. výrazně nad rámec tříhodinové hranice dané pro vznik nároku na kompenzaci. Podle žalobkyně z tohoto zpoždění minimálně tříhodinové zpoždění muselo být dáno ne z důvodu vzniku mimořádné okolnosti, ale z důvodu okolností vlastních činnosti provozované žalovaným. Žalovaná nepředložil dostatečné důkazy o tom, že by v tomto období objektivně prověřovala alternativní řešení, neprokázal ani to, že by alternativní řešení bylo technicky či hospodářsky neúnosné po celou dobu trvání zpoždění, kdy doba zpoždění činí více jak 15 hodin. Tvrzení o nedostupnosti jiných letadel, o limitech denní doby služby posádek či o riziku dominového efektu nenaplňují požadovaný důkazní standard, je to dopravce, kdo musí konkrétně doložit, že využil veškeré personální, hmotné a finanční zdroje, které měl k dispozici, a že přijetí jiného opatření by pro něj představovalo neúnosnou oběť s ohledem na kapacitu jeho podniku. Žalovaná je významným evropským dopravcem s rozsáhlou sítí základen a letadel, a nelze bez dalšího přijmout tvrzení, že v daném časovém rámci nebylo možné zajistit jiné řešení. Rotační způsob využívání letadel a minimalizace časových rezerv je podnikatelským rozhodnutím dopravce, nikoliv vnější nepředvídatelnou okolností; riziko kaskádových zpoždění nelze přenášet na cestující. Argumentace obecnými omezeními nočního provozu nemůže obstát bez konkrétního doložení, že v daném případě nebylo možné udělit výjimku. Žalovaný neprokázala, že nebylo možné využít jinou posádku, zajistit výjimku nebo přerozdělit kapacity. Judikatura SDEU přitom výslovně vyžaduje, aby dopravce přijal opatření směřující nikoli jen k zabránění samotnému vzniku mimořádné okolnosti, což je zpravidla nemožné, ale k zabránění jejích následků v podobě významného zpoždění. Samotná skutečnost, že určitá část zpoždění byla vyvolána vnější událostí, nezbavuje dopravce povinnosti prokázat, že učinil vše objektivně možné k tomu, aby zabránil překročení rozhodné tříhodinové hranice. Soud prvního stupně se s těmito konkrétními námitkami žalobce nevypořádal v dostatečném rozsahu a jeho závěr o přijetí „veškerých přiměřených opatření“ postrádá podrobnou skutkovou oporu. Dle žalobkyně žalovaná nepřijala opatření, kterými by zabránila významnému zpoždění letu. 8. Žalovaná navrhla potvrzení napadeného rozhodnutí. Jí učiněné opatření představovalo časově nejbližší možnost, jak předmětný let provést. Žádný volný náhradní letoun nebyl k dispozici ani v xxx ani na jiných základnách. Argumentace žalobkyně neodpovídá ani reálným možnostem ani faktické situaci v letištní dopravě. Žalobkyní uváděná 3 letadla nebyla v žádném případě volná, neboť již dříve měla naplánované letové sektory, které obsloužila Při jejich použití by došlo k narušení pro ně plánovaných letů a jejich zpoždění, čímž by došlo jen ke kumulaci zpoždění, vzniku chaotické situace a přesunu obtíží na jiné cestující. Přístup žalobkyně by vedl ke kolapsu letecké dopravy, výklad žalobkyně by byl proti smyslu Nařízení č. 261/2004, neboť by docházelo k výraznému nárůstu zpoždění či rušení letů. Posádky letadel nemohou sloužit 24 hodin denně, maximální denní doba letové služby dle nařízení Rady (EHS) č. 3922/91 činí 13 hodin. V případě žalobkyní označených „volných letadel“ se jednalo vždy o poslední obsloužené lety, kdy navazuje pro posádku povinná doba odpočinku a v daném časovém úseku nebyl k dispozici nikdo, kdy by letadla mohl obsloužit. Přesuny letounů jsou ovlivněny omezením nočních letů mezi 22:00 – 6:00 hod., výjimky v případě letiště xxx jsou pro letadla omezená nepříznivým počasím, technickými důvody, přepravou pacientů, odstraňováním následků katastrof, technickou záchranu, vymáhání práva, trestních vyšetřování, národní bezpečnosti, vojenské a vládní lety a lety v nouzových situacích. Pro ostatní lety