37 Ad 2/2026 - 7 USNESENÍMěstský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Vladimírem Gabrielem Navrátilem ve věci žalobkyně:   A. Č.    bytem X proti žalované:  Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 v řízení o žalobě na ochranu před nezákonnými zásahy žalované, spočívajícími ve vedení neúplného správního spisu, v evidenci fiktivního neplaceného volna žalobkyně, ve vyřazení několika let zaměstnání žalobkyně z důchodového pojištění, v převzetí údajů o skončení pracovního poměru na základě dohody o skončení pracovního poměru, kterou žalobkyně nikdy nepodepsala, a v nezohlednění pracovního úrazu z X. při posouzení invalidity žalobkyně takto: Žaloba se postupuje k vyřízení Krajskému soudu v Praze. Odůvodnění: 1. Žalobou podanou u zdejšího soudu se žalobkyně domáhá určení, že jednání žalované vymezená v záhlaví představují nezákonné zásahy do jejích práv. Současně se domáhá, aby soud žalované zakázal v těchto zásazích pokračovat a aby jí přikázal obnovit stav evidence důchodového pojištění žalobkyně od X. 2. Podle § 7 odst. 2 věty prvé zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, (dále „s. ř. s.“), nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení místně příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. 3. Podle odst. 3 téhož ustanovení ve věcech důchodového pojištění a dávek podle zvláštních předpisů vyplácených spolu s důchody a ve věcech zaměstnanosti, ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, dávek státní sociální podpory, dávky státní sociální pomoci, dávek pěstounské péče, dávek pro osoby se zdravotním postižením, průkazu osoby se zdravotním postižením, příspěvku na péči a dávky pomoci v hmotné nouzi je k řízení příslušný krajský soud, v jehož obvodu má navrhovatel bydliště nebo sídlo, popřípadě v jehož obvodu se zdržuje. 4. Podle usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu Nad 202/2020-59 z 25. 5. 2022, platí: „Účel, kvůli kterému má být místní příslušnost krajského soudu určena dle § 7 odst. 3 s. ř. s., se nemění podle toho, zda žaloba směřuje proti rozhodnutí správního orgánu nebo jeho nečinnosti, jinému nezákonnému zásahu či zda jde o jiný návrh podle soudního řádu správního. Podstatné je pro účely určení místní příslušnosti pouze to, jaké věci (ve smyslu materie) se týká dané správní řízení, nečinnost, zásah správního orgánu či opatření obecné povahy. Určení místní příslušnosti, které je pro žalobce vstřícnější zejména z důvodu jeho předpokládaného sociálního či zdravotního znevýhodnění, se proto uplatní jak u žalob proti rozhodnutí ve smyslu § 65 s. ř. s., tak u žalob na ochranu proti nečinnosti dle § 79 s. ř. s., žalob na ochranu proti jinému nezákonnému zásahu dle § 82 s. ř. s. a návrhů na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části podle § 101a s. ř. s.“ 5. S ohledem na skutečnost, že žaloba se domáhá ochrany před nezákonnými zásahy ve věcech důchodového pojištění podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, je třeba při určení místní příslušnosti správního soudu vycházet z § 7 odst. 3 s. ř. s. Místně příslušným je tak v dané věci soud, v jehož obvodu má žalobkyně své bydliště. 6. Místní příslušnost krajského soudu vyplývá z přílohy č. 2 k zákonu č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, v níž jsou stanoveny názvy, obvody a sídla krajských soudů (§ 11 odst. 2 tohoto zákona). Do obvodu konkrétního krajského soudu patří obvody okresních soudů tam vyjmenovaných (§ 12 odst. 1 citovaného zákona). Obvody okresních soudů, jejich sídla a názvy jsou stanoveny v příloze č. 3 k zákonu. Obvod daného soudu tvoří výčet území tam vyjmenovaných obcí. 7. Žalobkyně má bydliště v části obce X. Ta spadá do obvodu Okresního soudu v Mladé Boleslavi, který patří do obvodu Krajského soudu v Praze. Soudem místně příslušným k projednání a rozhodnutí ve věci samé tak není Městský soud v Praze, ale právě Krajský soud v Praze. 8. Městský soud v Praze proto podle § 7 odst. 6 s. ř. s. postoupil podanou žalobu Krajskému soudu v Praze. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, sídlem Moravské náměstí 6, Brno, a to v tolika vyhotoveních (podává-li se v listinné podobě), aby jedno zůstalo soudu a každý účastník dostal jeden stejnopis. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   Praha 12. března 2026       JUDr. Vladimír Gabriel Navrátil v.r. soudce Shodu s prvopisem potvrzuje S. Š.