č. j. 30 A 3/2026 -22 ČESKÁ  REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM  REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Slavomírem Novákem ve věci   žalobce         proti žalovanému   T. X. C., narozen X státní příslušnost Vietnamská socialistická republika zastoupen Markem Sedlákem, advokátem se sídlem Moravské náměstí 13, Brno     Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie, se sídlem Olšanská 2, P.O. Box 78, Praha 3   o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 1. 2026, č.j. CPR-31190-3/ČJ-2025-930310-V234, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.     Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Žalobce se podanou žalobou domáhá zrušení shora označeného rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 1. 2026, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí Policie České republiky, Krajského ředitelství policie hlavního města Prahy, odboru cizinecké policie, oddělení pobytové kontroly, pátrání a eskort, ze dne 21. 7. 2025, č.j. KRPA-229174-18/ČJ-2025-000022-SV,  jímž bylo žalobci podle ust. §119 odst. 1 písm. b) bod 4 zákona č. 326/1999 Sb. uloženo správní vyhoštění a stanovena doba, po kterou mu nelze umožnit vstup na území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace na dva roky. II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného 2. V žalobě žalobce uvedl, že ke dni zahájení řízení o správním vyhoštění disponoval platným povolením k pobytu v Maďarsku s platností do 21. 12. 2025. Toto pobytové oprávnění nebylo podle žalobních tvrzení pravomocně ani vykonatelně zrušeno a ani nezaniklo zákonným způsobem. Byl tedy oprávněn pobývat na území České republiky v režimu volného pohybu podle práva Evropské unie. Správní orgány podle žalobce vycházely ze skutkově nesprávného předpokladu, že žalobce pobytové oprávnění neměl, a z tohoto důvodu bylo rozhodnutí nezákonné. 3. Tvrzené zrušení jeho maďarského pobytového oprávnění nebylo prokázáno způsobem odpovídajícím požadavku § 3 správního řádu. Správní orgány vycházely z informací poskytnutých neoznačeným „příslušným policejním partnerem“ prostřednictvím ŘSCP a ze záznamu v SIS, aniž by si vyžádaly úplnou dokumentaci od příslušných maďarských orgánů. Žalobce zdůrazňuje, že žádné řízení o zrušení pobytu s ním v Maďarsku vedeno nebylo a nebylo mu doručeno žádné příslušné rozhodnutí. 4. Podle žalobce měly orgány obou stupňů k objasnění věci vyžádat kopii spisu maďarského orgánu, vést dokazování dokumenty v tomto spise obsaženými, a tím jednoznačně zjistit, zda a kdy bylo jeho pobytové oprávnění skutečně zrušeno. Neprovedení tohoto důkazu považuje žalobce za porušení zásady materiální pravdy. 5. Žalobce dále uvedl, že mezi podklady je dokument „PLU – Detail dokladu v SIS“, v němž je uvedeno, že hledaným dokladem je povolení k trvalému pobytu, ačkoliv žalobce nikdy držitelem takového oprávnění nebyl. Správní orgán podle žalobce tímto vycházel z nesprávných výchozích údajů. 6. Žalovaný přitom v napadeném rozhodnutí sám připouští, že údaj o typu dokladu může být v SIS nesprávný. Žalobce dovozuje, že v takové situaci nemůže být bez dalších kroků správních orgánů považován za spolehlivý ani údaj o zrušení jeho pobytového oprávnění. Odmítnutí jeho důkazních návrhů je podle něj nezákonné. 7. Dále žalobce namítá, že odvolací orgán nedostál požadavkům § 68 odst. 3 správního řádu, když neuvedl právní předpis a jeho ustanovení, z něhož dovozuje závaznost údajů v SIS, nevyložil úvahy, které jej vedly k hodnocení záznamu v SIS jako plně dostačujícího, řádně se nevypořádal s důkazními návrhy žalobce, neodůvodnil, proč neprovedl navržené důkazy směřující k vyvrácení údajů obsažených v SIS. Rozhodnutí je tak podle žalobce nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. 