platí, že letištní sloty pro ně musí být schváleny. V tomto případě by noční let podléhal administrativnímu povolovacímu řízení, což ani z časových důvodů nebylo možno obstarat (nadto by musel být splněn limit 6 pohybů letadel). Při závěrečném jednání akcentovala, že neměla v xxx žádné další letadlo, letadla označená žalobkyní se nacházela v jiných městech a nebylo reálných možnostech žalované, aby tato letadla přesunula (palubní personál čerpal přestávky v práci, noční provoz na letištích je omezen), nadto by jen došlo k domino efektu, neboť všechna letadla měla plánované své lety, které by nestihly. 9. Městský soud v Praze jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 o. s. ř.) – po zjištění, že odvolání je přípustné, bylo podáno oprávněnou osobou, včas a obsahuje zákonem předvídané náležitosti (§ 201, § 202, § 204 odst. 1, § 205 o. s. ř.) – přezkoumal podle ust. § 212, § 212a o. s. ř. napadený rozsudek včetně postupu soudu prvního stupně předcházejícího jeho vydání, a neshledal odvolání opodstatněným. 10. Soud I. stupně zcela správně mlčky dovodil pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí v této věci s mezinárodním prvkem daným skutečností, že žalovaná je právnickou osobou se sídlem v zahraničí, neboť místo příletu bylo v obvodu Obvodního soudu pro Prahu 6 (viz např. rozhodnutí SDEU C-204/08). 11. Odvolací soud vycházel z odvoláním nezpochybněného závěru o skutkovém stavu (viz bod 4. tohoto odůvodnění). Není pak pochyb o tom, že zásah bleskem a následná povinnost absolvovat bezpečnostní kontrolu je ve smyslu čl. 5 odst. 3 Nařízení č. 216/2004 mimořádnou okolností (srov. rozhodnutí SDEU ve věci C-399/24), když kvalifikace úderu blesku jako „mimořádné okolnosti“ umožňuje zajistit dodržení požadavku bezpečnosti cestujících na palubě letadla, jež je cílem sledovaným Nařízením č. 261/2004, který je specifikován v bodě 1 preambule tohoto nařízení a implikuje, že letečtí dopravci nebudou nabádáni k tomu, aby se zdrželi přijímání nezbytných opatření a upřednostňovali zachování a dochvilnost svých letů před takovým požadavkem bezpečnosti [viz rozsudky SDEU ve věci Pešková a Peška, sp. zn. C-315/15, bod 25; ve věci Germanwings, sp. zn. C-501/17, bod 28, a ve věci Finnair sp. zn. C-385/23, bod 38]. 12. Z důkazu provedeného již soudem prvního stupně (záznamu o technické kontrole) odvolací soud navíc zjistil, že autorizovaný kontrolor rozhodl o uzemnění letadla z důvodu jeho poškození bleskem dne 6. 9. 2024 v 01:50 hod, důvody trvaly do xxx 16:20 hod. 13. Spor je veden jen o přiměřená opatření, která je dopravce povinen přijmout, aby zabránil významnému (tj. více než tříhodinovému) zpoždění. Z obsahu spisu je zřejmé, že žalobce přijal opatření v podobě přesunu letadla SPRKD, avšak toto opatření nemohlo významnému zpoždění zabránit (a to ani pokud by letadlo xxx nenabrala zpoždění oproti plánům). Stejně tak nemohlo významnému zpoždění letu xxx zabránit ani nasazení letadla xxx po jeho opravě, neboť letadlo bylo z důvodu opravy uzemněno až do 16:20 hod. dne xxx. 14. Pokud jde o „přiměřená opatření“ ve smyslu čl. 5 odst. 3 Nařízení č. 261/2004 ve spojení s bodem 14 odůvodnění (preambule) tohoto nařízení, která měl tento dopravce přijmout, aby zabránil vzniku mimořádných okolností, jakožto podmínku k tomu, aby se zprostil povinnosti zaplatit dotyčnému cestujícímu náhradu stanovenou v článku 7 Nařízení č. 261/2004, je ustálenou judikaturou, že musí být zohledněna pouze opatření, k jejichž přijetí může být tento dopravce povinen, za podmínky, že zejména po stránce technické a administrativní mohou být takováto opatření přijata, tato opatření nenutí tohoto dopravce podstoupit neúnosné oběti s ohledem na kapacity jeho podniku a uvedený dopravce v daném případě prokázal, že tato opatření byla přijata (viz rozsudek SDEU ve věci Pešková a Peška, sp. zn. C-315/15, bod 48). 