č. j. 3 A 41/2025‑ 26 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Sandnerové a soudkyň JUDr. Petry Kamínkové a Mgr. Ivety Postulkové ve věci   žalobce: Město Blšany, IČO 00264784  sídlem Náměstí 29, 439 88 Blšany  zastoupené advokátem JUDr. Vladimírem Davidem  sídlem Mírové náměstí 48, Louny   proti žalovanému: Ministerstvo pro místní rozvoj sídlem Staroměstské náměstí 932/6, 110 00 Praha 1   o žalobě proti rozhodnutí o zamítnutí žádosti o poskytnutí dotace ze dne 4. 3. 2025, č. j. MMR-19496/2025-26 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění:Vymezení věci1.         Jádrem sporu je otázka, zda žalobce splnil tři kritéria přijatelnosti projektu zvýšení zabezpečení chodců podél silnice v obci Soběchleby u Podbořan, podaného v rámci 2. výzvy MAS Vladař – IROP 1 Doprava – I. (dále jen „výzva MAS Vladař“). Centrum pro regionální rozvoj v komentáři k hodnocení formálních náležitostí konstatovalo, že žalobce nedostatečně odůvodnil potřebnost realizace projektu, nedoložil všechny přílohy splňující potřebné náležitosti a chybně určil indikátory nehodovosti. Žalovaný jako poskytovatel dotace proto napadeným rozhodnutím rozhodl o neposkytnutí dotace. 2.         Námitky žalobce směřují především proti postupu Centra pro regionální rozvoj, který žalobce považuje za formalistický. Podle žalobce byla potřebnost projektu odůvodněna dostatečně. Centrum pro regionální rozvoj neposuzovalo žádost žalobce odborně a v celé šíři. Chybné určení indikátoru nehodovosti pak podle žalobce nemůže být důvodem pro neposkytnutí dotace – Centrum pro regionální rozvoj nadto mělo žalobci v rámci výzev k doplnění sdělit, jaký je dle jeho názoru správný údaj. 3.         Podle žalovaného je za žádost primárně odpovědný žalobce, který svou argumentací přenáší odpovědnost na Centrum pro regionální rozvoj. To zároveň podle žalovaného není povinno žalobci sdělovat konkrétní správné údaje indikátorů, naopak by tím porušilo zásadu rovného zacházení vůči ostatním žadatelům. Obsah správního spisu4.         Z obsahu správního spisu soud zjistil následující pro věc podstatné skutečnosti. 5.         Dne 7. 11. 2023 předložil žalobce projektový záměr Zvýšení bezpečnosti pěší dopravy podél části silnice II/221, k.ú. Soběchleby u Podbořan (dále jen „projekt“). Projekt předložil v rámci výzvy MAS vladař, kterou vyhlásila MAS Vladař o.p.s. jako nositelka strategie komunitně vedeného místního rozvoje SCLLD pro území MAS Vladař na období 2021 – 2027 (dále jen „výzva IROP“). Cílem projektu žalobce bylo vybudování bezpečné komunikace pro pěší podél vymezeného úseku silnice II/221. 6.         V rámci žádosti předložil žalobce řadu příloh. Jednou z příloh byla i Příloha 2A Podklady pro hodnocení (dále jen „Podklady pro hodnocení“). Šablona podkladů pro hodnocení určující strukturu podkladů je přílohou Specifických pravidel pro žadatele (dále jen „Specifická pravidla“), na které odkazuje výzva MAS Vladař a které jsou platné v rámci výzvy IROP. 7.         Dne 18. 6. 2024 byl žalobce vyrozuměn, že v rámci žádosti není možné ověřit splnění celkem 18 kritérií. Mezi nimi byla uvedena i následující kritéria: 2.7 Potřebnost realizace projektu je odůvodněná, 2.8 Zvolené indikátory, jejich výchozí a cílové hodnoty a datum jejich dosažení odpovídají cílům projektu. 2.14 Jsou doloženy všechny povinné přílohy a splňují náležitosti požadované v dokumentaci ve výzvě. 8.         Spolu s tímto vyrozuměním byl žalobce vyzván, aby ve lhůtě pěti dnů požadované informace doplnil (dále jen „1. výzva k doplnění“). Žalobci byl rovněž zaslán podrobnější komentář k jednotlivým kritériím, kde hodnotitel u každého kritéria uvedl, v čem spočívá pochybení. 9.         