8. Konečně správní orgány podle žalobce nesprávně hodnotily jeho výpověď, z níž dovozovaly, že žalobce věděl o svém neoprávněném pobytu. Žalobce vysvětluje, že se nacházel v právním omylu, neboť nebyl informován o tvrzeném zrušení svého pobytu v Maďarsku, a nevěděl, že toto oprávnění jej opravňuje pobývat na území České republiky. 9. Správní orgán však musí podle žalobce prokázat objektivní skutečnost zrušení jeho pobytového oprávnění, nikoliv z jeho právního omylu dovozovat nelegálnost pobytu. 10. Z uvedených důvodů žalobce navrhl, aby soud napadené rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 1. 2026 zrušil a aby věc vrátil žalovanému k novému projednání a rozhodnutí, a dále aby žalovanému uložil  povinnost uhradit žalobci náklady řízení, a to do 30 dnů od nabytí právní moci rozsudku k rukám jeho právního zástupce. 11. Žalovaný se k žalobě vyjádřil s tím, že v žalobě jsou obsaženy naprosto totožné argumentace, na které bylo plně reagováno v napadeném rozhodnutí, pročež na jeho odůvodnění odkazuje. V odvolacím řízení byly všechny účastníkem řízení vznesené odvolací námitky dostatečně vypořádány. Vzhledem k tomu žalovaný navrhl zamítnutí žaloby.   III. Posouzení žaloby 12. Městský soud v Praze ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou, po vyčerpání řádných opravných prostředků a splňuje všechny formální náležitosti na ni kladené. Soud přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí i řízení, které mu předcházelo, v rozsahu žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 1 a 2 soudního řádu správního), přitom vycházel ze skutkového a právního stavu v době vydání napadeného rozhodnutí. Jiné vady, k nimž by byl povinen přihlédnout z moci úřední, soud neshledal. 13. O podané žalobě soud rozhodl v souladu s § 51 odst. 1 soudního řádu správního bez nařízení jednání, když účastníci s takovým rozhodnutím věci souhlasili. 14. Žaloba není důvodná. 15. Z obsahu správního spisu je zřejmé, že žalobce byl dne 19. 7. 2025 zjištěn hlídkou cizinecké policie na adrese P 4, D.; předložil cestovní doklad č. X vydaný státem Vietnam, v němž neměl žádné pobytové vízum. Dále předložil povolení k pobytu č. Y vydané Maďarskou republikou; lustrací bylo zjištěno, že je veden v SIS. 16. Dne  20. 7. 2025 bylo se žalobcem zahájeno řízení ve věci správního vyhoštění podle ust. § 119 odst. 1 písm. b) bod  4 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců, ve znění pozdějších předpisů. Téhož dne byl žalobce vyslechnut jako účastník řízení. 17. Dále dne 21. 7. 2025 správní orgán I. stupně učinil žádost k Ředitelství služby cizinecké policie, aby žalobce byl lustrován prostřednictvím Národního situačního centra Maďarska ohledně toho, zda žalobce je  držitelem oprávnění k pobytu v Maďarsku, případně k jakému datu mu byl ukončen pobyt. 18. Ředitelství služby cizinecké policie téhož dne sdělilo, že příslušný policejní partner poskytl tuto odpověď: „Dotazovaná osoba X. C. T. (X) byla držitelem povolení k pobytu č. X vydaného za účelem zaměstnání s platností do 21.12.2025 – toto povolení bylo z důvodu ukončení pracovního poměru osoby zrušeno dne 29.04.2025. Osoba tedy v současnosti není držitelem povolení k pobytu v Maďarsku.“ 19. Téhož dne pak správní orgán I. stupně vydal pod č.j. KRPA-229174-18/ČJ-2025-000022-Sv rozhodnutí, kterým žalobci uložil správní vyhoštění a na dva roky stanovil dobu, po kterou žalobci nelze umožnit vstup na území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace. 20. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání, v němž zejména zpochybňoval zprávu Ředitelství služby cizinecké policie o tom, že jeho pobytové oprávnění v Maďarsku bylo zrušeno, s tím, že není přezkoumatelné, kdo je „příslušný policejní partner“ a že s ním řízení o zrušení pobytu v Maďarsku nebylo vedeno; správní orgán by si měl proto vyžádat správní spis příslušných maďarských orgánů. Dále upozornil na to, že mezi podklady je dokument „PLU – Detail dokladu v SIS“, v němž je uvedeno, že hledaným dokladem je povolení k trvalému pobytu, ačkoliv žalobce nikdy držitelem takového oprávnění nebyl. Správní orgán podle žalobce tímto vycházel z nesprávných výchozích údajů. 