20 Cdo 107/2002 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Kurky a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Pavla Krbka ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné C. M. E. B.V., zastoupené advokátem, proti povinnému V. Ž., zastoupenému advokátem, postižením obchodního podílu pro 23.350.500,- USD s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 34 E 132/2001, o dovolání povinného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15.10.2001, č.j. 18 Co 464/2001-219, takto: I. Dovolací řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladu dovolacího řízení.. O d ů v o d n ě n í : Proti potvrzujícímu usnesení odvolacího soudu podal povinný dovolání, jež dříve, než o něm bylo rozhodnuto, vzal v celém rozsahu zpět. Oprávněná v obsáhlém vyjádření navrhla, aby dovolání bylo odmítnuto jako zjevně bezdůvodné, nebo aby bylo zamítnuto proto, že dovoláním napadené rozhodnutí je správné. Podle ustanovení § 243b odst. 5, věty druhé, o.s.ř., ve znění zákona č. 30/2000 Sb., platí, že vezme-li dovolatel dovolání zcela zpět, dovolací soud řízení zastaví. Nejvyšší soud proto tak rozhodl. O nákladech dovolacího řízení jest rozhodnout podle § 243b odst. 5, věty první, § 224 odst. 1, § 146 odst. 2, věty první, o.s.ř., s tím ovšem, že dovolací řízení není - pojmově -prostředím, kde se otázka nákladů řízení klade jako ústřední. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 26. září 2002 JUDr. Vladimír K u r k a , v.r. předseda senátu