Dne 24. 6. 2024 žalobce zaslal komentář a přehled vypořádání po 1. výzvě k doplnění. Spolu s tím žalobce zaslal doplněné Podklady pro hodnocení. 10.     Dne 24. 7. 2024 byla žalobci zaslána 2. výzva k doplnění žádosti. Výzva k doplnění obsahovala výčet 17 kritérií, která nebylo možné ověřit nebo je žalobce nesplňoval. Opět jsou ve výčtu uvedena kritéria 2.7, 2.8 a 2.14. 11.     Dne 31. 7. 2024 zaslal žalobce komentář a přehled vypořádání po 2. výzvě k doplnění. U kritérií 2.7, 2.8 uvedl, že doplnil Podklady pro hodnocení. U kritéria 2.14 pak uvedl širší výčet doplněných a opravených dokladů a Podkladů pro hodnocení. V doplněných Podkladech pro hodnocení rozšířil kapitolu 4.3 Odůvodnění potřebnosti a účelnosti investice o výčet cílových skupin. Dále v Podkladech pro hodnocení uvedl bližší popis výpočtu indikátoru 761 011 (počet nehod na km komunikace s realizovaným bezpečnostním opatřením). K počtu nehod uvedl následující: „Posuzovaných obdobím je deset let […] Za toto období je evidováno 503 nehod, což činí 50,3 nehody ročně. Po přepočtení na řešený úsek komunikace pak zde vychází průměrná hodnota 5 nehod/km/rok, což je výchozí hodnota daného indikátoru“. 12.     Centrum pro regionální rozvoj, které hodnotilo žádost žalobce, dne 5. 9. 2024 uvedlo, že žádost nesplnila formální náležitosti a podmínky přijatelnosti. V rámci komentáře k hodnocení uvedlo, že nejsou splněna kritéria 2.7., 2.8 a 2.14. Ke kritériu 2.7 uvedlo, že „[…] žadatel dostatečně nezdůvodnil potřebu realizace projektu. Podklady pro hodnocení projektu nejsou zpracovány dle osnovy. Více viz kritérium 2.14.“. Ke kritériu 2.8 konstatovalo, že za posledních 10 let nebyla evidována žádná nehoda. Výchozí hodnota indikátoru tedy měla být 0 a nikoli 5. Žalobce totiž podle Centra pro regionální rozvoj neurčil výchozí hodnotu v souladu s přílohou 1A Metodických listů indikátorů. Ke kritériu 2.14 konstatovalo, že „[…] Ani po 2. výzvě k doplnění nejsou doložené podklady pro hodnocení kompletní – jedná se o kapitolu 4.3 Odůvodnění potřebnosti a účelnosti investice“. Ke kritériu 2.14 zároveň Centrum pro regionální rozvoj přiložilo výčet bodů, které v uvedené kapitole 4.3 Podkladů pro hodnocení chybí, Mezi chybějícími body byla například vazba projektu na specifický cíl 5.1 nebo popis možnosti alternativních řešení. 13.     Dne 20. 9. 2024 žadatel podal žádost o přezkum. Přezkumná komise IROP na svém jednání dne 17. 10. 2024 vyhodnotila námitky žalobce jako nedůvodné. 14.     Dne 4. 3. 2025 žalovaný jako poskytovatel dotace napadeným rozhodnutím zamítl žádost o poskytnutí dotace podle § 14m odst. 1 písm. b) zákona č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech (dále jen „rozpočtová pravidla). Žaloba15.     Žalobce se podanou žalobou domáhá zrušení nebo změny napadeného rozhodnutí. 16.     Podle žalobce žalovaný založil své rozhodnutí na domnělém nesplnění dvou kritérií. 17.     Podle žalobce z kompletní dokumentace k dané dotační výzvě, k projektu a k jeho administraci vyplývá, že Podklady pro hodnocení jsou zpracovány podle předepsané osnovy. Pokud některé informace snad nejsou v tomto formuláři uvedeny, jsou uvedeny na mnoha jiných místech velmi rozsáhlé dokumentace k projektu. Více než jako administrativní krok směřující k dořešení formálních záležitostí v rámci projektové žádosti, která je financována z alokace příslušející MAS Vladař, chápe žalobce postup administrátora příslušné výzvy zjevně jako nástroj k tomu, aby dotace nemusela být poskytnuta. Požadavky ze strany Centra pro regionální rozvoj jsou podle žalobce extrémní a nemají nic společného s hodnocením žádosti. Nepřijatelný je podle žalobce i dvojstupňový způsob hodnocení, kdy je nejprve žádost posuzovaná MAS Vladař a teprve poté je podrobena požadavkům ze strany Centra pro regionální rozvoj. 