21. O tomto odvolání rozhodl žalovaný napadeným rozhodnutím. 22. Městský soud v Praze především konstatoval, že žalobní námitky jsou v podstatné míře shodné s námitkami uplatněnými v odvolání, přičemž žalobce v žalobě rozporuje způsob, jakým žalovaný jako odvolací orgán jeho námitky vypořádal. 23. Odvolací námitka týkající se zrušení pobytového oprávnění žalobce v Maďarsku byla vypořádána na stranách 4 a 5 odůvodnění napadeného rozhodnutí, kde žalovaný uvedl: „K námitce, kde uvádí, že má pobytové oprávnění v Maďarsku, odvolací orgán uvádí: V rámci správního řízení bylo zjištěno a doloženo, že účastník řízení nedisponuje povolením k pobytu v Maďarsku. Odvolací orgán konstatuje, že správní orgán I. stupně zcela v souladu se zákonem vycházel z oficiální odpovědi maďarské strany, doručené prostřednictvím ŘSCP, která je součástí správního spisu rozhodného pro vydání napadeného rozhodnutí. V této odpovědi je uvedeno datum zrušení povolení (29.04.2025) a důvod (ukončení pracovního poměru). Tato informace je vedena v SIS, což je závazný evropský informační systém. Odvolací orgán konstatuje, že správní orgán I. stupně postupoval v souladu s ustanovením § 3 správního řádu, když vycházel z oficiálního podkladu od příslušného orgánu členského státu EU. Povinnost vyžádat kompletní spis maďarských orgánů zákon neukládá, pokud je z podkladu zřejmé, že povolení bylo zrušeno. K námitce, kde tvrdí, neurčitost „příslušného policejního partnera“, odvolací orgán uvádí, že identifikace zdroje je uvedena v odpovědi ŘSCP, která je součástí spisu. Ředitelství pro mezinárodní spolupráci je národní kontaktní bod pro komunikaci v rámci SIS a ŘMPS. Informace pochází od maďarských orgánů, konkrétně Národního situačního centra v Maďarsku, což je dostatečné pro závěr o zrušení povolení. Lze tedy shrnout, že účastník řízení disponoval povolením k pobytu HUN č. X s platností do dne 21.12.2025, jehož platnost však zanikla dne 29.04.2025 (vyhlášeno dne 29.04.2025), z důvodu zneplatnění vydávajícím státem, tedy Maďarskem, což je vedeno v informačním systému SIS pod Schengen ID X. Cizinec tedy ode dne 30.04.2025 nedisponoval žádným oprávněním k pobytu na území schengenského prostoru. Proto je jeho námitka nedůvodná. Pokud účastník řízení tvrdí, že v PLU-detail dokladu v SIS, je nesprávně uveden typ dokladu, tak k tomu je nutné uvést, že i kdyby dokument obsahoval nesprávný údaj o typu povolení, tak tato skutečnost nemá vliv na závěr o neplatnosti povolení. Na druhou stranu číslo dokladu souhlasí s dokladem, který byl Maďarskem zneplatněn. Rozhodující je záznam o zrušení povolení v SIS a potvrzení maďarské strany, že povolení k pobytu HUN č. X bylo dne 29.04.2025 zrušeno o čemž není pochyb.“ 24. Městský soud toto vypořádání odvolacích námitek shledává jak srozumitelným a jasným, tak úplným a vyčerpávajícím, a především věcně správným. V plném rozsahu proto na ně odkazuje, s tím, že nepovažuje za nutné , aby závěry koncipované žalovaným formuloval shodně, jen jinými slovy. 25. Pokud žalobce namítal, že disponuje maďarským povolením k pobytu platným do 21. 12. 2025, že nevěděl o jeho zneplatnění a údajné jeho zrušení nebylo prokázáno, soud shledal, že správní orgány i v této souvislosti dostatečně zjistily skutkový stav. Vycházely přitom z lustrací v Schengenském informačním systému, kde bylo dané povolení k pobytu  vedeno jako doklad hledaný za účelem jeho zabavení, což bylo vyhlášeno dne 29. 4. 