29 Odo 803/2001-46 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobce Z. H. – H. proti žalovanému B.s. S. o zaplacení částky 76.290,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 14 C 70/2000, o dovolání žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. ledna 2001, čj. 23 Co 523/2000-20, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. O d ů v o d n ě n í : Městský soud v Praze shora označeným usnesením odmítl odvolání žalovaného proti rozsudku pro zmeškání Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 26. října 2000, čj. 14 C 70/2000-11 a současně rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, které předal poště k poštovní přepravě dne 6. dubna 2001, jak vyplývá z obálky založené ve spise na čl. 25. Podle bodu 17., hlavy I, části dvanácté zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tj. podle občanského soudního řádu ve znění účinném před 1. lednem 2001 – dále též jen „o. s. ř.“). O takový případ jde i v této věci, jelikož odvolací soud věc ve shodě s bodem 15., hlavy I, části dvanácté zákona č. 30/2000 Sb. rovněž projednal podle dosavadního znění občanského soudního řádu, jak sám výslovně zmínil v důvodech usnesení. Projednáním a rozhodnutím dovolání podle dosavadních právních předpisů ve smyslu bodu 17., hlavy I, části dvanácté zákona č. 30/2000 Sb., se rozumí též posuzování včasnosti dovolání včetně vymezení běhu lhůty k jeho podání (shodně srov. též usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 70/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Podle § 240 odst. 1 o. s. ř. ve znění účinném před 1. lednem 2001, účastník může podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Usnesení odvolacího soudu bylo, jak vyplývá ze spisu, předáno žalobci (jeho zástupci) dne 9. 2. 2001 (srov. č. l. 21) a téhož dne doručeno žalovanému (jeho zástupci), jak vyplývá z doručenky založené na č. l. 21. Tímto dnem nabylo usnesení odvolacího soudu právní moci. Ve smyslu ustanovení § 57 odst. 2 o. s. ř. připadl konec jednoměsíční lhůty k podání dovolání na pátek 9. března 2001, a proto dovolání, podané žalovaným k poštovní přepravě až dne 6. dubna 2001, je zjevně opožděné. Nejvyšší soud proto podle § 243b odst. 4 a § 218 odst. 1 písm. a) o. s. ř. opožděné dovolání odmítl. Žalovaný zavinil (tím, že podal opožděné dovolání), že dovolání bylo odmítnuto, žalobci však v souvislosti s dovolacím řízením náklady nevznikly. Této procesní situaci odpovídá výrok o nákladech dovolacího řízení odůvodněný ustanovením § 146 odst. 2 věty prvé (per analogiam), § 224 odst. 1 a § 243b odst. 4 o. s. ř. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně 12. února 2002 JUDr. František Faldyna, CSc., v. r. předseda senátu