18.     Pokud by žalovaný posuzoval předloženou žádost komplexně, odborně a v celé šíři samotné žádosti a jejích příloh, musel by nutně dojít k závěru, že žádost poskytuje veškeré nezbytné informace k posouzení a hodnocení žádosti podle pravidel daného dotačního titulu. Postup Centra pro regionální rozvoj v dané věci je ryze formalistický a je v rozporu s již zmíněným účelem dotačního titulu. Pro vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace měl žalovaný prokazatelně k dispozici veškeré nezbytné informace ze žádosti a jejích příloh tak, aby byl schopen objektivně vyhodnotit soulad žádosti s pravidly daného dotačního titulu. 19.     Žalobce dále namítá, že vycházel při stanovení hodnot indikátoru nehodovosti z údajů na serveru Centra pro dopravní výzkum ČR. Hodnoty o nehodovosti uvedl jako žadatel již v projektovém záměru schváleném MAS Vladař. 20.     Ve výzvách k doplnění ze dne 18. 6. a 24. 7. 2024 Centrum pro regionální rozvoj neuvedlo, že podle jeho názoru je správný údaj o nehodovosti v daném úseku 0 a nikoliv žadatelem uváděných 5 nehod ročně. K uvedení správného údaje o nehodovosti, tak, jak jej vyčíslilo Centrum pro regionální rozvoj, tak stačilo, aby ve výzvě č. 1 nebo výzvě č. 2 uvedlo konkrétní údaj, který mu byl zjevně znám. Indikátory nehodovosti zároveň žalobce nepovažuje za hodnotící kritéria. Jejich míra naplnění by neměla rozhodovat o poskytnutí nebo neposkytnutí dotace. Vyjádření k žalobě21.     Žalovaný navrhuje zamítnout žalobu jako nedůvodnou. 22.     Žalovaný zdůrazňuje, že žalobce byl v průběhu administrace žádosti dvakrát vyzván k doplnění podkladů, avšak ani po těchto výzvách nebyly odstraněny nedostatky. Konkrétně nebyla dostatečně odůvodněna potřebnost realizace projektu (kritérium 2.7), nebyly řádně stanoveny a zdůvodněny výchozí a cílové hodnoty indikátorů (kritérium 2.8) a nebyly doloženy všechny povinné přílohy v požadované podobě (kritérium 2.14). Tyto nedostatky byly žalobci opakovaně sděleny, včetně konkrétních požadavků na doplnění. Přezkumná komise následně potvrdila správnost postupu hodnotitele a žádost nebyla vrácena k opakovanému hodnocení. 23.     Kritérium 2.7 nebylo splněno, neboť v příloze „Podklady pro hodnocení“ chybělo řádné zdůvodnění potřebnosti projektu v souladu s předepsanou osnovou, včetně vazby na specifický cíl a výzvu. Ani po druhé výzvě nebyly požadované informace doplněny. U kritéria 2.8 žalovaný uvádí, že žalobce nedoložil způsob výpočtu indikátorů, zejména indikátoru „Počet nehod na km komunikace s realizovaným bezpečnostním opatřením“. Podle metodických pravidel měla být výchozí hodnota stanovena na základě údajů za desetileté období, přičemž na dotčeném úseku nebyla evidována žádná nehoda, a hodnota měla být nulová. Nesprávné stanovení indikátoru je v rozporu s metodikou a vedlo k negativnímu hodnocení. Kritérium 2.14 nebylo splněno, neboť žalobce nedoložil všechny povinné přílohy v souladu s požadavky dokumentace, což mělo vazbu i na kritérium 2.7. 24.     Žalovaný odmítá tvrzení žalobce, že postupoval formalisticky, a zdůrazňuje, že postupoval přesně podle Obecných a Specifických pravidel pro žadatele a příjemce IROP. Proces hodnocení byl veden transparentně a v souladu se zásadou rovného zacházení, jak vyžaduje správní řád. Žalovaný připomíná, že žadatel nemá právo na výsledek, ale na řádný proces, což vyplývá i z judikatury Nejvyššího správního soudu. Odpovědnost za správné stanovení indikátorů nese výlučně žadatel, nelze ji přenášet na administrátora projektu. Tvrzení o účelovém jednání administrátora žalovaný odmítá. 