11 Tcu 45/2000 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky projednal dne 15. 8. 2000 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl t a k t o: Podle § 4 odst. 2 zák.č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky J. R. rozsudkem Krajského soudu v Bratislavě ze dne 30. 10. 1997 sp. zn. 6 T 219/97, ve spojení s rozsudkem Nejvyššího soudu Slovenské republiky ze dne 12. 2. 1998 sp. zn. 2 To 72/97, Slovenská republika, a to pro závažný trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek, jedů a prekurzorů podle § 187 odst. 1 trestního zákona Slovenské republiky, k trestu odnětí svobody v trvání třiceti měsíců, přičemž byl dále J. R. uložen též trest vyhoštění a uloženo ústavní ochranné léčení. O d ů v o d n ě n í : Rozsudkem Krajského soudu v Bratislavě ze dne 30. 10. 1997 sp. zn. 6 T 219/97, ve spojení s rozsudkem Nejvyššího soudu Slovenské republiky ze dne 12. 2. 1998 sp. zn. 2 To 72/97, Slovenská republika, byl J. R. uznán vinným trestným činem nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek, jedů a prekurzorů podle § 187 odst. 1 trestního zákona Slovenské republiky. Této trestné činnosti se měl dopustit tím, že od nezjištěné doby až do 5. 3. 1997, na nám. H. v B. prodával heroin, který nakupoval od přesně nezjištěné osoby. Dne 4. 3. 1997 při domovní prohlídce bylo v uvedeném bytě nalezeno 36 papírových skládaček s obsahem heroinu o hmotnosti 6,5 gramů s průměrným obsahem účinné látky 13,6 %, 2,1 gramu hnědého prášku vysypaného mezi stránkami knihy s obsahem účinné látky 11,8 % a další stopy heroinu byly zjištěny ve výrobcích z alobalu, avšak v nevážitelném množství. Za tuto trestnou činnost byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání třiceti měsíců, přičemž mu byl dále uložen též trest vyhoštění a uloženo ústavní ochranné léčení. Dne 25. 5. 2000 pod sp. zn. 6047/99-M podalo Ministerstvo spravedlnosti České republiky podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení Slovenského soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky. Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů. Podle § 4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle § 384a tr. ř. Nejvyšší soud ČR. Podle § 4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud ČR na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že obviněný je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 odst. 1 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona. V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. Jde o závažnou trestnou činnost, která se v posledních letech značně rozšiřuje. Obviněnému byl za ní také uložen citelný nepodmíněný trest odnětí svobody. Česká republika je vázána mezinárodními smlouvami k postihu šíření omamných a psychotropních látek. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 15. 8. 2000 Předseda senátu: JUDr. Karel Hasch