22 Cdo 1634/2001 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a soudců JUDr. Františka Baláka a JUDr. Marie Rezkové ve věci žalobců: A/ P. D. a B/ T. D., zastoupených advokátem, proti Městu J., zastoupenému advokátem, o uložení prohlášení vůle, vedené u Okresního soudu v Děčíně pod sp. zn. 17 C 149/99, o dovolání žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 10. ledna 2001, čj. 10 Co 420/2000-30, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. O d ů v o d n ě n í : Krajský soud v Ústí nad Labem jako soud odvolací rozsudkem ze dne 10. ledna 2001, čj. 10 Co 420/2000-30, potvrdil rozsudek Okresního soudu v Děčíně (dále „soud prvního stupně\") ze dne 17. března 2000, čj. 17 C 149/99-21, kterým byl zamítnut návrh, jímž se žalobci domáhali vydání rozsudku, kterým by soud uložil žalovanému povinnost uzavřít s nimi kupní smlouvu, jíž by jim do společného jmění prodal pozemek p. č. 6228/2 o výměře 75 m2 v obci a k. ú. J., oddělený od pozemku p. č. 6228 geometrickým plánem č. 575-272/98, schváleným 24. 3. 1999, za dohodnutou kupní cenu 3.750,- Kč. Proti rozsudku odvolacího soudu podali žalobci podáním označeným datem 14. 5. 2001, adresovaným a osobně soudu prvního stupně předaným 15. 5. 2001, dovolání. Podle části dvanácté, hlavy I., bodu 17 zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (dále jen „OSŘ\"), dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu, vydanému přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydanému po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, se projedná a rozhodne podle dosavadních právních předpisů. Podle § 240 odst. l OSŘ ve znění před novelou provedenou zákonem č. 30/2000 Sb. může účastník řízení podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Uvedená lhůta je zachována i tehdy, je-li dovolání podáno v dané lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu (§ 240 odst. 2 věta druhá OSŘ). Rozsudek odvolacího soudu v dané věci nabyl právní moci dne 15. března 200l. Ve smyslu § 57 odst. 2 OSŘ bylo posledním dnem jednoměsíční lhůty k podání dovolání úterý 17. dubna 2001. Dovolání podané až dne 15. května 2001 je tedy zjevně opožděné. Lhůta k podání dovolání je zákonnou lhůtou a není možné ji prodloužit. Prominutí zmeškání lhůty postupem podle § 58 OSŘ je vyloučeno (§ 240 odst. 2 věta první OSŘ). Nejvyšší soud proto podle § 243b odst. 4, § 218 odst. 1 písm. a/ OSŘ opožděné dovolání odmítl. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením § 243b odst. 4, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 1 písm. c/ OSŘ, neboť neúspěšní žalobci nemají právo na náhradu těchto nákladů a žalovanému v souvislosti s dovolacím řízením náklady nevznikly. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 11. října 2001 JUDr. Jiří S p á č i l, CSc., v.r. předseda senátu