25.     Na závěr žalovaný konstatuje, že žalobce napadá pouze dvě ze tří nesplněných kritérií, přičemž i kdyby tato byla splněna, zůstává třetí kritérium nesplněné. Žádost o podporu může být schválena pouze při splnění všech kritérií. V daném případě byl proces dodržen a žalobcova práva nebyla dotčena. Posouzení věci soudem26.     Soud ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou, po vyčerpání řádných opravných prostředků a splňuje všechny formální požadavky na ni kladené. Soud vycházel při přezkumu napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době jeho vydání (§ 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb. soudní řád správní, dále jen „s. ř. s.“). Napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 2 s. ř. s.). Neshledal přitom vady, ke kterým by měl povinnost přihlédnout z moci úřední. 27.     Soud vyšel především z následující právní úpravy: Podle § 14 odst. 2 rozpočtových pravidel  dotaci nebo návratnou finanční výpomoc ze státního rozpočtu může poskytnout ústřední orgán státní správy, Akademie věd České republiky, Grantová agentura České republiky, Technologická agentura České republiky nebo organizační složka státu, kterou určí zvláštní zákon (dále jen „poskytovatel“). Podle § 14m odst. 1 písm. b) rozpočtových pravidel poskytovatel rozhodnutím zcela zamítne žádost o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci. 28.     Soud se předně zabýval konstatováním ve vyjádření žalovaného, že žalobce napadá pouze dvě ze tří nesplněných kritérií, přičemž i kdyby tato byla splněna, zůstává třetí kritérium nesplněné. 29.     Pokud by žalobce skutečně napadal pouze dvě ze tří kritérií, tak by soudu nezbylo než žalobu zamítnout jako nedůvodnou bez dalšího. I nesplnění jediného z kritérií by totiž vedlo k neposkytnutí dotace. 30.     V napadeném rozhodnutí žalovaný uvádí, že nebyla splněna tři kritéria formální přijatelnosti: 2.7 Potřebnost realizace projektu je odůvodněná. 2.8 Zvolené indikátory, jejich výchozí a cílové hodnoty a datum jejich dosažení odpovídají cílům projektu. 2.14 Jsou doloženy všechny povinné přílohy a splňují náležitosti požadované v dokumentaci k výzvě. 31.     Žalobce v žalobě namítá, že splnil následující kritéria: Kritérium 2.7 Potřebnost realizace projektu je odůvodněná je nesplněno tak, že doložené podklady pro hodnocení nejsou zpracovány podle osnovy, žadatel dostatečně nezdůvodnil potřebu realizace projektu. Kritérium 2.14 – nesprávně uvedené hodnoty nehodovosti. 32.     Soud konstatuje, že žalobce kritéria nesprávně čísluje a pojmenovává. Fakticky brojí proti nesplnění kritérií 2.7 a 2.8. 33.     Soud má za to, že námitky směřující proti nesplnění kritéria 2.7 (odůvodnění potřebnosti realizace projektu) jsou způsobilé zpochybnit nesplnění kritéria 2.14 (doložení povinných příloh v požadované podobě). Ostatně sám žalovaný ve svém vyjádření uvádí, že nedostatky povinných příloh, mají vazbu na splnění kritéria 2.7 a naopak. 34.     Soud proto dospěl k závěru, že nelze žalobu zamítnout jen proto, že by žalobce zpochybnil dvě ze tří kritérií (2.7 a 2.8), jelikož důvody nesplnění kritéria 2.14 sporuje alespoň implicitně, jelikož splnění tohoto kritétia úzce souvisí s kritériem 2.7. Východiska soudního přezkumu nenárokových dotací35.     Soud předně konstatuje, že rozsah soudního přezkumu negativních rozhodnutí o nenárokových dotacích je odlišný od soudního přezkumu rozhodnutí vydávaných v jiných typech řízení. 36.     