11 Tcu 15/2003 U S N E S E N Í Nejvyšší soud projednal dne 25. února 2003 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl t a k t o : Podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky Z. F., rozsudkem Obvodového soudu v Drážďanech ze dne 24. 6. 1994, sp. zn. 42 Ds 205 Js 14143/94, ve spojení s rozsudkem Zemského soudu v Drážďanech ze dne 29. 11. 1994, sp. zn. 6 Ns 205 Js 14143/94, pro trestný čin výdělečného krácení daně společně s nedovoleným přicestováním ve dvanácti případech podle § 369, § 370 odst. 1 č. 2, § 373 , § 375 odst. 2 č. 1 cizineckého řádu, § 92 odst. 1 č. 6, § 58 odst. 1 č. 1, § 3 odst. 1 cizineckého zákona, § 52, § 53, § 74, § 74a, § 56 a § 56a trestního zákona Spolkové republiky Německo, k celkovému trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a deseti měsíců. O d ů v o d n ě n í : Rozsudkem Obvodového soudu v Drážďanech ze dne 24. 6. 1994, sp. zn. 42 Ds 205 Js 14143/94, ve spojení s rozsudkem Zemského soudu v Drážďanech ze dne 29. 11. 1994, sp. zn. 6 Ns 205 Js 14143/94, byl Z. F. uznán vinným trestným činem výdělečného krácení daně společně s nedovoleným přicestováním ve dvanácti případech podle § 369, § 370 odst. 1 č. 2, § 373 , § 375 odst. 2 č. 1 cizineckého řádu, § 92 odst. 1 č. 6, § 58 odst. 1 č. 1, § 3 odst. 1 cizineckého zákona, § 52, § 53, § 74, § 74a, § 56 a § 56a trestního zákona Spolkové republiky Německo, a byl mu za to uložen celkový trest odnětí svobody v trvání jednoho roku a deseti měsíců. Uvedené trestné činnosti se podle zjištění soudu dopustil v podstatě tím, že v době od 17. 7. 1992 do 26. 3. 1994 ve dvanácti případech převezl z České republiky na území Spolkové republiky Německo nejméně 90 000 kusů nezdaněných a neproclených cigaret v úmyslu je zde prodat či předat dalším osobám a provádět tak výdělečnou činnost, přičemž tímto zkrátil vstupní odvody v celkové výši nejméně 20 000 DM. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky. Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů. Podle § 4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle § 384a odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud České republiky. Podle § 4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 148 tr. zák., popř. i neoprávněného podnikání podle § 118 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona. V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. Obviněný se pro finanční prospěch dopustil závažné trestné činnosti. Tuto činnost páchal po delší dobu a více útoky. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen již poměrně citelný nepodmíněný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 25. února 2003 Předseda senátu: JUDr. Antonín Draštík