2025. Správní orgán I. stupně však nevycházel pouze z této evidence, ale platnost pobytového oprávnění žalobce v Maďarské republice ověřil u maďarských orgánů prostřednictvím Ředitelství služby cizinecké policie, Národního situačního centra ochrany hranic, kdy dle sdělení maďarské strany bylo povolení k pobytu žalobce zrušeno dne 29. 4. 2025. 26. Tato informace byla následně potvrzena sdělením Policejního prezidia ČR, Ředitelství pro mezinárodní policejní spolupráci, podle kterého bylo uvedené povolení k pobytu zrušeno právě dne 29. 4. 2025,  s tím, že žalobce v současnosti není držitelem povolení k pobytu v Maďarsku. 27. Soud konstatuje, že uvedená zjištění představují jasný podklad pro závěr, že žalobce v období od 30. 4. 2025 pobytovým oprávněním na území schengenského prostoru již nedisponoval, a tedy se zde zdržoval bez oprávnění, ač k tomu nebyl oprávněn. Tyto otázky jsou přitom podstatné pro naplnění skutkové podstaty podle § 119 odst. 1 písm. b) bod 4 zákona o pobytu cizinců, jedná se o pobývání žalobce na území schengenského prostoru bez oprávnění a délku neoprávněného pobytu. Obě tyto skutečnosti přitom byly správními orgány prokázány jednoznačně, ze shromážděných podkladů bez dalšího vyplývá, že pobyt žalobce byl neoprávněný a rovněž je jednoznačná jeho délka. 28. Požadavky stanovené v ust. § 3 správního řádu tím byly naplněny, neboť byly zjištěny skutečnosti v rozsahu podstatném pro rozhodnutí. Žalobce tyto skutečnosti sice rozporoval, jeho námitky však byly zcela obecné, žalobce neuváděl žádné konkrétní skutečnosti, kterými by závěry správních orgánů byly vyvráceny či alespoň zpochybněny. 29. Pokud jde o jeho požadavek, aby byl opatřen kompletní spis od maďarských orgánů, soud konstatuje, že  nebylo důvodné zjišťovat, z jakých důvodů a jakým maďarským orgánem bylo pobytové oprávnění žalobce zrušeno, neboť tyto otázky již nejsou předmětem řízení o správním vyhoštění a tyto informace by nemohly nic změnit na shora uvedených jednoznačných závěrech. 30. Obdobný závěr je třeba učinit i ohledně námitek vůči záznamu v SIS, kdy žalobce namítal nesprávnost údaje o povaze povolení k pobytu s tím, že tento záznam se zmiňuje o povolení k trvalému pobytu, ačkoliv žalobce takovým pobytem nikdy nedisponoval. V tomto směru je relevantní právě sdělení  maďarských orgánů ze dne  21. 7. 2025, podle kterého číslo dokladu souhlasí s dokladem, který byl Maďarskem zneplatněn, a že  povolení k pobytu HUN č. X bylo dne 29. 4. 2025 zrušeno, resp. potvrzení maďarské strany, že žalobce v současnosti není držitelem povolení k pobytu v Maďarsku – tedy ani pobytu trvalého, ani jakéhokoliv jiného. 31. Pro úplnost soud konstatuje, že není přitom ani podstatné, zda žalobce o zrušení svého pobytového oprávnění věděl či nikoli, neboť cizinci jsou obecně povinni pobývat na území České republiky a členských států EU v souladu s právními předpisy a informovat se rovněž o podmínkách, za kterých mohou na území členských států EU pobývat. Institut správního vyhoštění pak není správním trestem, ale toliko správním opatřením, kterým stát vyjadřuje svůj zájem na tom, aby se dotčený cizinec na území státu nezdržoval (např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 10. 2004, č. j. 5 Azs 125/2004 – 54 nebo rozsudek téhož soudu ze dne 14. 7. 2005, č. j. 5 Azs 94/2005 – 52), otázka zavinění žalobce tak není v této souvislosti rozhodná.   IV. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení 32. Jelikož městský soud neshledal  žádnou z žalobních námitek důvodnou, žalobu podle ust. § 78 odst. 7 soudního řádu správního zamítl. 33. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn podle ust. § 60 odst. 1 soudního řádu správního, když žalobce neměl ve věci úspěch, proto mu náhrada nákladů řízení nenáleží, a žalovanému žádné náklady řízení nad rámec úřední činnosti nevznikly.     Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.     Praha  20. března 2026       JUDr. Slavomír Novák v.r. předseda senátu Shodu s prvopisem potvrzuje J. V.