Soudní přezkum negativních rozhodnutí o tzv. „nenárokových“ dotacích je omezen na posouzení řádného procesu, který garantuje rovnou ochranu práv a rovné zacházení se všemi žadateli za obecným způsobem stanovených podmínek. Zjednodušeně řečeno žadatel nemá právo na „výsledek“, ale na „řádný proces“ s ním související. Ten je určen právními předpisy, podmínkami danými v dokumentech, na které právní tituly poskytnutí dotace odkazují, respektive základními procesními zásadami určujícími postup orgánů veřejné moci v právním státě (viz rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu, ze dne ze dne 30. 9. 2015, č. j. 9 Ads 83/2014-46, č. 3324/2016 Sb. NSS). 37.     Žadatelé jsou rovněž povinni respektovat stanovené podmínky pro samotné schválení dotace (včetně povinných náležitostí a příloh). Je v jejich vlastním zájmu (a jejich primární povinností), aby žádosti o dotace byly podávány pokud možno úplné a bez vad. Toliko pomocnou úlohu tvoří výzva k odstranění případné vady žádosti. Ta je však jistou výjimkou a nadstandardním projevem vstřícnosti poskytovatele dotace, která však není automatická. Podle § 14j odst. 4 písm. c) rozpočtových pravidel výslovně platí, že poskytovatel usnesením řízení zastaví v případě, že žádost trpí vadami a výzva k podání žádosti nepřipouští možnost jejich odstranění podle § 14k odst. 1, tj. pomocí výzvy k odstranění vad (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 9. 2023, č. j. 1 Afs 77/2023-29). 38.     S ohledem na tuto uvedenou judikaturu Nejvyššího správního soudu neobstojí námitky žalobce o extrémních administrativních požadavcích nebo o nepřijatelnosti dvoustupňového hodnocení žádostí, v rámci kterého jsou žádosti hodnoceny nejprve ze strany MAS Vladař a následně teprve Centrem pro regionální rozvoj. Žalobce byl jako žadatel povinen respektovat podmínky pro schválení dotace. Skutečnost, že žádost je nejprve hodnocena ze strany MAS Vladař a následně teprve předložena Centru pro regionální rozvoj, je popsána v interních postupech MAS Vladař. Ty jsou přitom součástí spisu a výzva MAS Vladař na ně výslovně odkazuje. Tento způsob hodnocení je dán provázaností dvou dotačních výzev s tím, že výzvě MAS Vladař je nadřazena výzva IROP administrovaná Centrem pro regionální rozvoj. 39.     Soud nepopírá, že administrativní požadavky lze hodnotit jako poměrně rozsáhlé. Podstatné je však to, že se jedná o nenárokovou dotaci, o kterou žalobce může, ale také nemusí žádat. V projednávané věci se žalobce dobrovolně rozhodl, že se podaným projektem bude o dotaci ucházet. Musel se proto podřídit i administrativním nárokům, jejichž nastavení je v dispozici poskytovatele dotace. 40.     Soud se proto bude níže zabývat pouze přezkumem toho, zda v souvislosti s žádostí žalobce byl dodržen „řádný proces“, tedy zda dotace nebyla poskytnuta v souladu s podmínkami dotační výzvy. Odůvodnění potřebnosti realizace projektu a doložení povinných příloh (kritéria 2.7 a 2.14)41.     Žalobce namítá, že z kompletní dokumentace k dané dotační výzvě k projektu a k jeho administraci vyplývá, že podklady pro hodnocení jsou zpracovány podle předepsané osnovy. Pokud některé informace snad nejsou v tomto formuláři uvedeny, jsou uvedeny na mnoha jiných místech velmi rozsáhlé dokumentace. Postup žalovaného hodnotí žalobce jako formalistický. Uvádí, že pokud by žalovaný posuzoval předloženou žádost komplexně, odborně a v celé šíři samotné žádosti a jejích příloh, musel by nutně dojít k závěru, že žádost poskytuje veškeré nezbytné informace k posouzení a hodnocení žádosti. 42.     Žalovaný proti tomu uvádí, že žalobce byl v rámci dvou výzev k doplnění upozorněn na nedostatečné odůvodnění kapitoly 4.3. Podkladů pro hodnocení. Součástí této kapitoly je výčet bodů, které mají být žadatelem zdůvodněny, mj. včetně nutnosti uvést například vazbu projektu na specifický cíl 5.1 a konkrétní výzvu. Stejnou informaci obsahuje i napadené rozhodnutí. 