26 Cdo 1722/2001 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobce O., a. s., , proti žalovanému R R., o přivolení k výpovědi z nájmu bytu, vedené u Okresního soudu v Karviné, pobočka v Havířově pod sp. zn.25 C 363/98, o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. září 1999, č.j. 13 Co 1076/99-70, takto: I. Dovolání žalovaného se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. O d ů v o d n ě n í : Okresní soud v Karviné, pobočka v Havířově, rozsudkem ze dne 12. května 1999, č.j. 25 C 363/98-29, přivolil k výpovědi z nájmu bytu č. 6 v H., V. 5/261, I kategorie, o velikosti 1+3 s příslušenstvím, dané žalovanému s tím, že nájemní poměr mezi žalobcem a žalovaným skončí uplynutím posledního dne třetího měsíce následujícího po právní moci tohoto rozsudku a žalovaný je povinen tento byt vyklidit do patnácti dnů od zajištění přístřeší. Dále bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení. K odvolání žalovaného Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 30. září 1999, č.j. 13 Co 1076/99-70, toto odvolání odmítl a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 10. listopadu 1999. Uvedené usnesení odvolacího soudu napadl žalovaný dovoláním datovaným sice dne 29. listopadu 1999, avšak podaným k doručení soudu ve Věznici H. (jak vyplývá z otisku úředního razítka Vězeňské služby ČR na obálce založené na č. l. 75 spisu) teprve dne 13. prosince 1999. Toto dovolání je opožděné. S přihlédnutím k části dvanácté, hlavě první, bodu 17. zákona č. 30/2000 Sb., kterým byl novelizován mimo jiné též občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.). Nejvyšší soud ČR jako soud dovolací (§ 10a o.s.ř.) věc projednal a rozhodl podle znění o.s.ř., účinného do 31. prosince 2000. Podle ustanovení § 240 odst. 1 věta první o. s. ř. může účastník podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. V posuzované věci z obsahu spisu vyplývá, že lhůta k podání dovolání proti uvedenému usnesení soudu druhého stupně končila v pátek dne 10. prosince 1999 (§ 57 odst. 2 o. s. ř.). Proto jestliže žalovaný svoje dovolání podal u orgánu, který měl povinnost je doručit (§ 57 odst. 3 o. s. ř.) až dne 13. prosince 1999, učinil tak opožděně. Dovolacímu soudu proto nezbylo než podané dovolání z tohoto důvodu odmítnout (§ 243b odst. 4 ve spojení s § 218 odst. 1 písm. a/ o. s. ř.). Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením § 243b odst. 4 ve spojení s § 224 odst. 1, § 142 odst. 1 a § 151 odst. 1 o. s. ř. za situace, když dovolatel neměl se svým dovoláním úspěch, zatímco žalobci v tomto řízení žádné náklady nevznikly. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 31. října 2001 JUDr. Pavel P a v l í k , v. r. předseda senátu