20 Cdo 2753/2000 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné Č. s., a. s., proti povinnému T. Z., pro částku 25.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 23 E 1048/99, o dovolání povinného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. června 2000, č.j. 18 Co 327/2000-13, takto: I. Dovolací řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. O d ů v o d n ě n í : Povinný podal dovolání proti v záhlaví označenému usnesení odvolacího soudu, jímž bylo zastaveno řízení o odvolání proti usnesení ze dne 17. listopadu 1999, č.j. 23 E 1048/99-2, kterým Obvodní soud pro Prahu 3 nařídil výkon rozhodnutí srážkami z pracovní odměny povinného pro pohledávku oprávněné ve výši 25.000,- Kč s příslušenstvím a pro náklady předcházejícího řízení ve výši 1.000,- Kč, přiznané platebním rozkazem Krajského obchodního soudu v Praze ze dne 27. dubna 1998, sp. zn. 7 Cm 75/97. Jelikož při podání dovolání nebyl povinný zastoupen advokátem, Nejvyšší soud ho usnesením ze dne 11. ledna 2001, č.j. 20 Cdo 2753/2000-19, doručeným dne 24. ledna 2001, vyzval, aby nedostatek povinného zastoupení do patnácti dnů odstranil a poučil ho, jakým způsobem vytčenou vadu napravit. Podle části dvanácté, hlavy první, bodu 17. zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (to jest podle občanského soudního řádu ve znění účinném před 1. lednem 2001 - dále též jen „o.s.ř."). Podle ustanovení § 241 odst. 1 věty první o.s.ř. musí být dovolatel zastoupen advokátem, jestliže nemá právnické vzdělání buď sám, nebo jeho zaměstnanec (člen), který za něj jedná; v takovém případě musí být dovolání advokátem i sepsáno (srov. § 241 odst. 2 větu druhou o.s.ř.). Z dovolání zastoupení dovolatele nevyplývá a jiné listiny toto zastoupení nebo právnické vzdělání dovolatele prokazující nebyly předloženy. Dovolatel pak nedostatek povinného zastoupení neodstranil, ač k tomu byl vyzván a o následcích nesplnění této podmínky poučen. Jelikož povinné zastoupení dovolatele v dovolacím řízení je podmínkou týkající se účastníka řízení, jejíž nedostatek brání - vyjma usnesení, jímž se dovolací řízení zastavuje pro neodstranění tohoto nedostatku - vydání rozhodnutí, kterým se řízení končí (§ 241 odst. 1 o.s.ř.), a protože ke zhojení uvedeného nedostatku přes opatření soudu nedošlo, Nejvyšší soud dovolací řízení podle § 104 odst. 2 ve spojení s § 243c o.s.ř. zastavil. Dovolatel z procesního hlediska zavinil, že dovolací řízení bylo zastaveno, účastníkům však ve stadiu dovolacího řízení (podle obsahu spisu) náklady nevznikly. Této procesní situaci odpovídá ve smyslu ustanovení § 146 odst. 2 věty první, § 224 odst. 1 a § 243b odst. 4 věty první o.s.ř. výrok o tom, že na náhradu nákladů dovolacího řízení nemá žádný z nich právo. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně 29. března 2001 JUDr. Pavel K r b e k , v. r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Dana Rozmahelová