č. j. 48 Ad 2/2026 - 12   USNESENÍ Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem Janem Ferfeckým ve věci žalobkyně:  Z. T., narozená X bytem X proti žalovanému:  Ministerstvo práce a sociálních věcí sídlem Na Poříčním právu 376/1, 128 00  Praha 2 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 1. 2026, č. j. MPSV-2026/2676-925 takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.  Odůvodnění:  1.         Žalobkyně se svou žalobou bránila proti v záhlaví označenému rozhodnutí  žalovaného (napadené rozhodnutí), jímž bylo zamítnuto její odvolání a potvrzeno rozhodnutí Úřadu práce České republiky – krajské pobočky pro hlavní město Prahu z 18. 3. 2025, č. j. 7230/2025/AAB. Tím úřad práce zamítl návrh na změnu výše přiznaného příspěvku na péči od července 2024 a rozhodl o poskytování příspěvku ve výši 4 900 Kč a zároveň o jeho snížení z 4 900 Kč na 880 Kč od dubna 2025.  2.         Soud nejprve zkoumal, zda jsou splněny podmínky soudního řízení, mimo jiné, zda byla žaloba podána včas. 3.         Lhůta pro podání žaloby proti rozhodnutí správního orgánu je upravena v § 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (s. ř. s.), podle nějž žalobu lze podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou. V tomto případě zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ani jiný zákon zvláštní lhůtu nestanoví. 4.         Žalobkyně v žalobě uvedla, že jí napadené rozhodnutí bylo doručeno 19. 1. 2026, nic jiného ke včasnosti žaloby neuvedla. Vzhledem k tomu, že žaloba byla podána osobně dne 20. 3. 2026, soud následně u žalovaného vyžádal vyjádření k její včasnosti a předložení dokladu o doručení. Z kopie poštovní doručenky vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo skutečně žalobkyni doručeno 19. 1. 2026, kdy si žalobkyně zásilku osobně vyzvedla poté, co jí byla zanechána výzva k vyzvednutí zásilky dne 15. 1. 2026 (údaje na doručence odpovídají označení napadeného rozhodnutí). Žalovaný tak ve svém vyjádření označil žalobu za opožděnou (vzhledem k tomu, že žalobkyně sama uvedla stejné datum doručení napadeného rozhodnutí, nepovažoval soud za potřebné jí s vyjádřením žalovaného ještě seznámit). 5.         Pokud bylo napadené rozhodnutí žalobkyni oznámeno (doručeno) 19. 1. 2026, měla žalobu v souladu s výše uvedeným podat nejpozději do 19. 3. 2026 (jednalo se o čtvrtek). Soud k tomu připomíná, že lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje s dnem, který určil počátek lhůty (§ 40 odst. 2 s. ř. s.). 6.         Žalobkyně ovšem žalobu podala až 20. 3. 2026, a to osobně na podatelnu zdejšího soudu, jak je vyznačeno na otisku podacího razítka na první straně žaloby založené v soudním spise. Učinila tak tudíž opožděně. Zmeškání lhůty k podání žaloby proti rozhodnutí správního orgánu přitom nelze prominout (§ 72 odst. 4 s. ř. s.). 7.         Soudu proto nezbylo, než žalobu podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. pro opožděnost odmítnout. 8.         Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 3 větu první s. ř. s., podle níž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže žaloba byla odmítnuta. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno, který o ní též rozhoduje. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. Kasační stížnost by svým významem měla podstatně přesahovat vlastní zájmy stěžovatele (§ 104a s. ř. s.). V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Praha  8. dubna 2026   Mgr. Jan Ferfecký v. r. samosoudce Shodu s prvopisem potvrzuje S. T.