15. Pokud jde dále o „přiměřená opatření“ ve smyslu čl. 5 odst. 3 Nařízení č. 261/2004 ve spojení s bodem 15 odůvodnění tohoto nařízení, jež měl přijmout letecký dopravce, aby zabránil zpoždění nebo zrušení letů, které jsou důsledkem mimořádných okolností, z ustálené judikatury vyplývá, že letecký dopravce, jehož let měl významné zpoždění nebo byl zrušen z důvodu výskytu takových okolností, musí k tomu, aby se zprostil povinnosti poskytnout náhradu stanovené v článku 7 Nařízení č. 261/2004, ještě prokázat, že i při použití veškerých personálních nebo hmotných zdrojů a finančních prostředků, které měl k dispozici, zjevně nemohl, aniž by podstoupil neúnosné oběti s ohledem na kapacity svého podniku v rozhodné době, zabránit tomu, aby tyto okolnosti, kterým byl vystaven, vedly ke zrušení nebo významnému zpoždění tohoto letu (viz rozsudek SDEU ve věci Pešková a Peška sp. zn C-315/15, body 28 a 29, a ve věci Germanwings, C-501/17, bod 19). 16. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná měla 3 letadla, která byla volná, a to letadlo xxx od 01:14 do 07:22 hod., letadlo xxx od 23:33 do 06:19 a letadlo xxx od 00:50 do 6:45 hod. Žalovaná tvrdila, že se nejednalo o volná letadla, ale letadla po příletu před prvním odletem, kdy navíc ani nebyla žádná volná posádka. 17. Odvolací soud poskytl žalované při jednání poučení dle § 118a odst. 1, 2 o. s. ř., aby doplnila tvrzení (případně označila důkazy) k tomu, proč nemohlo letový úsek xxx obsloužit letadlo xxx , které bylo nevyužito v čase 01:14 – 07:22 hod. Odvolací soud se neztotožnil s námitkou žalované, že se jedná o nepřípustné novum, neboť tuto obranu včetně přehledu letových plánů 3 konkrétních letadel žalovaná poprvé uplatnila již ve svém podání ze dne 7. 10. 2025, nadto žalobkyni netíží břemeno tvrdit a prokázat, že žalovaná mohla přijmout jiné opatření. 18. Žalovaná po poučení odvolacího soudu uvedla, že letadlo xxx nebylo na letišti v xxx, ale nacházelo se v xxx. Zdůraznila čistě hypotetickou možnost výjimky zákazu nočních letů platných pro xxx či optimálního přidělení slotů k odletu (což však s poukazem na hustotu provozu v tomto období nebylo pravděpodobné), poukázala na malý časový prostor žalované od uzemnění letadlo do plánovaného odletu (2 hodiny a 35 minut) vylučující to, aby bylo fakticky možno výjimky vyřídit, a akcentovalo, že letadlo by v xxx při ideálním provozu a hladké vyřízením všech povolení mohlo přistát nejdříve v 7:15 UTC, nemohlo by tedy v žádném případě obsloužit trasu z xxx, kterou mělo naplánovanou pro den xxx v 07:22 hod. a došlo by k domino efektu, což by způsobilo zpoždění celé řady navazujících letů. 19. Při jednání odvolacího soudu dne 23. 4. 2026 pak účastníci učinili nesporné, že ani jedno z letadel označených žalobkyní (tj. xxx, xxx a xxx) se nenacházelo v xxx, dle tabulek č.l. 54 letadlo xxx bylo dne xxx v xxx. Žalovaná dodala, že v xxx žádné jiné letadlo, než xxx neměla (což žalobkyně nijak nezpochybňovala). 20. Pokud žalobkyně uváděla, že žalovaná měla plánovat, jak obsloužit předmětný let, již při příletu na budapešťské letiště, tak odvolací soud s tímto názorem nesouhlasí. Zásahy bleskem či kontakt s ptáky jsou součástí letecké dopravy, ale ne každá z těchto příhod způsobí rozbití letadla. Z toho, že si piloti byli vědomi problému (zásahu bleskem nebo kontaktu s ptákem), lze dovodit toliko vědomost žalované o povinné bezpečnostní kontrole autorizovaným kontrolorem, nikoliv však o skutečném poškození letadla a nutnosti hledat nové letadlo k uskutečnění přepravy. O potřebě hledat náhradní způsob dopravy byla žalovaná informována v 01:50 hod., tj. cca 2,5 hodiny před prvním plánovaným odletem. V tomto směru se také posuzovaná věc liší od rozhodnutí polských soudů předkládaných žalobkyní, kdy zpoždění bylo způsobeno primárně z důvodů na straně dopravce (technicky nezpůsobilé letadlo v důsledku opakující se závady nahradil novým), ke kterému následně přistoupily problémy s počasím (které by ale při řádně provedeném letu nenastaly) – sp. zn. xxx. Druhý předkládaný případ z 20. 