20 Cdo 2080/2000 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci výkonu rozhodnutí oprávněných A) . O. a B) J. O., proti povinné B. N., vyklizením bytu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 1 E 567/99, o dovolání oprávněných proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. května 2000, č. j. 23 Co 169/2000-39, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Shora označeným usnesením městský soud potvrdil usnesení ze dne 21. února 2000, č. j. 1 E 567/99-28, jímž Obvodní soud pro Prahu 8 zamítl návrh oprávněných na provedení výkonu rozhodnutí (nařízeného usnesením téhož soudu ze dne 22. června 1999, č. j. 1 E 567/99-5). Usnesení odvolacího soudu napadli oprávnění dovoláním datovaným 7. července 2000. Dovolání bylo podáno opožděně. Podle ustanovení § 240 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.\") může účastník podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Bylo-li odvolacím soudem vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta od doručení opravného usnesení. Podle ustanovení § 240 odst. 2 o. s. ř. zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout. Lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu. Jak se podává z obsahu spisu, bylo usnesení odvolacího soudu zástupci oprávněných doručeno 16. června 2000; protože zástupkyni povinné bylo doručeno již 14. června téhož roku, nabylo dne 16. června 2000 právní moci. Z uvedeného pak vyplývá, že posledním dnem jednoměsíční lhůty k podání dovolání bylo pondělí 17. července téhož roku (ustanovení § 57 odst. 2 o. s. ř.). Bylo-li (viz otisk razítka podatelny soudu prvního stupně) dovolání podáno - u soudu osobně - až dne 18. července 2000, stalo se tak po marném uplynutí zákonné lhůty. Vycházeje z uvedených závěrů, Nejvyšší soud dovolání podle ustanovení § 243b odst. 4 a § 218 odst. 1 písm. a) o. s. ř. jako opožděné odmítl. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením § 243b odst. 4, § 224 odst. 1 o. s. ř. a § 146 odst. 2 věty první (per analogiam) o. s. ř., neboť oprávnění, kteří podáním opožděného dovolání zavinili jeho odmítnutí, na náhradu těchto nákladů nemají právo a povinné náklady dovolacího řízení (podle obsahu spisu) nevznikly. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně 25. září 2000 JUDr. Vladimír M i k u š e k, v. r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Romana Říčková