43.     Soud ověřil, že Centrum pro regionální rozvoj opakovaně vyzývalo žalobce k doplnění a přepracování žádosti. V rámci druhé výzvy uvedlo mimo jiné následující: V kapitole 4.3 v Podkladech pro hodnocení není dostatečně zdůvodněna potřebnost realizace projektu. Podklady nejsou zpracovány dle osnovy. Text v kapitole 4.3 není kompletní – poslední věta není dokončena. • Uveďte požadované informace dle osnovy Podkladů pro hodnocení projektu. 44.     Na druhou výzvu reagoval žalobce tak, že do kapitoly 4.3 Podkladů pro hodnocení doplnil cílové skupiny projektu, jejich popis a dopad projektu na ně. 45.     Ani po tomto doplnění neshledalo Centrum pro regionální rozvoj kapitolu 4.3 Podkladů pro hodnocení za dostatečně doplněnou. Kompletní výčet bodů, které žalobce do Podkladů pro hodnocení v rozporu s osnovou nezahrnul, pak obsahuje komentář k hodnocení Centra pro regionální rozvoj: Ve výše uvedené kapitole nejsou uvedeny informace k těmto bodům: ▪ vazba projektu na specifický cíl 5.1 a výzvu; ▪ popis naplnění specifických požadavků na podporovanou aktivitu: • popis projektem dotčené stávající pozemní komunikace pro motorovou dopravu; • podrobný popis a odůvodnění délky vedení komunikace pro pěší v trase pozemní komunikace s vysokou intenzitou dopravy nebo v křížení pozemní komunikace s vysokou intenzitou dopravy. ▪ popis možnosti alternativních řešení: • zdůvodnění, proč byla nulová varianta (ponechání stávajícího stavu) posouzena jako nevyhovující; • popis alternativních řešení, pokud jsou relevantní, jejich slabé a silné stránky, porovnání alternativ; • zdůvodnění vybrané alternativy, zejména zdůvodnění hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti vybrané alternativy. 46.     Na tento výčet bodů, žalobce v žalobě nijak nereaguje. Přitom právě z důvodu, že uvedené body nebyly žalobcem v osnově zpracovány, žalovaný zamítl žádost o dotaci. 47.     Soud konstatuje, že z Podkladů pro hodnocení zaslaných žalobcem po druhé výzvě k doplnění vyplývá, že žalobce v kapitole 4.3 nadepsané Odůvodnění potřebnosti a účelnosti investice výše uvedené body nijak nerozvádí. Nijak nepopisuje a nerozvádí vazbu projektu na specifický cíl 5.1 a výzvu nebo možnosti alternativních řešení. Podklady pro hodnocení po druhé výzvě obsahovaly toliko stručný úvod a následně výčet cílových skupin. 48.     Žalobce tedy skutečně nedodržel strukturu Podkladů pro hodnocení dle předepsané osnovy ačkoli ji podle Specifických pravidel byl povinen dodržet (viz část 3.2.7 Povinné přílohy k žádosti o podporu). Žalobcem doložené Podklady pro hodnocení nesplňovaly náležitosti požadované v dokumentaci k výzvě. V důsledku toho nebyla potřebnost realizace projektu náležitě odůvodněná. 49.     Pro úplnost soud konstatuje, že v podané žalobě žalobce nijak nezpochybňuje strukturu Podkladů pro hodnocení ani obsah přílohy 2A Specifických pravidel pro žadatele, která strukturu Podkladů pro hodnocení určuje. Žalobce tedy nezpochybňuje podobu samotné osnovy, kterou byl z pohledu žalovaného povinen dodržet, pouze v obecné rovině namítá, že osnovu dodržel. 50.     Jelikož žalobce strukturu Podkladů pro hodnocení nedodržel, nebyla žádost shledána jako formálně přijatelná. Námitka žalobce není důvodná. Indikátory nehodovosti (kritérium 2.8)51.     Žalobce dále uvádí, že při stanovení hodnot indikátorů nehodovosti vycházel z údajů na serveru Centra pro dopravní výzkum. Podle Centra pro regionální rozvoj je správný údaj o nehodovosti v daném úseku 0 a nikoliv žadatelem uváděných 5 nehod ročně. Žalobce proto namítá, že k uvedení správného údaje o nehodovosti, tak, jak jej vyčíslilo Centrum pro regionální rozvoj, stačilo, aby administrátor žádosti ve výzvě č. 1 nebo výzvě č. 2 uvedl konkrétní údaj, který mu byl zjevně znám. Zároveň žalobce namítá, že tyto údaje nejsou hodnotícím kritériem, jehož míra naplnění by měla rozhodovat o poskytnutí nebo neposkytnutí dotace. 