5 Tz 237/2001 U S N E S E N Í Nejvyšší soud rozhodl ve veřejném zasedání dne 9. ledna 2002 v rámci řízení o stížnosti pro porušení zákona ve smyslu § 275 odst. 3 tr. ř. t a k t o : Z důvodu § 67 odst. 1 písm. a) tr. ř. se obvinění S. K., a V. Š., berou do vazby. O d ů v o d n ě n í : Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 3. 11. 2000, sp. zn. 1 T 80/2000, ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 21. 12. 2000, sp. zn. 8 To 635/2000, byli obvinění S. K. a V. Š. uznáni vinnými trestným činem loupeže podle § 234 odst. 1 tr. zák. spáchaným ve spolupachatelství podle § 9 odst. 2 tr. zák. a byli mimo jiné odsouzeni k trestu odnětí svobody v trvání pěti roků. Protože dnešního dne v rámci řízení o stížnosti pro porušení zákona Nejvyšší soud zrušil výše uvedené rozsudky, na podkladě kterých obvinění vykonávali trest odnětí svobody, tak zároveň ve smyslu § 275 odst. 3 tr. ř. rozhodl o vazbě. Ze spisového materiálu vyplývá, že obvinění jsou stíháni pro velmi závažnou úmyslnou trestnou činnost, přičemž v původním řízení jim byl uložen výše uvedený trest odnětí svobody, jehož uložení jim hrozí i v novém řízení. Obvinění jsou cizími státními příslušníky, na území České republiky nejsou fixováni žádnými rodinnými nebo legálními pracovními vztahy a před zadržením dne 2. 12. 1999 zde delší dobu pobývali na různých místech bez příslušného povolení. Navíc obviněný V. Š. svým jednáním v trestním řízení zpochybnil hodnověrnost vlastních údajů týkajících se totožnosti jeho osoby. Podle názoru Nejvyššího soudu lze v těchto konkrétních skutečnostech oprávněně spatřovat u obou obviněných důvod vazby podle § 67 odst. 1 písm. a) tr. ř., neboť odůvodňují obavu, že uprchnou nebo se budou skrývat, aby se tak trestnímu stíhání nebo trestu vyhnuli. Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost pro porušení zákona přípustná. V Brně dne 9. ledna 2002 Předseda senátu: JUDr. Jiří H o r á k