29 Odo 251/2002 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobce H. m. O., a.s., proti žalovanému M. S., o zaplacení částky 15.744,60 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 16 C 115/99, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. 3. 2001, čj. 51 Co 36/2001 – 56, takto: I. Dovolací řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení O d ů v o d n ě n í : Rozsudkem ze dne 14. 3. 2001, čj. 51 Co 36/2001 – 56 Krajský soud v Ostravě potvrdil rozsudek Okresního soudu v Olomouci ze dne 24. 5. 2000, čj. 16 C 115/99 – 34, který zavázal žalovaného zaplatit žalobci částku 15.744,60 Kč s 19 % úrokem z prodlení od 1. 7. 1995 do zaplacení, jakož i náhradu nákladů řízení v částce 3.082,- Kč. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný včasné dovolání a to podle ust. § 237 až 239 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. s. ř.“). Odvolací soud podle názoru dovolatele pochybil v otázce délky promlčecí lhůty, čímž opakoval chybu soudu prvního stupně; proto dovolatel navrhuje napadené rozhodnutí v celém rozsahu zrušit. Podle bodu 17. hlavy I., části dvanácté, zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tj. podle občanského soudního řádu ve znění účinném před 1.1. 2001). Dle ustanovení § 241 odst. 1 o. s. ř. dovolatel musí být zastoupen advokátem, jestliže nemá právnické vzdělání buď sám, nebo jeho zaměstnanec (člen), který za něj jedná. Povinné zastoupení neplatí tehdy, je-li dovolatelem: - fyzická osoba, která získala právnické vzdělání, - právnická osoba, za kterou jedná ve smyslu § 21 odst. 1 o. s. ř. statutární orgán představovaný fyzickou osobou nebo zaměstnanec (člen) s právnickým vzděláním, - stát, má-li zaměstnanec, který za něj ve smyslu § 21 odst. 2 o. s. ř. jedná, právnické vzdělání. Zaměstnanec fyzické osoby může svého zaměstnavatele zastupovat v občanském soudním řízení jen na základě plné moci (shodně srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28.3.2001 sp. zn. 21 Cdo 1841/2000, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 7, ročník 2001, pod číslem 86); i to jen tehdy, nevyžaduje-li občanský soudní řád (zde v § 241) zastoupení kvalifikované. Z dovolání nevyplývá, že by zástupce s právnickým vzděláním byl zaměstnancem žalovaného a jiné listiny, prokazující, že je advokátem, nebyly předloženy. Dovolatel nedostatek povinného zastoupení neodstranil, ač k tomu byl vyzván usnesením soudu prvního stupně z 29.6.2001, čj. 16 C 115/99-66. Podáním ze dne 25.7.2001 naopak setrval na tom, že ke splnění podmínky povinného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení stačí, jedná-li za něj (jako za fyzickou osobu) jeho zaměstnanec s právnickým vzděláním (… E.). Protože povinné zastoupení dovolatele v dovolacím řízení je podmínkou týkající se účastníka řízení, bez jejíhož splnění nelze vydat - s výjimkou usnesení, jímž se dovolací řízení pro tento nedostatek zastavuje - rozhodnutí, kterým se řízení končí, a protože ke zhojení tohoto nedostatku přes řádnou výzvu soudu prvního stupně nedošlo, Nejvyšší soud dovolací řízení podle § 104 odst. 2 a § 243c o. s. ř. zastavil. Dovolatel z procesního hlediska zavinil, že dovolací řízení bylo zastaveno, účastníkům však ve stádiu dovolacího řízení náklady nevznikly. Této procesní situaci odpovídá ve smyslu ustanovení § 146 odst. 2, věty první, § 224 odst. 1 a § 243b odst. 4 o. s. ř. výrok o tom, že na náhradu nákladů dovolacího řízení nemá žádný z nich právo. Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný. V Brně 29. května 2002 JUDr. František Faldyna, CSc., v.r předseda senátu