52.     Konkrétní způsob výpočtu indikátoru nehodovosti v Podkladech pro hodnocení nejprve absentoval. Byl žalobcem do Podkladů pro hodnocení doplněn až po druhé výzvě k doplnění. Žalobce hodnotu vypočítal takto: Komunikací posuzovanou z hlediska nehodovosti je silnice II/221. Posuzovaných obdobím je deset let, a to od 1.1.2013 do 31.12.2022. Za toto období je evidováno 503 nehod, což činí 50,3 nehody ročně. Po přepočtení na řešený úsek komunikace pak zde vychází průměrná hodnota 5 nehod/km/rok, což je výchozí hodnota daného indikátoru. 53.     Centrum pro regionální rozvoj však v komentáři k hodnocení po druhé výzvě k doplnění upozornilo, že se výchozí hodnota stanovuje jako průměrný roční počet dopravních nehod na jeden kilometr stávající pozemní komunikace pro motorovou dopravu vymezené souběžnou trasou komunikace pro pěší, křížením s komunikací pro pěší nebo nehodovou lokalitou s komunikací pro pěší a pro cyklisty, kterou se žadatel zavazuje vybudovat, zmodernizovat, zrekonstruovat nebo stavebně upravit, (zdůraznění doplnil městský soud) 54.     Je tedy zřejmé, že žalobce vzal jako výchozí hodnotu počet nehod na celé silnici II/221, zatímco dle Centra pro regionální rozvoj (které vycházelo z přílohy 1A Metodické listy indikátorů) měla být výchozí hodnota stanovena pouze na tom úseku, který je vymezený projektem žalobce. V projednávané věci tedy na té části silnice, podél které žalobce chtěl vybudovat chodník pro pěší, nikoli na celé silnici II/221. 55.     Soud proto konstatuje, že žalobce skutečně stanovil výchozí hodnotu indikátoru chybně. Soud se ztotožnil s žalovaným, že není odpovědností poskytovatele dotace žalobci sdělovat, jak konkrétně má žádost vyplnit. Je to naopak žalobce, kdo je primárně odpovědný za to, že bude žádost kompletní a že bude obsahovat správné údaje. Žalobce ostatně v podané žalobě netvrdí, že by jím uvedený údaj byl správný a že ho naopak určilo chybně Centrum pro regionální rozvoj. 56.     Soud se neztotožňuje ani s argumentací žalobce, že určení tohoto indikátoru není hodnotícím kritériem, jehož míra naplnění by měla rozhodovat o poskytnutí nebo neposkytnutí dotace. Přímo ve Specifických pravidlech pro žadatele je mezi obecnými kritérii přijatelnosti uvedeno: Zvolené indikátory, jejich výchozí a cílové hodnoty a datum jejich dosažení odpovídají cílům projektu. Hodnota indikátoru je tedy jedním z obecných kritérií přijatelnosti. Tato pravidla byl žalobce povinen respektovat. 57.     Ani tato námitka není s ohledem na výše uvedené důvodná. Závěr a náklady řízení58.     Soud nepřisvědčil žalobním námitkám, a proto žalobu podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl I. výrokem jako nedůvodnou. Žádost žalobce nesplňovala formální kritéria přijatelnosti. Konkrétně žalobce pochybil při stanovení výchozí hodnoty indikátoru nehodovosti a dále žalobce nedodržel v kapitole 4.3 Podkladů pro hodnocení jejich strukturu, která je dána přílohou 2A Specifických pravidel. 59.     O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce neměl ve věci úspěch, proto soud II. výrokem rozhodl, že nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému nevznikly žádné náklady nad rámec jeho obvyklé úřední činnosti, proto mu soud jejich náhradu III. výrokem nepřiznal. Poučení:Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   Praha 28. ledna 2026     JUDr. Ludmila Sandnerová v. r. předsedkyně senátu Shodu s prvopisem potvrzuje K. L.