10. 2023 (dle tvrzení žalobkyně sp. zn. xxx) se týkal situace, kdy došlo ke srážce s ptákem a let byl okamžitě odkloněn na jiné letiště; postižený let byl třetí rotací v pořadí. Soud uzavřel, že již v okamžik odklonění letu měl dopravce předvídat domino efekt a zpoždění následných letů, takže mezi odkloněním v 4:28 hod a plánovaným časem odletu odškodňovaného letu byla doba 9 hodin a 17 minut, nadto většina v běžné pracovní době. V tom se posuzovaná věc liší, neboť letadlo odkloněno nebylo a domino efekt mohl dopravce začít předvídat od okamžiku, kdy se o uzemnění letadla autorizovaným kontrolorem dozvěděl (tj. mezi uzemněním a prvním plánovaným odletem z xxx byl čas jen cca 2,5 hod. v nočních hodinách), kdy má řada letišť a podnikatelů noční provoz, což znesnadňuje flexibilitu při sjednávání případné možné náhrady za poškozené letadlo a nové časové sloty. 21. Odvolací soud považuje za obecně známou skutečnost, že přílety a odlety jsou na každém letišti regulovány řízením letového provozu, tj. dopravce nemůže přiletět, kdy se mu to hodí a odletět, když je připraven. Vyjma nočních limitů existuje jsou na letištích koordinovány časy přistání nebo odletu. Tedy jen z toho, že již v 16:20 hod. má dopravce letadle k dispozici automaticky neplyne, že bylo možno okamžitě uskutečnit odlet. Vyjma činností souvisejících s nastoupením pasažérů potřeboval ještě povolení k odletu, nadto ani opatřením spočívajícím v provedení letu v 16:20 hod. (tj. 9 hodin a 5 minut po plánovaném příletu) již žalovaná rozhodně nemohla významnému zpoždění zabránit (neboť to již nastalo). Z provedeného dokazování bylo rovněž prokázáno, že žalovaná neměla na xxx letišti žádné další letadlo. Letadla v okolí (tj. xxx apod.) nebyla volná, ale měla na 6. 9. 2024 od rána plánované lety a do odletu čerpala posádka povinnou dobu odpočinku. Souhrn všech těchto faktorů (nedostatek času na řešení, nadto v nočních hodinách, kdy je omezen provoz na letištích, absentující volné letadlo i posádky, která by mohla provést noční let) způsobily, že žalovaná nemohla významnému zpoždění zabránit. 22. Odvolací soud proto rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o věci samé potvrdil, a to včetně akcesorického výroku o nákladech řízení, proti němuž ani žádné konkrétní námitky vzneseny nebyly (§ 219 o. s. ř.). 23. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 a § 224 odst. 1 o. s. ř., když ve věci samé zcela úspěšné žalované v odvolacím řízení vznikly náklady 11 870,10 Kč za 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 a. t. (vyjádření k odvolání a účast na dvou jednáních odvolacího soudu) po 2 820 Kč dle § 7 a. t. (tj. z tarifní hodnoty určené dle § 8 odst. 1 a. t. 1 750 EUR přepočtení na CZK, když výkyvy v kurzech byly ve dnech uskutečnění úkonů právní služby tak nízké, že se hodnota úkonů právní služby nemění), 3 náhrady hotových výdajů po 450 Kč podle § 13 odst. 4 a. t., zvýšeno o 21% DPH 2 060,10 Kč podle § 137 odst. 3 a § 151 odst. 2 o. s. ř. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř., o místě k plnění bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř. Poučení Proti tomuto rozsudku je přípustné dovolání za podmínek stanovených v § 237 o. s. ř. Dovolání se podává do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 6. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 239 o. s. ř.). Proti výroku o nákladech řízení není dovolání přípustné. Praha 23. dubna 2026 JUDr. Blanka Kapitánová, v. r. předsedkyně senátu