11 Tcu 164/2002 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky projednal dne 20. ledna 2003 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl t a k t o: Podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky M. S., rozsudkem Odvolacího soudu v Aix en Provence - Soudu prvního stupně v Nice, Francouzská republika, ze dne 27. 1. 2000, sp. zn. 392/00 5. senát, a to pro trestný čin těžkého kuplířství s více oběťmi podle čl. 225-7 odst. 1, 3, čl. 225-5 C trestního zákoníku Francouzské republiky, k trestu odnětí svobody v trvání čtyř let, a definitivnímu zákazu pobytu na území Francouzské republiky. O d ů v o d n ě n í : Rozsudkem Odvolacího soudu v Aix en Provence – Soudu prvního stupně v Nice, Francouzská republika, ze dne 27. 1. 2000, sp. zn. 392/00 5. senát, byl M. S. uznán vinným trestným činem těžkého kuplířství s více oběťmi podle čl. 225-7 odst. 1, 3, čl. 225-5 C trestního zákoníku Francouzské republiky. Uvedeného trestného činu se podle zjištění soudu dopustil tím, že do dne 8. 6. 1999 v N. napomáhal, přispíval a poskytoval ochranu při prostituci E. C. a Š. K., ze které těžil tak, že se podílel na výnosech a vybíral zálohy od osob oddávajících se zpravidla prostituci. Za tento trestný čin byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání čtyř let, a definitivnímu zákazu pobytu na území Francouzské republiky. Dne 24. 9. 2002 pod sp. zn. 2938/2001-MO-M podalo Ministerstvo spravedlnosti České republiky podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení francouzského soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky. Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů. Podle § 4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle § 384a odst. 1 tr. řádu Nejvyšší soud ČR. Podle § 4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud ČR na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin kuplířství podle § 204 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona. V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. M. S. se dopustil úmyslného trestného činu hrubě narušujícího občanské soužití, k jehož stíhání je Česká republika zavázána i mezinárodními úmluvami. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen zejména citelný nepodmíněný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 20. ledna 2003 Předseda senátu: JUDr. Karel Hasch