11 Tcu 61/2000 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky projednal dne 6. října 2000 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl t a k t o: Podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky M. V. rozsudkem Zemského trestního soudu ve Vídni ze dne 11. srpna 1999 č. 4a Vr 5463/9 Hv 3379/99, Rakousko, a to pro závažný trestný čin podle § 28 odst. 2, 4, č. 3 o drogách k trestu odnětí svobody v trvání tří a půl roku. O d ů v o d n ě n í : Rozsudkem Zemského trestního soudu ve Vídni ze dne 11. srpna 1999 č. 4a Vr 5463/9 Hv 3379/99, Rakousko, byl M. V. uznán závažným trestným činem podle § 28 odst. 2, 4, č. 3 o drogách, kterého se měl dopustit tím, že dne 13. února 1999 dovezl v rozporu s právními předpisy z Holandska přes Spolkovou republiku Německo do Rakouska 1042 gramů vysoce kvalitního kokainu, přičemž toto množství omamné látky 25 krát převyšuje množství uvedené v § 28 odst. 2 zákona o drogách. Za tento trestný čin byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání tří a půl roku. Dne 12. 9. 2000 pod sp. zn. 4979/99-M podalo Ministerstvo spravedlnosti České republiky podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení rakouského soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky. Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů. Podle § 4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle § 384a tr. ř. Nejvyšší soud ČR. Podle § 4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud ČR na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že obviněný je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (§ 187 tr. zák. - nedovolená výroba a držení omamných a psychotropních látek a jedů). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona. V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. Jde o odsouzení k výraznému trestu odnětí svobody za závažnou trestnou činnost, jejíž postihování vyžaduje mezinárodní spolupráci. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 6. října 2000 Předseda senátu: JUDr. Karel Hasch