11 Tvo 32/2003 U S N E S E N Í Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 30. 10. 2003 stížnost obviněného Z. I., proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 23. 9. 2003, sp. zn. 7 To 103/03, a rozhodl t a k t o : Podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. řádu s e stížnost obviněného Z. I. z a m í t á . O d ů v o d n ě n í : Rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 8. 4. 2003, sp. zn. 3 T 65/2002, byl obviněný Z. I. uznán vinným trestným činem nedovoleného ozbrojování podle § 185 odst. 1 tr. zák. a pokusem trestného činu vraždy podle § 8 odst. 1 tr. zák. k § 219 odst. 1, 2 písm. a) tr. zák. a odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání třinácti let, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 73 odst. 1 písm. c) tr. zák. byl obviněnému zabrán revolver zn. HOLEK a současně mu byla uložena povinnost zaplatit poškozenému částku 164.400,- Kč. Proti tomuto rozsudku podal obviněný Z. I. odvolání a trestní věc se v současné době nachází ve stadiu odvolacího řízení před Vrchním soudem v Praze. Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 23. 9. 2003, sp. zn. 7 To 103/03, podle § 71 odst. 4, 6 tr. řádu ponechal obviněného Z. I. z důvodu uvedeného v ustanovení § 67 písm. a) tr. řádu i nadále ve vazbě. Proti tomuto usnesení podal obviněný v zákonné lhůtě stížnost, neboť s ponecháním ve vazbě nesouhlasí a proto navrhuje, aby byl z vazby propuštěn. Nejvyšší soud z podnětu podané stížnosti přezkoumal podle § 147 odst. 1 tr. řádu správnost napadeného rozhodnutí i řízení, které mu předcházelo, a dospěl k tomuto závěru. O důvodnosti vazby obviněného Z. I. bylo v průběhu dosavadního řízení opakovaně rozhodováno, naposledy usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 23. 9. 2003, kterým byl ponechán ve vazbě, neboť u obviněného byl i nadále shledán důvod vazby útěkové. Rozsudkem soudu prvního stupně byl obviněný uznán vinným závažným trestným činem, jedná se o cizího státního příslušníka a s ohledem na žalovanou trestnou činnost mu stále hrozí přísný trest. Za tohoto stavu je obava z vyhýbání se trestnímu řízení, ať již tím, že by mohl uprchnout, nebo tím, že by se mohl skrývat, i nadále reálná. V tomto směru lze odkázat na zdůvodnění všech předchozích rozhodnutí, včetně výroku i odůvodnění napadeného usnesení vrchního soudu. Protože se Nejvyšší soud s tímto rozhodnutím plně ztotožňuje, nemohla se stížnost obviněného Z. I. setkat s úspěchem a nezbylo, než rozhodnout, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno. Trestní řízení proti obviněnému trvá zatím dobu, která je přiměřená náročnosti projednávané věci, žádné nepřiměřené průtahy během tohoto řízení zjištěny nebyly. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 30. října 2003 Předseda senátu: JUDr. Pavel Kučera