11 Tcu 71/2003 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky projednal dne 28. dubna 2003 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl t a k t o : Podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky J. T., rozsudkem Obvodového soudu Görlitz, Spolková republika Německo, ze dne 9. 10. 1997, sp. zn. 4 Ds 951 Js 14265/97, a to pro trestný čin výdělečného pašování cizinců ve třech případech podle § 25 odst. 2, § 52 § 53 trestního zákona Spolkové republiky Německo, § 3 odst. 1, § 55 odst. 1, § 58 odst. 1, § 92 odst. 1 č. 1 a č. 6, § 92a odst. 1 č. 1 a č. 2, § 92a odst. 2 č. 1 německého cizineckého zákona k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a šesti měsíců. O d ů v o d n ě n í : Rozsudkem Obvodového soudu Görlitz, Spolková republika Německo, ze dne 9. 10. 1997, sp. zn. 4 Ds 951 Js 14265/97, jenž nabyl právní moci 17. 10. 1997, byl J. T. uznán vinným trestným činem výdělečného pašování cizinců ve třech případech podle § 25 odst. 2, § 52 § 53 trestního zákona Spolkové republiky Německo, § 3 odst. 1, § 55 odst. 1, § 58 odst. 1, § 92 odst. 1 č. 1 a č. 6, § 92a odst. 1 č. 1 a č. 2, § 92a odst. 2 č. 1 německého cizineckého zákona. Uvedeného trestného činu se dopustil v podstatě tak, že: Ve dnech 16. 4. 1997, 14. 5. 1997 a 13. 6. 1997 převedl vždy po osmi cizích státních příslušnících z Česka pěšky přes „ zelenou hranici \" na spolkové německé území u obcí S./G., kde je podle dohody předal dvěma dosud neznámým spolupachatelům, kteří zde již čekali se svým automobilem a nastoupili s cizinci dále cestu do vnitrozemí. Od svého objednatele „S.“ obdržel, popř. měl obdržet za dopravu cizinců na spolkové území v každém z těchto tří případů 400,-DM. Za tento trestný čin byl obviněný odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a šesti měsíců. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky. Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů. Podle § 4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle § 384a odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud České republiky. Podle § 4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin nedovoleného překročení státní hranice podle § 171a tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona. V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. J. T. se pro finanční prospěch opakovaně podílel na organizované ilegální přepravě většího počtu cizinců přes státní hranici na území jiného státu. Jedná se o nebezpečnou a v posledních letech také velmi rozšířenou trestnou činnost, která současně poškozuje i zájmy České republiky. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen nepodmíněný trest odnětí svobody již v nikoliv zanedbatelné délce. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. Brně dne 28. dubna 2003 Předseda senátu: JUDr. Antonín Draštík