28 Cdo 1522/2001 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobce J., s. d. P., zastoupeného advokátem, proti žalovaným 1) M. J. a 2) J. J., oběma zastoupeným advokátem, o zaplacení 824.638,- Kč a 724.268,- Kč s příslušenstvím, o odměně znaleckého ústavu A., vedené u Okresního soudu Praha - západ pod sp. zn. 6 C 1187/98, o dovolání žalovaných proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 7. 8. 2001, č.j. 23 Co 355/2001 - 221, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. O d ů v o d n ě n í : Krajský soud v Praze jako soud odvolací výše uvedeným usnesením změnil usnesení Okresního soudu Praha – západ jako soudu prvního stupně ze dne 14. 5. 2001, č. j. 6 C 1187/98-209 tak, že odměna znaleckého ústavu se určuje částkou 58.590 Kč. Proti usnesení odvolacího soudu podali žalovaní dne 28. 8. 2001 dovolání, jehož přípustnost dovozovali z ustanovení § 237 odst. 1 písm.a) o.s.ř. Tvrdili existenci dovolacích důvodů podle ustanovení § 241a odst. 2 písm. a) a b) o.s.ř. a § 241a odst. 3 o.s.ř. Namítali, že napadené rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování a spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Navrhli zrušení rozhodnutí odvolacího soudu a vrácení věci tomuto soudu k dalšímu řízení. Vyjádření k dovolání nebylo podáno. Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací při posuzování tohoto dovolání vycházel z ustanovení části dvanácté, hlavy 1, bodu 17 zákona č. 30/2000 Sb., podle něhož dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu, vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních předpisů, se projednají a rozhodne se o nich podle dosavadních předpisů. O takový případ jde v posuzované věci, v níž řízení bylo zahájeno dne 17. 3. 1998. Proto je třeba aplikovat ustanovení občanského soudního řádu ve znění před novelou provedenou zákonem č. 30/2000 Sb. (dále jen „o.s.ř.“), jak jsou rovněž uváděna dále v tomto rozhodnutí. Podle § 236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Podle § 238a odst. 1 písm. a) o.s.ř. je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo změněno usnesení soudu prvního stupně. Pokud však jde o usnesení o určení znalečného, resp. o změně tohoto usnesení, dovolání přípustné není. Z obsahu spisu se nenabízí závěr – a ostatně to dovolatelé netvrdí – že by řízení bylo postiženo některou z vad řízení uvedených v § 237 odst. 1 o.s.ř. (důvody zmatečnosti), jejichž existence by zakládala nejen přípustnost dovolání, ale současně i existenci dovolacího důvodu podle § 241 odst. 3 písm. a) o.s.ř. Dovolací soud proto podle § 243 odst. 4 o.s.ř. za použití ustanovení § 218 odst. 1 písm. a) o.s.ř. dovolání odmítl, aniž mohl přistoupit k meritornímu zkoumání dovolacích námitek v dovolání uvedených. O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 4 o.s.ř. za použití § 224 odst.1 o.s.ř., § 151 odst. 1 o.s.ř. a § 142 odst. 1 o.s.ř. Dovolatelé nebyli v dovolacím řízení úspěšní a žalobci v souvislosti s podaným dovoláním zřejmě žádné náklady nevznikly. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 20. září 2001 JUDr. Josef R a k o v s k ý , v. r. předseda senátu